Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Masová média

Masová média

Vaše cena s DPH
555 Kč 500 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
2., přepracované vydání
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-0743-6
Počet stran / vazba
392 / Pevná
Rok vydání
2015
Kód
21107202
EAN
9788026207436
Obálka v tiskové kvalitě


Autoři se značnou teoretickou i praktickou zkušeností v oblasti fungování médií v České republice nabízejí podrobné uvedení do studia médií z hlediska sociálněvědní disciplíny mediální studia. Jejich ústředním zájmem je mediální komunikace jako obecný pojem, který zahrnuje institucionalizovanou symbolickou interakci a složky, které se na ní podílejí, tedy média, publikum, společenský kontext. Jde o pohled, který bere v úvahu historii i současnost mediální scény i mediálních studií u nás. Výklad je doplněn řadou příkladů z České republiky i ze zahraničí. Kniha je určena především studentům sociálních věd, odborníkům v těchto oblastech, pracovníkům médií, marketingu a reklamy, pedagogům, sociálním psychologům.
Prof. PhDr. Jan Jirák je proděkanem Fakulty sociálních věd UK v Praze. Doc. PhDr. Barbara Köpplová přednáší na Fakultě sociálních věd UK v Praze. V nakladatelství Portál vyšla jejich společná kniha Média s společnost (2007).

Také jako e-kniha



Masová média - rec. A. Štouračová

Jirák a Köpplová představují problematiku masových médií

Knihu Masová média autorů Jana Jiráka a Barbory Köpplové, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Portál, uvítají zejména studenti mediálních studií a žurnalistiky. V mnoha případech je tato publikace dokonce předepsaná jako jejich povinná literatura. Kniha je dále určena také pracovníkům v oblasti médií, marketingu a reklamy, pedagogům nebo sociálním psychologům.

Jan Jirák a Barbora Köpplová nabízejí podrobné uvedení do studia médií z hlediska sociálněvědní disciplíny mediální studia. Jejich ústředním zájmem je mediální komunikace jako obecný pojem, který zahrnuje (jak se v knize píše) institucionalizovanou symbolickou interakci a složky, které se na ní podílejí, tedy média, publikum a společenský kontext. Jde o pohled, který bere v úvahu historii a současnost mediální scény západního světa, včetně mediální scény tuzemské. Svůj výklad autoři doplňují řadou příkladů z České republiky i ze zahraničí.

Kniha Masová média, o které je třeba říci, že je psaná odborným stylem, a proto jí laická veřejnost porozumí spíše stěží, se skládá celkem z pěti kapitol, jež se dále člení do jednotlivých témat a podtémat. Jedná se o kapitoly, které se zabývají masovými médii ve společenském a historickém kontextu, mediální produkcí, mediálním publikem, mediálními produkty a vlivem médií.

Struktura knihy Masová média je velmi podobná knize Média a společnost, kterou autoři vydali v roce 2003. Jirák a Köpplová se rozhodli ponechat strukturu knihy z roku 2003, ale v nové knize Masová média se více soustředí na propracování jednotlivých témat a podtémat. Berou tak více v potaz zachycení vývoje „myšlení o médiích“ i zdůraznění sociálně-komunikační povahy médií.

V knize Masová média nalezneme vzhledem k předchozí publikaci Média a společnost také podrobnější výklad dějin médií. V textu knihy jsou tak zřejmé historické vsuvky, které se zabývají charakteristikou období od vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem v 15. století do přelomu 18. a 19. století, kdy došlo k nástupu masového tisku v důsledku průmyslové revoluce. Další z výkladů dějin médií se soustředí třeba na komercializaci médií na přelomu 19. a 20. století nebo na vývoj médií ve 20. století.

Abyste si o knize Masová média udělali představu, přikládám menší ukázku, v níž se vysvětluje, co si lze pod pojmem masová média vlastně představit:

O „masových médiích“ (a ve stejném významu zástupně jen o „médiích“) padají ve veřejných i soukromých promluvách velmi četné zmínky. Zpravidla se těmito výrazy rozumí periodický tisk (čili především noviny a časopisy určené široké veřejnosti) a rozhlasové a televizní vysílání, ale stále častěji také veřejně dostupná sdělení na internetu, ať již mají povahu výstupu výrobní organizace (např. zpravodajské portály), akumulace uživatelských příspěvků (severy typu YouTube), individuální počinů (např. autorské blogy), popř. kontaktních sebeprezentačních nástěnek (facebook). Jedná se o historicky a společensky podmíněné formy sociální komunikace, jejichž (minimálním) společným charakteristickým rysem je to, že:

a) díky technickým, organizačním a distribučním možnostem jsou (potenciálně) dostupné neomezenému množství adresátů/uživatelů a (reálně) využívané jejich velkým počtem;

b) nabízejí těmto uživatelům obsahy, které pro ně mohou být z různých důvodů (pro poučení, orientaci ve světě, návody na jednání i jako zdroj zábavy) použitelné;

c) tyto obsahy nabízejí průběžně nebo pravidelně a

d) na zájmu a potřebách uživatelů namnoze závisí samotná existence těchto forem komunikace (ať z důvodů ekonomických, nebo politických, např. stranických).

(Jirák, Jan – Köpplová, Barbora: Masová média. Praha: Portál 2009, s. 21.)

Ke knize Masová média mám osobní vztah. Stala se mi totiž věrným společníkem při přípravě na státní závěrečné zkoušky z mediálních studií a žurnalistiky. Jak už jsem uvedla výše, tato kniha je jako na míru šitá především studentům žurnalistiky a také všem těm, kteří se z odborného hlediska zajímají o teorii médií. Pro laickou veřejnost je však podle mého názoru poněkud tvrdším oříškem.

 

Autor: Alena Štouračová

Masová média kolem nás i v nás Jirák, Jan; Köpplová, Barbara. Masová média. - rec. Jan Jaroš

Již v druhém, přepracovaném vydání se ke čtenářům dostává kniha MASOVÁ MÉDIA. Jan Jirák a Barbara Köpplová ji pojali jako učebnici, kterou uspořádali do pěti přehledně rozčleněných kapitol, opatřených množstvím krátkých podkapitolek věnovaných konkrétním jednotlivostem. Celé pojednání se tedy vyhýbá zbytečné délce jednotlivých hesel, provázaných společnými aspekty. Autoři začínají základními pojmy - vysvětlují, co to jsou masová média, čím se vyznačují a vykládají je v rámci sociální komunikace. Poté následuje historický přehled, počínaje vynálezem knihtisku, rozšířením novinového tisku a konče internetem.

Druhá kapitola se věnuje mediální produkci - zkoumá fungování médií, všímá si ekonomiky médií, kdy důležitou položkou se stává reklama, rovněž probírá vlastnictví médií, kde navenek nejnápadnější jsou mediální magnáti, schopní ovlivňovat směřování a názorovou platformu svých médií. Vřazena je rovněž zmínka, že někdo musí obsah médií připravovat - a že tudíž existuje žurnalistika jako povolání.

Třetí kapitola pojednává o mediálním publiku. Dovíme se podrobnosti o uživatelích mediálních sdělení - a vypočítávají se základní rysy těchto uživatelů. Uvědomíme si, že zatímco prvními příjemci mediálního sdělení byli čtenáři, nyní jsou to hlavně diváci, neboť schopnost vyjadřovat se verbálně (a verbální sdělení správně dešifrovat) zdá se upadá. Dodávám, že podle některých názorů vlastně nezáleží na tom, co autor sdělení (písemného, zvukového, obrazového) hodlal sdělit, rozhodující je, jak jej pochopí příjemce. Dovíme se, že mediální publikum lze členit podle několika kritérií - např. na elitní, různě specializované či masové, na pasivní, aktivní a dokonce interaktivní.

Čtvrtá kapitola přibližuje mediální produkty, tedy nabídku médií. Zde je důležitý vztah k vnější (mimomediální) realitě, která je zpracovávána a prezentována publiku - a liší se přirozeně přístup seriózních médií od těch bulvárních, které shánějí jedině senzace. Pisatelé se dotkli též teoretického rozměru médií, když se zahleděli na chápání významu, na výklad: ve stručnosti připomněli, že existují nějaké znaky a kódy, signifikace či kontext.

Závěrečná pátá kapitola obsáhla vliv médií, dotýkající se jak jednotlivých lidí, tak chodu celé společnosti. Důležitá je pak vsuvka, která pojednává o obrazu politiky v médiích. Dočteme se však také o snahách média kontrolovat či dokonce řídit, a to nejen ze strany vlastníka, ale také různých zájmových skupin či přímo celého státu. Takže na jedné straně se může vyskytovat (auto)cenzura a naproti ní záměrná i skrytá propaganda. Závisí pak jen na naší mediální gramotnosti, abychom nepodlehli všelijakým vábničkám a zkratovitým zjednodušováním.

Autoři rádi používají grafické náčrty, aby svůj výklad učinili co nejnázornějším, některá sdělení uzavírají do ztmavělých plošek, jindy je tisknou zdrobnělým písmem, aby je okamžitě odlišili od zbývajícího textu. Ustavičně - snad až přehnaně - si vypomáhají tím, co napsaly nejrůznější, převážně zahraniční autority, které se mediálním světem zabývaly. Občas to pak působí jako sbírka citátů, které mají podpořit jednotlivá tvrzení, jako kdyby se oba autoři zdráhali vyslovit vlastní postoj.

Knihu Masová média sotva přečteme se zatajeným dechem, nechce okamžitě uchvátit a strhnout, avšak jako učebnice zajisté poslouží každému zájemci, který by se rád dověděl něco bližšího o podobě i fungování médií, o tom, jak sám by k nim měl přistupovat, neboť orientovat se v záplavě často druhořadých, často zavádějících informací není snadné. Má patnáctiletá dcera doplnila, že tak jako máme masové vrahy, máme i masová média. Obojí nás může ohrozit, přestaneme-li být bdělí a ostražití.

Hodnocení: 90%

Jan Jaroš

Recenze byla zpracována pro server Kultura21.cz

Kniha také k vypůjčení v elektronické podobě na Flexibookstore.cz