Kniha měsíce 2017-09Ediční plán 2017H2Vilí býlíVýstava Karel 2017-09Listování se Zvířetem 2017-09

Kniha měsíce 2017-09Ediční plán 2017H2Vilí býlíVýstava Karel 2017-09Listování se Zvířetem 2017-09
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70%
Metody výzkumu a evaluace

Metody výzkumu a evaluace

Vaše cena s DPH
549 Kč 494 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1192-1
Počet stran / vazba
464 / Pevná
Rok vydání
2017
Kód
21502101
EAN
9788026211921
Obálka v tiskové kvalitě


Kniha se zaměřuje na výklad výzkumných metod uplatnitelných v oblasti společenských věd a biomedicíny. Výklad vychází z myšlenek praxe založené na empirické evidenci (EBP) a shrnuje jednotlivé postupy, které se probírají v metodologicky zaměřených kurzech na vysokých školách. Publikace pojednává především o kvantitativních metodách, ale popsány jsou i kvalitativní metody sběru a analýzy dat. V závěru se autoři věnují přístupům k provádění evaluací, které dnes mají významnou roli při hodnocení intervencí v hlavních oblastech společenského rozvoje. Kniha, jež v některých aspektech odkazuje na předchozí práce Jana Hendla (Kvalitativní výzkum a Přehled statistických metod), informuje nejen o základních metodách, ale především o přístupech, které nebyly v české literatuře doposud popsány (např. analýza mediátorových a moderátorových proměnných, trasování procesů, kvalitativní komparativní analýza QCA). Publikace je určena studentům, jejich učitelům a odborným pracovníkům z oboru společenských věd a biomedicíny.
Autory jsou prof. RNDr. Jan Hendl, CSc., a Mgr. Jiří Remr, PhD. Oba působí na Fakultě sociálních věd UK a mají výzkumnou a pedagogickou praxi z oblasti metodologie a metod výzkumu.

Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Metody výzkumu a evaluace
Hendl, Jan; Remr, Jiří: Metody výzkumu a evaluace - recenzent Jan Průcha

Metodologické publikace profesora Jana Hendla jsou českým pedagogům známé a jsou jimi využívané, zejména Kvalitativní výzkum (2016, 4. vyd.) či Přehled statistických metod (2015, také 4. vyd.) a další. V recenzované knize se spojilo úsilí dvou odborníků z Fakulty sociálních věd UK, kteří vypracovali excelentní metodologickou monografii využitelnou i v pedagogickém výzkumu. Mimořádnost této publikace lze vidět hlavně ve dvou aspektech: Jednak je to komplexní propojení metodologie kvantitativního a kvalitativnho výzkumu, výzkumu aevaluace, jednak je to způsob výkladu, který je jasný, srozumitelný, doplňovaný konktrétními příklady.

Východiskem metodologie výzkumu je pojetí vědy založené na evidenci (tj. na důkazech) a pojetí praxe založené na evidenci. V této souvislosti Hendl poukazuje na „praxi založenou na evidenci v pedagogice“ a tvrdí, že zásadním průlomem při uplatňování principů evidence v pedagogickém výzkumu byl federální zákon No Child Left Behind Act (2001) v USA. O tom by se dalo diskutovat, ale nejde především o prvenství v uplatňování tohoto přístupu, ale spíše o realistický pohled na pedagogický výzkum (nejen americký), v němž je převod poznatků z výzkumu do praxe vzdělávání stále nedostatečný.

Úvodní čtyři kapitoly podávají přehled obecných základů metodologie empirického výzkumu (tvorba teorie, fáze empirického výzkumu počínaje volbou výzkumného problému až k vytvoření závěrečné zprávy). Další kapitoly vysvětlují již konkrétní problematiku metod výzkumu: Sběr dat, měření, pozorování, statistické šetření, experiment, případová studie, metody analýzy dat. Každá kapitola je uzavřena souhrnem a ilustrována příklady z již publikovaných výzkumů, většinou americké provenience. Příznačné je, že se jedná vždy o originální výzkumné přístupy, na nichž autoři ukazují na záludnosti při aplikaci jednotlivých metod.

Je tedy podán komplexní přehled metod empirického výzkumu, s dominancí kvantitativních metod. Jediné, co snad chybí, je metodika longitudinálního výzkumu, který je nejen v pedagogice, ale i v jiných sociálních vědách opomíjen.

V kapitolách 13 – 15 se spoluautor J. Remr zabývá metodologií evaluace. Srovnává různá definiční vymezené evaluace a objasňuje typy formativní evaluace a sumativní evaluace. Pro pedagogické účely jsou zde přínosné zvláště výklady o evaluaci procesu a evaluaci výsledku. Evaluace procesu se zaměřuje na mechanismy vykonávaných činností („Co se děje? Jak se to děje?“), kdežto evaluace výsledků (efektů) je popisem a zkoumáním změn, které nastaly v důsledku daných intervencí.

V pedagogickém výzkumu se sice uplatňují oba typy evaluace, avšak nedostatečně je propracovaná metodologie evaluace efektů vzdělávání v odlišnosti od evaluace výsledků (výstupů) vzdělávání. Jak ojasňuje Remr, existuje poměrně složitá problematika evaluace dopadů (impacts evaluation), zaměřená na dlouhodobé efekty (pozitivní i negativní) zaváděných a provedených změn. V této záležitosti tkví slabé místo pedagogických explanací, které nejsou dosud schopny opírat se o evaluace dlouhodobých dopadů vzdělávacích procesů a intervencí. Konkrétní možnosti dokládá Remr na příkladu aplikace tzv. konfirmační evaluace (goal-based evaluation) k vyhodnocení efektivity rekvalifikačního kurzu pro nezaměstnané. (Je diskutabilní, zda termín „konfirmační evaluace“ je optimálním českým ekvivalentem daného anglického termínu. Má označovat „evaluační přístup, který je zaměřen na stanovení skutečně dosažených výsledků v rámci posuzované intervence“, na rozdíl od „goal-free evaluation“, která odlhlíží od deklarovaných cílů dané intervence. – Zde by se měla česká pedagogická teorie pokusit vypořádat s terminologickými nejasnostmi.)

Poslední kapitola (opět Hendlova) popisuje neméně užitečnou problematiku vyhledávání literatury v počítači. Seznamuje s citačními programovými systémy pro osobní počítače, které představují ohromné možnosti využití pro výzkumné účely. Kniha je zakončena slovníčkem anglických termínů vztahujících se k výzkumné metodologii a evaluaci, většinou s českými ekvivalenty a se stručným výkladem významu termínů.Kromě seznamu použité literatury je zcela na ukončení knihy zařazen seznam internetových stránek (časopisů a knih).

Celkově hodnoceno je recenzovaná kniha velmi zdařilým dílem přispívajícím k ujasňování a zpřesňování výzkumné metodologie v sociálních vědách. Pro pedagogiku je to jistě užitečná příručka, která by měla být studována nejen pedagogickými výzkumníky, ale měla by být i jedním ze základních zdrojů také pro doktorandy a magisterské studenty.

Jan Průcha