Kniha měsíce 2016-12Potěšení pro dušiE-kniha jako dárekSoutěž
Jak překonat hazard

Jak překonat hazard

Vaše cena s DPH
255 Kč 230 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Prevence, krátká intervence a léčba
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-0009-3
Počet stran / vazba
160 / Brožovaná
Rok vydání
2011
Kód
22307101
EAN
9788026200093
Obálka v tiskové kvalitě


Prevence, krátká intervence a léčba
Kniha pojednává o problémech působených hazardem. Postupně se zabývá diagnostikou, krátkou intervencí, léčbou i prevencí hazardního hráčství. Samostatná kapitola je též věnována pomoci rodinám s tímto problémem, a to i tehdy, když se osoba s hazardním hráčstvím odmítá podrobit léčbě. V další části knihy najde čtenář některé terapeutické pomůcky, dotazníky, výzkumné zprávy a oficiální dokumenty. Kniha je doplněna obsáhlým přehledem použité literatury. Publikace je koncipována tak, aby co nejlépe posloužila zejména odborným pracovníkům v oblasti pomáhajících profesí. Dobře ji však využijí např. i příbuzní patologických hráčů, motivovaní patologičtí hráči, pracovníci orgánů činných v trestním řízení a vězeňské služby a studenti různých oborů.
MUDr. Karel Nešpor, CSc., vede od roku 1991 primariát mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice a rovněž přednáší na subkatedře návykových nemocí Institutu pro další vzdělávání zdravotníků. Už téměř 30 let se zabývá problematikou závislostí a organizuje preventivní programy. Je autorem řady odborných i populárních prací. V Portálu vyšly jeho knihy: Kouření, pití, drogy (1994), Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech (1996), Jak zůstat fit a předejít závislostem (1999, s H. Pernicovou a L. Csémym), Vaše děti a návykové látky (2001), Návykové chování a závislost (2000, 2003, 2007, 2011). Spoluautory knihy Jak překonat hazard jsou MUDr. Hana Karbanová, Andrea Scheansová, Ph.D., a PhDr. Ladislav Csémy.

Karel Nešpor a kol: Jak překonat hazard. Prevence, krátká intervence a léčba - rec. J. Křivohlavý

Kniha o rozsahu 160 stran většího formátu je nesmírně bohatá. Pojednává jednak o hazardu, patologickém hráčství, o krátké intervenci vhodné tam, ke se objevuje podezření na hazardní jednání, o individuální, skupinové i rodinné terapii a o prevenci. Pozornost věnuje odlišnostem rizikového hráčství u dětí, dospělých a u seniorů. Ve druhé půli obsahuje celkem čtyři dotazníky na patologické hráčství, zabývá se otázkami efektivity léčby patologického hráčství, rozsahem tohoto jevu ve světě i u nás v České republice, zadlužeností patologických hráčů a způsoby redukce dluhů. Najdeme zde i řadu tzv. "textů pod čarou" i příběhy. O fundovanosti autora svědčí i to, že uvádí celkem 147 většinou anglicky psaných využitých literárních pramenů i to, že se tématem zabývá nejen teoreticky, ale i prakticky a to již celkem 20 let.

Pozoruhodné jsou hned první stránky knihy. Autor v nich uvádí definice hazardu. Naznačuje, že pro hazard je typické, že si hráč kupuje možnost či iluzi výhry"(12). Brojí proti označení tohoto jevu za "hráčství" - což je v rozporu s významem odpovídajícího anglického termínu "gambling". Psychologicky výstižně hovoří motivaci - puzení, o pocitech (nezdravého) vzrušení a jde až k označení tohoto jevu jako "dychtění". Vidí úzkou souvislost tohoto jednání se zhoršeným sebeovládáním na jedné straně a s celou řadou různých druhů jiných závislostí a návykových nemocí.

Otázkám terapie je v knize věnována mimořádná pozornost. Hovoří se zde o indikaci patologických hráčů k rezidenční (ústavní) léčbě, o práci s motivaci o relaxačních technikách , o desenzabilizaci, o pro individuální, skupinové a hromadné terapii i o farmakoterapii. Zvláštní pozornost je věnována rodinné terapii, terapii dětí a dospívajících, seniorů a pacientů s duální diagnózou. Zvláštní pozornost je věnována tzv. krátké intervenci.

Krátká intervence. Autor o ní pojednává velice konkrétně na s. 24-27. Nejprve se dozvídáme, že této krátké intervence se dostane každému pacientovi, který přijde k autorovi na kliniku (Na mužské oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice). Ukazuje se, že tento postup je vhodný všade, kde se s jevem hazardního hráčství a sázkařství setkáme.Uvedeny jsou jednotlivé prvky této krátké intervence i jejich zdůvodnění. Dočteme se zde i tom, že většina hazardních hráčů si myslí, že oni sami mají určitou vlohu k řešení rizikových a hazardních situací (dar Štěstěny) a jsou v tomto smyslu geniálními sázkaři (hazardéry).

Prevence je vedle terapie druhým hlavním tématem knihy, Autor hovoří o prevenci na úrovni jednotlivce, rodiny, školy, pracoviště, ale i provozovatele hazardu, medií a společnosti. A je to práv tato poslední forma prevence, které přisuzuje autor největší váhu. Pojednává o ní nejen teoreticky, ale do knihy zařazuje i dokument, který adresoval našim vedoucím politikům se žádostí o úpravu zákonů, které by mohly pozitivně ovlivnit rozsah patologického hráčství a hazardu obecně. (s. 146 - 149).

K nejpozoruhodnějším pasážím patří dvě kapitoly této knihy: "Uzdravit životní styl" (s. 49 -50) a kapitolu nazvanou "Kognitivní restrukturace, změna vztahového rámci a pohled z jiné perspektivy" (s. 46- 49).

Knihu s touto tematikou jsme velice potřebovali. Díky autorovi a jeho kolektivu se nám dostává do rukou zasvěcený, čtivý, srozumitelný - opravdu dobrý průvodce.

 

Jaro Křivohlavý

Rozhovor s prim. MUDr. Karlem Nešporem, CSc.

spoluautorem a editorem knihy Jak překonat hazard

Pane doktore, kniha Jak překonat hazard, kterou jste napsal spolu s autorským kolektivem, je určena především odborníkům. Jaký přínos v ní může najít laik, který se o téma zajímá, řeší problém hazardního hráčství např. ve své rodině nebo sám hazardu propadl?
Kniha je psána srozumitelně. Snadno ji přečte a dobře využije i laik. Četba knihy sníží pocit stigmatizace a může zvýšit motivaci k pozitivní změně. Nabízí také řadu účinných a vyzkoušených způsobů, jak problém s hazardem překonat. Text navíc pomáhá se orientovat v tom, kde hledat profesionální pomoc.

Podle informací z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR dosáhl v roce 2005 počet hospitalizovaných osob s diagnózou patologické hráčství 576 pacientů. V roce 2007 to bylo už 785 hospitalizovaných osob. Odhad všech patologických hráčů v ČR však činil zhruba 100.000 osob. Stoupá stále počet pacientů?
Na počty léčených bych nespoléhal. Jestliže není v určitém okrese nikdo, kdo by se léčbou patologického hráčství zabýval, budou tam mít nula patologických hráčů. Částky vkládané do hazardu rostou. Velkým dílem se na nich jistě podílejí patologičtí hráči. To poškozuje je, jejich rodiny i společnost.

Je touha po zbohatnutí nejčastějším motivem, proč se lidé vydají na cestu hazardu?
Návykové nemoci nemají jednu příčinu, ale vznikají v důsledku vzájemného působení rizikových a ochranných činitelů. Na toto téma více v naší nové knize.

Jak je na tom Česká republika s osvětou? Myslíte si, že zvyšující se počet pacientů může souviset i s vyšší mírou informovanosti o možnostech pomoci a tím i motivací svoji závislost řešit?
Nějaká osvěta nemůže vyvážit masivní reklamu hazardu. S tou se každý z nás, i když nechce, setkává prakticky každý den. Co by mohlo situaci zlepšit, jsme formulovali v dokumentu Hazard v Česku je třeba konečně omezit. Ten je volně dostupný na www.drnespor.eu a také ho přetiskujeme ve zmiňované knize.

Podle zprávy Studie hazardních her v České republice a navrhované změny senátora Josefa Novotného z roku 2008 je v České republice, na rozdíl od jiných evropských zemí či USA, hazard velmi málo legislativně regulován. Je tomu tak i po třech letech?
Je to přesně tak.

Jaká je podle Vás vhodná cesta prevence?
Zde bych odpověděl volnou citací z naší knihy. „Je správné brát v úvahu systémové interakce rizikových a ochranných činitelů na více rovinách. Ale je také důležité realisticky zhodnotit to, co může každý z nás ze své pozice ovlivnit. Jiné možnosti má poslanec, jiné učitel, jiné psychoterapeut a jiné rodič.
Tím, co můžeme zlepšit, má smysl se zabývat. Na to, co nemůžeme příznivě ovlivnit, lze poukázat. Je ovšem lépe tím neztrácet čas. To věděli už staří Čechové, kteří říkali: ,Co mohu, to mohu, co nemohu, nechám Bohu.´“

Děkujeme za rozhovor.

Praha, září 2011