Kniha měsíce 2017-10Herkules na zámkuVýstava Karel 2017-10

Kniha měsíce 2017-10Herkules na zámkuVýstava Karel 2017-10
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70 %
Mysl, já a společnost

Mysl, já a společnost

Vaše cena s DPH
365 Kč 329 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1180-8
Počet stran / vazba
248 / Brožovaná
Rok vydání
2017
Kód
21203701
EAN
9788026211808
Obálka v tiskové kvalitě


Mysl, já a společnost je základní dílo G. H. Meada, jež je považováno za zakladatelskou práci symbolického interakcionismu. Mead je svébytnou postavou intelektuálních dějin, která za svého života v oblasti společenských věd nevydala žádnou knihu. Mysl, já a společnost byla sestavena Meadovými žáky po jeho smrti na základě záznamů autorových přednášek. Kniha, jež se stala jedním z významných děl v historii sociologie, sociální psychologie a filozofie, vychází v češtině poprvé a ve zkrácené podobě, s důrazem na autorovy psychologické teorie. Je důležitá pro pochopení vývoje jedince a jeho neoddělitelnost od společnosti, v níž vyrostl. Závěry, k nimž Mead dospěl, jsou dodnes aktuální a velmi dobře korespondují například s poznatky soudobých kognitivních neurověd. Doslov Roman Madzia.
George Herbert Mead (1863–1931) byl americkým filozofem, sociologem a psychologem, který působil na Chicagské univerzitě. Je považován za jednoho ze zakladatelů sociální psychologie i americké sociologické tradice. Jeho nejslavnější kniha Mysl, já a společnost vyšla v roce 1934.

Mysl, já a společnost
Mysl, já a společnost
Mysl, já a společnost
Mysl, já a společnost
Mysl, já a společnost
Mysl, já a společnost
Mysl, já a společnost
06.06.2017
Mead, George Herbert: Mysl, já a společnost - Alžběta Krejčová
casopisagora.cz/2017/06/george-herbert-mead-mysl-ja-a-spolecnost/

Mysl, já a společnost – název, který shrnuje celoživotní dílo George Herberta Meada v jedné (a jediné) publikaci.

Čtenář si pod názvem představí spoustu poutavých věcí, spoustu směrů, jakým se tyto témata dají rozebrat. Tato kniha je rozebírá hlediska symbolického interakcionismu, jehož je Mysl, já a společnost zakladatelskou prací. G. H. Mead se zabývá všemi třemi koncepty naráz v celé jejich komplexnosti a propojenosti. Jedná o velmi náročné, hutné a ucelené dílo.

Publikace je souhrn přepsaných přenášek a poznámek od jeho žáků. Zkompletování a editace jeho díla se ujal Meadův student a známý americký sémiotik a filosof Ch. W. Morris.

Občas mě při čtení tohoto dost relativně náročného a pro mě místy těžce srozumitelného textu napadlo, jestli tam nechybí dimenze živého přednášejícího a hlavně důrazů na významná slova. Často po mě bylo náročné pochopit co z dlouhých, složitých vět je podstatné a neztratit se v nich. Text mi přišel, převážně ze začátku, velmi plochý, jako souvislá, složitá plocha, kde není čeho se chytit. Nebyla jsem ani spokojená s textovou úpravou – občas se tam vyskytovaly věty se čtyřmi zápory nebo přes půl stránky, které ztěžovaly už i tak náročný text.

Může to být ovlivněné i tím, jaký jazyk a převážně v rámci jakého myšlenkového proudu je text psán. Kniha je spíš filosoficko-interakcionistická, vycházející z behaviorálních základů, než moderně psychologická. Operuje převážně s pojmy jako „reakce“, „organismus“, „procesy.“

Zde je příklad textu: „Je-li vokální gesto, které vrabec udělá, identické s tím, jaké slyší, když kanár užívá stejný tón, pak je vidět, že jeho vlastní reakce bude v tomto případě identická s reakcí na kanárův tón.“ Na mě ze začátku čtení spousta vět působila jako tato (taktéž vyňatá z textu): „Když nyní tento podnět A není jako B a předpokládejme-li, že A vyvolá B, pak pokud je A užito jinými jedinci, budou ti reagovat způsobem B.“ (A je „vokální gesto A“ a B je „reakce B“). Pořád jsem měla pocit, že mi uniká podstatný základ.

Což, na obranu této knihy, může být i pravda. Mysl, já a společnost bude srozumitelnější a přínosnější pro víc filosoficky, precizně a behavioristicky zaměřené čtenáře. Což neznamená, že by publikace byla jen behavioristicky zaměřená, naopak ve své době jej výrazně rozvinula, přesáhla a předčila, ale pro nás, o téměř devadesát let později a s historií humanistické či psychodynamické psychologie, se pevně váže ke svým kořenům. Psychologie v této knize je naprosto sociálně zaměřená (Mead je také jedním ze zakladatelů sociální psychologie). Jejím hlavním obsahem je, jak druzí ovlivňují formování mého já. Já zde vystupuje jako reakce na druhé – dle slov Meada „the individual mind can exist only in relation to other minds with shared meanings“ (individuální mysl může existovat pouze ve vztahu k druhým myslím se společně používanými významy).

Přes velmi náročný začátek jsem ale i pro sebe v publikaci našla velmi zajímavé myšlenky. Meadova disekce toho, jak se vztahuje já k druhým, například ve formě „generalizovaného druhého“ je naprosto precizní a fascinující. Velmi přínosná mi přišla i myšlenka, že až při pokročilém sociálním kontaktu se může organismus (člověk) sebereflektovat celého, protože jinak považuje aspekty sebe za aspekty prostředí. Já jsem si tam našla i zajímavé zamyšlení nad projevy extra- a introverze.

Publikace by mohla uspokojit hlavně náročnější čtenáře z psychologické (či jiné) komunity, kteří vyžadují velké pregnantnost a rozebírání konceptů mysli a já vědeckým, post-behavioristickým způsobem. Mead se snaží precizně, vědecky a bez a priori daných předpokladů dobrat k bázi lidského já.