Kniha měsíce 2017-09Ediční plán 2017H2Vilí býlíVýstava Karel 2017-09Listování se Zvířetem 2017-09

Kniha měsíce 2017-09Ediční plán 2017H2Vilí býlíVýstava Karel 2017-09Listování se Zvířetem 2017-09
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70%
Nevěřte tvořivým

Nevěřte tvořivým

Vaše cena s DPH
249 Kč 224 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
a dalších 99 psychologických výzkumů
Překladatel
Prešlová, Kateřina
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1165-5
Počet stran / vazba
160 / Brožovaná
Rok vydání
2017
Kód
13700601
EAN
9788026211655
Obálka v tiskové kvalitě


Proč mají hurikány s ženskými jmény na svědomí více obětí? Zvyšuje nakupování biopotravin riziko neetického chování? Jak je možné, že fotbalové týmy v červených dresech častěji vyhrávají? Prosazují se empatičtí lidé více než neempatičtí? A co ten, kdo vidí v životě jen to dobré – je opravdu šťastnější? Kniha, na níž se podílela skupina osmnácti odborníků, kteří pracují v různých oblastech psychologie, má základ v blogu Curyšské univerzity, kam tito psychologové přispívali informacemi o vědeckých experimentech posledních let. Editorky vybrali sto nejzajímavějších příspěvků, jež vysvětlují různé nečekané souvislosti a mnohdy vyvracejí naše očekávání. Ke každému článku je přiřazena ikona, která naznačuje, jestli daný příklad pochází z oblasti myšlení, cítění, mezilidských vztahů, zdraví, motivace, osobnostního rozvoje, nebo technologie a sociálních médií. Na konci knihy jsou pak uvedeny odkazy na vědecké studie, z nichž autoři všechny své poznatky čerpali.
Dr. Jana Nikitin a dr. Marie Hennecke přednášejí psychologii na Curyšské univerzitě a přispívají na blog www.psychologie.uzh.ch.

Nevěřte tvořivým
Nevěřte tvořivým
Nevěřte tvořivým
Nevěřte tvořivým
Nevěřte tvořivým
Nevěřte tvořivým
Nevěřte tvořivým
Nevěřte tvořivým
Nevěřte tvořivým
19.05.2017
Nikitin, Jana; Hennecke, Marie a kol.: Nevěřte tvořivým - Jan Lukavec
www.iliteratura.cz/Clanek/37813/nikitin-jana-hennecke-marie-a-kol-neverte-tvorivym-a-dalsich-99-psychologickych-vyzkumu

Proč mají hurikány s ženskými jmény na svědomí více obětí? Která věková skupina si nejčastěji přeje zesílení svých negativních pocitů? Zvyšuje nakupování biopotravin riziko neetického chování? Žijí usmívající se lidé déle? Povzbudí naši kreativitu, když na zlomek vteřiny zahlédneme logo firmy Apple nebo když je úkol prostorově vzdálenější? Jak jsou na tom ti, kteří urputně bojují proti vegetariánům, s vlastní sebeúctou? Jak to, že výstražná oznámení na krabičkách cigaret některé zákazníky paradoxně podněcují ke koupi? Jak může při trapných situacích pomáhat pleťový krém? Jak je možné, že fotbalové týmy v červených dresech častěji vyhrávají? Prosazují se empatičtí lidé více než neempatičtí? Existují myšlenky, z nichž můžeme onemocnět? Co o člověku prozrazuje, když má doma velké množství knih, vzorně uspořádaná cédéčka nebo sportovní poháry? Jak moc je pro náš odhad hodnoty produktu, na nějž stojíme ve frontě, důležité, kolik lidí stojí za námi a kolik před námi? Přináší nám více potěšení to, když někoho obdarujeme, nebo když sami něco dostaneme? Proč by informace o globálních změnách klimatu měly být formulovány tak, aby příliš neotřásaly vírou ve spravedlivý a uspořádaný svět? Proč nám dělá dobře pobyt v přírodě? Nakolik to, s kým žena navštíví restauraci, ovlivňuje množství jí zkonzumovaných kalorií? Komu nejvíce škodí pozitivní myšlení? A co ten, kdo vidí v životě jen to dobré – je opravdu šťastnější? I na tyto otázky odpovídá kniha Nevěřte tvořivým: a dalších 99 psychologických výzkumů (100 psychologische Denkfallen, 2015). Na jejím vzniku se podílela skupina osmnácti odborníků, kteří pracují v různých oblastech psychologie. Jejím základ byl blog Curyšské univerzity, kam tito psychologové přispívali informacemi o vědeckých experimentech posledních let. Editorky vybraly sto nejzajímavějších příspěvků, jež vysvětlují různé nečekané souvislosti a mnohdy vyvracejí naše očekávání. Některé přitom rozvíjejí starší teorie, třeba paradox usilování o štěstí Viktora Frankla. Další ale působí celkem překvapivě a kontraintuitivně. Jednotlivé výzkumy se týkaly pestré škály oblastí: myšlení, cítění, mezilidských vztahů, zdraví, motivace, osobnostního rozvoje, technologií a sociálních médií.

I napříč těmito oblastmi se ovšem dají v knize vysledovat některá vracející se témata. Jedním je kupříkladu úzká souvislost tělesna a duševna neboli jednota člověka jako psychosomatické bytosti, v níž se jednotlivé složky dají od sebe jen těžko oddělit. Pokud například držíme při setkání s druhým člověkem v ruce hrnek s horkým čajem, hodnotíme danou osobu jako více „vřelou“, naopak odmítavé, „chladné“ chování přítomných lidí na nás může mít ten efekt, že i teplotu na daném místě subjektivně vnímáme jako chladnou. Pokud někoho posloucháme a v ruce přitom máme předmět s vysokou hmotností, tedy váhou, obsah příslušného slovního projevu pak díky tomu v průměru hodnotíme také jako „závažnější“. A lidé, kteří měli vylíčit trapnou situaci, jež se jim přihodila, následně preferovali předměty, které jim alespoň částečně zakrývaly či chránily obličej (například sluneční brýle) a tím jim i v přeneseném smyslu pomyslně umožňovaly „zachování tváře“. Mimochodem tyto příklady jsou pěknou ilustrací známých tezí George Lakoffa a Marka Johnsona o „metaforách, kterými žijeme“.

Dalším opakujícím se motivem je význam dílčích a konkrétních cílů pro realizovatelnost našich záměrů (nebo fungování paměti). Kupříkladu angličtí badatelé Paschal Sheeran a Michael Silverman zkoumali tři různé intervence, které měly přispět k podpoře zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Průměrná účast zaměstnanců na tréninkových kurzech protipožární bezpečnosti činila v Anglii přesně 16 %. Studie měla otestovat tři možnosti zvýšení této účasti. „Motivační intervence“ se zaměřila na pouhé obecné posílení úmyslu zaměstnanců účastnit se takového kurzu („Chci se zúčastnit kurzu protipožární bezpečnosti!“). Zaměstnanci dostali dopis, který vysvětloval, že trénink protipožární bezpečnosti je důležitý, poučný a napínavý. Cílem druhé, „volní intervence“ bylo, aby se zaměstnanci zavázali již v okamžiku informace o kurzu („Až nastane okamžik X, zúčastním se v místnosti Y kurzu protipožární bezpečnosti!“). Třetí intervence sestávala z kombinace obou těchto intervencí. Výsledky ukázaly, že samotný vznik záměru na skutečnou účast nemá žádný vliv. Naproti tomu se kurzu zúčastnilo 79 % osob, které již v přípravné fázi přemýšlely, kdy a kde by takový kurz navštívily. Co z toho konkrétně vyplývá? Abychom svůj úmysl opravdu uskutečnili, je dobré zamyslet se nad tím, kdy, kde a jak to budeme konkrétně provozovat. Například: „Každé pondělí večer v 19:00 si půjdu na 45 minut zaběhat do lesa.“ Badatelé argumentují, že tímto způsobem plánování se zvyšuje tendence všímat si příležitostí k uskutečnění zamýšleného záměru. Když se naskytne příležitost, začnete s činností takřka automaticky. – Analogicky pokud návštěvníci muzea fotili konkrétní detaily vystavených fotografií, pamatovali si z nich poté více, než když zachycovali díla celá.

Dalším významným průběžným tématem je moc stereotypů a jejich schopnost působit na principu sebenaplňujícího se proroctví. Kupříkladu osoby s negativním přístupem ke stárnutí se méně fyzicky namáhají, stravují se spíše nezdravě a na společenském životě se podílejí méně. Jejich stáří, o kterém měli dopředu (mylnou a jednostrannou) představu jako o čemsi zcela negativním, stísňujícím a deprimujícím, se v důsledku jejich očekávání takovým opravdu stane. Podobně muži, kteří uctívají ideál maskulinního svalovce, někdy sami nejsou schopni mu dostát. To pak s sebou přináší nespokojenost s vlastním tělem a řadu psychických a fyzických problémů. Čímž je zdánlivě potvrzen jejich úvodní – a ovšem falešný – předpoklad, že všichni muži s menší muskulaturou jsou k ničemu. Patriarchální názory tak podle autorů škodí nejen ženám, ale i mnoha mužům.

Dalším pozoruhodným tématem je jakýsi náš vnitřní „morální kredit“, případně souvislost morálky, uvědomělosti a tvořivosti. Kupříkladu psychologové Nina Mazarová a Chen-Bo Zhong zjišťovali, jestli může kupování ekologických produktů aktivovat vyšší morální principy. Účastníky jedné studie nechali, aby si vybrali produkty z online nákupního seznamu. Jedna skupina mohla svůj nákupní seznam sestavit z řady převážně ekologických produktů, druhá skupina na výběr dostala konvenční výrobky. V následujícím úkolu měli účastníci rozdělit malou sumu peněz mezi sebe a jinou osobu. Přitom se ukázalo, že skupina, která vybírala z ekologických produktů, si pro sebe ponechala více peněz než lidé ze skupiny s běžnými výrobky. Účastníci, kteří měli co do činění s méně morálně spornými produkty, tedy bezprostředně potom vykazovali nižší sociální cítění než lidé, u nichž morální smýšlení nemělo hrát žádnou roli. A co je ještě horší: „V jedné z příštích studií se ukázalo, že skupina vybírající z ekologických výrobků nejenže jednala egoisticky, nýbrž měla i větší tendenci ke lhaní a krádeži menších peněžních částek. Účastníci při jednom z úkolů vědomě odpovídali nesprávně, aby si ponechali více peněz. Když si poté měli z obálky vzít náhradu osobních nákladů, vzali si více, než kolik jim náleželo.“ Možné vysvětlení? „Kontakt s ekologickými výrobky u nás aktivuje morální cítění, čemuž pak odpovídá naše jednání.“ Když však tyto produkty kupujeme, získáváme určitý druh „morálního kreditu“. Naší volbou ekologického zboží jsme své morálce učinili zadost a v následujícím čase se chováme méně morálně. Biovejce možná činí slepice „šťastnými“, ale z těch, kdo je kupují, nedělají lepší bližní. Komplementárně k tomu prý ale platí, že člověk, který při prvním pokusu odmítl prosbu o laskavost, bude při pokusu dalším pravděpodobně svolnější zareagovat naopak kladně: je v nás totiž jistá nechuť odmítnout prosbu dvakrát.

Každá z kapitolek zabírá jednu tiskovou stranu, a proto musí být problém vysvětlen pokud možno stručně, hutně a zkráceně. To nutně vede k jisté míře zjednodušování. Kupříkladu část nazvaná Nevěřte odborníkům nepřekvapivě tvrdí, že zkušení filmoví recenzenti hodnotí běžné filmy jinak než běžní návštěvníci. I když prý tedy laikové od odborníků očekávají lepší odhad, ten je často „úplně mimo“. To je ale přílišná simplifikace: zkušený filmový recenzent přece většinou neodhaduje, jak se bude dané dílo líbit běžnému publiku (což by ovšem často dokázal predikovat také), ale jak je hodnotí on sám. A na svůj názor, zvláště je-li vyargumentovaný, a vytříbený vkus má nezpochybnitelné právo. Takže závěry, jež z těchto experimentů vyvozuje tato kniha, jsou zřejmě pomýlené. Spíše z nich vyplývá, že pokud třeba Kamil Fila nějakou romantickou komedii pohaní a zkritizuje, je vysoce pravděpodobné, že se bude současně líbit mé manželce nebo sousedce. A v tomto smyslu je paradoxně možné řídit se i jeho soudy (v „opačném“ směru), ale rozhodně nikoli tvrdit, že jsou „mimo“. – Jiná kapitolka ale pro odborníky vyznívá povzbudivěji, ostatně tvůrci knihy byli psychologičtí specialisté.

Vzhledem k tomu, kolik odlišných oblastí kniha pokrývá, je také možné tvrdit, že je v některých ohledech trochu roztříštěná, takže třeba v oblasti výzkumu chování na internetu přináší poznatky velmi selektivně, fragmentárně a neúplně. Autoři se ale nesnaží vzbudit představu, že už všechno zjistili – právě v oblasti moderních technologií přiznávají, že výzkumy jsou teprve na počátku. A ani nepředkládají nějaké abstraktní teorie, ale pouze pečlivě skládají pestrou mozaiku drobných zjištění, která vytvářejí barvitý a plastický obraz komplikovaného lidského mikrokosmu. Čtivě a záslužně tak zprostředkovávají poznatky z odborných psychologických časopisů širší veřejnosti. Mohli by tak trochu přispět k odbourání některých škodlivých iluzí a stereotypů, a to těch tradičních i zcela nedávných. Publikace poskytuje řadu konkrétních a užitečných podnětů, jak zlepšit komunikaci s partnerem, optimálně chválit vlastní děti, reálně uskutečňovat vlastní předsevzetí (a proč nepodceňovat nějaký přírodní úkaz jen proto, že se jmenuje Katrina). Ale přináší i obecnější poznatky o komplikovaném fungování lidské psychiky.

19.05.2017
Nikitin, Jana; Hennecke, Marie a kol.: Nevěřte tvořivým - Aneta Baierová
www.casopisagora.cz/2017/03/jana-nitikin-a-kol-neverte-tvorivym-a-dalsich-99-psychologickych-vyzkumu/

Zajímá Vás, jak se psychologie odráží na našich každodenních životech a co nám mohou přinést závěry badatelů, kteří se snaží odhalit skrytá tajemství lidské „duše“?

Kniha Nevěřte tvořivým předkládá čtenáři sto nejzajímavějších výzkumů v oblasti psychologie z poslední doby a prezentuje je jednoduchou a čtivou formou každému, kdo chce lépe pochopit, jak svět a zejména lidé kolem něj vlastně fungují. Na její tvorbě se podílelo osmnáct odborníků a vychází z blogu Curyšské univerzity.

Aby kniha byla přehlednější, jsou výzkumy v ní obsažené rozdělené do sedmi kategorií a u každého článku je nakresleno logo jedné z nich. Čtenář se tedy může dozvědět informace o myšlení, emocích, mezilidských vztazích, zdraví, motivaci, osobním rozvoji a technologiích. Toto poměrně přehledné rozdělení umožňuje vyhledávat výzkumy pouze z té oblasti, která daného člověka nejvíce zajímá. Na začátku knihy je také obsah, kde se dají najít jména všech článků obsažených v knize. To považuji za výhodu, protože každý si může rychle přijít na své. Na druhou stranu u některých článků mi titulky přijdou zkreslující a zavádějící a ne tak docela odpovídající výsledkům výzkumu, který by měly prezentovat.

Grafické zpracování knihy je mi sympatické svou jednoduchostí, při čtení neruší žádné přehnané ilustrace nebo grafické experimenty. Dalo by se snad vytknout jedině to, že kniha sem tam obsahuje stranu s citátem některého z výzkumů, který je podkreslen hvězdičkami, různými smyčkami a vlnovkami, což na můj vkus působí trochu dětinsky.

Obecně by se dalo říct, že kniha je psaná spíše jednoduchým jazykem, s cílem být dostupná široké veřejnosti. Výsledky výzkumů prezentuje velmi čtivě a poutavě, na můj vkus však na některých místech až příliš výsledky zveličuje a zobecňuje, je tedy třeba dívat se na ně kriticky a nebrat vše doslova. Naopak velmi oceňuji, že v závěru knihy editorky uvádí kompletní seznam všech výzkumů, které jsou v knize zmíněné. Ještě větší pochvalu si zaslouží podle mě to, že studie jsou seřazené podle názvů kapitol a ne podle abecedy nebo autora, což by bylo v tomto kontextu poměrně nešikovné.

Pokud bychom chtěli knihu používat s cílem rozšířit informace o psychologii a o jejích výzkumech mezi laickou veřejnost, myslím, že splní svůj účel. Je čtivá a nenudí, navíc je přehledně uspořádaná a každý čtenář si v ní najde, co potřebuje a co ho zajímá. Dobrou cílovou skupinou by mohly být také děti a dospívající, kteří se o tato témata zajímají také a podle mě i oni by z knihy dokázali mnohé vytěžit. Pokud bychom ji ale chtěli využít k odborné práci či ke studiu, je potřeba k výsledkům přistupovat kriticky a dohledat si další informace, případně využít původních zdrojů, uvedených na konci knihy a hledat odpovědi na případné otázky v nich

19.05.2017
Nikitin, Jana; Hennecke, Marie a kol.: Nevěřte tvořivým - Chensie Ips
www.svet-mezi-radky.cz/2017/03/recenze-neverte-tvorivym-jana-nikitin.html

U nakladatelství Portál vychází opravdu velké množství velmi hodnotných knih a tato publikace není žádnou výjimkou. Musím uznat, že jsem kolem ní dlouho chodila, než jsem ji dostala jako recenzní výtisk. Přemýšlela jsem, čím vším mě jako čtenáře může dílo zaujmout... Je trochu netypické a snaží se nejen pobavit, ale také informovat a zaujmout.

Styl psaní není zbytečně odborný, ale naopak působí velmi čtivě a výstižně. Osmnáct odborníků se v ohromování veřejnosti střídá a pod každým textem je autor podepsaný. Díky tomu také jednotlivé části působí odlišně - nic rušivého neočekávejte, já to vnímala velmi pozitivně. Texty jsou krátké, málokdy se stane, že by přesáhly stránku.

Jak napovídá název, tak kniha skutečně obsahuje sto psychologických výzkumů, které jsou nápadité a zajímavé. Někdy i lehce šílené a zábavné. No, zkrátka občas budete valit oči, co všechno se psychologové nebojí zkoumat. Téměř nic jim neunikne a tato publikace všechny důležité a lákavé informace servíruje na papíře.

Kniha je kreativní - nejen svým obsahem, ale také různými ilustracemi, které ji vyzdvihují a hlavně umožňují lepší orientaci. Jelikož jsem něco takového neočekávala, byla jsem velmi příjemně překvapená. Je to vítané, protože pak čtenář nemá pocit zahlcení ze spousty údajů.

Co vás může nepříjemně překvapit?

Někdo může tvrdit, že publikace tak neobsahuje všechny informace a může být zavádějící a méně odborná, než by si čtenář představoval. Podle mého je to naopak dobře, tato kniha nemá působit jako obsáhlá publikace údajů. Má zaujmout širokou veřejnost a ne pouze odborníky. Někdo by to mohl brát jako chybu, na mě to působí jako klad.

Komu bych titul doporučila?

Zajímá vás psychologie a vše, co se kolem ní točí? Jste zvídaví a zbožňujete nápadité knihy plné hodnotných informací? Nevěřte tvořivým a dalších 99 psychologických výzkumů se stanou Mekkou vaší mysli. ,o)

Knižní obálka:

Nejsem ten správný člověk, který by měl hodnotit takové kresby, protože bohužel nemám ohledně umění takový um, abych jej mohla posuzovat. Mně osobně tedy knižní obálka moc neříká a spíše v ní tápu. Některé indicie rozeznávám, u jiných jsem zkrátka mimo. Možná by to chtělo něco lákavější, ale to zas nejspíš nebude tvrdit čtenář, který dokáže takové ilustrace lépe posuzovat.

Původní stránky autorek, z nichž kniha vychází, naleznete zde.