Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Akupresura pro rodiče s dětmi

Akupresura pro rodiče s dětmi

Vaše cena s DPH
309 Kč 278 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Využití technik tlakem prstů při potížích dětí
Překladatel
Matiášková, Veronika
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-365-9
Počet stran / vazba
96 / Pevná
Rok vydání
2008
Kód
12402101
EAN
9788073673659
Obálka v tiskové kvalitě


Praktický průvodce pro rodiče seznamuje s technikami léčení tlakem, pocházejícími z tradiční čínské medicíny. Techniky jsou účinné při zažívacích potížích, nechutenství, únavě, teplotách, inkontinenci, problémech se spánkem, při bolestech zubů, břicha a při kolikách, nevolnosti z jízdy, dýchacích potížích a mnoha dalších. Příručka má pomoci při některých potížích místo užívání léků. Po obecném seznámení s technikami jsou uváděny jednotlivé obtíže, jejich popis podle západní i tradiční medicíny, umístění bodů, upřesnění (kdy, jak, kde, jak dlouho, jak často). Výklad je ilustrován barevnými fotografiemi.
Autoři působí jako pediatři a odborníci na západní i východní techniky léčení, jsou konzultanty Světové zdravotnické organizace.

Akupresura pro rodiče s dětmi
Akupresura pro rodiče s dětmi
Akupresura pro rodiče s dětmi
P.L.Andreoli, E.Minelli, G.Trapani: Akupresura pro rodiče s dětmi

Autoři výpravné, bohatě ilustrované publikace již v předmluvě vyjadřují přesvědčení, že lehké zdravotní potíže dětí, únava, nespavost, bolest zubů, kinetóza aj. mohou rodiče upravit sami. Jistě správně upozorňují, že je vždy nezbytná spolupráce s lékařem, neboť i mírné zdravotní problémydětí mohou někdy představovat začátek závažnější nemoci. Na základě zkušeností považují akupresuru za relativně snadnou metodu, která přináší spolehlivé výsledky. Uvádějí např., že v Číně takřka všichni rodiče umějí akupresuru používat a dokonce se vyučuje i ve školách (s.9).

Součástí obecné pasáže je přehled o vzniku a vývoji těchto masáží (harmonizace, tonizace a rozmasírování).

Jádro publikace ovšem tvoří přehled potíží a jejich řešení (s.15-83). Zde se čtenář dozví v přehledných samostatných kapitolách o možnostech akupresury dětí, např. při jejich únavě, zánětu spojivek, nočním pomočování, bolesti zubů či hlavy, alergické rýmě, kašli atd.

Každá kapitola má stejnou, přehlednou strukturu. Je uvedena zdravotním problémem a možnostmi jeho řešení masáží některého z uvedených bodů. Tyto body jsou pak podrobně popsány i původními, pro nás exoticky znějícími názvy (např. Moře energie, Sto setkání, Velká strž, Rybník v ohybu aj.). Čtenář je seznámen s typy jednotlivých zdravotních problémů a jejich příznaky, na něž je působeno. Ilustrativně je popsána i technika a délka působení.

Publikace je doplněna přílohami, které tvoří povídání o principech tradiční čínské medicíny (Čchi, Jina Jang, učení o pěti prvcích aj.), o přehledu dalších čínských léčebných metod a seznám užitých akupresurních bodů. V závěru najdeme seznam použité literatury při překladu názvosloví.

Uvedené publikaci nelze nic zásadního vytknout. Je přehledná, instruktivní, má snahu po přesnosti. Fotografie vhodně doplňují textovou část. Jen na s.19 v popisu umístění bodu (... 1cm vedle holeně) chybí upřesnění (vlevo či vpravo?). Člověk, hledající konkretní popis problému, se v textu snadno orientuje.

Tuto knihu autoři vytvořili pro rodiče, kteří chtějí symptomaticky léčit nejlehčí potíže dětí. Je třeba zdůraznit, že akupresurní pomoc má charakter spíše preventivní a doléčovací – v akutních případech je vždy nutná konzultace s lékařem.

Publikace může být pro rodiče dobrým rádcem, ale i inspirací pro ty pracovníky pomáhajících profesí, kteří chtějí využít i netradičních reedukačních metod pro zlepšení kvality života dětí.


PhDr. Marie Renotiérová, Ph.D.
Principy čínské tradiční medicíny
Čínská tradiční medicína zahrnuje skupinu různých terapeutických metod, které lze někdy používat odděleně a jindy společně; záleží na nemoci, kterou je třeba léčit. Čínská medicína je plodem východní medicíny, takže se znatelně odlišuje od západní medicíny (a od takzvaných alternativních terapií, které vznikly rovněž na Západě, jako je například homeopatie).

Své kořeny má ve filozofii, logice, citlivosti a ve zvycích kultury zcela odlišné od té naší, takže si vytvořila vlastní vnímání lidského těla, zdraví a nemoci.
Nezakládá se ani tak na hledání organických příčin, které mohly vyvolat potíže, ale její přístup je celostní, založený na principu, že jakékoli části lze porozumět jedině ve vztahu k celku. Příznak tedy není pouze důsledkem příčiny, ale je vnímán jako součást celku, jako aspekt celkové tělesné nerovnováhy, která se může projevovat i v dalších rysech života a chování člověka. Úkolem, který si čínská medicína klade, je porozumět tomuto celkovému obrazu, jenž zahrnuje příznak jako svou součást.
Principy, na nichž je založena tradiční čínská medicína, jsou tedy výsledkem tisícileté praxe a neustálého kritického domýšlení.
Pro lepší porozumění fyziologickým a energetickým jevům, které se dějí v živém organismu, byly stanoveny základní koncepty, z nichž nejdůležitější jsou:

čchi,
jin a jang,
pět prvků,
meridiány.

Tyto teorie se týkají:
- vztahu člověka a vesmíru,
- vlivu klimatu a ročních dob na člověka,
- umístění orgánů a jejich funkce z energetického hlediska.
Tento typ přístupu umožňuje stanovit správnou diagnózu a navrhnout vhodnou léčbu.

Čchi

Idea čchi je základem čínské lékařské teorie, ale v žádném jiném jazyce nelze toto slovo vhodně přeložit tak, aby vyjadřovalo celý význam. Slovo čchi se často překládá jako „vanutí“, „životní energie“, doslova znamená „pára“, „plyn“ a na základě čínské filozofie označuje základní substanci, která je strukturou celého vesmíru. Všechny možné přírodní jevy jsou vyvolány změnami a pohybem čchi, takže i nemoci mohou být považovány za změny čchi.

Jin a jang

Princip jin a jang je přítomen v celém čínském myšlení a neomezuje se jen na medicínu. Podle filozofa Ču Si (1130–1200) vše, co obklopuje člověka, veškerá příroda, je složeno z jin a jang; z energetického pohledu označují jin a jang dva póly nejrůznějších jevů, aspekty, které se vzájemně doplňují.

K pojmu jang se přiřazuje:
- to, co je teplé: oheň, pára, sluneční světlo; to, co je aktivní: muž, motory, jaro, zemětřesení; to, co dává světlo: hvězdy, léto, den atd.
K pojmu jin se přiřazuje naopak:
- to, co je studené: led, měsíc, déšť, podzim, kov; to, co je pasivní: žena, stromy, ryby, had; to, co je temné: noc, zima, podzemí a tak dále.

Všechny projevy jang mají aktivní, dynamickou přirozenost. Jin označuje opak. Jsou to doplňující se a protikladné aspekty téže energie – v přírodě existují vlastnosti jin a jang pouze jedna ve vztahu k druhé.
Podle tradiční čínské medicíny jsou jin a jang přítomny v různých složkách člověka, jak fyzických, tak psychických.
I chování lidí se definuje ve vztahu k protikladům: u hubených, hyperaktivních, nervózních, cholerických, málo spavých jedinců převažuje jan gový vliv. Naopak u obézního, pomalého, klidného a spavého člověka převládá vliv jinový. Co se týče našeho organismu, všechno, co je „na okrajích“, je jangové (například kůže a vlasy), všechno, co je „uvnitř“, je jinové. „Plné“ orgány jsou jinové, zatímco „duté“ orgány jsou jangové.
Diagnóza nemocí tedy sleduje tento způsob myšlení a potíže jsou klasifikovány jako nedostatek nebo přebytek jinu nebo jangu.

- Jangové syndromy jsou: zrychlený metabolismus, vysoká teplota (horečka), zvýšené pocení, zvýšení tlaku, nesnášenlivost horka, rudý obličej, chuť na vodu a studená jídla, zácpa, nevrlost, nervozita a nespavost.

- Jinové syndromy jsou: třas a pocit chladu, zpomalený metabolismus, nízká tělesná teplota, menší potivost, nízký tlak, slabá peristaltika, zimo mřivost, bledý obličej, chuť na teplá jídla a teplé nápoje, průjem, spavost a klid.

V čínské tradiční medicíně hraje analýza jinu a jangu důležitou roli při stanovení diagnózy, protože umožňuje najít způsob léčby. Ústrojí, která mají podle západní medicíny pouze organické funkce, mají podle čínské tradiční medicíny vliv i na energetické problémy, které jsou původem nemoci. Nemoc tedy není definována jako porucha nebo změna funkce orgánu, ale jako nerovnováha energetické hladiny mezi jin a jang.
V každém orgánu nebo tělesné funkci živého organismu jsou protikladné, avšak doplňující se aspekty jin a jang neustále aktivní. Růst nebo úbytek jednoho aspektu ovlivňuje protikladně ten druhý. Proto mluvíme o prázdnotě jin a plnosti jang, nebo naopak.
Z tohoto důvodu představuje dokonalá rovnováha mezi jin a jang perfektní zdravotní stav.

Použito z knihy: Akupresura pro rodiče s dětmi (Portál, 2008)