Kniha měsíce 2016-12E-kniha jako dárekSoutěž
Odložím to na zítra

Odložím to na zítra

Vaše cena s DPH
287 Kč 258 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Jak si zorganizovat život bez zbytečného organizování
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-666-7
Počet stran / vazba
192 / Brožovaná
Rok vydání
2010
Kód
12307801
EAN
9788073676667
Obálka v tiskové kvalitě


Jak si zorganizovat život bez zbytečného organizování. Téměř každý má sklon odkládat věci a hrnout před sebou nevyřízené povinnosti. Pro tuto vlastnost existuje označení prokrastinace (z latinského cras – zítra), v anglicky mluvících zemích je známá pod označením LOBO (Lifestyle of Bad Organisation). Kniha je určena všem, kteří prokrastinací trpí. Autoři ukazují cestu, jak se vyhnout tlaku nekonečných seznamů úkolů, a jak se naučit zvládat nedostatek času a přetlak termínů bez špatného svědomí. Knihu ocení čtenáři se zájmem o zlepšení svého pracovního i životního stylu.
Kathrin Passig pracuje jako vedoucí marketinku v Zentrale Intelligenz Agentur. Má za sebou literární činnost, za kterou obdržela několik německých ocenění.
Sascha Lobo je ředitelem kreativního oddělení reklamní agentury, pracuje rovněž jako lektor v oblasti komunikačních strategií.

Odložím to na zítra
Odložím to na zítra
Odložím to na zítra
Odložím to na zítra
Odložím to na zítra
PASSIG, K., LOBO, S. Odložím to na zítra - rec. P. Nuslauerová

Název knihy „Odložím to na zítra“ s podtitulem „Jak si zorganizovat život bez zbytečného organizování“ jistě zaujme lidi, kterým odkládání ve větší či menší míře činí v životě potíže. Text na zadní straně obalu knihy slibuje, že autoři „ukazují cestu, jak se vyhnout tlaku nekonečných seznamů úkolů a jak se naučit zvládat nedostatek času a přetlak termínů bez špatného svědomí“, což zní velice lákavě. Je však třeba podotknout, že by čtenář neměl očekávat, že v knize nalezne řadu rad a návodů, jak zlepšit svoji sebekázeň, jak už nadále nic neodkládat a plnit vše řádně a včas. Autoři totiž razí poněkud odlišnou filozofii. Tvrdí, že chyba není u člověka, který odkládá, ale spíše v prostředí a odmítají dle jejich slov vyčerpávající triky, s jejichž pomocí by se člověk mohl vecpat do úzkého korzetu konvence mezi prací a úřadem. Slůvko sebekázeň se snaží vypudit ze slovníku a jejich hlavním cílem je především změnit postoj čtenáře k odkládání. Tento cíl se snaží naplnit předkládáním argumentů, proč může být odkládání užitečné, uváděním příkladů, kdy se odkládání vyplatilo, a seznámením čtenáře s technikami, jak se vymlouvat a jak omlouvat zpoždění své práce.

Kniha může potěšit čtenáře, kteří zastávají podobnou filosofii jako autoři a sdílí s nimi i podobný smysl pro humor. Jistě udělá radost všem těm, kteří uvítají argumenty pro odkládání, počínaje šetřením energie jako základním předpokladem přežití přes vysvětlování sebekázně jako popírání vlastních potřeb s negativními následky až po upozornění, že efektivita nesouvisí s množstvím času práci věnovanému a odkazováním na knihy doporučující čtyřdenní, patnáctihodinový či dokonce jen čtyřhodinový pracovní týden.

Z odborného hlediska však kniha čtenáře příliš neobohatí. S výjimkou zmínky o rozšíření prokrastinace (= odborný pojem pro odkládání) v populaci a možných příčinách prokrastinace v první kapitole knihy, se čtenář o samotném fenoménu příliš nedoví. Autoři se spíše než prokrastinací zabývají špatným organizováním činností a úkolů, což označují jako LOBO (Lifestyle of Bad Organisation). Přesného vymezení tohoto termínu ani termínu prokrastinace, byť oba pojmy používají, se však čtenář v knize nedočká. Nízká odborná úroveň knihy souvisí i s tím, že autoři jsou novináři a spisovatelé, nikoli odborníci v oblasti psychologie a vycházejí spíše ze svých vlastních zkušeností než z výzkumů či relevantní odborné literatury. Odkazy na odbornou literaturu chybí (v textu stojí například jen: „z odborné literatury se dá vyčíst“), případně je jmenována jedna příručka, ve které je doporučení, jež se autorům právě hodilo. Lze však najít odkazy na různé populárně-naučné (někdy více populární než naučné) knihy, ovšem ne vždy zcela relevantní k tématu odkládání. Jak již bylo naznačeno, vybírají si autoři informace, které se jim hodí, což způsobuje, že některá jimi prezentovaná fakta jsou minimálně sporná, jiná nepřesná až zavádějící. Poněkud zarážející se mi jeví doporučení odkládat návštěvu lékaře či řešit problémy s prokrastinací užíváním Ritalinu.

Rovněž překlad knihy z němčiny do češtiny nepovažuji za úplně zdařilý. Zejména na začátku knihy lze najít věty, které příliš kopírují německý slovosled, což ztěžuje čtení. Dále překladatel používá slovo chaot, které pravděpodobně nepřekládá, ač by bylo dle mého názoru vhodnější jej zaměnit za slovo chaotik. Některá cizí slova (např. deadline) jsou zase špatně skloňována.

Mé doporučení pro případné čtenáře tedy zní číst knihu s velkou dávkou nadhledu a spíše pro pobavení než s cílem dozvědět se více o odkládání.

Mgr. Pavla Nuslauerová