Kniha měsíce 2016-12Potěšení pro dušiE-kniha jako dárekSoutěž
Hovory k sobě

Hovory k sobě

Vaše cena s DPH
335 Kč 302 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Ohlédnutí za terapií
Překladatel
Bartošková, Linda
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-0919-5
Počet stran / vazba
184 / Pevná
Rok vydání
2015
Kód
14403201
EAN
9788026209195
Obálka v tiskové kvalitě


Irvin D. Yalom ve své nové knize opět otevírá téma psychoterapie a popisuje příběhy ze své psychoterapeutické praxe. K některým se vrací „jen tak“, k jiným například díky nečekanému náhodnému setkání s bývalým klientem. Nabízí lidské příběhy, nic více a nic méně. Jejich výběr je pestrý, podobně jako je pestrá Yalomova terapeutická praxe. Všechny Yalomovy klienty spojuje zájem o jeho knihy, proto se v jednotlivých příbězích setkáme s citacemi z jeho předchozích děl nebo s odkazy na ně.
Kniha osloví zájemce o Yalomovy knihy, o tituly s psychoterapeutickou tematikou, studenty psychologie a terapeuty.

Irvin D. Yalom je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě. V Portále vyšly jeho knihy Lži na pohovce, Když Nietzsche plakal, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Láska a její kat, Každý den o trochu blíž, Léčba Schopenhauerem a Problém Spinoza.

Hovory k sobě
Hovory k sobě
Hovory k sobě
Hovory k sobě
Hovory k sobě
Hovory k sobě

Vlídné zamyšlení nad účinky terapie - recenzent Jakub Nemček

www.josefhurt.cz/node/6508

V pořadí dvanáctá Yalomova publikace, která vyšla přeložená do češtiny v nakladatelství Portál, pokračuje v sebeodhalování autora a jeho celoživotní práce s pacienty. Yalom se v tomto díle ohlíží a vzpomíná na případy, které ho v různých směrech pracovně i osobně výrazně ovlivnily.

Dílo je rozděleno do 10 kapitol nebo příběhů a ve velké části z nich se objevuje téma vlastní konečnosti, smrtelnosti sebe nebo milovaných osob. Tato existenciální témata a jejich volba pro knihu zcela jasně reprezentují autorovu aktuální životní situaci, ve které se obrací ke své minulosti a hledá plody své celoživotní práce. V doslovu se pak snaží jasně formulovat ty nejdůležitější metody a postupy v psychoterapii, které ve své praxi používá.

Na pozadí hlavní ideje celého díla - důležitosti autentického kontaktu -však formuluje, díky příběhům, zásadní otázky nejen pro psychoterapii. Co je při setkání dvou lidí to, co způsobuje změnu? Co v terapii skutečně působí? Nebo co je vůbec cílem psychoterapie? Sdělit a interpretovat pacientovi vše, co umíme, nebo jen vytvořit prostor pro to, aby byl schopen sám refl ektovat vlastní psychologické procesy?

I přes to, že sám autor nabízí možné odpovědi na své otázky, nevyčerpává je a nám tak zůstává dostatek prostoru pro přemýšlení. Zároveň se však k otázkám můžeme beze strachu postavit s tím, že na ně nelze znát jasnou a všeobecně platnou odpověď a důležité se spíš jeví jejich neustálé opakování a do jisté míry až fenomenologické pátrání po tom, co vlastně v psychoterapii děláme.

Je terapie o prohlubování vhledu do sebe samotného, o podněcování a učení se samostatnosti ve zvládání vlastního napětí a frustrace, nebo je terapie spíše usměrňování, srovnávání toho, co je správné a co špatné, a vede nás k "vytesání ideálního obrazu do duše"? A jakou roli v tomto procesu hraje psychiatr nebo psycholog, který terapii provádí?

Od spousty autorů, jejichž publikace, jež pojednávají o tématu psychoterapie, je možno najít na policích většiny knihkupectví, se Yalom odlišuje zejména svou otevřeností a schopností jasně popsat své vlastní prožívání v daných okamžicích sezení s pacientem. Možná je to právě tím, že Yalom po desítkách let zná svůj vlastní recept na úspěšnou terapii a za nejdůležitější považuje autentický kontakt. Autentický však neznamená, že pacientovi sdělíme vše, co se v nás děje, spíše že umíme pracovat s načasováním a poodhalit naše pocity a záměry ve chvíli, kdy se domníváme, že by mohly být v další spolupráci k užitku, případně, že by mohly vést k nové zkušenosti pacienta.

Při práci s lidskou duší často nevíme, na co vše máme vliv, a právě odhalením toho, jak o pacientovi přemýšlíme, otevíráme prostor pro přínosnou diskuzi. A právě toto je eso v rukávu Irvina Yaloma a zcela jistě jeden z cílů, proč se rozhodl svou zatím poslední knihu publikovat.

Jakub Nemček, psycholog a psychoterapeut

Recenze byl zpracována pro časopis Psychologie dnes

03.11.2015
kukatko.cz: Yalomovy Hovory (nejen) k sobě jsou potěšením z vnímání

Ve zkratce: Knihu Hovory k sobě můžeme číst prostě jen tak, že nás baví číst příběhy lidí zasažených nejistotou. Můžeme ji ale také využít k poznání sebe sama, k osobnímu růstu, k řešení vlastních obav a krizí.

90%

„Všechno je pomíjivé, jak paměť, tak zapamatované. Vždy měj na paměti, že nebudeš nikde a nikým“. Těmito slovy Marka Aurelia by se dala uvést kniha Hovory k sobě (Ohlédnutí za terapií) emeritního profesora psychiatrie a psychoterapeuta Irvina Davida Yaloma, které u nás vydalo nakladatelství Portál. Je to kniha pro terapeuty i běžné čtenáře? Tak i tak. Jedenáct psychiatrických pacientů, deset příběhů, deset zajímavých terapeutických výkonů. Jak se liší duševně zdraví a nemocní? Podle Yaloma reakcemi na izolaci od druhých lidí, nesmyslnost, smrtelnost a svobodu.

hovory k sobě yalomJak I. D Yalom popisuje svoje sezení s pacienty a přemýšlení o nich? Formou záznamů, možná by se dalo napsat deníkových zápisů. I. D. Yalom přijímá psychiatrické pacienty a svými jedinečnými terapeutickými metodami (vyřešením ale není nějaký konkrétní čin, zavedené mechanismy, pojmenování nebo ujištění) je vede cestou jejich vnímání problému. Cestou, na kterou se vydává psychiatr se svým pacientem a jejíž výsledek se nedá předem odhadnout.

Některé příběhy jsou přímo románové, ale v desetistránkové jednoduché formě jsou plné napětí (zvládne to ten na pohovce nebo je ztracen navždy?) Některé příběhy pacientů jsou groteskní, např, ten „Děkuji ti Molly“ (smrt účetní I. D.Yaloma pomůže pacientovi s neovladatelným shromažďováním věcí). Jsou o svobodě – „Jen žádnou mříž“,o depresích sedmdesátiletého muže z domova důchodců. O tom, že někdy pomůžeme, aniž bychom si to uvědomili – „Držte si před dětmi trochu úroveň“. Pacientka Sally v příběhu “Musíte se vzdát naděje na lepší minulost“, které se podaří něco zdánlivě neuskutečnitelného – svým celoživotním psaním do šuplíku se vlastně nevzdává naděje na lepší minulost. Smrt, kterou jsme ohroženi všichni, zasáhne Ellie a je to příběh srdcervoucí a statečný – „Pořiďte si sakra svoji vlastní smrtelnou chorobu“. Ač příběh konečný, je pozitivní. Ellie ukáže ostatním, jak se dá umřít důstojně a se ctí. V „Hovorech k sobě“ pomůže I. D.Yalomovi a dvěma jeho pacientům starověký císař a filozof Marcus Aurelius (nalezení soucitu ke svému okolí a přehodnocení vztahu ke dvěma ženám).

Pacienti se v podání autora stávají spoluterapeuty a vlastně i spoluautory knihy (metodu, kdy píše o sezeních psychiatr a pacientka již I. D.Yalom použil v knize Každý den o trochu blíž). Také I. D. Yalom má své pochybnosti, své obavy ze smrti, jemu samotnému sezení s pacienty pomáhá. Nepoužívá žádné třeskuté interpretace, pouze poskytuje pozornost. Pacient často při poslechu sebe sama najde, co hledá. Autor ví, že všechno je pomíjivé a těší se tím, že vnímá, že plně žije v přítomném okamžiku.

Knihu Hovory k sobě můžeme číst prostě jen tak, že nás baví číst příběhy lidí zasažených nejistotou. Můžeme ji ale také využít k poznání sebe sama, k osobnímu růstu, k řešení vlastních obav a krizí. Kniha, která pobaví, ale zároveň se dostane pod kůži.

29.10.2015
Dajushbooks.blogspot.cz: Irvin D. Yalom: Hovory k sobě

Recenze na Ohlédnutí za terapií

Nenápadná šedá kniha plná opravdu pozoruhodných myšlenek napsaná světově uznávaným terapeutem podle mého patří ke knihám, které by jednou do ruky měl vzít každý.

"MUSÍME SE VZDÁT NADĚJE NA LEPŠÍ MINULOST"

Irvin Yalom ve své poslední knize nazvanou Hovory k sobě: Ohlédnutí za terapií předestírá čtenáři svůj každodenní chléb - svou práci. Denně jeho ordinaci navštěvují trápící se lidé, hledají u něj pomoc a pochopení. Vkládají do něj svou poslední naději. Naději, že jim pomůže porozumět sobě samým a pochopit, co se děje s jejich vnitřním já.

Avšak ne každý, kdo překročí práh ordinace věří na léčebné účinky psychoterapie. Stále je mnoho pochybovačných lidí, považujících psychologii a terapii za nepotřebné vědy a vchází k doktoru Yalomovi se skepsí. Strach ze tmy považují za pouhý strach ze tmy jako neznáma, nehledají další důvody, hlubší důvody.

Irvin Yalom ke každému pacientu přistupuje jako k originálu, nedrží se striktně psychologických příruček, protože ví, že lidská mysl je všechny dalece přesahuje. A co platí na jednoho pacienta vůbec nemusí platit na jiného i v případě, že má stejné příznaky. Nebojí se zodpovídat jejich otázky tykající se jeho samotného, čímž si s pacienty vytváří intimnější vztah.

"REALITA NENÍ PROSTĚ NĚCO TAM VENKU, ALE NĚCO, CO SI KAŽDÝ Z NÁS DO ZNAČNÉ MÍRY KONSTRUUJE NEBO VYRÁBÍ."

Doktor Yalom není jen vynikajícím a stále vyhledávaným terapeutem, ale i strhujícím spisovatelem. Každý z deseti příběhů pacientů v knize vypráví smutné příběhy, i když některé z nich se šťastným koncem, Přesto bych knihu v žádném případě neoznačila jako smutnou a depresivní. Autor má krásný a čistý styl psaní, který mě bavil od první do poslední strany. Dokáže poukázat na ty dobré věci v člověku a dostat je napovrch. A co je nejdůležitější, dokáže reflektovat své vlastní chyby a poučit se z nich. Věřím, že tato kniha od Irvina Yaloma nebyla mou poslední.

"VIDÍM, ŽE JSTE ZAMILOVANÝ DO SLOV PANE ANDREWSI. RÁD S NIMI TANČÍTE. JENŽE SLOVA JSOU POUZE NOTY. MELODII TVOŘÍ IDEJE. PRÁVĚ IDEJE DÁVAJÍ NAŠEMU ŽIVOTU STRUKTURU."

Knihu určitě doporučuji všem, kteří se zajímají o psychologii nebo terapii, ale také těm, kteří se na toto povolání stále dívají skepticky. Každý si v knize najde odpovědi, které sám zrovna potřebuje.

28.10.2015
spolecnecteni.cz: Hovory k sobě

Ohlédnutí za terapií Irvina D. Yaloma

K mým nejoblíbenějším autorům patří knihy amerického psychoterapeuta Irvina D. Yaloma. V češtině jich vyšla celá řada - Lži na pohovce, Když Nietzsche plakal, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Láska a její kat, Každý den o trochu blíž, Léčba Schpenhauerem a Problém spinoza. Zajímavé je, že tyto knihy a jejich témata ke mně přicházely v době, kdy jsem řešila podobné téma v životě. Poslední byla Léčba Schopenhauerem, kdy jsem připravovala kurzy biblioterapie. Bylo zajímavé sledovat terapeutickou skupinu umírajícího terapeuta, v níž se snažil jeho bývalý klient používat myšlenky německého filozofa k obhajobě svých postojů.

V nové knize Hovory k sobě/Ohlédnutí za psychoterapií je hlavní postavou sám Yalom (více než osmdesátiletý) a jeho pacienti, kteří za ním přicházejí na základě četby jeho knih nebo jsou to jeho dávní pacienti, s nimiž se znovu náhodně setká. Všichni, tedy i starý psychoterapeut, řeší téma stáří, smyslu života a jeho konce. Snaží se vyřešit dávné křivdy, urovnat své vztahy v rodině, pochopit smysl své práce, vyrovnat se se zhoubnou nemocí, odpustit si.

Starý terapeut překvapuje (často i sám sebe) svou neutuchající zvídavostí, touhou po poznání, vášní ke svému povolání v situaci, kdy prožívá smutek ze ztráty blízkých, řeší zdravotní problémy související s věkem a cítí blížící se konec života. Kniha v českém překladu nese stejný název jako dílo Marca Aurelia, v němž Yalom hledá inspiraci:

"A proto prožij tuto píď času ve shodě s přírodou a s životem se rozluč v dobré vůli, jako když zralá oliva odpadávající blahořečí matce zemi a děkuje stromu, jenž ji zplodil."

Všech deset příběhů v knize přináší naději a hojivou útěchu. Jsou inspirací pro všechny, protože stáří, ztrátě blízkých a blížící se vlastní smrti se nevyhne nikdo.