Portál
Předmluva
Kapitola 1
CO JE FILOSOFIE
1.1 Úvodní úvaha
1.2 Původ jména
1.3 Problém počátku
1.3.1 Zkušenost
1.3.2 Údiv
1.3.3 Pochybování
1.3.4 Bez předpokladů
1.4 Rozlišení
1.4.1 Filosofie a speciální věda
1.4.1.1 Klasifikace speciálních věd
1.4.1.2 Reálné vědy
1.4.1.3 Filosofie a reálné vědy
1.4.1.4 Filosofie a formální vědy
1.4.2 Filosofie a náboženství
1.4.3 Filosofie a umění
1.5 Pokus o definici
1.5.1 Věda
1.5.2 Základní věda
1.5.3 Univerzální věda
1.5.4 Rozumová věda
1.5.5 Kritická věda
1.6 Příklady z dějin pojmu filosofie
1.6.1 Platón
1.6.2 Aristotelés
1.6.3 Tomáš Akvinský
1.6.4 René Descartes
1.6.5 Thomas Hobbes
1.6.6 Immanuel Kant
1.6.7 Johann Gottlieb Fichte
1.6.8 Georg Wilhelm Friedrich Hegel
1.6.9 Karl Marx
1.6.10 Ludwig Wittgenstein
1.6.11 Martin Heidegger
1.6.12 Karl Jaspers
1.6.13 Karl Popper
1.6.14 Jürgen Habermas
1.7 Jednota filosofie – mnohost systémů
1.8 Základní otázky filosofie – platónský trojúhelník
1.8.1 Podobenství o jeskyni
1.8.2 Kritika zkušenosti
1.8.3 Platónský trojúhelník
1.8.4 Praxe
1.8.5 Hlavní směry filosofického tázání
1.9 Rozdělení filosofie
Kapitola 2
Filosofie Bytí
2.1 Vlastní a nevlastní jsoucno
2.1.1 Předsókratovská expozice
2.1.2 Descartův mechanismus
2.1.3 Labyrint kontinua (Leibniz)
2.1.4 Atomismus
2.1.5 Substance (Aristotelés)
2.1.6 Nevlastní jsoucno
2.2 Akt a potence
2.2.1 Původ a význam rozlišení
2.2.1.1 Dialektika
2.2.2 Substance a akcident
2.2.2.1 Kategorie
2.2.3 Látka a forma (hylémorfismus)
2.2.3.1 Ontologický pojem látky
2.2.4 Esence a bytí
2.2.5 Systém diferencí
2.2.6 Ontologická kauzalita
2.2.6.1 Aristotelova nauka o příčinách
2.2.6.2 Kauzalita a nauka o aktu a potenci
2.3 Transcendentálie
2.3.1 Jedno
2.3.2 Pravdivé
2.3.3 Dobro
2.3.4 Krásno
2.4 Příroda
2.4.1 Přírodní věda a přírodní filosofie
2.4.2 Strom Porfyriův
2.4.3 Těleso
2.4.3.1 Prostor
2.4.3.2 Čas
2.4.3.3 Anorganické jsoucno
2.4.4 Živé jsoucno
2.4.4.1 Těleso jako organismus
2.4.4.2 Teleologie
2.4.5 Animalita, živočišnost
2.4.5.1 Živočišný organismus
2.4.5.2 Evoluce
Kapitola 3
Filosofie JÁ
3.1 Filosofie Já: transcendentální reflexe
3.1.1 Filosofický problém poznání
3.1.2 Teorie odrazu
3.1.3 Kantův kopernikánský obrat
3.1.4 Transcendentální diference
3.1.5 Hraniční pojem: věc o sobě (Ding an sich)
3.1.6 Spor o existenci světa
3.2 Poznání smyslové a duchovní
3.2.1 Smyslovost vnější a vnitřní
3.2.2 Smyslovost a duch
3.2.2.1 Vztaženost k subjektu
3.2.2.2 Všeobecnost
3.2.2.3 Totalita
3.2.2.4 Jazykový charakter
3.2.2.5 Sebeurčování na základě svobody
3.2.3 Empirismus a racionalismus
3.2.3.1 Empirismus
3.2.3.2 Racionalismus
3.2.3.3 Osvícenství
3.2.3.4 Překonání empirismu a racionalismu Kantem
3.3 Struktura poznání
3.3.1 Struktura poznání podle Tomáše Akvinského
3.3.1.1 První diference
3.3.1.2 Druhá diference
3.3.2 Struktura poznání podle Kanta
3.3.2.1 Transcendentální estetika
3.3.2.2 Transcendentální logika
3.3.2.3 Další výhledy
3.4 Obrat k subjektu a jeho formy
3.4.1 Fenomenologie Edmunda Husserla
3.4.2 Existencialismus
3.4.3 Hermeneutika
3.4.4 Filosofie vědomí
Kapitola 4
TŘETÍ SMĚR
4.1 Novoplatónismus
4.2 Systém G. W. F. Hegela
4.3 Historický materialismus u Marxe
4.4 Analytická filosofie
4.4.1 Pozitivismus
4.4.2 Wittgenstein I
4.4.3 Novopozitivismus Vídeňského kruhu
4.4.4 Kritický racionalismus
4.4.5 Wittgenstein II
4.4.6 Sémiotika
4.5 Div jazyka
4.5.1 Nadznakový charakter jazyka
4.5.2 Trojsměrnost jazyka
4.5.3 Jazykový obraz světa
4.5.4 Dialektika jazyka
4.5.5 Univerzální gramatika (N. Chomsky)
4.6 Pragmatika: jednotlivé pozice
4.6.1 Dialogická rekonstrukce (erlangenská škola)
4.6.2 Univerzální pragmatika (J. Habermas)
4.6.3 Transcendentální pragmatika jazyka (K. O. Apel)
4.7 Friedrich Nietzsche
4.7.1 Východisko
4.7.2 Člověk a lidstvo
4.7.3 Nadčlověk
4.8 Postmoderna
4.9 Pravda
Kapitola 5
Logika a teorie vědy
5.1 Logika
5.1.1 Co je logika?
5.1.1.1 Dějiny formální logiky
5.1.1.2 Filosofie a formální logika
5.1.1.3 Logistika a metalogika
5.1.2 Slovo a význam
5.1.2.1 Vlastní jména a predikáty
5.1.2.2 Jednoznačnost a mnohoznačnost (stejnojmennost)
5.1.2.3 Definice
5.1.2.4 Problém univerzálií (obecnin)
5.1.3 Výroková logika
5.1.3.1 Konjunkce
5.1.3.2 Disjunkce
5.1.3.3 Implikace
5.1.3.4 Exkluze
5.1.3.5 Ekvivalence
5.1.3.6 Logické zákony
5.1.4 Predikátová logika
5.1.4.1 Predikáty jednomístné a vícemístné
5.1.4.2 Jednoduchý výrok a výroková forma
5.1.4.3 Kvantifikátory
5.1.4.4 Formalizace
5.1.4.5 Logické zákony
5.1.4.6 Věty A, E, I, O
5.1.5 Logika tříd (množin)
5.1.5.1 Spojení tříd (množin)
5.1.5.2 Výroky o třídách (množinách)
5.1.6 Logický čtverec
5.1.7 Sylogistika
5.1.7.1 Trojice vět, které mohou tvořit platné sylogismy
5.1.7.2 Figury sylogismu
5.1.8 Výhledy
5.2 Teorie vědy
5.2.1 Systém – teorie – věda
5.2.2 Dedukce a axiomatický systém
5.2.3 Indukce
5.2.3.1 Pozorování – popis – klasifikace
5.2.3.2 Hypotéza
5.2.3.3 Teorie
5.2.4 Vysvětlení
5.2.5 Objasnění některých pojmů
5.2.6 Význam empirických teorií
Kapitola 6
Člověk
6.1 Člověk jako téma vědy
6.2 Animalita a duch
6.3 Člověk jako fenomén
6.4 Tělo a duše
6.4.1 Duše a duch
6.4.2 Pokusy o řešení
6.4.3 Duch jakožto duše
6.5 Problém nesmrtelnosti
6.6 Dějinnost
6.6.1 Bytí k smrti
6.6.2 Dějinnost a dějiny
6.6.3 Příroda a dějiny
6.6.4 Filosofie dějin
6.7 Socialita a společnost
6.7.1 Oblasti sociální interakce
6.7.2 Integralismus a diferenciace
6.7.3 Stát a právo
6.7.4 Společnost
6.7.4.1 Hospodářství
6.7.4.2 Vědění a dovednosti
6.7.4.3 Rodina
6.7.4.4 Nábožensko-kulturní oblast
6.7.4.5 Přehled
6.8 Exkurz: Feministická filosofie
Kapitola 7
Etika
7.1 Svoboda vůle
7.1.1 Teorie a praxe
7.1.2 Vnější a vnitřní svoboda
7.1.3 Vnitřní svoboda a praktický rozum
7.1.4 Dobro a zlo
7.1.5 Svoboda a determinismus
7.2 Svědomí
7.2.1 Mravní apriori
7.2.2 Aplikace
7.2.3 Autonomie svědomí
7.2.4 Svědomí před jednáním a po něm
7.3 Problém norem
7.3.1 Svědomí a norma
7.3.2 Nutnost norem
7.3.3 Odůvodnění norem
7.3.3.1 Utilitaristická argumentace
7.3.3.2 Argumentace teorie spravedlnosti
7.3.3.3 Argumentace klasického přirozeného práva
7.4 Otázka smyslu
7.4.1 Cíle, jež jsou zároveň povinnostmi
7.4.2 Hodnoty a cíle lidské praxe
7.4.2.1 Svoboda na základě přírody
7.4.2.2 Svoboda na základě lidství
7.4.3 Etika a víra
7.4.3.1 Tranzitivita smyslu
7.4.3.2 Nerealizovatelnost „dovršeného dobra“
7.4.3.3 Problém viny
7.4.3.4 Kategorický nárok svědomí
7.5 Sociální etika
7.5.1 Liberalismus
7.5.2 Socialismus
7.5.3 Étos lidských práv
7.6 Právo
7.7 Přehled
Kapitola 8
Bůh
8.1 Kritika náboženství
8.1.1 Feuerbach
8.1.2 Marx
8.1.3 Nietzsche
8.1.4 Freud
8.1.5 Carnap
8.1.6 Sartre
8.1.7 Sölleová
8.1.8 Přehled
8.2 Filosofická nauka o Bohu
8.2.1 Ontologická otázka po Bohu
8.2.1.1 Důkaz kosmologický a teleologický
8.2.1.2 Bůh v řeči analogie
8.2.1.3 Ontologický pojem Boha
8.2.2 Otázka Boha ve filosofii Já
8.2.2.1 Kantova kritika důkazů vycházejících z filosofie bytí
8.2.2.2 Bůh jako regulativní idea
8.2.2.3 Bůh jako praktický postulát
8.2.3 Otázka Boha ve filosofii ducha
8.2.3.1 Ontologický důkaz
8.2.3.2 Kritika ontologického důkazu
8.3 Výhledy
8.4 Náboženská víra
8.4.1 Víra a filosofie
8.4.2 Ten, kdo naslouchá slovu
8.4.3 Totální experiment
Hlavní díla evropské filosofie
Seznam použité a doporučené literatury
České překlady filosofických děl použité k tlumočení citátů
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík
Internetový obchodník roku 2009