Kniha měsíce 2017-11Člověk a jeho symbolyPoslušnost vůči autoritě30 - 70 % slevy 2017-11

Kniha měsíce 2017-11Člověk a jeho symbolyPoslušnost vůči autoritě30 - 70 % slevy 2017-11
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70 %
Případy inspektora Kopřivy

Případy inspektora Kopřivy

Vaše cena s DPH
155 Kč 140 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Rozebráno


Přihlaste se a nechte si hlídat dostupnost


Autor
Podtitul
30 detektivních příběhů pro děti od 9 let
Ilustrátor
Petřáček, Jiří
Nakladatel
Portál
ISBN
80-7367-027-5
Počet stran / vazba
96 / Brožovaná
Rok vydání
2005
Kód
11305401
EAN
9788073670276
Obálka v tiskové kvalitě


Logika a fyzika na stopě zločinů
Smysl pro detail i pro celek
Bystrý úsudek a představivost
Znalost přírodních zákonitostí
Kniha obsahuje 30 krátkých detektivních příběhů s otevřeným koncem, k jejichž rozluštění čtenář potřebuje bystrou mysl, smysl pro detail i pro celek a logické uvažování. Rozluštění a vysvětlení zápletek je založeno na znalosti fyzikálních zákonů a zákonitostí, které luštitelé mohou využít v konkrétních situacích, o nichž pojednávají kriminální příběhy, například: Je vrahem zámecký zahradník? Kdo z dětí zapálil stoh slámy? Proč ostřelovač neuspěl? Došlo ve vlaku k vraždě?
V příbězích vystupuje fyzikálně vzdělaný inspektor Kopřiva. Jeho příjmení má připomínat zločincům, že kdo s ním přijde do styku, ten se zaručeně spálí. K ruce má trochu méně chápavého mladého strážmistra Petráně, kterému však v případě potřeby situaci blíže vysvětlí.

Marek Veselý: Případy inspektora Kopřivy

Velmi zajímavá smrt

Souborem 30 detektivních příběhů pod názvem Případy inspektora Kopřivy navazuje významné pražské nakladatelství Portál na své předešlé tituly Kriminální případy pro detektivy začátečníky (2001) a zejména Matematické detektivky (2003). Také v tomto případě jde o příběhy s otevřeným koncem, který může (především dětský) čtenář za pomoci principů logiky a základních znalostí přírodních věd odvodit.

Motivační hodnota sborníků tematicky zaměřených úkolů zasazených do rámce jednoduchých příběhů je nesporná. Děti se v nich setkávají se situacemi, které znají z vlastního života, vnímají možnost uplatnění získaných znalostí a dovedností také mimo kontext školy. Případy inspektora Kopřivy jsou postaveny především na znalostech z fyziky, nutná je ovšem také vnímavost pro logické návaznosti a vztahy a pozornost k detailu (např. Smrt ve škole, str. 71).

Případy inspektora Kopřivy ovšem zdaleka nejsou jen rozšířenými zadáními slovních úloh, Marek Veselý důsledně usiluje o beletrizaci: Vedle tematického fyzikálního zaměření je proto jednotícím prvkem knížky rovněž dvojice detektivů, jimž autor vštěpuje (přirozeně jen v nejhrubších rysech) také základní povahové charakteristiky. Inspektor Kopřiva je starý zkušený praktik se zálibou ve fyzice, dobrácký, i když trochu jízlivý a jemně ironický. Strážmistr Petráně pak vlastně nemá jinou možnost než obsadit roli méně zkušeného, občas maličko přitroublého kolegy, jehož Kopřiva k řešení případu vždycky trochu popostrčí. Z doyleovského schématu asi není úplně snadné vystoupit.

Každý příběh končí otázkou pro čtenáře, která nemíří jen k odhalení pachatele, ale ptá se také po důvodech, které by k takovému závěru opravňovaly. Řešení je rozumě uvedeno až na konci knihy – čtenář tak nemusí odolávat pokušení sjet očima o tři řádky níž a prostě si rozluštění přečíst.

Naopak za sporné pokládám zasazení fyzikálních zadání právě do kontextu práce kriminalistů. Dětem to sice umožňuje spatřovat v obou detektivech vzory, jež budou možná chtít napodobit, ale nikoli už možnost plně se s nimi identifikovat. Krom generačního rozdílu (který je například v Matematických detektivkách elegantně překonán tím, že inspektoru Smartovi asistuje teenager Cal) jde navíc o výlučnost kriminalistického povolání: K vyřešení případu nestačí znát fyzikální zákony a principy, ale také „být polda“. Myslím, že např. popularita Foglarových Stínadel stála hodně na tom, že tajemství a záhady odhalovaly právě děti – bez podpory propriet dospělého světa, jakou policejní odznak bezesporu je.

S tím úzce souvisí také nejproblematičtější rys knížky, totiž dokonalé odosobnění násilí a smrti. V 30 případech obsažených v knížce figuruje smrt 21 lidí. Synovec zabije svého strýčka na invalidním vozíku. Synové se baví tím, že modelují vraždu své matky. Školák otráví křečka oxidem uhličitým. Nejde přitom jen o kumulaci násilných trestných činů, to je konec konců u kriminálky poměrně pochopitelné. Rozpaky ve mně vzbuzuje spíše jejich nevýznamnost. Smrt je tu redukována na přitažlivou kulisu, atraktivní matérii, z níž je postaven opravdu zajímavý fyzikální problém.

Nemám ovšem iluzí o tom, že by to právě dětem staršího školního věku nějak vadilo, jejich zájem si tento soubor detektivních příběhů jistě získá. Citlivost pro hodnotu jedinečného života a etický rozměr popsaných případů snad zprostředkují dětem rodiče, učitelé či vychovatelé, kteří budou s knížkou pracovat.

Petr Kukal