Soutěž 2017-12Kniha měsíce 2017-12Výstava Karel 2017-1230 - 70 % slevy 2017-12Husa Líza opět v prodeji

Soutěž 2017-12Kniha měsíce 2017-12Výstava Karel 2017-1230 - 70 % slevy 2017-12Husa Líza opět v prodeji
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70 %
Symptomatické poruchy řeči u dětí

Symptomatické poruchy řeči u dětí

Vaše cena s DPH
329 Kč 296 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Rozebráno


Přihlaste se a nechte si hlídat dostupnost


Autor
Podtitul
Třetí, přepracované vydání
Překladatel
Křížová, Jana
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-977-4
Počet stran / vazba
192 / Brožovaná
Rok vydání
2011
Kód
22202303
EAN
9788073679774
Obálka v tiskové kvalitě


Třetí, přepracované vydání
Komunikační schopnosti jsou u většiny tělesně i duševně postižených dětí typickým způsobem narušeny. Jednotlivé skupiny postižených potřebují při rozvíjení řeči odlišný přístup, při práci s nimi je třeba brát v úvahu specifika jejich řečového vývoje a pochopit jejich komunikační omezení, dané charakterem a stupněm postižení. Kniha není určena pouze pro logopedy, ale pro všechny speciální pedagogy a psychology, kteří pracují s mentálně, sluchově, zrakově či tělesně postiženými. Přehledným způsobem ukazuje, jaké druhy poruch řeči se u jednotlivých skupin postižení vyskytují a jak je napravovat.


  • Nejsou k dispozici
Lechta, Viktor: Symptomatické poruchy řeči u dětí - recenzent Markéta Boťánková

Skutečnost třetího rozebraného vydání publikace profesora Viktora Lechty Symptomatické poruchy řeči u dětí napovídá, jak podstatným tématem se tato kniha zabývá. Autor, uznávaný odborník na poli logopedie, popisuje typické poruchy komunikace, které doprovázejí jednotlivá postižení.

K problematice symptomatických poruch řeči dává Lechta podrobný úvod v prvních třech kapitolách. Zaměřuje se na klíčové období pro vývoj mluvené řeči, tedy období asi do 6ti let, kdy je tempo osvojování řeči nejrychlejší a nejintenzivnější. Rozebírá vliv jednotlivých receptorů na vytváření řeči, jejichž stav a společná součinnost vytváří potenciál pro rozvoj lidské řeči. Pro pochopení i pro případné následné posouzení úrovně dítěte v praxi popisuje projevy v jednotlivých stádiích vývoje řeči dítěte, zdůrazňuje možnost případné stimulace v těchto obdobích.

Pro ucelený pohled autor nabízí i zamyšlení se nad systémem péče o děti s narušenou komunikační schopností, jež u nás zajišťují společně odborníci z rezortu zdravotnictví, školství a práce a sociálních věcí. Srovnává i situaci na Slovensku.

Narušená komunikační schopnost může mít, jako doprovod jiného dominujícího postižení, nespočet podob. Příznaky se projevují různě, odlišnými příznaky, intenzitou a stupněm narušení, jež závisí na charakteru daného postižení.

Lechta uvádí vliv mentálního postižení na vývoj řeči jako nejmarkantnější. Analyzovat lze narušený rozvoj řeči z více hledisek, jako je vliv stupně, typu či formy mentálního postižení. Nejen těmi se zabývá poměrně obsáhlá čtvrtá kapitola. Pro komplexní hodnocení a dostatečně ucelený obraz o průběhu vývoje řeči u dětí s mentálním postižením nastiňuje autor možnost pohledu z perspektivy jazykových rovin. Četnost poruch řeči u dětí s mentálním postižením je demonstrována dobovými statistickými údaji. Popisovány jsou v knize nejčastější vady řeči a specifika logopedické péče.

Publikace se věnuje i dětem postiženým dětskou mozkovou obrnou, jež Lechta charakterizuje jako „snad nejnápadnější skupinu mezi dětmi s postižením, nejen pokud jde o zjevné somatické odchylky a postižení motoriky, ale často i pro těžce narušenou komunikační schopnost.“ Autor popisuje odlišnosti ve vývoji řeči, opět rozvíjí rozdíly z hlediska

jazykových rovin a předkládá možná specifika logopedické péče. Obšírněji se zaměřuje na dysartrii, jakožto při dětské mozkové obrně jednu z nejobvyklejších a zároveň nejobtížněji korigovatelných narušení komunikační schopnosti.

Rovněž při postižení zraku hovoříme o přítomnosti poruch řeči. Nejzřetelněji se tak děje u dětí s vrozenou slepotou, tímto případem se autor v kapitole publikace zabývá. Hodnotí retardační vlivy zrakového postižení z hlediska jednotlivých rovin jazyka, popisuje specifika logopedické práce s těmito jedinci a možnosti kompenzace zrakového postižení. Zamýšlí se i nad verbalizací, jakožto častým jevem přítomným u dětí se zrakovým postižením.

Při postižení dalšího z telereceptorů, sluchu, vznikají rovněž symptomatické poruchy řeči závislé na stupni postižení, typu, ale rovněž i věku, ve kterém bylo sluchové postižení získáno. Autor opět shrnuje rozdíly v jednotlivých jazykových rovinách řeči, popisuje omezený potenciál rozvoje řeči i nejčastější poruchy řeči u sluchového postižení přítomné jako dyslálii, dysprozódii či dysfonii. Zcela na místě je připomínka co nejvčasnější diagnostiky a následné kompenzace sluchadly či kochleární implantace. Kapitola obsahující specifika logopedické péče u dětí se sluchovým postižením připomíná její důležitost a obtížnost a popisuje jak tradiční přístupy a postupy, tak ty moderní využívající rozmach techniky i medicíny.

Poslední kapitola knihy se dotýká dalších postižení a s nimi spjatých narušených komunikačních schopností a specifik, která provází vývoj řeči dětí s hyperaktivitou, epilepsií či poruchami chování.

Kniha je velmi dobrou pomůckou shrnující problematiku uvedených postižení a jejich vlivu na vývoj lidské řeči pro všechny ty, kteří se v oblasti logopedie vzdělávají, s těmito dětmi pracují či jsou v dané situaci intervence zainteresováni.

Markéta Boťánková, logopedka

Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál