Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Politické strany moderní Evropy

Politické strany moderní Evropy

Vaše cena s DPH
895 Kč 806 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Analýza stranicko-politických systémů
Ilustrátor
Bruegela, Pietera- reprodukce
Nakladatel
Portál
ISBN
80-7367-038-0
Počet stran / vazba
728 / Pevná
Rok vydání
2005
Kód
21105601
EAN
9788073670382
Obálka v tiskové kvalitě


Analýza stranicko-politických systémů
Politické strany jsou jedním ze základních prostředků k zajištění demokratické vlády. Umožňují formování názorů občanů, jejich agregaci a vyjadřování ve volbách. V jejich fungování nebo naopak dysfunkci se projevuje kvalita celých politických systémů. Stávají se proto privilegovaným předmětem studia politologie.
Na základě klasických typologií (G. Sartoriho, J. Blondela) popisují autoři systémy politických stran v rozšířené Evropské unii a ostatních státech západní Evropy. Věnují se jejich současnému stavu, jednotlivým významným stranám, konfliktním liniím, vývoji, proměnám a významu pro politiku v jednotlivých zemích.
Cílová skupina
Publikace je určena všem zájemcům o politiku a politické strany v Evropě, především studentům politologie a příbuzných oborů i odborníkům v těchto oblastech.
Autoři
Prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D., je vedoucím katedry politologie Fakulty sociálních studií MU v Brně. Dalšími spoluautory jsou PhDr. Vít Hloušek, Ph.D., PhDr. Lubomír Kopeček, PhD., a Mgr. Roman Chytílek.

Také jako e-kniha

  • Nejsou k dispozici
Maxmilián Strmiska, Vít Hloušek, Lubomír Kopeček, Roman Chytilek: Politické strany moderní Evropy - rec. J. Kopeček
Vytvoření jednotného politického prostoru Evropské Unie přineslo (a přinese) zásadní změny v rozložení politické moci, která se z periférií přesouvá do centra. Zájmem dočasných center - vlád a parlamentů národních států Evropy - je nahlédnout svůj vliv v letech budoucích. Výsledkem tohoto snažení, konkrétně grantu "Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích", je rozsáhlá příručka Politické strany moderní Evropy autorského kolektivu Maxmilián Strmiska, Vít Hloušek, Lubomír Kopeček a Roman Chytilek.
Obsah této téměř makabrózní knihy se může zdát plochý, ale předmluva naznačí její záměr i smysl. Po krátkém politologickém úvodu zavádějícím obecné pojmy, jsou probrány jednotlivé země Evropy: Vývoj politického a stranického systému, současný stav politické scény a stručný životopis významných polických stan. V příloze jsou pak uvedeny evoluční schémata politických stan na časové ose - kdo vznikal z koho, jak se kdo slučoval a podobně. Poslední, shrnující kapitola je věnována interakcím volebních a stranických systémů v jednotlivých zemích i obecně.

Navzdory tomu, že autoři v předmluvě knihu určují "širší odborné veřejnosti" a rozsah se související cenou odežene další zájemce, bychom tuto knihu měli chápat jako základní studium pro každého občana nad 18 let. Máme všeobecné hlasovací právo a mají ho i ostatní členové Evropské Unie. Schopnost toto právo využít ke svému prospěchu závisí především na naší schopnosti pochopit co, jak a proč se od nás - voličů - ve volbách žádá. Konat si medvědí službu je snadné, ale nákladné, ostatně pravidla silničního provozu se také neučíme rádi ani dobrovolně.

Obecná část přináší i z tohoto hlediska mnoho přínosných úvah, kupříkladu politické strany se snaží moc získávat a vykonávat, zatímco zájmové skupiny se snaží na moc pouze působit bez převzetí zodpovědnosti. I dobře definované politické strany procházejí vývojem. Nejstarší evropské strany vznikaly ještě před platností všeobecného hlasovacího práva, tedy v dobách, kdy rozhodující byly poslanecné kluby a členská základna vcelku nevýznamná. Po následujícím rozmachu masových stran stavějících na ideologii, viz Konfliktní linie v Evropě, přicházejí "catch all strany", které omezují důraz na ideologii a přesouvají jej na aktuální problémy a technologii moci. V konečném důsledku dochází ke konsenzu, mizí politická soutěživost a voliči nemají proč volit, neboť v ideově-politické rovině jsou strany stejné. [Tedy, než dojde k nějakému ekonomickému nebo bezpečnostnímu otřesu.]

V 60. letech 20. století došlo k rozmrznutí politických systémů a voliči přestali volit podle svého sociálního postavení, čímž politologům značně znesnadnili práci. Přesto je praktické hledat stranické rodiny - skupiny stran založených na stejných ideálech a pro odpovídající skupiny voličů. Zde je obzvláště viditelná stopa Evropského parlamentu v teorii politiky. Rozebrány jsou typologie politických systémů podle Blondela a Sartoriho. Pojmy koaliční a vyděračský potenciál strany jistě nepřijdou cizí ani čtenáři bez humanitního vzdělání.

Koncepce kapitol jednotlivých států byla zmíněna výše, na stránce nakladatele jsou k nahlédnutí úvod části o Německy hovořících zemích a Monako. Část, o které bude každý občan vědět nejvíce, reprezentuje Současná podoba českého stranického systému. Na osobní zkušenosti s Nizozemím mohu konstatovat, že informace posbírané mezi domorodci, vcelku slušně odpovídají odbornému náhledu. Jen tak na okraj: Nizozemí zrušilo volební povinnost v roce 1970, po roce 1954 zmizely hrozby exkomunikace z předvolebních kázání biskupů a v roce 2000 bylo s 2,5% obyvatelstva ve straně zemí s nejnižším počtem straníků.

Závěrečná kapitola, jak již bylo napsáno, shrnuje probrané téma, především co se týče teoretických doporučení praktikům, tedy vlivu volebních systémů na politické strany - jejich sílu a počet. Ve zkratce jsou popsány volební systémy všech zkoumaných zemí. Komplexnost vlivů dokumentují stížnosti autorů na prolínání politiky a politologie, jež vede k zavádění "módních" volebních systémů.

Politické strany moderní Evropy je rozsáhlá příručka, ve které zájemce nalezne to základní o všech zaznamenání hodných politických subjektech Evropy, volebních systémech jednotlivých zemí a něco málo teorie. Patrně se nestane bestsellerem, ale určitě bude dobré vědět, že existuje.

RNDr. Jaromír Kopeček, Ph.D.

Kniha také k vypůjčení v elektronické podobě na Flexibookstore.cz