Viktorka Brno 2016-09Kniha měsíce 2016-09Neviditelná dívka
Etické otázky v psychologii

Etické otázky v psychologii

Vaše cena s DPH
535 Kč 482 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-845-6
Počet stran / vazba
352 / Pevná
Rok vydání
2011
Kód
21108701
EAN
9788073678456
Obálka v tiskové kvalitě


Tato kniha je prvním příspěvkem k definování základních etických pravidel v psychologii. Přední čeští i slovenští odborníci zde shrnuli svoje poznatky o etických problémech ve svém oboru – v psychologickém výzkumu, psychodiagnostice, psychologii práce, psychoterapii, psychologii zdraví, sexuální psychologii, adiktologii atd. Zájemci zde najdou základní etické kodexy a pravidla chování, pohled na deformaci psychologie v období bývalého režimu, výhled do budoucí možné mezinárodní spolupráce odborníků v této oblasti, ale i upozornění na úskalí, s nimiž se psycholog může ve své práci setkat. Kniha je určena především odborníkům, studentům, ale i vzdělaným laikům, kterým není lhostejný další osud psychologie jako jedné ze základních pomáhajících profesí.

Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D., je klinický psycholog, psychoterapeut a sexuální terapeut. Pracuje v Sexuologickém ústavu 1. LF UK a VFN, přednáší na FF UK (Sexuální psychologie, účast na výuce předmětu Etika v psychologii). Je autorem řady odborných publikací, v Portálu vyšly Sexuální deviace (2002, 2008), Sexuální chování v ČR (spoluautor Jaroslav Zvěřina, 2001) a Komunikace ve zdravotnické péči (spoluautorka Laura Janáčková, 2008).



P. Weiss a kolektiv: Etiské otázky v psychologii - rec. A. Plháková

Vydání původní české knihy o etických otázkách v psychologii je nepochybně záslužný počin, a to hned z několika důvodů. Čeští odborníci mají sice k dispozici několik překladů zahraniční literatury, především „Etiku pro evropské psychology“ vydanou v roce 2010, ale existující domácí literatura na dané téma je poměrně chudá. Navíc je (s výjimkou publikace J. Jankovského „Etika pro pomáhající profese“) zaměřená především na oblast medicíny a klinické psychologie (viz např. práce H. Haškovcové či M. Munzarové). S určitými etickými problémy se přitom potýkají představitelé všech teoretických i praktických oborů psychologie, přičemž morální dilemata v oblasti výzkumu, psychodiagnostiky a psychoterapie mohou být značně odlišná. Uveřejnění recenzované publikace má svůj význam i pro výuku budoucích psychologů, protože celoevropské standardy vzdělávání, směřující k získání Evropského certifikátu z psychologie (EuroPsy), vyžadují zařazení předmětu etika do povinného curricula. Lektoři tohoto předmětu, který se na řadě českých vysokých škol už vyučuje, se potýkají s nedostatkem odborné literatury.

Kniha „Etické otázky v psychologii“ obsahuje dvacet jedna kapitol, v nichž jsou pojednány obecné filosofické otázky etických teorií (Hubálek, Koťová), proslulé sociálněpsychologické experimenty Humphreyse, Milgrama a Zimbarda, jež vzbudily zájem o etická témata (Honzák), srovnání etických kodexů užívaných v USA, Kanadě, Austrálii a několika evropských zemích (Honzák) či etické principy psychologického výzkumu (Bahbouch, Štětovská, Hoskovcová). Velmi zasvěceným dojmem působí kapitola o etických aspektech psychodiagnostické činnosti (Svoboda, Klimusová). Dalších devět kapitol je věnováno etickým otázkám v různých oblastech psychologické praxe, konkrétně v psychologii zdraví (Kebza), v komunikaci zdravotník-pacient (Janáčková), v psychoterapii a poradenství (Hubálek, Koťová, Smitková), v sexuologii (Weiss, Mathé), v adiktologii (Preslová), v soudněznalecké psychologické činnosti (Procházková) a v psychologii práce a organizace (Wagnerová). Kniha je zarámována vzpomínkami Jana Srnce na psychologii za totality, kdy psychologové pracovali pod hrozbou politické represe, a pojednáním Hany Junové – dlouholeté členky mnoha zahraničních i domácích etických komisí – o možnostech mezinárodní spolupráce při kultivaci etických pravidel.

K výborně napsaným kapitolám knihy patří podle mého názoru „Quo vadite, etické teorie?“ S. Hubálka a M. Koťové, kteří se zamýšlejí nad širšími filosofickými aspekty našeho oboru v evropském kontextu. Mimo jiné upozorňují na to, že „nadčasový svět hodnot je pod vlivem moderních sociálních věd degradován na zkoumání individuálních hodnotových preferencí“ (s. 49). V pojednání hlavního autora monografie P. Weisse o etických problémech sexuálních kontaktů najdeme zajímavý a užitečný návod pro klienty a pacienty, jak určit, kdy jejich terapeut překračuje etické hranice. Neumím si ovšem představit, kdo by měl s tímto návodem klienty seznámit a za jakých okolností. Také některé další příspěvky, obsažené v recenzované publikaci, mohou být námětem pro další diskusi. Překvapila mě například jistota, s níž R. Honzák označil pacientku J. Breuera Annu O. za problémovou (s. 71). Proč by vlastně měla být tolik problémová? Protože na ni žárlila Breuerova manželka? Za diskutabilní pokládám také text V. Kebzy o etických otázkách v psychologii zdraví, ve kterém se autor zaměřuje na psychologickou pomoc věřícím klientům a na kladný vliv religiozity a spirituality na tělesné a duševní zdraví. Poněkud jsem zde postrádala úvahu o možnostech práce s nevěřícími, kterých je v naší zemi pravděpodobně většina. V. Kebza si ovšem všímá také etických aspektů nerovností v poskytování a organizaci zdravotní péče, konkrétně standardních a nadstandardních služeb, což je samozřejmě etické téma více než závažné. Podle očekávání je v knize důkladně pojednáno jedno z nejhorších etických provinění, kterým jsou sexuální kontakty s klienty. Autoři se však příliš nezabývají subtilnějšími formami zneužívání, k nimž patří uspokojování psychologovy potřeby moci či intimity. Opomenuta je také problematika protipřenosu.

Mírný podiv ve mně vzbudilo zařazení tří kapitol, které se zabývají vývojem lidského smyslu pro morálku, a to ze širokého evolučního pohledu (Mužík, Marco, Klapilová), z hlediska neuropsychologie (Kulišťák) a vývojové psychologie (Šulová). Jedná se sice o dobře napsané texty přinášející řadu nových poznatků z vývojové psychologie, ale o etice psychologické práce se v nich mnoho nedovíme.

Závěrem jsem nucena konstatovat, že navzdory novosti tématu působí recenzovaná publikace poněkud nesourodým dojmem. Dvaadvacet autorů je možná příliš mnoho na to, aby bylo možné udržet jednotný styl a standardní úroveň různých příspěvků. U některých kapitol jsem měla dojem, že byly napsány hodně narychlo na základě přátelské či kolegiální nabídky P. Weisse ke spolupráci. Kladně hodnotím Přílohy, které obsahují etické kodexy našich odborných společností, včetně etického kodexu České asociace studentů psychologie. Kniha obsahuje věcný rejstřík a po formální stránce je pečlivě zpracována. Přes uvedené kritické výhrady jistě přispěje k rozvoji etiky našeho oboru.

A. Plháková
zdroj:Československá psychologie 2011 / ročník LV / číslo 6

Petr Weiss a kolektiv: Etické otázky v psychologii - rec. J.Diamant

Přírodní a společenské procesy jsou stále méně ovladatelné, je nezbytně třeba definovat meze a stanovit přípustné hranice, jež je možno tolerovat. Jen tak je možno zvýšit pravděpodobnost přežití a zachování civilizace. V bitvě o sebezáchovu a udržení existence má etika významné místo. Její aplikace v psychologii, jež je na pomezí věd přírodních a společenských, ukazuje názorně složitost problematiky. Poslání i časování referované knihy je proto velmi aktuální a významné v době zatížené dlouhodobou morální krizí často mylně chápanou jako krizí ekonomickou. Je třeba se zamyslet nad možností zvýšit pocit životní jistoty, zajistit bezpečnost jedinců a skupin a omezit vliv škodlivých procesů přírodních, psychických a sociálních na život současníků i budoucích pokolení.

  Úvodní kapitola přináší osobní svědectví J. Srnce o následcích zanedbání principů etiky v životě společnosti v extrémní situaci komunistické totality.Vliv chronického strachu v dobách nesvobody vedl k deformaci charakteru mnohých lidí, k oslabení hodnot a tradic, jakož i k častějším projevům nezvladatelné agrese. Deformace výuky a aplikace psychologie vlivem vnucovaných ideologií způsobila zřetelné zaostávání jejího vývoje a možnosti použití v praxi po dobu půl století.V období komunistické diktatury se psychologie stala nevítaným oborem, jehož vliv ve výchově a ve zdravotnictví měl být eliminován. Srnec připomíná, že díky psychiatrům, kteří s tímto omezováním vědecké svobody nesouhlasili, mohla práce klinických psychologů na psychiatrické klinice Karlovy university v Praze nerušeně pokračovat a po roce 1989 navázat na vývoj oboru ve svobodném světě. Historie doby útlaku názorně zdůrazňuje nutnost použití etiky zejména v praxi psychologů ve zdravotnictví.

  Několik kapitol je věnováno teoretickým otázkám etiky, jejímu poslání (S. Hubálek, M. Koťová), základním otázkám a vychodiskům (R. Honzák), kodexům v různých zemích a oborech lidské činnosti (R. Honzák) a jejímu vývoji (V. Mužík, M. Stella, K. Klapilová). Srovnání kodexu ukázalo, že se shodovaly především v požadavku ochrany pacientů a pokusných osob před poškozením tělesným nebo psychickým. Důvěrnost získaných informací musí být zachována. Etika má zdůraznit význam lidských práv a důstojnosti, jakož i kompetencí, zodpovědnosti a integrity psychologů.

  Zvláštní místo zaujímá kapitola “ Neuropsychologické základy morálky” (P. Kulišťák). Popisuje vliv procesu v mozku na etické chování, psychické procesy, zejména na emoce, za normálních i patologických poměrů. Vliv alkoholu a společensky tolerovaných drog na etické chování je zmíněn, je však možno uvažovat také o vlivu hormonů a vnějších podnětů jako pornografie, veřejných sdělovacích prostředků, nástroje komunikace a internetu. Různé neurobiologické modely ukazují vliv různých struktur a funkčních okruhů v mozku na morální chování. Informace uvedené v této kapitole poskytují nové možnosti cílevědomého ovlivňování etického chování člověka.

  Velká část knihy je věnovaná aplikaci etických hledisek nebo principů v různých oblastech užité psychologie a ve výzkumu. Zvláštní pozornost je věnovaná etice v klinická psychologii. Psychodiagnostická činnost (M. Svoboda, H. Klimusová) a psychoterapie (S. Hubálek, M. Koťová) jsou detailně analyzovány z hlediska uplatnění etických principů. Jsou uvedeny konkrétní příklady jejich nedodržování.”Etické problémy sexuálních kontaktů v rámci terapie” (P. Weiss) jsou častým zjevem dosud se vyskytujícím v psychoterapeutické praxi a objevují se někdy i po skončení terapie. Otázka nalezení a dodržování reálných hranic je v této souvislosti zvlášť aktuální. Na osobnost psychoterapeuta, jeho emoční a sexuální vyzrálost, jeho partnerský život a integritu osobnosti jsou kladeny zvláštní nároky. H. Junová se v závěrečné kapitole zabývá kultivací etiky psychologické práce v mezinárodním kontextu, přičemž se zvláště věnuje situaci v českých zemích a pozůstatkům komunistické totality. Etická komise se často setkávala s překračováním stanovených hranic a s kognitivními chybami, které se v jejím rámci vyskytují, zejména s překračováním kompetence. Etika psychologické profese začala být v tehdejším Československu budovaná až po roce 1989.

  Kniha podává systematicky a srozumitelně přehled současného stavu rehabilitace etiky v české psychologii. Překotný vývoj přírodních a technických věd se zaostáváním věd humanitních a s negací zkušeností z historie, filosofie a náboženství ohrozil další vývoj lidstva. Zachování existence lidské civilizace na zeměkouli bude záviset na obnovení rovnováhy mezi různými skupinami věd. V procesu nalezení nové rovnováhy bude hrát znovuobjevená etika významnou roli. Recenzovaná kniha k dosažení tohoto cíle významně přispívá.

 

MUDr. et PhDr. Jiří Diamant

Petr Weiss: Etické otázky v psychologii - rec. R. Čevela, L. Čeledová

Monografie, která je členěna do 21 základních dílů, nazírající na etiku z filozofického a empirického pohledu, vychází vstříc celospolečenskému trendu, který zdůrazňuje nutnost informovat o problematice etiky v psychologii. Svou komplexností se věnuje nejen psychologické teorii, ale i praxi. Jde o souhrn textů řady odborníků, který poskytuje orientaci v etické problematice psychologického výzkumu, psychoterapie a psychodiagnostiky.

  Ze všech kapitol nás zvláště zaujala filozoficky orientovaná 12. část zaměřená na pochopení problematiky osobní pohody (well-being) jako jednoho z klíčových témat psychologie zdraví, zatímco v předešlých textech se autor odkazuje na Beckerovou koncepci duševního zdraví, v monografii téma osobní pohody rozšiřuje o etickou dimenzi. Jako lékaře pracující v systému sociálního zabezpečení nás zaujala část Etické aspekty psychologických koncepcí typu chování a typu osobnosti ve vztahu ke zdraví. Z obdobného důvodu jsme uvítali i 13. kapitolu věnovanou etickým problémům v komunikaci zdravotník – pacient. Ač schematicky, přesto názorově poukazuje na příčiny etického selhání v komunikaci v pěti základních oblastech.

  Vzhledem k nárůstu chronických onemocnění, která znamenají již dnes ekonomickou zátěž jedince, rodiny i státního rozpočtu tedy i rozdílného nahlížení pacienta/klienta na uzdravení, vnímáme problematiku etiky a komunikace v sociálním systému jako stěžejní.

  Čtivým a osvěžujícím způsobem se v monografii střídají různé pohledy autorů na oblast etiky v psychologii. Některé části mohou působit nesourodě, přesto poskytují obohacující pohled na etické otázky, jako např. nadčasová část 5. Evoluce a morálka, včetně popisu moderní evoluční etiky.

  Považujeme monografii za zdařilý souborný pohled na problematiku základních etických otázek v psychologii, byť ne kompletních, která však vzhledem k rozsáhlému zaměření zcela jistě najde využití nejen mezi psychology, ale také v různých pomáhajících profesích.

  Svým pojetím texty kladou za cíl vymezení sledované oblasti a prostřednictvím různých úhlů pohledu se snaží vzbudit zájem široké veřejnosti o oblast etiky v dnešní době. Publikace tak odpovídá na ekonomizující a kvantifikující přístupy, které dominují dnešní společnosti.

  Monografii rádi doporučujeme náročným a zvídavým čtenářům, které rozhodně nezklame.

MUDr. Bc. Rostislav Čevela, Ph.D.

MUDr. Bc. Libuše Čeledová, PhD.

V Praze 31.10.2011

Petr Weiss a kolektiv: Etické otázky v psychologii - rec. M. Klicperová-Baker

Publikace přináší bohatý soubor kapitol od našich (českých i slovenských) předních psychologů. Je velice případně zarámována živým svědectvím Jana Srnce (o minulosti oboru a morálním klimatu v psychologické obci v nedávných desetiletích) a osobní výpovědí Hany Junové (ohlédnutí i perspektivy společenství psychologů).

  V převážně teoretické první části knihy se čtenáři nabízí brilantní uvedení do etických teorií (Slavomil Hubálek a Magdalena Koťová), do psychologické etiky a hlavních etických kodexů (Radkin Honzák). O důkladnosti přístupu k tématu svědčí i zařazení kapitol o evoluci morálky, jejích ontologických a neuropsychologických základech (Vladimír Mužík a kol., Lenka Šulová, Petr Kulišťák) a zajímavá stať o psychologii zdraví (Vladimír Kebza).

  Hlavní část publikace se vztahuje k etice psychologické praxe. Z několika různých pohledů se zaměřuje na etiku psychologického výzkumu: Radvan Bahbouh oddíl uvedl obecnými principy, Iva Štětovská zevrubnými pokyny pro etickou výzkumnou činnost a Simona Hoskovcová ho obohatila o poznámky k výzkumu dětí. Nejobsáhlejší část publikace tvoří podrobně a zároveň velice přehledně zpracovaná kapitola o etice diagnostiky od Mojmíra Svobody a Heleny Klimusové rozebírající např. jednotlivé etapy diagnostického procesu, zásady sdělování výsledků a ochrany dat, to vše v českém i světovém kontextu.

  Obzvlášť bohatě je zastoupena tématika psychoterapie a poradenství, včetně sexuologie a adiktologie (Smitková, Hubálek, Koťová, Máthé, Preslová) spolu s poznámkami ke komunikaci a sexuálním kontaktům s pacientem (Janáčková, Weiss). Jana Procházková připomněla právní a etická pravidla soudně znalecké činnosti. Samostatná kapitola je věnována etice v psychologii práce a organizace (Wagnerová). Knihu uzavírá sbírka etických kodexů psychologických společností, poradců a studentů.

  Z uvedeného vyplývá, že publikace se věnuje především etice v klinické psychologii, zájemci o jiné eticky citlivé aplikace (např. pedagogickou) ale mohou z knihy načerpat zásadní principy a postupy, které jsou obecně přenosné.

  Kniha je psána velice čtivým, přístupným jazykem, kapitoly jsou koncipovány jako relativně nezávislé články, drobné překryvy v textech kapitol nejsou na závadu ani při souvislé četbě, spíše pedagogicky osvěžují nejzávažnější pojmy a informace. Publikace je nepostradatelná pro studenty psychologie, pro odborníky v oboru (vždyť výuka etiky byla často opomíjena), výklad etických teorií a morálního chování by měl zajímat i širší okruh humanisticky zaměřených čtenářů. Přeji hezkou četbu.

 

 

Martina Klicperová-Baker