KlokArt 2017-0630 - 70 % slevy 2017_06Výstava Karel 2017-06Kniha měsíce 2017-06Tuhej Tulipán

KlokArt 2017-0630 - 70 % slevy 2017_06Výstava Karel 2017-06Kniha měsíce 2017-06Tuhej Tulipán
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70%
Páté evangelium

Páté evangelium

Vaše cena s DPH
429 Kč 386 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Překladatel
Kaprová, Linda
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1117-4
Počet stran / vazba
496 / Brožovaná
Rok vydání
2016
Kód
14403701
EAN
9788026211174
Obálka v tiskové kvalitě


Na sklonku pontifikátu Jana Pavla II. se ve Vatikánu chystá mimořádná výstava, která má vrhnout zcela nové světlo na původ, a především pravost slavného Turínského plátna. Pár dní před zahájením výstavy je však v zahradách papežského paláce v Castel Gandolfo záhadně zavražděn autor výstavy Ugo Nogara. Jeho dva nejbližší spolupracovníci, bratři Andreauovi, jsou vtaženi do pátrání po okolnostech jeho smrti. Rozplétání okolností Nogarova objevu, který jej stál život, nás zavede do podzemní vatikánské knihovny nejstarších kodexů, kde je uchováván i rukopis Diatessaronu, tzv. Pátého evangelia, který obsahuje klíčové informace týkající se Turínského plátna. Tím však dramatický příběh, který si svou erudicí nezadá s romány Umberta Eca, teprve začíná!
Ian Caldwell, vzděláním historik umění, je uznávaný spisovatel. Česky vyšel jeho román Pravidlo čtyř.

Páté evangelium
Páté evangelium
Páté evangelium
Páté evangelium
Páté evangelium
Páté evangelium
Páté evangelium
Páté evangelium
Páté evangelium
Páté evangelium

kultmix.cz/ian-caldwell-pate-evangelium/

Caldwell, Ian: Páté evangelium

Petr Balada

Zdálo by se, že povodeň severských detektivek zaplavila i sopečný ostrov knih pojednávajících o církevních konspiracích. Ale právě ve chvíli, kdy má v kinech premiéru další adaptace knihy Dana Browna, se i k nám dostává Páté evangelium, díky kterému se vršek sopky dostal zpět nad hladinu. Nebo ne?

Autor románu Pravidlo čtyř není jen další v řadě za Brownem, ale díky své novince se mu stává rovnocenným partnerem. Tedy alespoň, co se týká ohlasu a zájmu. Ještě před vydáním usadila Americká asociace knihkupců (American Booksellers Association) Páté evangelium na trůn nejočekávanějších knih měsíce a s podobným vlastním označením ho začal v prvním březnovém týdnu loňského roku prodávat Amazon. Román se po uvedení na trh zařadil mezi The New York Times Bestsellers a místo našel i v National Indie Bestseller List, kde mezi patnáctkou nejprodávanějších knih vydržel deset týdnů. Jako audioknihu pak Páté evangelium načetl dokonce Jack Davenport (Talentovaný pan Ripley, Piráti z Karibiku, Kingsman: Tajná služba).

Co oba autory rozděluje, je reakce z nejvyšších církevních kruhů. Zatímco Brownovi bylo spíláno, Caldwell se pochlubil děkovnou poštou z Vatikánu. Důvod přízně? Absolvent Princetonské univerzity na pozadí vraždy spáchané Janu Pavlu II. pod okny nerozkrývá prohnilé prostředí katolické církve ukrývající před světem děsivá tajemství, ale snahu po sblížení řecké a římské odnože téhož. Páté evangelium lze tak mimo jiné číst jako zručně napsaný politický thriller odehrávající se v přitažlivých kulisách.

Ian Caldwell velmi umně pospojoval dohromady několik motivů, které ve své hloubce a promyšlenosti nedovolují nad knihou mávnout rukou. Tím prodejně nejvděčnějším je vedle vyšetřování vraždy na atraktivním místě historie Turínského plátna. A co by to bylo za pátrání po jeho pravosti, aby nepřineslo překvapivá odhalení. Důležité však je, odkud vzejdou.

Dostáváme se tak k největší přednosti a zároveň dost možná i k největší komerční slabině, která nedovolila dlít knize v seznamu nejprodávanějších ještě mnohem déle. Úhel vyprávění. Spisovatel nepřivádí na scénu církevního státu jako hlavního hrdinu laika zvenčí, ale dva kněze, bratry svázané hlubokým rodinným poutem, které vnější děje neustále přetrhávají. (Caldwell na jejich osobním dramatickém příběhu, jako dalším motivu knihy, aplikuje ono již shora zmíněné velké téma rozkolu a usmíření, které tak nechává rezonovat hned v několika úrovních.)

Čtenář díky tomu nemůže počítat s ironickými odsudky či podivujícími se komentáři nad konáním církve. Naopak je prostřednictvím služby jednoho z bratrů jako učitele evangelií obratně vtahován do tajemství psaného slova o životě a smrti Ježíše Krista. Do objevných postřehů, zajímavých a hlavně srozumitelných disputací, které nehanobí obsah, ale dávají ho do souvislostí, aniž by tyto zanechávaly pachuť konspiračních z prstu vycucaných teorií. A to může být pro předpojaté a nevěřící, na rozdíl od kvitujícího Vatikánu, trochu problém.

Co ho může zmírnit je pátrání po příčině zločinu a zákulisní návštěva vatikánských paláců. Vyšetřování se zde neujímá právo civilní, ale církevní prostřednictvím soudního přelíčení dle vlastních pravidel, kdy je největším trestem odnětí kněžského roucha. Nutno uznat, že se Caldwellovi i v této lince daří udržet napětí a přijít s alespoň trochu překvapivým závěrem. Obsahem ani formou však nepřekvapí popis zákulisních tahanic a bojů o moc, i když je nahlížen z pohledu člověka působícího uvnitř instituce.

Příběh se odehrává v roce 2004, tedy za končícího pontifikátu Jana Pavla II, kdy on sám do děje výrazně zasáhne. A je to jeho sjednocující poselství a odkaz, v jehož duchu se zdá, že byl román sepsán. Přirozené a hlavně odůvodněné míšení reálných a smyšlených postav a dějů je ostatně další z předností Pátého evangelia.

Byl jsem skeptický, zda lze v tomhle podivném žánru přijít vůbec s něčím vynalézavým. Ale nakonec si mě přeci jenom podmanila stoupající dynamika vyprávění i čím dál zajímavější lekce z evangelií. Pak už jsem se jen přiléhavě modlil, aby na posledních stránkách nepřilétli mimozemšťané, nevypukl mor nebo vrahem nebyl papež. Modlitby byly vyslyšeny. Sugestivní pasáž ze Sixtinské kaple před blížícím se závěrem a hlavně slušně zvládnutý konec, kdy čtenář rozhodně nemusí být zklamán, že byl po tolik stránek napínán, a kdy se rozkrývá relativita důležitosti všech dějových linek, překonaly mé očekávání. To, že nebylo příliš vysoko, je věc jiná.

Páté evangelium je strhující a sugestivní román o vině a odpuštění. A také o sebeobětování a odpovědnosti. O pokusu zbavit se starých hříchů nikoliv zapomněním, ale přiznáním. Chytře vymyšlen, chytře napsán. Příjemné popové čtení s nevtíravým duchovním přesahem.

19.05.2017
Caldwell, Ian: Páté evangelium - Jana Maláková
www.janamalakova.cz/blog/2017/3/5/je-v-patem-evangeliu-skutecne-tolik-napeti-jako-v-knihach-d-browna

Přirovnávání Pátého evangelia ke knihám D. Browna je docela přirozené. Jedná se totiž o podobnou tematiku, která se v literatuře až tak často neobjevuje. Spojuje křesťanskou historii se současností a koření ji detektivní zápletkou. Jenže...

... D. Brown umí příběhu napětí dodat mnohem lépe. Páté evangelium Iana Caldwella má téměř 500 stran - 500 stran těžkotonážního textu, který se nečte snadno a který je v mnohých pasážích nezajímavý, natož pak aby byl napínavý. Začíst se, aby se od knihy nedalo odtrhnout, je náročné... anebo nemožné.

Nechci tvrdit, že by si kniha nemohla najít svoje čtenáře, ale nemyslím si, že by byla záležitostí masového úspěchu.

Hlavní zápletkou je násilná smrt Uga Nogary - autora výstavy, která se má konat ve Vatikánu. Bratři Andreouovi, kteří mu s organizací pomáhali, jsou do pátrání vtažení. Navíc se otevírá historie několika náboženských symbolů, jako například jednoho z nejstarších kodexů Diatessaronu a Turínského plátna, do něhož mělo být zabaleno Ježíšovo tělo po sejmutí z kříže. A právě tohle je na knize nejpoutavější. Občas jsem při čtení dokonce zagooglila, abych viděla, jak daný symbol vypadá. Je skvělé, že autor vychází ze skutečnosti. Vy si pak můžete klást spoustu otázek, které jsou dodnes zodpovězeny jen napůl nebo vůbec.

Co rozhodně musím vypíchnout, je obálka, která má opravdu nádherné zpracování. Tím spíš mě ale napadá, jestli by si nezasloužila pevnou vazbu.

18.05.2017
A zase jedna církevní konspirace - Klára Stryalová
www.chrudimka.cz/a-zase-jedna-cirkevni-konspirace-recenze-knihy-pate-evengelium.html

Dlouho se mi nedostal do rukou nějaký pořádný konspirační román. Bez mučení přiznávám, že i já jsem kdysi dávno propadla románům Dana Browna a hltala je jako nenasytná knihožroutka. S Danem mám ovšem ten problém, že jeho romány měly sestupnou tendenci. Kluk si to u mě rozházel přehršlí akčních scén, jejichž nesmyslnost vám hrozila ne pouhým zataháním za vlasy, ale rovnou rozmlácením hlavy o zeď. A teď tu máme Páté evangelium, honosící se prohlášením, že si nezadá nejen s Danem Brownem, ale ani se samotným Umbertem Ecem. Dobře, pane Caldwelli, chcete konkurovat Jménu růže? Tak se ukažte!

Začátek máme tak trošku jako v Šifře, jen tentokrát nalezneme mrtvolu v zahradách papežského paláce Castel Gandolfo. Nebožtík byl za svého života znám jako Ugo Nogara a to poslední, čemu se na tomto světě věnoval, byla intenzivní příprava ohromující výstavy, jejímž středobodem nemělo být nic menšího než slavné Turínské plátno. Autoportrét samotného Ježíše. A v srdci toho všeho jediná palčivá otázka. Je plátno pravé?

Hlavními hrdiny jsou netypicky dva bratři, oba kněží, každý však v jiném „týmu“. Alex Andreau je pravoslavný kněží, zatímco Simon spadá pod římskokatolickou církev. A je to právě Simon, který je jako první u nálezu mrtvého těla. Tímto bychom tedy mohli roztočit konspirační kolotoč.

Církev nabízí nespočet možností a příležitostí pro nejneuvěřitelnější výklady a je tak vděčným tématem k nikdy nekončícím dohadům. Není proto divu, že se i z mála dá vykřesat poměrně slušný materiál a z něj poté minimálně zajímavý příběh k zamyšlení. Protentokrát nás pátrání zavede do podzemí vatikánské knihovny, ukrývající doslova stohy starých kodexů. Mezi nimi se nalezne i taková rarita, jako je rukopis Diatessaronu – pátého evangelia. Pozůstatek z dob, kdy se předci snažili spojit všechna čtyři evangelia v jedno jediné. A jak se zdá, ukrývá tento znovuobjevený poklad důkaz o pravosti samotného Turínského plátna.

Dobře, toliko k zápletce a příběhu jako takovému, pojďme teď knihu malinko rozpitvat.

Akce ve stylu Dana Browna? Ale kdeže. Leda byste si představili Dana pod těžkou dávkou sedativ. Nečekejte žádné zběsilé létání z místa na místo s nějakou šílenou sektou v zádech. Páté evangelium v tomto ohledu působí o poznání sofistikovaněji a kultivovaněji. Vlastně se nehnete z Vatikánu.

Erudovanost ve stylu Umberta Eca? Upřímně? Tady se dotahujeme o poznání více, pořád to ovšem úplně nestačí. Ale! Ian Caldwell si látku nastudoval opravdu důkladně, příběh má hlavu a patu, jednotlivá fakta jsou důstojně podepřena a všechno je to dávkováno s citem, aniž byste se časem začali topit v moři suchopárného výkladu církevních dějin a reálií. Ale na Jméno růže mi nesahejte, to tedy opravdu ne.

Pokud tedy čekáte honbu za křesťanskými relikviemi ve stylu Indiana Jonese, nechte bič a klobouk odpočívat ve skříni. Tentokrát je nebudete potřebovat. Na druhou stranu můžete nechat ladem ležet i Bibli, příběh si zvládnete užít i bez její pomoci. Páté evangelium si jde svou cestou. Možná je méně senzační, méně bombastické a zřejmě nerozdmýchá tolik vášní, jako to bylo v případě Šifry, na druhou stranu má rozhodně co nabídnout a je dobrou volbou pro ty, kteří se u čtení i rádi zamyslí, aniž by si ovšem odpálili polovinu mozkových buněk.

06.04.2017
Caldwell, Ian: Páté evangelium - Soňa Roučková
cteniproradost.blogspot.cz/2016/12/recenze-pate-evangelium.html

Kniha s náboženskou tematikou... Musím se přiznat, že zpočátku pro mě nebylo snadné se začíst. Jsem i nejsem věřící člověk, informace o církvích, které jsou v knize zmiňovány pro mne byly velmi zajímavé, ale možná právě pro výklad faktů jsem se nemohla dostat do jádra příběhu hned od otevření knihy.

Kniha je srovnávána s příběhy Dana Browna, ale nemyslím si, že by tomu tak mělo být. Neočekávejte od toho tak rychlý spád jako u Brownových knih. Tahle kniha je jiná. Ne špatná, to v žádném případě! Kniha zaměstná vaše mozkové závity, donutí vás vstřebat informace o římskokatolické i řeckokatolické církvi a nudit se rozhodně nebudete.

Páté evangelium rozhodně není knihou pro každého čtenáře. Myslím si, že ji ocení spíše náročnější čtenáři, kteří mají byť jen minimální zájem o víru. Rozhodně nedoporučuji lidem, kteří jsou stoprocentně nevěřící. :-)

Páté evangelium je kniha s napětím, velkými odhaleními a nekonečným množstvím konspiračních teorií. Po prvotních překážkách jsem se začetla a knihu si užila s každou další stránkou, větou a slovem...

06.04.2017
Náboženská detektivka poodhalí původ Turínského plátna - Lukáš Loužecký
www.kultura21.cz/literatura/15524-recenze-pate-evangelium

Ve Vatikánu se chystá výjimečná výstava, která má objasnit původ a pravost Turínského plátna. Ovšem v zákulisí je skryto daleko více záhad. Autor výstavy Ugo Nogara je chvíli před začátkem výstavy z neznámých důvodů zavražděn a podezření padne na některého z jeho přátel.

Po této knize jsem sáhl zejména díky častému přirovnání k Danu Brownovi. Ano, nebudu vám nic nalhávat, jsem další z dlouhé řady posedlých záhadami, templáři a relikviemi. Ovšem tentokrát jsem se musel myšlenkově posunout trochu odlišným směrem. Páté evangelium totiž není ani zdaleka tak akční jízda, jako některé z knih jmenovaného slavnějšího autora a mnoha dalších jemu podobných.

V první řadě je tato kniha plná mnoha náboženských témat, popisů bible a jejím vysvětlováním. Největší roli hrají evangelia, zejména rukopis Diatessaronu, tzv. Pátého evangelia. Obsahuje totiž důležité podrobnosti ze života Turínského plátna.

Hlavní záhadu jsem vám už lehce nastínil. Točí se okolo pravosti jmenované relikvie a pozadí celé náboženské situace okolo. Přečtete si mnoho vysvětlení a významů okolo bible a Ježíše. Pro běžného ateistického čtenáře je v knize náboženství možná až příliš. Některé popisy jsou opravdu dlouhé a člověk při nich lehce ztratí pozornost. Kniha je poměrně dost objemná (bez mála pět set stran), což je v tomto případě trochu mínus.

Ještě jsem ovšem nezmínil detektivní část, která rovněž tvoří páteř celého příběhu. A jedná se o tu zajímavější polovinu. Vražda Ugo Nogara postrádá přímé důkazy a najít vraha vůbec nebude jednoduché. V těchto okamžicích se kniha proměňuje ve vatikánskou krimi, která je plná intrik a lží. Někteří vysoce postavení církevní činitelé totiž příliš nepřejí pravdě a vyšetřování je tudíž velice těžké. Velkou část zabírá i soudní přelíčení s obžalovaným z dané vraždy. I v tomto případě se zapojí několik kněží či dokonce kardinál. Jedná se rozhodně o napínavější části knihy.

Za zmínku stojí i hlavní postavy. Těmi jsou především otec Alexandr Andreau a jeho syn Petr. V celém dějství můžete sledovat jejich společný boj s životem a prožívat menší i větší útrapy. Budete mít možnost podívat se více do jejich soukromí a dokonce se časem objeví i maminka Petra, která od rodiny kdysi dávno odešla. Nechybí tedy ani trochu té červené knihovny, i když se hlavně řeší vztahy s malým synem.

Knize trošku chybí spád některých daleko akčnějších thrillerů, ale ani v tomto případě se nemusíte úplně vzdát pořádného napětí. Je zajímavé sledovat osudy jednotlivých postav a při jejich setkání s nejvyšší církevní osobou – papežem – se vám bude tajit dech. Atmosféra v tu chvíli znatelně graduje a dodává vám pocit určité svátečnosti.

Přestože Páté evangelium určitě nesedne každému, dopředu bych ho rozhodně nezatracoval. Nejedná se sice o žádnou akční jízdu a občas budete muset mít i trochu trpělivosti, ale postupem času se velice sblížíte s jednotlivými postavami. Rovněž detektivní zápletka vás chytne a budete s nadšením očekávat, jak to vlastně celé dopadne.

Na závěr musím pochválit i obálku, která je vytvořená opravdu exkluzivně. Celkový dojem trochu kazí fakt, že se jedná „pouze“ o paperback. Ale i přesto se opravdu povedla.

06.04.2017
Další Dan Brown, nebo něco... jiného... - Pája
mysmallibrary.blogspot.cz/2016/12/pate-evangelium-ian-caldwell.html

Ve Vatikánu se má zanedlouho konat výstava, která by měla údajně odhalit něco nového a něco šokujícího o Turínském plátnu. Jenže pár dní před jejím začátkem, je muž, který ji má celou na svědomí, Ugolino Nogara, zabit.

Dva bratři, kteří s ním na výstavě úzce spolupracovali, jsou vtaženi do rozplétání této záhadné události a do spousty soudních procesů. Protože to, co se zprvu jeví jako úplně jednoznačný případ, přeroste nakonec v něco úplně jiného.

Zprvu mi přišlo trochu zvláštní a upřímně mě to i trochu vyděsilo, že příběh vlastně vypráví kněz a že se vše odehrává ve Vatikánu. Tuhle náboženskou tématiku moc nemusím, ale jak jsem se propracovávala dál a dál, zjistila jsem, že mi to vlastně vůbec nevadí. Že s názory a myšlenkami hlavní postavy souhlasím a rozumím jim. A i přesto, že je v knize často citována Bible, nenudily mě tyto pasáže, ba naopak jsem se naučila i něco, co jsme ve škole neprobírali.

Tím se taky dostáváme k tomu, že Páté evangelium zprvu hodně připomíná knihy Dana Browna. Vidíme tu klasický koncept jakéhosi záhadného předmětu, který je obestřen tajemstvími a kterým se hlavní postava snaží přijít na kloub. Řekla bych ale, že tady veškeré podobenství končí. Z tajemného vypravování se totiž pomalu stává detektivní pátrání po vrahovi a nějaké to hledání jde stranou. Také je pravidlem, že Dan Brown své knihy pravidelně zasazuje do několika zemí, kdežto tady za celých pět set stran téměř nevytáhneme paty z Vatikánu. Rozdílný je také autorův pohled na náboženství. Zatímco Brown na něj pohlíží sice s respektem, ale z poněkud nezaujatého pohledu laika, který vše bere jen jako historická fakta a zajímavosti, Caldwell nám dává možnost nahlédnout přímo do samého srdce církve a to z pohledu kněze, který ve Vatikánu žije a má k relikvii víceméně osobní vztah.

Na světě existují dva typy knih. Od dob Gutenberga stihl masový knihtisk zplodit miliony a miliony tištěných svazků, které málem vyhladily onen starší druh - rukopisy. Nevzdělaný renesanční obchodník s tiskárnou dokázal vychrlit deset knih rychleji, než stihl tým vzdělaných mnichů ručně vyrobit jedinou stránku rukopisu. S ohledem na to, jak málo rukopisů bylo vytvořeno a jak špatně se s nimi po staletí zacházelo, je zázrak, že se vůbec nějaké zachovaly. Ale vynález knihy měl od svého prvopočátku mocného spojence: vždy tu byla křesťanská církev, která knihy produkovala, a papež v Římě, který je shromažďoval. Ze všech velkých knihoven lidské historie zůstala už jen jedna. A já jsem s milostí Boží právě vstoupil přímo do jejího srdce. (s. 95)

(Na téhle ukázce je krásně vidět podobenství a zároveň rozdíl mezi knihami Dana Browna a Pátým evangeliem. Najdete zde nadšení pro tajemno a zároveň odlišné (náboženské) pojetí situace a toho, co objevili.)

Příběh je nicméně podán velmi poutavě až na občasné až příliš zdlouhavé soudní procesy. Důležité je, že každá další kapitola nabízí něco jiného. Ať už je to jen odlišný pohled na věc, který čtenáře nutí přehodnocovat názory, nebo zvrat, který mění úplně vše. A obzvlášť na konci je těchto překvapení požehnaně.

Prostě je to ten typ příběhu, u kterého jste na sebe pyšní, jak jste na vše přišli dřív než hlavní postava a vzápětí zjistíte, že pravda byla na míle daleko. Jednoduše řečeno něco, co má potenciál.

13.12.2016

cteniproradost.blogspot.cz/2016/12/recenze-pate-evangelium.html

Caldwell, Ian: Páté evangelium

Soňa Roučková

Vatikán roku 2004. Rok, kdy se ocitáme na sklonku pontifikátu Jana Pavla II. Řeckokatolický kněz Alexander Andreou očekává příjezd svého bratra Simona, který je knězem římskokatolickým.

Alexander žije se synem Petrm ve Vatikáně. Právě díky tomu, že je řeckokatolickým knězem, se mohl ještě před vysvěcením oženit, ovšem jeho žena Mona odešla ve chvíli, kdy jejich synovi bylo jedenáct měsíců. Oproti tomu Simon, jak už jsem zmiňovala, je knězem římskokatolické církve a je tedy vázán celibátem.

Petr se těší na strýčka Simona, plánuje s ním velké dobrodružství a Alex mezi tím přemítá o neshodách mezi dvěma největšími církvemi. Simon má být tím, kdo by měl sjednotit tyto církve. Ale je to vůbec možné? Večer, kdy je očekáván Simonův příjezd zazvoní Alexovi mobil. Kde že má bratra vyzvednout? V zahradách Castel Gandolfu! Co tam Simon může dělat? Venku přeci zuří bouře.

Alex ale neváhá a vyráží za svým bratrem! Nevolal by mu z nějakých malicherných důvodů. Něco se děje!

Alex nachází bratra nad tělem muže. Je to tělo muže, kterého oba dobře znají. Je to muž, který právě za týden chystá výstavu, na které má odhalena šokující věc! Ugolino Nogarov! Jak se tohle mohlo stát? Kdo to mohl udělat? Najednou se objevuje mnoho otázek, na které zná odpovědi snad jen Ugolino.

Ovšem Alex je jedním ze zasvěcených, kteří vědí, čeho se bude Ugolinova výstava týkat. Vždyť on sám mu pomáhal s výkladem evangelií. Je v nebezpečí? A co Petr? Simon?

Alex se pouští do hledání odpovědí, není totiž času nazbyt. Ugolino objevil Diatessaron - páté evangelium, které by mohlo potvrdit pravost Turínského plátna...

Můj dojem: Kniha s náboženskou tematikou... Musím se přiznat, že zpočátku pro mě nebylo snadné se začíst. Jsem i nejsem věřící člověk, informace o církvích, které jsou v knize zmiňovány pro mne byly velmi zajímavé, ale možná právě pro výklad faktů jsem se nemohla dostat do jádra příběhu hned od otevření knihy.

Kniha je srovnávána s příběhy Dana Browna, ale nemyslím si, že by tomu tak mělo být. Neočekávejte od toho tak rychlý spád jako u Brownových knih. Tahle kniha je jiná. Ne špatná, to v žádném případě! Kniha zaměstná vaše mozkové závity, donutí vás vstřebat informace o římskokatolické i řeckokatolické církvi a nudit se rozhodně nebudete.

Páté evangelium rozhodně není knihou pro každého čtenáře. Myslím si, že ji ocení spíše náročnější čtenáři, kteří mají byť jen minimální zájem o víru. Rozhodně nedoporučuji lidem, kteří jsou stoprocentně nevěřící. :-)

Páté evangelium je kniha s napětím, velkými odhaleními a nekonečným množstvím konspiračních teorií. Po prvotních překážkách jsem se začetla a knihu si užila s každou další stránkou, větou a slovem...

13.12.2016
28.11.2016

bookish-dream.blogspot.cz/2016/11/recenze-pate-evangelium.html

Caldwell, Ian: Páté evangelium

Bára Alexová

Ian Caldwell, americký historik a uznávaný spisovatel, se dostává na pulty českých knihkupectví již podruhé. Pravidlo čtyř, na kterém se Ian Caldwell jako spoluautor podílel, vyšlo v roce 2005 a dnes, o téměř jedenáct let později mají čtenáři možnost ponořit se do jeho dalšího příběhu. Autor Pátého evangelia je velice často, hlavně díky tematice svých knih, přirovnáván k Danu Brownovi. Ale je toto srovnání opravdu na místě?

Už samotná anotace slibuje napínavý příběh o hledání skutečné pravdy a odhalení tajemství, které obestírá jednu z nejdůležitějších relikvií na světě. Ruku v ruce s obdobnými příběhy přichází i napětí, akce a tajemná atmosféra. S Pátým evangeliem je to ale trochu jiné. Nečekejte žádný hon za tajemnými indiciemi, které hlavní hrdiny posunují blíže k odhalení převratného tajemství. Nečekejte ani časté akční scény, při kterých jde o holý život. A do třetice nečekejte ani přílišné napětí, které by vás drželo v pozoru. Páté evangelium je spíše detektivním příběhem, který se snaží objasnit pravou totožnost Turínského plátna za pomocí písemných reálií a vědomostí hlavních hrdinů.

Dějištěm celého příběhu se stává Vatikán, z čehož už je jasně patrné, že základním motivem příběhu bude víra a náboženství. V tomto ohledu může být čtenář naprosto spokojený, protože příběh s takovou notnou dávkou náboženství se jen tak nevidí. Na druhou stranu je to právě náboženství, které může příběhu uškodit. Ne každému může sedět forma, s jakou je v příběhu náboženství uchopeno, a jak velká část příběhu mu je vyhrazena. Je to část podstatná a díky tomu se jedná o náročné čtení, kdy pochopení spojitostí vyžaduje soustředění a plnou čtenářovu pozornost. Informační hodnota příběhu je tedy velice ocenitelná hlavně v oblasti střetu dvou církví, pravoslavné a katolické. Obě tyto církve tvoří základní kameny celého příběhu, ve kterém autor vykresluje jejich minulost, zločiny, rozdíly a souvislosti.

Samotný příběh kopíruje šablonu klasické detektivky, ale protože se jedná o vraždu na území Vatikánu, má vše značně jiný postup, a na celý případ se nahlíží z pohledu kanonického práva, které je spjato se soudním procesem, jež tvoří podstatnou část příběhu.

Postupné odhalování pachatele a pravdy o Turínském plátnu s sebou nese i gradaci a několik dobře mířených zvratů. Postupem času čtenář zjistí, že příběh je opravdu hodně spletitý a případ, který se hlavní hrdina Alex snaží objasnit je značně zamotaný.

Aby se náboženství nedralo tak do popředí, mírní ho autor častými vzpomínkami hlavního hrdiny a nebojí se přidat i několik vedlejších dějových linií, které Páté evangelium odlehčují. Ale příběh, který má téměř pět set stran se hluchým místům prostě nevyhne a nakonec působí poněkud zdlouhavě.

Hlavním hrdinou příběhu je kněz Alex, který žije se svým malým synem Petrem ve Vatikánu. Petrova matka svého syna i manžela opustila již před lety a veškerá zodpovědnost proto padá na Alexova ramena. S výchovou mu pomáhá starší bratr Simon a mnoho přátel uvnitř Vatikánu. Autor vatikánskou komunitu popisuje jako velmi úzce svázanou, skoro jako rodinu. Ale i uvnitř této komunity může být plno nepřátel.

Alex je velice inteligentní a znalý náboženství. Místy jedná neuváženě a nedomýšlí, jak by jeho činy mohly jisté věci ovlivnit. Je věrný své rodině a má smysl pro čest. Pro své blízké by udělal cokoliv. Je odhodlaný, místy horlivý, neústupný a citlivý.

Jeho bratr Simon je pravým opakem. Je výbušný, vznětlivý a silný. Jde svojí vlastní cestou, kterou ne každý dokáže pochopit.

Od Pátého evangelia jsem očekávala něco trochu jiného. Čekala jsem thriller, který nás zavede do různých částí světa, kde budou hlavní hrdinové pátrat po relikvii. Přesně jak anotace, tak i časté přirovnávání k Brownovi slibuje. Příběh je však poněkud jiný a spíše než thriller připomíná detektivku, která je zahalena do tajemství náboženských relikvií a evangelií. Náboženství tvoří podstatnou část knihy, což je fakt, se kterým se čtenář musí smířit. Je na škodu, že autor do příběhu nezakomponovat trochu víc napětí a tajemna, možná i trochu více těch akčních momentů.

Páté evangelium je osobitá a specifická kniha, ze které si každý vezme jen to, co sám chce. Rozhodně ale stojí za přečtení. Takže pokud máte rádi objasňování historicko-náboženských záhad, nevadí vám spletitost a náročná četba, směle do této knihy s krásnou obálkou.

21.11.2016

trojtecka.blogspot.cz/2016/11/pate-evangelium.html

Caldwell, Ian: Páté evangelium

Kateřina Miklíková

První poznatek z této knihy je bohužel celkem negativní. Hned když jsem ji vzala do ruky, zarazilo mě, jak má kniha měkké desky. Přes to, že je to docela cvalík. Na čtení jsem ji proto hned vybavila látkovým obalem a i tak jsem měla dost obavy, jak po přečtení všech 494 stran bude vypadat. Naštěstí se moje obavy nepotvrdily, kniha je stále ve velice dobrém stavu.

Příběh čtenáře přivádí do Vatikánu, na samém sklonku pontifikátu Jana Pavla II, tedy v roce 2004. Ve vatikánských zdech chystá doktor Ugolino Nogara výstavu, která se má věnovat historii Turínského plátna a knihy Diatessaron – pátého evangelia. Na výstavě mají zaznít významná odhalení, která se týkají těchto dvou svatých relikvií. Jednoho deštivého večera je Ugolino nalezen mrtev v zahradách Castel Gandolfa. Proč ho zastřelili? Je to kvůli výstavě a tajemství, které mělo zůstat neodhaleno? Nebo je důvod úplně jiný…

Vypravěčem příběhu je otec Alexandros Andreou, řecký katolík. Pochází z řecké rodiny, ve které má kněžství dlouhou tradici. Dokonce i jeho bratr Simon je knězem – římskokatolickým. Otec Alexandr přísluší k větvi katolictví, ve které je kněžím dovoleno se před vysvěcením oženit, proto má také malého syna. Manželka je ale opustila krátce po synově narození a tak Alexandr vychovává syna sám. Nevím (ani po dlouhém čtení a přemýšlení) jaký mám k hlavní postavě a vypravěči příběhu vztah. Totéž ostatně platí i pro ostatní postavy. Jejich kněžský stav, víra a život za hranicemi Vatikánu mi připadal natolik jiný, že mě to nutilo udržovat si od nich odstup a pozorovat je jakoby zvenčí. V průběhu čtení to ničemu nevadilo. Spíš si myslím, že to bylo ku prospěchu věci – mohla jsem jejich myšlenky a činy posuzovat bez citového zaujetí.

Začátek příběhu byl poněkud rozvláčný. Ne nudný, protože obsahoval celkem zajímavé informace o katolických církvích a o jejich uspořádání. Něco jsem věděla, něco ne, takže chápu, proč pan autor zahrnul takový úvod. Musel počítat s tím, že většina čtenářů vědět nemusí. Bohužel jsem se kvůli tomuto do knihy celkem obtížně začítala a lehce se od ní odcházelo, protože jsem musela zjištěné informace vstřebat. Když už jsem se začetla, byla kniha zajímavá a nenudila jsem se u ní. Jen si vyžadovala moji soustředěnou pozornost, není to tedy čtení do tramvaje, ale spíš k domácímu krbu.

Vyprávění otce Andreoua bylo prodchnuto proudem informací o rozdílech a neshodách mezi řeckými a římskými katolíky. To pro mě bylo překvapení. Netušila jsem, že některé rozdíly jsou dost zásadní. Povšechné informace sice mám, ale takové ty běžné, které má každý nevěřící člověk, co se o náboženství zajímá spíš minimálně. Pro knihu to tedy bylo důležité, také to bylo velmi originální, ale mohlo toho být méně :) Náboženství je tam moc moc moc, věřím, že někomu to třeba vadit nebude, že to naopak bude přínosem, ale pro mě to bylo z počátku matoucí. Moje očekávání od knihy byla totiž jiná. Slibovaná akčnost knihy se u mě rozplynula v přílišných úvahách a myšlenkových pochodech postav. Na jednu stranu skvělé, že čtenář vidí hodně do postav, do jejich vnitřního prožívání a dozví se doslova každý detail, ale potom je potřeba knihu s nikým nesrovnávat a neprezentovat jako akční čtivo (Brown).

V knize nešlo prvoplánově o divokou honičku za ukrutným tajemstvím, jak to bývá v Brownových knihách ani o detektivní příběh, který v ní nakonec byl, i když napětí a tajemnost se trochu zvýšily po straně 130. Ve chvíli, kdy jsem na knihu přestala pohlížet jako na senzaci typu brownovek, se kterými je chybně srovnávána, začala jsem si čtení opravdu užívat a toulat se v myšlenkách a prožívání postav. I když jejich jednání pro mě bylo místy těžko pochopitelné. Středobodem příběhu byly otázky víry a svědomí člověka. O evangeliích jsem si v knize přečetla více, než jsem se dozvěděla za dosavadní život. Celý příběh byl prodchnutý vírou natolik, že se mě to poměrně hluboce dotklo, ačkoliv nejsem věřící. Dalším nosným bodem příběhu byly mezilidské vztahy, mezicírkevní vztahy, ochota obětovat se pro ostatní až v absurdním měřítku a hlavně posedlost relikviemi.

Druhá linie vyprávění je oním slibovaným detektivním příběhem – otec Andreou se totiž zaplete do vyšetřování vraždy svého přítele doktora Nogary a šťourá kde může na vlastní pěst. Do mordu je také záhadným způsobem zapleten jeho bratr Simon, který našel mrtvolu. Odmítá ale cokoliv vypovídat a podezření proto logicky padá na něj – začíná církevní soud, který by Simona mohl stát jeho kněžství. Simonova paličatost ohledně výpovědi pro mě byla nepochopitelná až do úplného konce, kde se vše vysvětlilo a konec mě překvapil docela dost, i když jsem to vlastně mohla očekávat. Samotná záhada dvou relikvií, plátna a evangelia, pro mě nebyla v příběhu tím, co mě zajímalo. Nejspíš to bylo proto, že nebyla předkládána takovým senzačním a akčním způsobem jako u už zmíněného Brovna, ale spíš se na ni pohlíželo očima vědce (Nogara) a kněžích. Pátrání tedy probíhalo více mezi řádky knih, evangelií a poznámek doktora Nogary k výstavě.

Popis uspořádání, hierarchie a fungování Vatikánu nicméně zajímavý byl a dosud jsem se nesetkala s knihou, která by se tímto tématem zabývala do takových detailů. Nikdy dříve mě kupříkladu nenapadlo, že ve Vatikánu vyrůstají děti a zdálo se, že by to mohl být docela příjemný život. Informace v knize jsem nikde neověřovala, protože díky vyčerpávajícímu popisu jsem neměla tu potřebu, takže pouze doufám, že toto všechno nebylo pouhým výplodem fantasie pana autora. Působilo to totiž velice opravdově.

Pokud tedy nebudete počítat s tím, že se vám dostane další knihy, která se zabývá senzačním lovem na historické artefakty církve, mohli byste si v příběhu najít to svoje. S Brownem má totiž společné jen ty náboženské relikvie. Zpracovaná je úplně jinak – méně senzačně a více informativně, co se církve týče. Pokud očekáváte detektivku z prostředí Vatikánu, budete spokojení a dostanete navíc pátrání po záhadě dvou relikvií. Detektivní zápletka není špatná a přibližně od třetiny je to i záhadné a napínavé. Pokud si ale moc nepotrpíte na náboženství a katolickou církev a vadil by vám kněz coby hlavní postava (a i většina vedlejších postav), pravděpodobně tato kniha nebude nic pro vás.