Viktorka Brno 2016-09Kniha měsíce 2016-09Neviditelná dívka
Nikdo nikde

Nikdo nikde

Vaše cena s DPH
345 Kč 311 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Rozebráno


Přihlaste se a nechte si hlídat dostupnost


Autor
Podtitul
Nevšední životopis dívky s autismem
Překladatel
Masnerová, Eva
Ilustrátor
Tvrdá, Kateřina
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-600-1
Počet stran / vazba
232 / Pevná
Rok vydání
2009
Kód
14501501
EAN
9788073676001
Obálka v tiskové kvalitě


Pochopit, jak se člověk s autismem cítí a jak prožívá věci, které přináší běžný život, není vůbec lehké. S poruchami autistického spektra souvisí nedostatečné vyjadřovací schopnosti – tito lidé nedokážou dát najevo své pocity, vyjádřit, co by chtěli, co je zraňuje a co se jim naopak líbí. Fascinující, statečné a působivé vyprávění mladé ženy s autismem dokazuje, že autismus není synonymem pro citovou plochost nebo necitlivost. Strhující, místy dojemný a velmi osobní příběh ženy, která se snaží porozumět lidem ze svého okolí i sobě samé a hledá pochopení a přijetí druhých, nabízí pohled do světa člověka, který trpí poruchou autistického spektra.
Donna Williams je autorkou řady knih, které se překládají do mnoha jazyků. Je skladatelkou a zpěvačkou, textařkou a scénáristkou. Vystudovala učitelství a je poradkyní v oblasti poruch autistického spektra. V dospělosti jí byl diagnostikován autismus.

Donna Williams: Nikdo nikde - rec. H. Moualla

Nikdo nikde je příběh dívky s poruchou autistického spektra. Příběh byl poprvé vydán v 90. letech, kdy kolem autismu panovala řada předsudků i ze strany odborníků (dříve udávaná příčina nemoci zněla „chlad středostavovské matky“). Autorka, Donna Wiliams, napsala několik knih, je zpěvačkou, skladatelkou, textařkou a scénáristkou. Vystudovala učitelství a je poradkyní v oblasti poruch autistického spektra. V dospělosti jí byl diagnostikován autismus. Donna píše o tom, jak zachránila svoji vlastní duši „ze skládky odpadu a vyvedla ji na cestu vlastního svobodného rozhodování“ a jak se díky knize odstřihla od svojí ztracenosti.

Dalo by se říci, že dnes je tato kniha jednou z prvních, po které sáhnou rodiče dětí, jejichž chování se v určité etapě života začíná vymykat určitým měřítkům vývoje. Rytmické kývání ze strany na stranu, rozbíjení skel, trhání papíru, lízání cizích předmětů, podivné reakce, nemluvnost, odmítání doteku... Můžeme pochopit, co prožívá člověk s poruchou autistického spektra nebo jeho rodina? Kde je hranice mezi nevhodným chováním a nemocí? Pro neznalé problému musí být tato hranice těžce definovatelná.

Autismus si většinou  spojujeme s Dustinem Hoffmanem a jeho postavou ve filmu Rainman. Jenže poruch autistického spektra je celá řada. Autismus je jako porucha vnímáním a „důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Nevyhodnocuje správně informace, které k němu směřují a reaguje někdy nezvykle na běžné podněty” – tolik definice z www.autismus.cz. Tato porucha souvisí s problémy jako epilepsie, hyperaktivita aj. Jde tedy o složitý problém, říká se, že nejsou dva autisti se stejnými projevy. U rozklíčování problému jde tedy o štěstí na specialistu, který poruchu rozpozná. Psychiatrie, neurologie, foniatrie aj. místa. To je jen střípek toho, co rodiče absolvují se svým dítětem.

Zvláštní, jak díky Donně vidím, že existují i jiné druhy komunikace. Komunikace oproštěná od slov, řeč smyslů. Možná ona udávaná „citová plochost“ je jen darem v jiné podobě. Vždyť vnímat barvy, čísla, materiály může být vlastně opravdovější zážitek, než večeře s „cool týpky“ v 5-hvězdičkovém hotelu. Kolik z nás může říct, že se během dne zastaví a vnímá vůni vzduchu, šustění křídel holubičky v letu nebo odlesky rozbitých sklíček na vozovce?

Donna si musela pomoci sama, nejprve musela nalézt onu vůli něco změnit. Musela se vzdát svého obvyklého emočního rámce. Musela se bolavě vracet minulostí, přehodnotit vztahy v rodině. Rozloučit se s dalšími osobnostmi své duše. Willie, Dolly a Carol byli jakousi náhražkou za vlastní jednání. Vlastně se Donnin svět skládal z jakýchsi střípků, které ona sama ukrývala hluboko „do kredence“.

Ve filmu After Thomas vidíme, jak úplná maličkost změnila existenci celé rodiny. Rodiče unavení péčí o “jiné” dítě dostali šanci udržet svůj vztah a chlapec dostal životní šanci – stát se “vysoce funkčním”, běžně fungujícím klukem. A co je krásné, vystudovat a zvrátit tak počáteční rány osudu ve svůj prospěch. Stačilo málo, dobrý nápad, naděje a šikovný odborník. A to je přesně to, co přeji všem rodičům nemocných dětí.

V naší společnosti, kde začíná stáří třicítkou, bude zřejmě velmi těžké zrovnoprávnit lidi s jakýmkoliv handicapem. Proto vítám opětovné vydání knihy jako šanci lépe porozumět pojmům jako dysfázie, existenční úzkost ad. Neříkám, že tohle je kniha pro každého, to není.  Je to kniha pro toho, kdo vidí krásu v odlišnosti, kdo si všimne prstem vykrouženého srdce na špinavém okně automobilu.

Hana Moualla
Zdroj: www.vaseliteratura.cz

TZ_2009-08_Nikdo nikde
Praha 3. srpna 2009

Nikdo nikde

Nakladatelství Portál vydává bestseller australské skladatelky, zpěvačky a spisovatelky Donny Williams, přeložený do více než 20 jazyků. Autobiografický román Nikdo nikde je strhující příběh dívky trpící autismem.

Donna Williams byla od malička „problémové“ dítě. Měla svůj vnitřní svět, který její okolí nechápalo, ale který pro ni samu byl nesmírně vzrušující – plný barev, pohybů a postav. Cestu do vnějšího světa si probojovávala velmi těžce, s minimální podporou rodiny. Nejenže rodiče nerozuměli tomu, co se v ní odehrává, nechápala to mnohdy ani sama Donna. Nespočet vyšetření, léčebných postupů a výchovných opatření nezabíral, autismus byl téměř neznámý pojem. Donnino soukromé životní drama pokračovalo i v dospělosti. Změna nastala až v jejích 28 letech, kdy jí byl oficiálně diagnostikován autismus a byla jí poskytnuta odborná péče. Donna vstoupila do života…

S okolním světem začala komunikovat prostřednictvím knih, hudby, obrazů, filmových scénářů a odborného poradenství. Nikdo nikde je její první knihou, která se okamžitě po svém vydání v roce 1991 stala bestsellerem v mnoha zemích světa. Byl to způsob, jak vyjádřit své pocity a názory, podělit se o ně a říct konečně ostatním, jak se autistický člověk cítí, jak vnímá okolí, na co myslí, co prožívá. Byla to taky cesta, jak pomoci podobně postiženým lidem. Styl, který Donna zvolila, byl mimořádně úspěšný, oslovil miliony lidí na celém světě a jí samotné přinesl i jistou formu terapie. Pochopit, jak se člověk s autismem cítí a jak prožívá věci, které přináší běžný život, totiž není vůbec lehké. S poruchami autistického spektra souvisí nedostatečné vyjadřovací schopnosti – tito lidé nedokážou dát najevo své pocity, vyjádřit, co by chtěli, co je zraňuje a co se jim naopak líbí.

Vyprávění Donny Williams je fascinující, statečné a působivé. Její příběh, strhující, místy dojemný a velmi osobní, dokazuje, že autismus není synonymem pro citovou plochost nebo necitlivost. Autisté se snaží porozumět lidem ze svého okolí i sobě samým a hledají pochopení a přijetí druhých.

_________________________________________________________________________________

Kontakt:
Mgr. Jitka Pourová, pourova@portal.cz, tel. 283 028 503, 724 635 671
Portál, s.r.o., Klapkova 2, 182 00 Praha 8
www.portal.cz
Nikdo nikde
Portál vydává bestseller australské skladatelky, zpěvačky a spisovatelky Donny Williams, přeložený do více než 20 jazyků. Autobiografický román Nikdo nikde je strhující příběh dívky trpící autismem. Doposud si ho přečetlo více než 50 milionů lidí z celého světa. Přidejte se k nim a „normalita“ a „realita“ už ani pro vás nebudou stejnými pojmy jako dřív.
Donna Williams byla od malička „problémové“ dítě. Měla svůj vnitřní svět, který její okolí nechápalo, ale který pro ni samu byl nesmírně vzrušující – plný barev, pohybů a postav. Cestu do vnějšího světa si probojovávala velmi těžce, s minimální podporou rodiny. Nejenže rodiče nerozuměli tomu, co se v ní odehrává, nechápala to mnohdy ani sama Donna. Nespočet vyšetření, léčebných postupů a výchovných opatření nezabíral, autismus byl téměř neznámý pojem. Donnino soukromé životní drama pokračovalo i v dospělosti. Změna nastala až v jejích 28 letech, kdy jí byl oficiálně diagnostikován autismus a byla jí poskytnuta odborná péče. Donna vstoupila do života…

S okolním světem začala komunikovat prostřednictvím knih, hudby, obrazů, filmových scénářů a odborného poradenství. Nikdo nikde je její první knihou, která se okamžitě po svém vydání v roce 1991 stala bestsellerem v mnoha zemích světa. Byl to způsob, jak vyjádřit své pocity a názory, podělit se o ně a říct konečně ostatním, jak se autistický člověk cítí, jak vnímá okolí, na co myslí, co prožívá. Byla to taky cesta, jak pomoci podobně postiženým lidem. Styl, který Donna zvolila, byl mimořádně úspěšný, oslovil miliony lidí na celém světě a jí samotné přinesl i jistou formu terapie. Pochopit, jak se člověk s autismem cítí a jak prožívá věci, které přináší běžný život, totiž není vůbec lehké. S poruchami autistického spektra souvisí nedostatečné vyjadřovací schopnosti – tito lidé nedokážou dát najevo své pocity, vyjádřit, co by chtěli, co je zraňuje a co se jim naopak líbí.

Vyprávění Donny Williams je fascinující, statečné a působivé. Její příběh, strhující, místy dojemný a velmi osobní, dokazuje, že autismus není synonymem pro citovou plochost nebo necitlivost. Autisté se snaží porozumět lidem ze svého okolí i sobě samým a hledají pochopení a přijetí druhých.

„Nakonec jsem se naučila ztrácet se v čemkoli podle svého přání – ve vzorech na tapetách nebo na koberci, v ustavičně se ozývajícím zvuku, v opakujícím se dutém tónu, když jsem si klepala na bradu. I lidé přestali být problémem. Jejich slova splývala v jakýsi zmatený hukot, jejich hlasy v soubor zvuků. Dovedla jsem se skrze ně dívat, až jsem tam nebyla, a později jsem cítila, že se ztrácím v nich.“

Více o knize zde.