Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Červená královna

Červená královna

Vaše cena s DPH
395 Kč 356 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Sexualita a vývoj lidské přirozenosti
Překladatel
Konvička, Martin
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-135-8
Počet stran / vazba
329 / Pevná
Rok vydání
2007
Kód
13401601
EAN
9788073671358
Obálka v tiskové kvalitě


Kniha předkládá teorii vývoje lidské přirozenosti a sexuality. Anatomie, fyziologie, chování a sociální prostředí všech organismů včetně člověka jsou od základu ovlivněny reprodukčním imperativem. Květiny kvetou a voní, ptáci zpívají, ženy si kupují parfémy a muži drahá auta (a myslí si při tom různé věci) - to vše a mnohem víc se týká toho, jak předat své geny. Řada poznatků o sexuální selekci a jejích důsledcích pro život různých živočichů, především člověka, nám umožní dopátrat se odpovědí na každodenní záhady, které se jeví jako samozřejmé: Proč vůbec existuje sex? Proč má člověk jen dvě pohlaví, a ne tři nebo víc? Jak s tím souvisí existence parazitů nebo predátorů? Je láska racionální? Kde se vzala homosexualita? Proč se boháči žení s krasavicemi?
Kniha je psána čtivě, přístupně a humorně, je určena zájemcům o biologii, psychologii (obzvlášť evoluční), vývoj člověka a všem, kdo se zajímají o to, proč jsme takoví, jací jsme.
Matt Ridley je evoluční biolog, vystudoval zoologii na univerzitě v Oxfordu. Je považován za jednoho z nejlepších současných popularizátorů vědy. Jeho další kniha Původ ctnosti (Portál, 2000) rozvíjí evoluční pohled na lidskou společnost a morálku, v knize Genom (Portál, 2001) se zabývá výkladem současných poznatků z genetiky.

Červená královna
Červená královna
Červená královna
Červená královna
Červená královna
Červená královna
Červená královna
Matt Ridley: Červená královna
U kolébky Červené královny stojí tři sudičky: Podivná anglická neschopnost rozlišit barvu černých figurek v šachách (případně archaický relikt z doby prvé křížové výpravy, kdy byly černé ještě červené), Caroll Lewis a pokračování Alenky v říši divů, konkrétně figura Červená královna, která musí ve svém království běžet ze všech sil, aby zůstala stát na místě. Konečně tou třetí, faktickou a nejpodstatnější je Příroda (drze napíšu evolučním biologům natruc s velkým počátečním písmenem jako bych ji chápal jako náhradu boha). Živá a rozmnožující se příroda totiž činí věci nevídané, a to mnohdy tak drze okatým způsobem, až je zcela nejasné proč to vlastně dělá. A proč se rozmnožujeme pohlavně je spolu s několika rozvíjejícími "jak" obsahem této zásadní knihy.

Matt Ridley je jedním z naprosto nejvýznamnějších autorů populárně-evoluční literatury a v češtině možná tím nejzákladnějším, protože jeho Původ ctnosti byl opravdu přelomovou knihou (a mimo jiné mě přivedl k psaní recenzí). Dokonce i Dawkinsův Slepý hodinář Ridleym doporučený k potírání kreacionismu vyšel v češtině později.

Červená královna ještě odráží dobu svého vzniku, kdy masivní nástup čtení genetické informace teprve začínal válcovat roztodivné ideology, kteří se úporně snažili dělat z biologie vědu společenskou, politická korektnost vybírala témata, která se směla studovat, a lidská přirozenost byl oblíbený terč salónních mudrlantů rozšafně hlásajících, že všechno je věcí kultury a vědomých rozhodnutí, kupříkladu sjezdu strany. Později, když nejedna strana sjela z lopaty, technologové moci vyděšeně umlkli a na pár let bylo možné udržet v mainstreamu teorie vycházející z pozorování a ověřování, namísto potřeb zadavatelů grantů. Zde je zajímavé, že Ridley si pokládá řečnickou otázku, zda nás průmyslová revoluce učinila zdravějšími, bohatšími a moudřejšími. Připomínám, že na prvé dvě nalezl odpověď Lomborg: Ano! Jiným detailem je počet genů odhadovaný na 75,000, současný odhad hovoří o pouhých 20,000.

Kromě základní premisy existence lidské přirozenosti kniha vychází jen z málo dalších předpokladů. Jednou z nich je upozornění na "interní charakter" přírodního výběru. Uniklá myš nevítězí nad kočkou, ale spíše nad myší, která neunikla. Nejzávažnější hrozbou pro lidskou reprodukci, které je každý z nás vystaven, jsou jen a pouze ostatní lidé. Další podstatnou částí je rozdíl mezi přírodním výběrem v duchu hesla: "Nešikovné maso musí pryč", a pohlavním výběrem, který o to více poukáže na vnitrodruhové soupeření.

Další z úvodních bonmotů: "Každý idiot může zplodit génia - a naopak", je vysvětlován skoro na dvou třetinách rozsahu knihy, neboť ve své podstatě vede k dotazu po funkci pohlavního rozmnožování. Z Flegrovy Zamrzlé evoluce víme, že prastará, darwinistická idea o přežívání nejlepších a jejich potomků výborně platí pro nepohlavně se rozmnožující druhy, avšak pohlavní rozmnožování doprovázené meiózou činí vysvětlování evoluce poněkud nepřehledným. Snad jen naznačím: Sexualita nutí parazity hádat. Je to však notně zkreslující odpověď, neboť se v ní nedostane na "domácí zabíjačky" mezi geny a početné rebelie organelových genů. Jsou prostě důvody, proč je chromozóm Y maličký a mitochondrie máme po matce.

Zejména prvá třetina knihy, která se zabývá důvody vzniku pohlavního rozmnožování a vrtochy jeho fungování, je lavinou převážně neprofláklých příkladů, kde dojde na ryby, které si určují pohlaví tu geneticky a jinde zase teplotou vody, nebo podobné výstřednosti. Čtenář si celkem lacino připomene cenu sexu: Kdyby sexualita byla zadarmo, neexistovali by ani kolibříci. ... Nektar je čistý, nefalšovaný poplatek, jímž rostlina platí za sexuální rozmnožování.

Tím se vahadlo převáží zpět na stranu člověka a jeho malých a úzce partikulárních zájmů: Muži jsou agresivnější, protože ženy je takové chtěly mít, anebo to dovolily. Optimistickou korekcí by mohlo být zjištění, že: Člověk je převážně monogamní, a to nutí muže k vybíravosti, šimpanzí samci vybíraví nejsou, kdyby nenásledovala spirála nasazování parohů, nošení pásů cudnosti a čádorů a jiných děsivých praktik, která ilustruje principy Červené královny: Utíkej co nejrychleji, jen tak zůstaneš na svém místě.

Synové dědí postavení nutné pro úspěšné páření, dcery si jej musejí koupit. Podstatně teoretičtější, ale i literaturou podloženější odpovědi na tyto otázky dává Evoluční psychologie člověka, ale ta zase neposkytuje onu rozkoš téměř akčního střihu - Samci útočí, samice flirtují - a románových zápletek - Vybojovat, nebo svést? - Ridleyho knihy. Ne nadarmo autor připomíná, že někdy je i pro biologa těžké pochopit, že sex je jen genetická firma, do níž obě zúčastněné strany vkládají kapitál.

U lidí, u nichž přinejmenším od vynálezu zbraní působících na dálku prakticky neexistuje vztah mezi mocí a fyzickou silou, je pohlavní výběr velmi silně ovlivňován majetkem. Zde se střetávají všechny důvody promiskuity, věrnosti a polygamie. Ridley má pravda jednoduché vysvětlení, ale hned uvádí, proč nefunguje: Oba mužské cíle působí protikladně jen proto, že se ženy odmítají ukázněně rozdělit na manželky a děvky. Nezbývá, než se spokojit s tvrzením, že muži jsou zde proto, aby ženy mohly využívat jejich otcovskou péči, bohatství a geny. Je skoro s podivem, že vzdor tomuto nadhledu Ridley v knize zastává názor evoluční psychologie Toobyho a Cosmidesové, že moderní člověk je stále adaptován na svět ranných hominidů a nikoli na svět, ve kterém žije. (Neprokázání tohoto názoru obsahuje výše již zmíněná Evoluční psychologie člověka.)

Vzdor tomu, že hlavním ideovým nepřítelem jmenovaným již v úvodu jsou společenští vědci "zcela vědomě trvající na představě, že lidská kultura je výsledkem svobodné vůle a vynalézavosti", Ridley nemá pochopení ani pro různé odrůdy genetických deterministů (a nemusí jít zrovna o sociální darwinisty). Jedno je jisté. Z evoluce nesmíme v žádném případě odvozovat žádné morální závěry. ... Jestliže je něco přirozené, neznamená to, že je to i správné. A to zejména proto, že proti přírodě se stavíme i tehdy, postavíme-li mimo zákon vraždu. Spravedlnost bývá jen zřídka výsledkem přírodního výběru. Zajímavý je zde Gouldův příklad různě natřených letadel, o kterých nikdo nepředpokládá, že by byla vyrobena podle různých plánů, což má být argument proti genetickým deterministům.

Závěr knihy tvoří právě polemiky s neexistencí lidské přirozenosti. Je rozebírán jazyk, Chomským popsaná hlubinná struktura jazyka (jsme připraveni naučit se jazyk s gramatikou), ale i samotný proces učení: Kdyby byla pravda, že učení nahradilo naše instinkty (spíše, než aby je rozvíjelo), pak bychom se půl života učili věcem, které automaticky zná každá opice, například, že nám nevěrná partnerka může porodit bastarda. Tak se vracíme k úvodu: Jedině člověk se mohl stát sám sobě tak silným protivníkem, aby vyprovokoval vlastní evoluci. ... Klamání bližních tudíž mohlo být příčinou vzniku podvědomí.

Vydal Portál v roce 2007. A úplně na okraj dodejme, že "slepé střevo" už také není zbytečné.


RNDr. Jaromír Kopeček, Ph.D.

Recenze převzata z prestižního knižního serveru: http://www.knihovnice.cz

Vědec s darem sdílnosti
Matt Ridley se narodil 7. února 1958 a je považován za jednoho z nejlepších současných popularizátorů vědy. Zabývá se evoluční biologií a vystudoval zoologii na univerzitě v Oxfordu. Patří do té skupiny vědců, kteří dokáží zaujmout a názorně i poutavě předestřít holá fakta nejen kolegům, ale i širší veřejnosti. Je autorem knihy Červená královna.
Červená královna má podtitul "sexualita a vývoj lidské přirozenosti" a naplňuje ho měrou vrchovatou. Je psána velice čtivým stylem a přináší laickému čtenáři řadu velice zajímavých poznatků nejen o sexuální selekci.
Matt Ridley publikoval řadu populárně-naučných článků ve významných periodikách jako jsou například The Economist či Daily Telegraph. Napsal také knihy Původ ctnosti (1997) a Genom (1999).
Červená královna - sexualita v nás
Lidská sexualita je přirozená věc. Bez ní bychom tu nebyli. Nikdo. Reprodukce člověka je na ní založená. Právě uvádíme na knižní trh knihu, která odkrývá lidskou sexualitu v pravé podstatě. Tajemný název, Červená královna, dává tušit, že i když jde o dílo opírající se o vědecké poznatky, je přístupné jakémukoliv čtenáři. Kdo knihu koupí nebude litovat.

Umožní mu totiž nahlédnout pod pokličku toho, jak to vlastně mezi pohlavími na tom našem světě funguje. Navíc je zde spousta příkladů a zajímavostí. Pro představu stačí uvést názvy namátkou vybraných kapitol: Proč se na neplodné dny nelze spolehnout, Sex ve výškách, Císařští supersamci, Freud a zákaz incestu, Posedlost manželstvím, Vybojovat nebo svést? Červená královna, bez jakéhokoliv náznaku vulgarity či překročení hranic vkusu, popisuje otevřeně a s nadhledem to, o čem se mnozí zdráhají mluvit.