Kniha měsíce 2017-12Výstava Karel 2017-1230 - 70 % slevy 2017-12Husa Líza opět v prodeji

Kniha měsíce 2017-12Výstava Karel 2017-1230 - 70 % slevy 2017-12Husa Líza opět v prodeji
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70 %
Žáci potřebují přemýšlet

Žáci potřebují přemýšlet

Vaše cena s DPH
275 Kč 248 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Co pro to mohou udělat jejich učitelé
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-0496-1
Počet stran / vazba
176 / Brožovaná
Rok vydání
2013
Kód
22105601
EAN
9788026204961
Obálka v tiskové kvalitě


Kvůli velkému množství informací, které je třeba se v současné době naučit (zejména na středních školách), ztrácíme čas na přemýšlení. Nastává paradoxní situace – zatímco dospívající jsou vývojově připravení na řešení problémů, odhalování souvislostí a kladení otázek, ve škole se musí naučit takové množství faktů, že se celé učení promění v memorování, kdy jediným aktivním psychickým procesem je mechanická paměť. V důsledku si žáci pamatují informace do prvního testu nebo zkoušení, a pak je zase rychle zapomenou.

Přitom když vzpomínáme na učitele, kteří pro nás byli významnými dospělými a možná i ovlivnili naší volbu profesní kariéry, často jsou to právě učitelé, kteří byli přísní, nároční, ale také nás nutili o okolním světě přemýšlet a ukazovali nám, jak svět kolem nás funguje. Při jejich hodinách šlo o více, než jen zapsat si do sešitu přesně to, co bylo řečeno. Ani při zkoušení nestáli o pouhé „papouškování“, ale ptali se tak, že žáci byli nuceni odpověď promyslet. Právě to buduje v žácích zájem o určitý předmět, ale také významně saturuje jejich vývojové potřeby – alespoň co se týká kognitivního rozvoje.

Kniha vychází z teoretických přístupů pedagogické, kognitivní i obecné psychologie, které propojuje se současnou pedagogickou praxí. Poukazuje na to, jak teorie, kterou mnohdy pokládáme za suché a nezáživné, významně ovlivňují způsob praktické práce s dospívajícími. Text doplňují případové studie, konkrétní příklady z praxe i představení některých metod a přístupů, které se cíleně věnují rozvoji poznávání dětí a dospívajících a mohou představovat inspiraci pro jejich vychovatele.

Knihu využijí učitelé druhého stupně základních škol, učitelé středních škol i osmiletých gymnázií, rodiče a další vychovatelé dospívajících, poradenští pracovníci.

PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., působí na katedře psychologie FF UK Praha a v DYS-centru Praha o. s.

Žáci potřebují přemýšlet
Žáci potřebují přemýšlet
Žáci potřebují přemýšlet
Žáci potřebují přemýšlet
Žáci potřebují přemýšlet
Žáci potřebují přemýšlet


Krejčová L.: Žáci potřebují přemýšlet - rec. E. Váňová

Lenka Krejčová ve své knížce skloubila velmi čtivým způsobem akademické znalosti a mnoho praktických zkušeností z oblasti edukace. Autorka za názvem knížky dodává „Co pro to mohou udělat učitelé“, ale publikace je samozřejmě mířena i k učitelům v nejširším smyslu slova, tedy k rodičům, a pak, pochopitelně, je adresována odborníkům, kteří stojí před žáky či studenty v učebním či intervenčním procesu. Kniha by mohla být pramenem informací a myšlenek pro studenty (tedy účastníky učebního procesu) a především pro vysokoškoláky, kteří mají v úmyslu profesně zamířit do vzdělávacího procesu.

Autorka ve své práci velmi dobře propojuje vysoce odbornou látku (s patřičnými odkazy na ní, které mohou být cennými podněty pro orientaci v tématu) s praktickými nebo populárními příklady. Díky rozsáhlým teoretickým znalostem a současně díky své praxi v DYS Centru Praha o.s. nás provází světem poznání, myšlení a učení, dá se říci, komplexně. Zmiňuje různé pohledy na danou problematiku, vysvětluje mnoho odborných termínů a stále doplňuje text krátkými kazuistikami.

V textu Lenky Krejčové vnímám jednak linii představení zvoleného tématu a současně linii přístupů k učení (v nejširším smyslu slova) a chápání učebního procesu směřující k sociokulturním přístupům (L.S.Vygotskij), jinými slovy k významu druhých osob při učení a myšlení žáků. Knížka vrcholí kapitolou o zprostředkovaném učení a tedy o metodě, která je na takovém přístupu založena: Feuersteinově instrumentálním obohacování (FIE). Autorka představuje principy FIE a vysvětluje proces, ve kterém se učitel a žák dostávají do vzájemné interakce, ve které si ten, který se učí, za přispění toho, který učí = zprostředkovatele, uvědomuje, jak a kudy se dostat k cíli: naučit se něčemu.

Kniha je napsaná srozumitelně a dobře strukturovaná, považuji ji za přínosnou pro odborníky i širší veřejnost. Je bohatým zdrojem informací a pro mnohé může být vodítkem při řešení problémů v učebním procesu.

PaedDr. Eva Váňová

Recenze zpracována pro nakladatelství Portál

Krejčová, L.: Žáci potřebují přemýšlet – odborný posudek A. Kucharská

Již na úvod posudku se vyjádřím k celkovému dojmu z publikace: jedná se o velmi čtivý text, je napsán lehce, dovede vtáhnout do problému. Bude jistě vyhledávaným titulem mezi rodiči, učiteli i studenty, ale i dalšími profesionály v práci s dětmi (např. poradenskými pracovníky, speciálními pedagogy, asistenty pedagoga).

Publikaci chápu jako velmi dobrý pokus autorky zprostředkovat čtenářům nové poznatky z psychologie (obecné a kognitivní, vývojové, pedagogické, poradenské), neuropsychologie a své osobní zkušenosti z učitelské i poradenské praxe a kognitivního rozvoje dětí. V současné době je mezi profesionály, ale i rodiči velmi populární program Feuersteinova instrumentálního obohacování. Publikace napsaná v tomto duchu je způsobem, jak metodu, její principy, ale především paradigma přístupu k edukaci dětí zpřístupnit i těm, kteří přestože danými výcviky neprocházejí, mohou na děti působit v tomto rozvíjejícím přístupu.

Velmi si cením toho, že autorka klade důraz na poznání dětí skrze jejich charakteristiky, dílčí projevy, včetně kognitivních procesů, ale zejména na konkrétní edukační potřeby dětí. Již v úvodních pasážích upozorňuje na problém, který má souvislost s vybudovanými poradenskými službami ve školství.

V současnosti ještě stále dominuje systémem diagnosticko-terapeutické pomoci, kde je na prvním místě diagnóza = nálepka dítěte, která má umožnit vstup do světa pomoci a intervencí. I když je tento model v posledních letech kriticky diskutován a jsou první pokusy nastavit poradenské služby na základě potřeby podpůrných opatření, stále je třeba hledat nové a nové cesty, jak ovlivnit nejenom práci s problémovými žáky, ale se žáky vůbec. Právě publikace autorky(ů) může být jedním z podnětů, jak změnit pohled na vzdělávací potřeby a problémy dětí. Autorka velmi přesvědčivě ukazuje, jak lze přemýšlet o žácích bez nutnosti jejich rozřazování, hledání příčin jejich problémů. Žák má být v procesu edukace aktivním činitelem, není to jen pasivní učící se subjekt, ale subjekt, který může mít více aktivní úlohu. Také učitel má větší možnosti podpořit rozvoj žáků a metoda zprostředkovaného učení, o kterou se publikace dominantně opírá, může významně napomoci k užívání rozvíjejících přístupů a metod.

Z hlediska práce s problémovou populací by měla být odborná podpora – a nemusí to být ihned poradenský pracovník, psycholog aj. - směřována ke všem dětem, nejenom k těm, u kterých je možné problém vysvětlit nějakou diagnostickou jednotkou. Navíc ani v rámci těchto jednotek nejsou jednotné intervenční postupy, okolností, které do řešení problémů dětí vstupují, je mnoho, stejně jako je v rámci diagnostických jednotek běžná variabilita projevů a potíží. Úloha učitele jako prvního odborníka, který dovede přemýšlet i o problémovém žákovi a změnit přístup v duchu jeho potřeb, může mít preventivní dosah. Začít pracovat jinak je přitom tak těžké a přesto (naštěstí) mnoho učitelů po tom touží (ale také rodičů), Publikace může být podnětem pro tuto změnu.

Autorka velmi citlivě zvolila poměr mezi teoretickými poznatky, které navíc zprostředkovává srozumitelným jazykem (text není zahlcen náročnými odbornými termíny, které by mohly být limitující pro méně fundované čtenáře; při představování nových teorií autorka nezabíhá do detailů a je koncentrována na zásadní poznatky či okolnosti) a praktickou zkušeností. Ta se objevuje formou nápadů, příkladů, úkolů k zamyšlení, doporučení, odkazů na další tituly odborné literatury, ale i beletrii a filmová díla. Zmínit lze přínos doporučené literatury pro praktickou práci s dětmi, ale také odkazy na webové stránky, které přinášejí konkrétní aplikační postupy. Krátké kazuistiky z přímé poradenské, učitelské i rodičovské zkušenosti s prací s dětmi, dokreslující právě prezentované, mohou pomoci mnohé pochopit, vzájemně propojit. Publikace bude zcela jistě působit přitažlivě i z hlediska grafického zpracování – tabulky, vložené obrázky, grafika textu celkový výsledek oživují.

V první části publikace, která se týká obecnějších aspektů poznávání kognitivních procesů, se mi velmi líbí zprostředkování pohledu dospělým, v čem se poznávání dětí liší od dospělých. Ti si někdy skutečně nemusejí uvědomovat, jak je pro dítě daný úkol náročný. Autorka čtenáři přibližuje jevy pomocí obecných a kognitivních psychologických poznatků, neopomíjí přitom ani kontext vývojových možností. Do pochopení jednotlivých charakteristik ovlivňující kognitivní procesy (vnímání, pozornost, paměť, řeč, inteligence aj.) a proces učení tak vtahuje i dosažený stupeň vývoje, ale i individuální rozdíly mezi dětmi. Druhá část publikace rozvíjí první, dále se prohlubuje otázka možnosti rozvoje přemýšlení žáků, s postižením úlohy učitele, vhodných metod, přístupů.

Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše, nemám potřebu cokoli zpochybňovat. Text je promyšlený, strukturovaný, poznatkově bohatý, v kompaktním celku a neobjevila jsem nic, co by bylo potřeba změnit či doplnit.

Text má vést k rozvoji přemýšlení žáků, analogicky předpokládám, že bude vést k rozvoji přemýšlení u čtenářů.

Doporučuji publikování.

Dr. Anna Kucharská, Ph.D.

V Praze, 26. 4. 2013

Krejčová, L.: Žáci potřebují přemýšlet – odborný posudek M. Blatný

Kniha je určena lidem, kteří se zabývají výchovou, ať už jde o pedagogy nebo rodiče a příbuzné dětí. I když to autorka výslovně neuvádí, domnívám se, že si knížku od určitého věku mohou číst i „vychovávaní“, tedy děti, či spíše studenti. Kniha je napsaná srozumitelně i pro studenty vyšších ročníků středních škol a zcela jistě pro vysokoškoláky.

Posuzuji již třetí text Lenky Krejčové (nejprve její disertační práci a poté její první knihu „Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících“) a opětovně jsem si potvrdil, že autorka má schopnost, či spíše dar, podat i vysoce odbornou látku založenou na rešerši rozsáhlé, mezinárodní a zcela recentní literatury čtivým a poutavým způsobem. Na předloženém textu oceňuji zejména množství praktických příkladů, z nichž je cítit, že autorka má nejen rozsáhlé teoretické znalosti, ale i praktické zkušenosti, a metody práce s dětmi, které představuje, sama velmi dobře ovládá. Z didaktického hlediska – aby si čtenář sám na sobě otestoval předkládané postupy pro podporu myšlení – je také velmi přínosné zařazení podnětů k zamyšlení.

Zvláště pak oceňuji, že autorka do textu zařazuje dva typy odkazů: tipy, které jsou prakticky orientované a odkazují k další, spíše populární literatuře (a nejen literatuře, ale např. i k filmům, na nichž lze určité psychologické zákonitosti či didaktické postupy demonstrovat), a poznámky, které odkazují k vědecké a výzkumné literatuře. Kniha je tak inspirativní jak pro běžného čtenáře, který se chce obohatit o praktické znalosti a dovednosti, tak pro vědce, pro nějž je kniha dobrým východiskem pro orientaci v tématu.

Knihu doporučuji k vydání. Českému čtenáři se tak dostane do rukou dílo, které je přístupné laickému čtenáři a zároveň dostatečně naplněné informacemi, aby bylo přitažlivé i pro odborníka.

V Brně 18. 4. 2013 Prof. PhDr. Marek Blatný, CSc.

KREJČOVÁ, L. : Žáci potřebují přemýšlet. Co pro to mohou udělat jejich učitelé – rec. I. Gillernová

Publikace Žáci potřebují přemýšlet Lenky Krejčové je neobyčejně podnětným textem pro vzdělávací praxi, když z poradenské a edukační praxe vychází a svým obsahem i zpracováním tam také směřuje. Poněkud netradičně, ale věcně relevantně autorka považuje za žáka každého, na koho jsou specifické edukační postupy zaměřeny a za učitele pak každého, kdo je dětem či dospívajícím předkládá. Jde o publikaci určenou učitelům, poradenským pracovníkům, vychovatelům i rodičům, která si zachovává vysokou odbornou úroveň a na jejím základě autorka jasně a srozumitelně formuluje doporučení pro praktické aplikace. Už z tohoto hlediska je na místě předloženou publikaci opravdu ocenit. Dalším zásadním poselstvím publikace je důvěra v žáka a rozvoj jeho vědomostí i dovedností, což ke škodě dospělých i dětí právě často chybí. Nikdy nebude dost toho, jak důvěru v rozvoj jedince připomínat a zároveň sdělovat, jak na to.

Kniha je členěna do dvou částí. V první – poněkud obsáhlejší části nazvané Trocha teorie aneb Co vše potřebujeme pro poznávání světa kolem nás se postupně autorka zabývá kognitivními procesy a podrobně uvádí, jak souvisejí s kognitivním rozvojem žáků. Pozornost nejen „doprovází všechny ostatní kognitivní procesy“, ale často se objevuje jako konkrétní „problém“ školní práce žáků – nesoustředěnost, nepozornost. A přitom je řada možností, jak pozornost trénovat a podporovat (např. s. 23 – 26). Ačkoli se paměť v procesu učení občas přeceňuje, má nezastupitelné místo a opět to autorka dokládá jak odborným textem, tak nabídkou podnětů k jejímu využití při učení a přemýšlení. Vnímání představuje jakýsi začátek poznávacích procesů a je na místě alespoň orientačně vědět jak souvisí s učením a řešením problémů. Podpora řečového vývoje, rozvoje slovní zásoby nesouvisí jen s předškolním věkem dítěte, ale stále provází celý proces učení i přemýšlení. Jedna ze subkapitol této části je věnovaná inteligenci a nechybí v ní nic z moderních přístupů a z toho, co by měl současný učitel znát. Totéž platí o následujících kapitolách věnovaných myšlení, přemýšlení a učení. Zejména Nováčci a experti mě oslovili, protože nabízejí obecnější cestu k podpoře přemýšlení a potažmo i efektivního učení (s. 79 – 81). Dále mě zaujal text o tom, co všichni víme – že chybovat je lidské, jen pro školu jako by to občas neplatilo (s. 89 – 92)! Ale pravda je, že s chybou je třeba správně pracovat – jinak v cizím jazyce, jinak v matematice. Poslední subkapitola první části se věnuje metakognitivním strategiím a završuje tak poznatky ke kognitivním procesům.

Druhá část a názvem Co ještě ve škole i doma pomáhá při učení a přemýšlení obrací pozornost čtenáře na další podmínky, které vedou k rozvoji kognitivních procesů a současně zefektivňují učení. Zmiňuje akademickou účinnost, která souvisí s motivací žáků k učení a poznávání a odhodlaností plnit úkoly. Tomu jistě pomáhají učitelé, kteří podporují uvědomění si vlastní kompetence žáků (kéž takových je více!). Úloha dospělých, metodických postupů i přiměřeného materiálního a sociálního prostředí je důležitá v podpoře přemýšlení žáků. Na straně žáka relevantně zmiňuje kognitivní a učební styly, což jsou velmi užitečné poznatky.

Obě části publikace provází řada cenných ilustrativních postřehů, příkladů či kazuistik z bohaté poradenské praxe autorky. Lenka Krejčová je inspirovaná teorií kognitivní strukturální modifikovatelnosti a postupy instrumentálního obohacování R. Feuersteina, které uvádí do dalších teoretických a zejména pak praktických aplikací.

Dobrým nápadem, který jistě čtenáři uvítají, je zařazení vysvětlení používaných odborných výrazů (Slovníček) nebo uvedení krátkých odstavců (Poznámky), které zase upřesňují, doplňují a podporují odbornou stránku celého textu, ale také drobné úkoly K zamyšlení nebo Tipy, odkazy a kontakty.. V jedné z Poznámek zaznívají zcela zásadní postřehy pro rozvoj dítěte – např. hlavní bariéry rozvoje myšlení, které uvádí R. Feuerstein (s. 17) a čtenář by je jistě neměl opomenout přečíst a hlavně o nic přemýšlet!

Vzhledem k tomu, že znám odborné práce autorky, mohu ještě připomenout, že pro každého žáka považuje za důležité stimulovat jeho kognitivní vývoj, ale též podpořit jeho vývoj sociální (jak je zřejmé např. z publikace: Krejčová, L. (2011) Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3474-3. 226 s.). Tuto komplexnost pojetí edukačních interakcí dospělých a dětí považuji za zásadní a dobře reflektující současné poznání psychologických souvislostí edukace.

Závěrem jen mohu shrnout, že recenzovaná publikace odborně aplikačního charakteru Lenky Krejčové je založená na rozsáhlé poznatkové bázi kognitivní, vývojové i pedagogické psychologie a neuropsychologie, je čtivá, plná zajímavých a živých příkladů. Pro každého čtenáře je zásobou značného poznatkového materiálu a má značně inspirativní potenciál. Domnívám se, že po jejím přečtení snad nikdo nemůže zapochybovat o tom, že „žáci potřebují přemýšlet “ a jako nesmírně cenný bonus čtenář získává i náměty, jak to udělat.

Praha, listopad 2013

doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc.

vedoucí katedry psychologie

FF UK v Praze

Recenze zpracována pro nakladatelství Portál