Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Dějiny českých médií 20. století

Dějiny českých médií 20. století

Vaše cena s DPH
407 Kč 366 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Rozebráno


Přihlaste se a nechte si hlídat dostupnost


Autor
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-698-8
Počet stran / vazba
312 / Brožovaná
Rok vydání
2010
Kód
21307201
EAN
9788073676988
Obálka v tiskové kvalitě


Kniha přibližuje vývoj českých médií, především tisku, rozhlasu a televize, ale také proměny tiskových agentur, mediální legislativy, cenzurní praxe a novinářské profese v době, kdy byly České země součástí Československa (v letech 1918–1992). Nabízí tak poutavý obraz české společnosti 20. století netradiční perspektivou jejích médií. Publikace je určena pro studenty žurnalistiky i mediálních studií, historie, sociologie a dalších sociálních a humanitních věd, ale i pro všechny další zájemce o dějiny médií.
PhDr. Jakub Končelík, Ph.D., působí na katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Věnuje se roli médií v totalitní společnosti se specializací na dějiny českého tisku druhé poloviny 20. století, zejména pak na otázky řízení a kontroly tisku v období Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) a v období československé krize na přelomu 60. a 70. let.
PhDr. Pavel Večeřa, Ph.D., pracuje na katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Specializuje se na problematiku dějin českých médií, zejména na období Protektorátu Čechy a Morava a také na vztahy politických stran a tištěných médií v době první republiky.
PhDr. Petr Orság působí na katedře žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je spoluzakladatelem zdejšího Centra kulturálních, mediálních a komunikačních studií a oborového periodika Kultura–média–komunikace. Zaměřuje se zejména na dějiny československých exilových médií v letech 1968–1989.


Dějiny českých médií 20. století
Dějiny českých médií 20. století
Dějiny českých médií 20. století
Dějiny českých médií 20. století
Dějiny českých médií 20. století
Dějiny českých médií 20. století


Končelík, Večeřa, Orság: Dějiny českých médií 20. století - rec. J. Jaroš

Tuzemskou mediální scénou se zabývalo vícero publikací, z poslední doby upozorním aspoň na „univerzitní“ Dějiny českých médií v datech (2003). Nyní se připojilo nakladatelství Portál, které vydalo příručku Dějiny českých médií 20. století. Autoři Jakub Končelík, Pavel Večeřa a Petr Orság zde sice stručně, ale přehledně shrnují proměny, kterými tuzemská média (tištěná periodika, rozhlas, film a televize) ve sledovaném období prošla. Všímají si závislosti médií na společenské a politické situaci, upozorňují na úlohu cenzury, která vždy - i v meziválečném období - vytyčovala mantinely. Téměř heslovitě, ale přitom s vyčerpávající informační hodnotou probírají častou stranickou podřízenost médií, včetně té nejdelší pod knutou komunistické strany, pozornost věnují rovněž samizdatové či exilové produkci. Cenné jsou též početné tabulky s nejrůznějšími údaji, z nichž se třeba dovíme, že Týdeník Rozhlas měl v roce 1968 bezmála půlmilionový náklad...

JAN JAROŠ
Tipování (Týdeník Rozhlas 37/2010,s.19).

Končelík, Večeřa, Orság: Dějiny českých médií 20. století - rec. A. Šťouračová

První ucelené dějiny českých médií 20. století

Studenti žurnalistiky mohou jásat. Konečně se na knižním trhu objevila kniha, která shrnuje dějiny českých médií 20. století. Autory knihy, která vznikla v rámci tří univerzitních pracovišť (Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), jsou vyučujícími dějin médií z těchto univerzit, a to Jakub Končelík, Pavel Večeřa a Petr Orság.

V kostce řečeno, třistadesetistránková kniha Dějiny českých médií 20. století, kterou v letošním roce vydalo nakladatelství Portál, přibližuje vývoj českých médií, a to především tisku, rozhlasu a televize. Zaměřuje se také na proměny tiskových agentur, mediální legislativy, cenzurní praxe a novinářské profese. V hledáčku autorů této knihy je zejména období let 1918 až 1992.

Jádro knihy tkví v sedmi základních kapitolách. Jedná se o média za první republiky (1918–1938), za druhé republiky (1938–1939), za Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945), za třetí republiky (1945–1948), za tzv. zakladatelského období (1948–1967), během Pražského jara (1967–1969) a za normalizace (1969–1989). Poté následuje epilog, který se vztahuje k rozpadu informačního monopolu jako počátku transformace médií.

Každou z výše uvedených kapitol uvozuje heslář, který pojednává o klíčových událostech a jevech příslušného období, a zakončuje ji shrnutí, tedy zhuštěné zopakování nejpodstatnějších prvků výkladu. Jednotlivé kapitoly navíc doplňuje nabídka dvou až pěti titulů odborné literatury, které umožní zájemcům detailnější vhled do dané problematiky.

Autoři knihy upozorňují na to, že bádání o českých médiích 20. století je omezeno chudou materiálovou základnou. Proto se rozhodli, že svůj výklad doplní také tabulkami sledujícími v desetiletých odstupech vývoj Československa skrze základní charakteristiky stavu společnosti a domácích médií. Pro zajímavost: v tabulkách se zaměřují také na to, kolik korun v konkrétním desetiletí stálo jedno pivo nebo kilogramový chleba a jaká byla průměrná měsíční mzda. Rovněž do tabulky zahrnuli výši rozhlasového poplatku, počet obyvatel na jeden rozhlasový přijímač a televizi, cenu televize nebo počet deníků a počet novinářů.

Pro ilustraci a zpřítomnění výkladu kniha Dějiny českých médií 20. století mimo jiné nabízí vybrané obrazové přílohy, mezi nimiž (jako raritu) najdeme i kopii titulní strany prvního vydání českého bulvárního deníku Blesk ze 13. dubna 1992.

Abyste si mohli udělat o knize Dějiny českých médií 20. století lepší obrázek, přikládám jako malou ochutnávku pojednání o českých tištěných médiích v době normalizace, tedy v období let 1969 až 1989:

Nejvýraznější zásahy do struktury a fungování systému vydávání periodického tisku se odehrály hned na začátku normalizace. Aby se režimu podařilo tištěná média mocensky stabilizovat, přistoupil vedle personálních čistek i k zákazům vydávání desítek titulů, což se nejvíce dotklo časopisecké produkce. Počty deníků zůstaly zachovány.

Při svém nástupu do funkce prvního tajemníka ÚV KSČ 17. dubna 1969 Gustav Husák uvedl, že má-li KSČ plnit roli vedoucí politické síly v zemi, musí si zajistit rozhodující vliv na tisk, rozhlas a televizi. Nepřímo tak ohlásil nástup normalizace v médiích (…)

(Končelík, Jakub – Večeřa, Pavel – Orság, Petr. Dějiny českých médií 20. století. Portál: Praha 2010. S. 212–213.)

Podle autorů jsou Dějiny českých médií 20. století určeny hlavně pro studenty žurnalistiky, historie, sociologie a dalších sociálních a humanitních věd. Knihou určitě nepohrdnou ani zájemci o dějiny českých médií z řad laické veřejnosti. Tato kniha, na jejíž vydání jsem se jakožto absolventka studia žurnalistiky velmi těšila, bude mít právoplatné místo také v mojí knihovničce. A rozhodně na ni nebude usedat prach.

Alena Štouračová
Zdroj: www.vaselitaratura.cz

Kniha také k vypůjčení v elektronické podobě na Flexibookstore.cz