Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Anežka se těší na miminko

Anežka se těší na miminko

Vaše cena s DPH
149 Kč 134 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Ilustrátor
Hegerová, Vendula
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-0081-9
Počet stran / vazba
80 / Pevná
Rok vydání
2012
Kód
14902601
EAN
9788026200819


Malé Anežce se brzy narodí bráška nebo sestřička. Ale kdy to brzy skončí? A jak se vlastně miminko dostalo mamince do bříška? Takové otázky se honí Anežce hlavou. Kdo jí odpoví? Bude to její nová panenka Janinka? Anebo jí některé otázky zodpovědí tatínek s maminkou? Příběh o Anežce, panence Janince a jednom dlouhém čekání na narození miminka vypráví, jak rodiče malou holčičku připravují na narození sourozence, jak toto období Anežka prožívá, co si představuje a jak se čekání odráží v jejích hrách, v životě v rodině a jak to všechno nakonec proběhlo. Knížka je určena dětem předškolního a mladšího školního věku. Autorka umí adresáty svého vyprávění zaujmout živým podáním. Zároveň může příběh pomoci i rodičům, kteří připravují své malé dítě na narození sourozence.
Lenka Rožnovská je autorkou pohádek pro děti a zabývá se také rozvojem kreativity dětí mladšího školního věku. Je autorkou projektu Šikulíci píší knihu, ve kterém učí děti rozvíjet fantazii a slovní zásobu, kreativně tvořit text. Její pohádky vycházejí knižně a v časopisu Sluníčko. V nakladatelství Portál vyšla kniha František a jeho pohádky do postýlky (2010).

Ukázky z knihy

Anežka se těší na miminko
Anežka se těší na miminko
Anežka se těší na miminko
Anežka se těší na miminko
Anežka se těší na miminko
Anežka se těší na miminko
12.04.2013
Pěkná návodná knížka, dětem se moc líbila, navíc ilustrace paní Hegerové nezklamou.
ROZHOVOR S LENKOU ROŽNOVSKOU

autorkou knihy Anežka se těší na miminko

Co Vás přivedlo k napsání knihy na toto téma – zkušenost z rodiny, časté dotazy dětí?
Prvním impulzem pro napsání byla paradoxně zloba. Zlobily mě věčné diskuze na téma sexuální výchovy ve škole. Jsou-li rodiče vyzrálé osobnosti, pak nepotřebují zodpovědnost za výchovu dětí převádět na učitele a školu. Děti sexuální výchovu opravdu nepotřebují. Potřebují mámu a tátu, kterých se mohou na vše bez ostychu zeptat.

Jak se dokážete tak dokonale vžít do hlaviček dětí a jejich fantazie, abyste jim ve svých příbězích podala vhodnou odpověď na jejich všetečné otázky?

Vidíte, až vaše otázka mě přiměla se nad tímto zamyslet. Každý člověk dostane do vínku nějaký dar, opakuji, že každý, ovšem ne každý si svůj dar uvědomí. A já dostala dar slova a dar dětských očí, proto se dokážu na svět dívat jako dítě, klást otázky jako dítě, ale odpovídat jako dospělý.

Myslíte, že je kniha vhodná jen pro nastávající rodiče s prvorozeným potomkem?

Kniha je vhodná pro všechny rodiče, kteří chtějí dětem číst, povídat si s nimi. Pozorný čtenář vedle motivu početí a zrodu objeví i jiné důležité motivy. Například motiv trpělivosti, kdy všechno má svůj čas a spěch škodí. Silný důraz dávám i na motiv fungující rodiny.

Jakou nejvtipnější otázku jste dostala od svého potomka a jak jste na ni odpověděla?

Těch otázek by byl plný pytel. Vzpomínám si, jak ke mně můj mladší syn přiběhl s kamínkem v ruce a ptal se, jak se kamínek jmenuje, kolik má roků a kdy slaví narozeniny. Díky mé fantazii jsem mu dokázala odpovědět. Hned to byl pan Kamínek, co právě slaví své sedmé kamenné narozeniny. A toť se ví, že nás pozval na svou oslavu. Důvod k radosti se vždy najde. Stačí opravdu málo. Ten čas, kdy si s dětmi můžeme hrát, je strašně krátký. Nepromarněme ho.

Jak by měl dospělý reagovat, když nezná odpověď na otázku od malého dítěte?

Být CHLAP. Prostě se přiznat, že něco neví. A být zároveň potěšený, že má zvídavé dítě. A co pak brání dospělákovi, aby šel, otevřel encyklopedii, knížku, internetový zdroj a spolu s dítětem objevili odpověď na otázku.

Vaší první knížkou byl příběh František a jeho pohádky do postýlky, který vyšel v Portálu v roce 2010. Od té doby jste se pustila do psaní více, na kontě máte už několik knih. Byly Vaší motivací právě ohlasy na Františka?

Už před Františkem jsem psala pro časopis Sluníčko a tzv. do šuplíku. Na svou prvotinu jsem pyšná a moc mě těší nádherné reakce čtenářů. Mockrát za ně děkuji. Při psaní by si měl autor uvědomit, co svou knížkou chce říct. Zdali chce pobavit, poučit, či říct něco důležitého. Do textu o Františkovi jsem mezi řádky vložila vzkaz ženám, kterým nevyjde vztah s mužem, a neví, zdali samy zvládnou vychovávat dítě. Zvládnou. Dítě je naděje.

Jste ve své tvorbě ovlivněna Vaší četbou v dětství? Kterou knihu nebo (pohádkovou) postavu jste měla jako dítě nejraději?

Četba knih autora určitě ovlivňuje. Někdo v knihách hledá inspiraci, někdo se dívá na styl psaní. Vzpomínám si na knížku Kocour Mikeš, kterou jsem četla několikrát. A přiznám se, že je mi trochu smutno po půvabném světě Josefa Lady. Připomenu příběh, kdy Pepík ukradl pantátovi Mlejnkovi hrušky, za což dostal spravedlivě nařezáno. Mikeš se trestu vyhnul, o to víc ho potrestalo černé svědomí. Tak dlouho ho trápilo, až se Mikeš šel panu Mlejnkovi přiznat a omluvit se mu. V dnešním světě se přiznávají a omlouvají jenom slaboši. Škoda. Ztrácíme tím něco ze svého lidství.

Nedávno jste spustila své webové stránky http://www.lenkaroznovska.cz/. Jsou velmi hravé, přehledné, ideálně postavené pro dětského čtenáře. Už na ně máte reakce?

Většinou mi přicházejí hezké reakce, děkuji za ně. Třeba na stránkách najdou inspiraci i jiní autoři, či lidé, kteří pracují s dětmi.

Vloni jste byla hostem Letního knižního veletrhu v Ostravě a letos bychom Vás tam rádi uvítali znovu. Jak se Vám na veletrhu líbilo? V čem je pro Vás přímý kontakt se čtenáři inspirativní?

Veškeré aktivity, které povedou děti ke čtení, mají můj potlesk. Uvědomme si, že čtení je základ vzdělání. Vždyť i početní úkol si musíte nejprve pořádně přečíst. Vzdělaný člověk se lépe orientuje ve společnosti, ale hlavně, nenechá sebou manipulovat. Což v dnešní době, kdy vládnou média, je velký um. Pozvání na veletrh mě velmi těší, ráda se ho zúčastním a bude mi ctí potkat se s čtenáři.