Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Komerční sexualizované násilí na dětech

Komerční sexualizované násilí na dětech

Vaše cena s DPH
329 Kč 296 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Prostituce; Pornografie; Obchod
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-320-8
Počet stran / vazba
216 / Brožovaná
Rok vydání
2008
Kód
22305301
EAN
9788073673208
Obálka v tiskové kvalitě


Kniha se zabývá jedním z nejpalčivějších problémů současné doby - fenoménem prostituce, pornografie a obchodu s dětmi. Objasňuje souvislosti základních pojmů, nabízí spolehlivé poznatky o stěžejních aktérech a aspektech této mnohovrstevné problematiky a zpracovává a reflektuje ji interdisciplinárním způsobem. Autor se orientuje na praxi. Poskytuje poznatky o obětech i pachatelích, příčinách jevů, preventivních opatřeních a iniciativách. Současně seznamuje čtenáře se zkušenostmi, doporučeními a strategiemi mezinárodních i národních organizací v této oblasti.

Publikace je určena především sociálním pracovníkům a dále studentům, psychologům, příp. policistům, soudcům, státním zástupcům, lékařům, pastoračním pracovníkům a žurnalistům.

René Milfait: Komerční sexualizované násilí na dětech: prostituce, pornografie, obchod - rec. J. Louvarová

Dětská prostituce, pornografie a obchod s dětmi jsou bezesporu jedním z nejpalčivějších problémů dnešní doby. Účinnost boje proti tomuto fenoménu závisí do značné míry na tom, kolik informací o něm získáme. Kniha Reného Milfaita (s předmluvou psycholožky a žurnalistky Jaroslavy Otradovcové) s názvem Komerční sexualizované násilí na dětech: prostituce, pornografie, obchod k tomuto účelu může významně pomoci, neboť bere v úvahu široké spektrum možných úhlů pohledu na tuto problematiku a je psána stylem, který osloví odborníky i laiky.

 

Kniha obsahuje tři hlavní části, z nichž první se zaměřuje na detailní vysvětlení celé problematiky. Obsahuje mimo jiné definice základních pojmů (komerční sexuální zneužívání dětí neboli CSEC a jeho formy: obchodování s dětmi, dětská prostituce, dětská pornografie) a statistické údaje týkající se počtu obětí a také informace o tom, jak tuto trestnou činnost vnímá veřejnost – ať už děti nebo lidé, kteří s nimi pracují. Za informačně přínosné a prakticky využitelné považuji zejména statistiky z oblastí, které fenomén komerčního sexuálního zneužívání dětí postihl nejvíce – tj. příhraniční oblasti, jako je Cheb.

 

První část knihy nás dále seznamuje s profily rizikových dětí a objasňuje faktory a situace, které ke komerčnímu sexuálnímu zneužívání vedou (tj. například chudoba, dysfunkční rodina, násilí apod.), jednotlivé formy tohoto fenoménu (obchodování s dětmi, prostituce, dětská pornografie) a jeho následky. Do samostatné podkapitoly byla zařazena problematika obchodu s romskými ženami a dívkami a rizikové faktory příslušnosti k romské komunitě.

 

Autor se nevyhýbá ani tématům, kterým buď není v médiích věnováno tolik pozornosti, nebo jsou spojena s různými mýty či polopravdami. Když popisuje formy příhraniční prostituce, zmiňuje i leckteré překvapivé skutečnosti, které si málokdo uvědomuje – například že některé matky nabízejí k prostituci i dvouleté děti nebo situace, kterými procházejí chlapci zneužívaní v homosexuální prostituci.

 

Za zmínku stojí i kapitola věnovaná charakteristice pachatelů (první počin tohoto druhu v ČR) – autor zde například vyvrací rozšířené klišé, že člověka zneužívajícího děti lze snadno identifikovat, protože navenek působí jako perverzní podivín. Odpovídá také na celou řadu otázek, které v souvislosti s problematikou pachatelů mohou člověka napadnout, například zda mohou být pachatelkami těchto trestných činů i ženy či nezletilé děti. Významný prostor je věnován i typologii sexuálních vykořisťovatelů a jejich charakteristikám, motivům a cílům.

 

Kapitola nazvaná Pachatelé v případech pornografie s dětmi popisuje způsob pořizování dětské pornografie a jejího šíření na internetu. Klasifikaci pachatelů, a tím i celou první část knihy, završují opět statistické údaje (věková struktura pachatelů, struktura příjmů, rodinný stav) a informace o praktickém využití této klasifikace v diagnostické a terapeutické práci a policejním vyšetřování.

 

Druhá hlavní část knihy se zaměřuje především prakticky, tj. na opatření a boj proti fenoménu komerčního sexuálního zneužívání dětí. Najdeme zde citace z mezinárodních úmluv, jejich vysvětlení a faktory, které jsou rozhodující pro preventivně ochranné zacházení s dětmi. V podkapitolách věnovaných boji proti dětské prostituci a dětské pornografii se autor zmiňuje i o homosexuální prostituci chlapců, které nebývá věnováno tolik pozornosti.

 

Kapitola Pilíře a kritéria pro pomoc v případech dětské pornografie byla napsána na základě průzkumu provedeného v různých poradenských místech a obsahuje aspekty, kritéria a celospolečenské předpoklady, na jejichž základě lze sestavit konkrétní nabídky pomoci, pracovat s oběťmi a zprostředkovat potřebné informace o komerčním sexuálním zneužívání dětí veřejnosti. Pro účinnou prevenci a pomoc obětem je nutné tyto aspekty optimálně zkombinovat.

 

Za velmi podnětné a inspirativní lze označit i příklady konkrétních projektů pomoci obětem v České republice i v dalších zemích (projekt Šance v Praze, projekt Karo v Plauen a Chebu, projekt Magdala). Druhá část knihy zasazuje ochranu dětí před CSEC do právního rámce, se zvláštním zřetelem na Úmluvu o právech dítěte, přijatou v roce 1989 Valným shromážděním OSN. Autor z této Úmluvy cituje pasáže, které se k dané problematice vztahují.

 

Ačkoli nebyla etická reflexe fenoménu zadáním této publikace, přesto (na přání lektorky knihy) nacházíme ve třetí části knihy pod nadpisem Závěrem – výzvy pro etickou reflexi určité nastínění aspektů etické reflexe. Možná někoho, zejména v Čechách, překvapí, že se někdo zabývá etickou reflexí takového fenoménu. Jednou z hlavních cílových skupin, jimž je kniha určena, jsou však i sociální pracovníci – v knize se setkáváme s kapitolami věnovanými pravidlům účinné pomoci dívkám a chlapcům v prostituci, pilířům a kritériím pro pomoc v případech pornografie a příkladům konkrétních projektů pomoci obětem v ČR (a některých v SRN).

 

Autor jako ústřední měřítko pro etické a právní posouzení celé problematiky zdůrazňuje lidskou důstojnost, kterou též považuje za nejvyšší morální princip, a z ní plynoucí základní lidská práva. Dále autor konstatuje a krátce odůvodňuje, proč se považuje komerční sexuální zneužívání dětí za porušení lidské důstojnosti a základních práv dítěte. Komerční sexuální zneužívání dětí podle něj nevratným způsobem pošlapává lidskou důstojnost oběti, a jako takové jej nelze tolerovat. Autor v této části také zdůrazňuje nutnost výchovy ke kultuře lidských práv.

 

Velmi inspirativním počtením by v této souvislosti mohla být jiná práce autora (zatím nepublikovaná obhájená disertace) s názvem Dítě jako zboží v prostituci. Perspektivy teologicko-etické reflexe. Vedle různých multidisciplinárních poznatků a interdisciplinární spolupráce může čtenář sledovat, jak lze provést teologicko-etickou reflexi aktuálního sociálně nežádoucího jevu a souvisejících témat a dilemat.

 

Sociální práce s nezletilými oběťmi komerčního sexuálního zneužívání má svá specifika a etické aspekty v ní hrají velmi důležitou roli, a to jak v sociální práci samotné, tak i v rámci interdisciplinární spolupráce s ostatními subjekty činnými při řešení jednotlivých případů (například soudy, dětskými psychology či policií). Užitečné informace v knize tak naleznou například orgány sociálně-právní ochrany dětí, jejichž úkolem by mělo být aktivní vyhledávání ohrožených skupin dětí a mládeže a odborná práce s nimi. Příkladem situací, které aplikaci etických zásad přímo vyžadují, může být například snaha o získání svědectví dítěte, aniž by došlo k jeho sekundární viktimizaci, nezaujatá komunikace s jeho rodiči nebo psychoterapeutická pomoc.

 

Detailní a důsledné zpracování jednotlivých témat, jejich vzájemná provázanost a množství zdrojů, z nichž autor čerpá, svědčí o jeho schopnosti kvalitně rozebrat problém po vědecké stránce. Kniha tak může sloužit jako studijní materiál pro psychology, odborné pracovníky či studenty, kteří se chtějí problémem CSEC blíže zabývat, ale (vzhledem k závěrečnému nástinu perspektiv etické reflexe) i pro teology a odborníky zabývající se etikou. Laiky a zájemce z řad široké veřejnosti osloví a zasáhnou především konkrétní (a často velmi šokující) příklady, kterých je v knize opravdu mnoho a které celou problematiku dokreslují a vysvětlují tak, aby se v ní vyznal i člověk, který postrádá jakýkoli teoretický základ.

 

Jana Louvarová
Recenze byla publikována v odborném časopise Sociální práce/Sociálna práca, č. 2/2009 Sociální práce se zadluženými.
www.socialniprace.cz

Rozhovor s René Milfaitem
Mezi zprávami, jimiž nás média dennodenně zahlcují, se bohužel velmi často objevují i informace týkající se případů prostituce, pornografie a obchodu s dětmi. Palčivým tématům, která ve své praxi musí řešit sociální pracovníci, psychologové, kriminalisté, soudci či lékaři, se věnuje nová kniha nakladatelství Portál Komerční sexualizované násilí na dětech.

Její autor, ThLic. Ing. René Milfait, Th.D., působí jako odborný asistent Ústavu etiky 3. Lékařské fakulty UK, pedagog Jaboku – Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické a externí vyučující křesťanské etiky na Institutu ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě UK. Dlouhodobě spolupracuje s organizacemi činnými v oblasti prevence a potírání komerčního sexuálního zneužívání dětí. V souvislosti s vydáním knihy jsme mu položili několik dotazů:

Definujme komerční sexualizované násilí na dětech – o co se jedná, jaké má formy?

Jev nazývaný komerční sexuální zneužívání dětí zahrnuje sexuální vykořisťování dětí v prostituci, v pornografii a obchod s dětmi pro sexuální průmysl. Definuje se jako každé použití dítěte k sexuálním účelům za finanční nebo jinou odměnu. Vnímáme tak prvek sexuálního násilí i prvek komerce. Za dětskou prostituci se přitom považuje využívání dítěte k sexuálním aktivitám za úplatu nebo jakoukoli jinou protihodnotu. Dětská pornografie je chápána jako jakékoli zobrazování dítěte libovolnými prostředky při skutečných nebo předstíraných zřejmých sexuálních aktivitách nebo jakékoli zobrazování pohlavních orgánů dítěte k prvotně sexuálním účelům. Prodejem dětí za účelem sexuálního vykořisťování se rozumí úkon nebo transakce, při kterých kdokoli, jednotlivec nebo skupina, předá někomu jinému dítě za úplatu či jinou protihodnotu pro praktiky sexuálního průmyslu.

Je některý věk dítěte v souvislosti s komerčním sexualizovaným násilím zvlášť nebezpečný?

Považujeme-li v souladu s Úmluvou o právech dítěte za dítě každou lidskou bytost mladší 18 let, pak můžeme obecně říci, že ohroženy jsou děti různého věku podle poptávky pachatelů. Podle určitých údajů se věk dětí vykořisťovaných v prostituci pohybuje v Evropě mezi 11. a 17. , respektive 13. a 14. rokem. Ze studie Evy Vaníčkové, odborníka v oblasti sociální pediatrie a preventivního lékařství, také vyplynulo, že chlapci, kteří byli sexuálně zneužiti v předškolním nebo mladším školním věku, se v dospělosti ve větší míře sami dopouštěli sexuální agrese vůči svým dětem nebo dětem v blízkém okolí. Chlapci, kteří se stali předmětem sexuální agrese ve starším školním věku, se častěji dávají na dráhu homoprostituce. Dívky, které se staly obětí sexuálního násilí v předškolním nebo mladším školním věku, byly pravděpodobně zneužívány dlouhodobě a ve věku puberty, popřípadě postpuberty se často začínají věnovat prostituci. Ukazuje se, že děti mohou být svedeny v každém věku a že strategie přiblížení a svádění se přizpůsobují právě věku dítěte. Tyto strategie ovšem zahrnují i zcela osobně laděné vábivé metody, o nichž si pachatel předem zjistil, že budou v tom kterém případě fungovat nejlépe.

V kterých lokalitách je riziko, že dítě bude vystaveno komerčnímu sexualizovanému násilí, vyšší?

Jako rizikové se v tomto smyslu označují ty děti, které žijí ve čtvrti nevěstinců a v blízkosti oblastí s vysokou koncentrací mužů bez závazků; děti pracující na ulici v neformálním sektoru (provozující nezákonné aktivity); děti s postižením a děti uprchlíků. Ani věk, ani sociální okolnosti původní rodiny a okolí však nemohou poskytnout jistá a jednoznačná kritéria pro typologii. V zásadě lze jen popsat jednotlivé nebezpečné životní situace, do kterých se děti mohou dostat a před nimiž je musíme včas a naléhavě varovat. Je to například návštěva veřejných toalet, kde hrozí kontakt s pedofilem; při návštěvě bazénů a koupališť vzniká riziko kontaktu s dohazovačem sexuálních služeb a v prostředcích hromadné dopravy může dítě kontaktovat a sledovat potenciální pachatel. Pozor na volný pohyb dětí kolem škol, v parcích i jinde, aniž by rodiče znali jejich časový plán a místo pobytu. Mezi nebezpečné situace patří útěk dítěte z dětského domova nebo ústavu; dále odjezd dítěte – samotného nebo s kamarády – na brigádu, aniž by si rodina ověřila důvěryhodnost zprostředkovatele. Je potřeba opakovaně upozorňovat na přeceňování lákavých nabídek s vidinou snadného výdělku a na nevhodné články v dětských časopisech, které mohou mít takový skrytý falešný obsah. Nebezpečná je všudypřítomná sexualizovaná reklama a nevhodná mediální prezentace fenoménu sexu i prostituce. Zvlášť ohrožení jsou jedinci, kteří vyrůstají v rizikové rodině; v oblasti ozbrojeného konfliktu; tam, kde je nedostatek pracovních příležitostí…

Existuje nějaký „typický pachatel“, „typická pachatelka“?

Obecně lze odpovědět, že ne. Přesto existují určité zkušenosti a snahy o typologii těchto osob. Základní porozumění motivům, strategiím a typologiím pachatelů nebo seznámení se s nimi představuje totiž jeden z hlavních úkolů při řešení problematiky. A je sympatické, že jste zmínila i ženy jako pachatelky, i když většinu tvoří muži. Pedosexuální prostituční turisté jsou výhradně sexuálně fixováni na děti. Ale jinak nejde většinou o sex, ale o zisk, touhu po moci a řešení určitých konfliktů. Přesto můžeme rozlišovat fixovaný typ pachatele (s primárním sexuálním zájmem o děti) a pachatele motivovaného situací (má své sexuální partnery také mezi dospělými). Při studiu této problematiky jste se setkával s tím, jak tento bolestný problém řeší v zahraničí. Který ze způsobů prevence, nebo ochrany dětí před dalšími ataky v souvislosti komerčního sexualizovaného násilí, vás nejvíce zaujal? Každý projekt je třeba ocenit a vidět v něm nejen prevenci, ale i snahu o účinnou pomoc obětem. Snad mohu zmínit filipínský projekt PREDA pro jeho komplexnost a lidsko-právní zakotvení; Missio-Aachen (fungující v Německu) pro politickou dimenzi a duchovní zakotvení a další německý projekt roterkeil.net pro jeho angažovanost ve své zemi za účasti mediálně známých osob a pro jeho angažovanost v zemích hlavního výskytu fenoménu.

Kolik českých organizací pomáhá obětem? Jaké to jsou?

U nás se konkrétně věnuje dětským obětem a obecně dětem ulice projekt Šance v Praze a příhraniční projekt KARO v Chebu a Plavně (SRN). Tato problematika také spadá do činnosti projektu Magdala Caritas ČR. Ty zaslouží společenské ocenění.

Existuje souvislost mezi uvolněnou morálkou v české společnosti a komerčním sexualizovaným násilím na dětech?

Nejprve bychom se museli zamyslet nad tím, co znamená pojem morálka, co znamená vaše kategorie „uvolněná“ a zda může v naší pluralitní společnosti, která se považuje za demokratický právní stát, existovat nějaká jedna morálka. Spíš bych proto hovořil o mravnosti a etice (disciplíně, která se zabývá problematikou morálek a vztahem morálek a mravnosti). Pak bychom mohli odpovědět, že ano. A dodat, že ve smyslu mravní výchovy a jejího obsahu (kdo hlavně ji má provozovat a podle čeho), respektování a předtím vůbec znalosti nejvyššího etického a právního principu lidská důstojnost a další konkretizace lidské důstojnosti v lidských právech. Ve smyslu porozumění, oč vlastně jde v etice a mravnosti. Dále v kontextu pojetí toho, co a kdo je člověk, včetně dítěte, v souvislostech etické orientace při posuzování, rozhodování, jednání, nekonání, budování charakteru člověka a utváření společnosti z pohledu toho, co je dobré a správné. Mohli bychom zmínit chápání sexuality a zodpovědné sexuální výchovy, mravního utváření vztahu mezi pohlavími atd.

Ptala se: Renata Skalošová