Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Poradenství pro osoby se zdrav. a soc. znevýhodněním

Poradenství pro osoby se zdrav. a soc. znevýhodněním

Vaše cena s DPH
355 Kč 320 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-509-7
Počet stran / vazba
272 / Brožovaná
Rok vydání
2009
Kód
22400301
EAN
9788073675097
Obálka v tiskové kvalitě


Nová monografie tematicky navazuje na předchozí publikaci Základy speciálního poradenství a reflektuje nejnovější vývoj v oblasti poradenské pomoci znevýhodněným lidem. Věnuje se východiskům, principům a metodice poradenské pomoci lidem se zdravotním a sociálním znevýhodněním, charakterizuje základní poradenské instituce a přibližuje jejich aktivity. Zabývá se také otázkami inkluze osob se zdravotním postižením a sociologií handicapu, sociálními službami i systémem ucelené rehabilitace. Klade důraz na individuální metody práce s lidmi v nepříznivé životní situaci a uvádí konkrétní příklady z praxe i náměty k zamyšlení. Publikace bude vítanou studijní literaturou po speciální pedagogy, sociální pracovníky, sociální pedagogy, učitele, poradce, zdravotníky aj. profesionály a může být vodítkem či zdrojem informací i pro rodiče a samozřejmě i pro samotné lidi s postižením a různé „pomáhající“ organizace.

PhDr. Mgr. Libor Novosad, Ph.D., přednáší na Technické univerzitě v Liberci. Vydal řadu článků a publikací, je členem několika odborných sdružení a držitelem uznání Výboru dobré vůle Olgy Havlové za práci v oblasti integrace zdravotně postižených.


Poradenství pro osoby se zdrav. a soc. znevýhodněním
Poradenství pro osoby se zdrav. a soc. znevýhodněním
Poradenství pro osoby se zdrav. a soc. znevýhodněním
Poradenství pro osoby se zdrav. a soc. znevýhodněním
Poradenství pro osoby se zdrav. a soc. znevýhodněním


Libor Novosad: Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním

   Vydání publikace Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním, která je přepracovanou a doplněnou verzí knihy Základy speciálního poradenství (Portál 2000 a 2006), svědčí o velkém zájmu o tuto speciální oblast poradenství.
   Pokud se ptáme po příčinách tohoto zájmu, můžeme především vzpomenout tzv. integrační paradigma, které již řadu let determinuje teoretická východiska přístupu společnosti k lidem s postižením, ale i teprve nedlouho probíhající konkretizaci tohoto paradigmatu v přímé práci se znevýhodněnými osobami.
   Protože autor aspiruje na text prakticky využitelný pro pracovníky všech pomáhajících profesí, bylo třeba publikaci aktualizovat. S téměř desetiletým odstupem bylo možno také nabídnout více příkladů tzv. dobré praxe i vykreslit přesněji kontury některých rizik, která dlouhodobější integrační zkušenost přinesla.
   Z faktografických údajů je třeba ocenit aktualizaci terminologie, statistických dat i reflektování nových legislativních východisek, především Zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách a Školského zákona 561/2004 Sb. včetně jejich novel.
   Informace z tradičních poradenských oblastí, jako je školní a profesní poradenství pro osoby s postižením, bylo třeba doplnit o některé nové fenomény. 
   Současná poradenská praxe se zaměřuje i na některé dříve opomíjené skupiny, kterým je proto věnována větší pozornost. Během let dochází k systemizaci služeb krizové intervence, mediačních služeb, nově se bohužel musí pro osoby s postižením ustavovat i služby dluhového poradenství.
   V textu je patrná autorova zkušenost zvláště v oblasti vysokoškolského poradenství, které však na svoji legislativu a systém teprve čeká.
   Speciálně pedagogickou teorii autor obohatil především svými myšlenkami o diskriminaci, předsudcích, neinformovanosti a lidském faktoru integrace a inkluze.
   Pracovníci poradenské praxe jistě ocení kapitoly o prakticko – realizačních principech poradenské práce, jejích metodách a zvláštnostech přístupu ke klientům s postižením.
   Díla obdobného charakteru mívají podobu seriálu, kde si měnící se teorie a praxe po čase vyžádá další pokračování, ke kterému autor již dnes jistě sbírá podklady. Věřím, že se v něm podaří podpůrná opatření pro osoby s postižením spojit s požadavky Antidiskriminačního zákona, který byl schválen v době, kdy již publikace byla v tisku. Obdobně je možno v budoucnosti očekávat systematicky zpracovanou problematiku osobnosti a odbornosti poradce z pohledu jednotlivých kompetencí, tak, jak se o nich diskutuje např. u pedagogické profese či profese sociálního pracovníka. 
   V celkové koncepci publikace je jednoznačně patrný fundovaný interdisciplinární přístup, který jistě většina pracovníků pomáhajících profesí ocení, zvláště v situaci, kdy jejich vysokoškolská příprava na profesi bývá oborově značně sevřená a transdisciplinárním přesahům potřebným pro poradenské služby se většinou příliš nevěnuje.

Doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D.

Libor Novosad: PORADENSTVÍ pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním
Jde o novou, velice aktuální a poměrně rozsáhlou publikaci určenou celému spektru pracovníků ( pedagogům, defektologům, sociálním pracovníkům, zdravotníkům,…) zabývajících se problematikou osob se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Statistický průzkum v r.2007 ukázal, že v ČR žije téměř 10% (9,87) osob se zdravotním postižením, především pohybově a mentálně postižených - což jistě není málo, a má to nejen zdravotní, ale i společenský dopad. - Kniha je rozdělena do tří částí:
I. část se věnuje „životu lidí se zdravotním znevýhodněním“. Objasňuje podrobně otázky integrace, ale i méně známé pojmy, jako je adaptace, utilita, inferiorita. Varuje před neinformovaností až diskriminací v naší společnosti. Klade důraz na nezastupitelný význam rodiny, upozorňuje však i na její často velmi složitou ekonomickou situaci a sociální izolaci. Předpokladem pro integraci ZP je především dostupnost vzdělání a následně pak i optimální pracovní možnosti. Důležitou roli hraje i partnerství a sex. Často ne samo zdravotní postižení, ale především mezilidské a architektonické bariery vytvářejí handicapovaného, tj.znevýhodněného jedince. Autor uvádí i důležité legislativní podklady, chartu zaměstnaneckých práv a mnohé příklady ze života. Velký důraz klade na práci nevládních neziskových organizací.
II. část se zabývá „východisky a metodami poradenské činnosti“. Různé oblasti a formy poradenství s event. multidisciplinární či interdisciplinární spoluprací by měly být samozřejmou součástí ucelené rehabilitace. Autor rozebírá základní principy a cíle v poradenství, a to od navázání kontaktu, spolupráce, porozumění, hledání řešení až po dosažení samostatnosti. Klade důraz na správnou komunikaci a motivaci k dosažení optimálního cíle pro příslušného klienta. Podrobně rozebírá metody zaměřené na jednotlivé typy postižení, jako např.tělesné, mentální, zrakové, sluchové, atd. Zdůrazněna jsou specifika pro práci se seniory, pro romskou populaci, pro lidi s různými typy chování, jako např. zvýšená úzkost, agresivita, panické reakce, histriónství, atd.
Uveden je zde etický kodex sociálních pracovníků ČR , a také i mezinárodní, neboť nesmírně důležité je, aby se v osobnosti poradce vždy prolínala vysoká profesionalita s hlubokou lidskostí. Přitom ovšem autor upozorňuje i na tzv.“syndrom vyhoření“ a klade důraz na jeho prevenci.
III. část publikace podrobně informuje o „poradenských zařízeních a institucích“. A to jak ve školství, tak mimo oblast školství. Na konkrétních kasuistikách je názorně demonstrován význam cílené pedagogicko-psychologické péče, práce speciálně pedagogických center, výchovných poradců, dětských center pro ohrožené a postižené děti i vysokoškolských poraden. Podrobně jsou rozebrány zásady mediace při řešení mnohdy vznikajících konfliktních situací, uveden je i kodex práv pacienta. Zdůrazněny jsou také četné poradenské aktivity v oblasti státní správy, zdravotnictví, církevních zařízení a dobrovolných organizací. Přínosné je i velké množství odkazů na potřebné internetové adresy a odbornou literaturu. Knihu tohoto zkušeného odborníka lze jenom doporučit.

Doc.MUDr Miluše Havlová, CSc., Neurologická klinika 1.LF a VFN, Kateřinská 30, Praha 2
Novosad, L.: Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním
Život přináší každému člověku řadu každodenních problémů, které se snaží s větší či menší úspěšností řešit. Pro jedince, kterému jsou dány do vínku méně příznivé okolnosti, představují tyto leckdy zcela banální problémy obtížně řešitelné překážky. Nejde však pouze o to, že se vozíčkář nedostane přes některé bariéry nebo že chudí rodiče nemohou zaplatit svému dítěti doučování, nemalá část problémů vzniká z neznalosti a neporozumění veřejnosti, včetně odborníků, možnostem i naplňování potřeb těchto jedinců. Informace z pera autora lidsky citlivého, odborně zkušeného a navíc znalého tuzemských podmínek poslouží ke kultivaci nejprve odborného prostředí a jeho prostřednictvím i širší veřejnosti. Stále platí, že vyspělost společnosti je vyjádřena i úrovní péče o nejslabší členy společnosti, kteří sami mají omezené síly, jak prosadit svá práva. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním patří mezi formy pomoci a má přispět ke zlepšení jejich kvality života.

Libor Novosad, předseda Asociace poraden pro osoby se zdravotním postižením České republiky, působící na Technické univerzitě v Liberci mj. jako vedoucí Akademické poradny, navazuje na svou předcházející práci Základy speciálního poradenství (Portál, 2000, 2006). Recenzovaná práce je určena zejména speciálním pedagogům a sociálním pracovníkům. Autor uvádí, že není primárně určena pro psychology a psychoterapeuty. Nechci se přít o slůvko primárně, rozumím, že autor se jím dopředu brání proti případným výtkám, že psychologickým aspektům poradenství věnuje jen menší pozornost. Jinak by si ovšem podle mého názoru publikaci měli přečíst právě psychologové (i lékaři, které autor nezmiňuje), protože porozumět způsobům uvažování a odborným pohledům spolupracujících disciplín, jejich pojmovému aparátu, přístupům a možnostem intervence patří k povinnostem psychologů (stejně jako naopak). Třeba aby neměli nerealistická očekávání od partnerských odborníků, aby vnímali, odlišnou memtodologickou i metodickou přípravu, a také, že k řešení jednoho problému lze zcela legitimně přistupovat i z jiného úhlu pohledu, aby si uvědomovali přednosti i případná omezení tohoto přístupu. Současně jim umožní, aby nahlédli do problematik a institucí, které nejsou hájemstvím běžných poradenských psychologů a tak zvýšili svou citlivost ke kompetenčním hranicím jednotlivých poradenských disciplín.

Autor se snaží zabývat se jak obecnějšími problémy poradenství zejména pro zdravotně znevýhodněné, tak i konkrétními návody, příklady. Jakkoli odborní pracovníci v bezprostřední praxi nemají příliš v oblibě obecnější kapitoly a požadují především návody, jak mají konkrétně postupovat při řešení poradenských problémů, je uznáváno, že základní nedostatky poradenské praxe netkví ve špatné práci jednotlivců, ale bývají obvykle dány právě nejasnostmi systémovými a přístupem na úrovni obecného uchopení problematiky.

Kniha je rozdělena na tři části a jedenáct (podle textu 12) kapitol. První tři kapitoly se věnují postavení jedinců se zdravotním znevýhodněním v české společnosti. Autor se snaží vypořádat s jejich situací ve společnosti, s trendy v zapojování zdravotně znevýhodněných, vztahem společnosti k nim apod. Rovněž uvádí počty jedinců v jednotlivých kategoriích zdravotního postižení. Zde je zajímavé, jak jednotlivé rezorty přistupují k postižení odlišně přesto, že zřejmě všechny vycházejí z klasifikace poruch a nemocí Světové zdravotnické organizace. Kde pak jsou v této statistice jedinci se specifickými poruchami učení a chování (např. dyslexie, ADHD), kteří jsou v MKN-10 zahrnuti a i školství je akceptuje jako svébytnou kategorii zdravotního postižení? Statistické výkaznictví není sice záležitost autora, ale je škoda, že se k problému nevyjádřil, zejména když dále i tyto kategorie zmiňuje. V dnešní vzdělanostní společnosti může mít totiž postižení jedince ve vzdělávací oblasti stejně fatální důsledky pro jeho osobní rozvoj i jeho zapojení do společnosti jako tradiční zdravotní postižení. V dalších pasážích se autor zabývá integrací a inkluzí, vzděláváním a sociální péčí o tyto osoby.

Přehlédnout bychom neměli stručnou podkapitolu 1.5 Mají lidé s postižením speciální potřeby? Odpověď je autora překvapující, nicméně zcela logická. Proč by měli mít tito jedinci jiné potřeby než ostatní lidé? Je zřejmé, že často používáme slova, celé fráze, aniž bychom se zamýšleli nad jejich obsahem. Ovšem o několik stránek autor ilustruje zakořeněnost kategoriálního přístupu a sám se dopouští stejné nepřesnosti, když postuluje Zvláštnosti v přístupech ke klientům s postižením (str. 147). Kdyby totiž pracoval s klientelou bez postižení, určitě by konstatoval, že pro ně platí v zásadě totéž a že se tedy nejedná o žádné zvláštnosti. To, co se někdy uvádí jako speciální požadavek pro práci s jedinci s postižením, platí pro všechny klienty. Jistě jedinec bez postižení nepotřebuje využívat Braillovo písmo, nebo hlasový výstup z počítače a bezbariérový přístup používá jedině proto, že se mu tudy příjemněji chodí nebo příjemněji zvládá text. Mnohá další doporučení kultivují obecně mezilidské vztahy. Autoři, kteří se zabývají specifickými populacemi, obvykle akcentují rozdíly mezi touto a běžnou populací a někdy trošku zapomínají na skutečnost, že rozdíly uvnitř každé skupiny jsou obvykle výrazně větší než rozdíly mezi skupinami. Druhá kapitola se zabývá podmínkami, oblastmi a cíli sociální integrace. Třetí kapitola Lidský faktor integrace mj. ukazuje jak jednotlivé používané pojmy ovlivňují náš přístup k postiženým.

Druhá část práce je věnována samotnému poradenskému procesu. Poradenství není jen izolovaná aktivita jedné odbornosti, ale představuje integrální součást celkové rehabilitace jedince (4. kapitola). Jako každá odborná činnost stojí i poradenství pro zdravotně a sociálně znevýhodněné na řadě východisek (5. kapitola). Obsáhlá šestá kapitola se zabývá principy a metodami poradenské práce. Autor rovněž přetiskuje podstatné pasáže několika etických kodexů, zabývá se komunikací v poradenství, uvádí již zmíněné zvláštnosti v přístupech ke klientům s postižením a zvláštnosti týkající se jednotlivých postižení. Nejasná pro mě je podkapitola Vybrané diagnosticko-poznávací a terapeutické metody ve „speciálním poradenství“. Autor zde zavádí „terapeutickou metodu“ a „preventivní metodu“ , což vnímám jako velmi neobvyklý přístup.

Třetí část věnuje autor poradenským zařízením ve školství a to jak těm tradičním jako jsou PPP, SPC, SVP, dále výchovní poradci a školní psychologové v 8. kapitole, tak i poradenským aktivitám, které poskytují lékaři, státní správa, linky důvěry (9. kapitola). Pětistránkový přívažek v podobě desáté kapitoly nabízí způsoby financování „speciálních potřeb“.. Jedenáctá kapitola je velmi zajímavá, obsahuje 6 minikazuistik s otevřeným koncem. Autor čtenáře provokuje k domýšlení, když se u každé ptá, co dál. Dvanáctá kapitola obsahuje dnes již nezbytné informace, kde hledat pomoc, tedy několik internetových odkazů na stránky organizací pro zdravotně postižené.

Z textu vyplývá podstatně silnější orientace autora na dospělé klienty. Pokud zmiňuje spíše okrajově problematiku dětí, nesdílel jsem vždy jeho pohled v plném rozsahu. Autor např. pokládá za neetické a neprofesionální mluvit o klientovi ve třetí osobě v jeho přítomnosti (str. 148). Jenže u menších dětí (s postižením i bez postižení) je náš podstatný partner rodič a nelze to jinak. A dítě bývá velmi často přítomno rozhovoru. Jen neříkám „ho“, ale používám křestní jméno. Ne zcela obvyklé je použití diagnostických kategorií LMD a ADD/ADHD (str. 157, 202) – podle autora z LMD vyplývá syndrom ADD/ADHD. Věcně se s takovým pojetím můžeme setkat i dnes, ale z hlediska terminologického představují použité termíny pouze o vývojové etapy téhož.

Předcházející řádky by mohly vyvolávat dojem, že jsem vnímal knihu jako nedobrou a že tedy hledám a nacházím pouze nedostatky, abych to mohl doložit. Je tomu právě naopak. Autor pouze nekompiluje, snaží se porozumět souvislostem, nabízí vlastní výklady, vychází z osobních i profesních zkušeností, proto stojí kniha za přečtení, diskusi, případně i polemiku a nejen za to, abych podrobněji přepsal obsah. A přestože autor klade důraz na zdravotně postižené jedince, knížka ve skutečnosti prohlubuje porozumění všem jedincům. Doporučit ji proto lze všem odborníkům ze všech pomáhajících profesí.

PhDr. Václav Mertin
Libor Novosad: Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodnením - rec. A. Žilová

Sociálna práca ako novoetablovaný vedný odbor v procese svojho vývoja nevyhnutne vyvoláva diskusiu súvisiacu s problémami vymedzenia vlastného predmetu, priestoru, historického poznania filozofických východísk, myslenia aj praktickej činnosti, metód a metodiky v sociálnej práci atď. Otázke poradenstva ako jedného druhu sociálnej práce je venovaná monografia PhDr. Mgr. Libora Novosada Ph.D.vydaná v roku 2009.

Libor Novosad v tejto monografii zúročil svoju bohatú pedagogickú prax a prednáškové pobyty a vedecké stáže v zahraničí, ale hlavne vlastnú poradenskú prax. Čo je najvýznamnejšie, autor na základe vlastného štúdia v oblasti filozofie, sociálnej informatiky, sociológie a teórie riadenia, špeciálnej pedagogiky a psychológie pre špeciálnych pedagógov v rámci českých vysokých škôl a špeciálneho poradenstva na University of Alberta v Kanade prepája poznanie viacerých blízkych vedných odborov v oblasti poradenstva, čím ukázal komplexnosť, obsahovú rôznorodosť, ale hlavne vzťahovú špecifickosť prístupu ku klientovi v rámci poradenstva pre definovanú skupinu klientov s cieľom vnímať človeka ako jedinečného a neopakovateľného.

Prínos monografie je hlavne v tom, že autor svojím majstrovstvom slova zjednotil vedeckú, praktickú a ľudskú úroveň problematiky poradenstva pre vybranú skupinu klientov, osôb so zdravotným a sociálnym znevýhodnením.

Monografia je rozdelená do troch tematicky ucelených časti: Život se zdravotním znevýhodnením, Východiska a metody poradenské činnosti, Poradenská zařízení a instituce.

PRVÁ ČASŤ obsahuje tri kapitoly: Spoločnosť a člověk s postížením, Podmínky, oblasti a cíle sociálni integrace, Lidsky faktor integrace.

V rámci prvej kapitoly vymedzuje základné pojmy súvisiace s pojmom zdravie, determinanty života s postihnutím a ilustračne sa venuje údajom a postupom pri evidencii a inej administrácii (a ich komparacii) v súvislosti s osobami s postihnutím v súčasnosti. Dáva na vedomie nielen nejednotnosť, ale aj orientačný charakter štatistických údajov. Autor tu na malom priestore, ale výrazne predkladá úvahu o pojme inakosť oproti nejakej „norme“ a jedinečnosť (neopakovateľnosť a teda aj nie „rovnakosť“) každého čloevka. V tejto kapitole možno tiež získať významové porovnanie procesov vyjadrených odbornými výrazmi inklúzia a integrácia v súvislosti so vzdelávaním detí so zdravotným postihnutím.

V druhej kapitole PhDr. Mgr. Libor Novosad Ph.D definuje problémové oblasti procesu plnohodnotného začlenenia sa osôb so zdravotným postihnutím do spoločnosti, ktorý silne ovplyvňuje: neinformovanosť, predsudky a diskriminácia, výchova v primárnej rodine, výchova a vzdelávanie v rámci školského systému, ale aj podpora a obmedzenia uplatnenia sa človeka s postihnutím na trhu práce a jeho pracovná sebarealizácia. V tejto časti monografie sa autor s vysokým odborným a ľudským nadhľadom venuje partnerskej problematike a často tabuizovanej oblasti sexuality človeka s postihnutím, čo nevyhnutne patrí ako autor uvádza, do oblasti poradenskej podpory vzájomne prepojených oblasti, ktoré sa dotýkajú kvality života človeka s postihnutím (s. 53). Autor pritom vychádza z nutnosti spolupráce s odborníkmi z oblasti sexuológie a z východiska, že „sex má v živote človeka nielen reprodukčnú, ale aj rekreačno-relaxačnú, psychorehabilitačnú a sociálno-komunikačnú funkciu,…“

V tretej kapitole venovanej ľudskému faktoru integrácie autor poukazuje na funkcie ľudského činiteľa pri realizácii a podpore integrácie človeka s postihnutím do spoločnosti, ktoré vidí v oblasti: pripravenosti spoločnosti, jednotlivcov v nej žijúcich na koexistenciu so spoluobčanmi s postihnutím; ochoty zmeny v oblasti charakteru špeciálnopedagogivkej podpory, sociálnej práce a zdravotno-sociálnej starostlivosti; informovanosti, otvorenosti a nepredpojatosti; teda žiadaných faktorov podporujúcich integráciu, ktorých formovanie výrazne ovplyvňuje výchova a vzdelávanie. Jednotlivé funkcie sú bližšie definované a vysvetlené príkladmo.

DRUHÁ ČASŤ monografie je venovaná Poradenským zariadeniam a inštitúciám v rámci štyroch kapitol: Poradenství jako součást systému ucelené rehabilitace, Východiska a cíle poradenské činnosti,Princípy a metody v poradenské práci, Osobnost poradce.

Štvrtá až šiesta kapitola je pripravená v obsahovom rámci – súčasťou ucelenej, komplexnej rehabilitácie je aj poradenstvo pre človeka s postihnutím, pretože poradenstvo „je nástrojom, ktorý môže sprostredkovať, prepojiť či doplniť proces rehabilitácie tak, aby človek s postihnutím nebol sociálne vylúčený, handicapovaný, nežil v nevyhovujúcich podmienkach, získal služby kompenzujúce jeho postihnutie atď.“ (s. 91). Autor sa postupne venuje nadväznosti, významu a definovaniu jednotlivých druhov rehabilitácie. Systematicky člení a sám usystematizuje východiska a ciele poradenskej činnosti, ktoré ilustruje schémou vlastnej proveniencie (s. 107) a následne ich aplikuje na podmienky „špeciálneho poradenstva“.

V rámci tejto časti práce svojim charakteristickým spôsobom štruktúrovaného myslenia a videnia prezentuje metodicky postup, zásady a riziká špeciálneho poradenstva vrátane Etického kodexu sociálnych pracovníkov českej republiky a medzinárodného etického kodexu sociálnej práce (obidva v skrátenej verzii).

V uvedených súvislostiach autor logicky v ďalšej časti monografie zaradil text zameraný na komunikačnú a vzťahovú dimenziu poradenskej praxe a na vybrané diagnosticko-poznávacie a terapeutické metody v „špeciálnom poradestve“.

Veľmi praktickou a vedecké a praktické poznanie zúročujúcou kapitolou monografie je kapitola venovaná Zvláštnostiam v prístupoch ku klienotvi s postihnutím, kde autor výstižne poskytuje návod a upozorňuje na riziká pri poradenstve, ktoré sú dané typom fukčného obmedzenia alebo poškodenia zdravia u klienta.

V závere druhej časti autor akcentuje „dve základné podmienky poradenskej praxe a to ľudskosť a odbornosť, profesiu a humanitu, ktoré nie je možné postaviť proti sebe“ (s. 183). Venuje sa tu trom dimenziám socioprofesijnej prípravy a to: gnozeologickej dimenzii, praxeologickej a axiologickej. V štruktúre zameranej na ovplyvňovanú stránku osobnosti, na spôsob a výsledok formatívnej činnosti v jednotlivých uvedených dimenziách a na konečný cieľ, výsledok formovania.

TRETIA ČASŤ monografie sa zaoberá Poradenskými zariadeniami a inštitúciami v rámci štyroch kapitol: Typy a charakteristika poradenských zařízení, Poradenské aktivity dalších institucí, „Speciální potřeby a jejích financovaní, Příběhy k zamyšlení.

Táto časť práce je štruktúrovaná na podmienky Českej republiky, ktoré sú veľmi podobné so slovenskými. Postupne analyzuje obsah činnosti, poslanie a určité obmedzenie pre poradenské aktivity v rámci: rezortu školstva, mimo rezortu školstva jako sú poradne pre manželstvo, rodinu a medziľudské vzťahy, občianske poradne, poradne pri organizáciách, resp. združeniach osôb so zdravotným postihnutím. Tie dopĺňa kazuistikami, ktoré pomáhajú efektívnejšiemu porozumeniu podstaty konkrétnemu druhu poradenstva.

V rámci tejto kapitoly sa autor venuje Mediácii a sociálnej opore, v „špeciálnom poradenstve“. Nezabúda ani na poradenstvo na úrovni štátnej správy, v oblasti zdravotníctva, cirkevných zariadení a poradenstvu prostredníctvom telefonickej krízovej intervencie.

Ucelenosť problematiky je doplnená (vzhľadom na obsiahlosť problematiky aspoň tézovite) základnými informáciami o Financovaní „špeciálnych“ potrieb.

Na záver monografie autor uznal za vhodné zaradiť Príbehy na zamyslenie (kazuistický tréning), ktoré sú v práci vybrané starostlivo, aby provokovali nielen profesionalitu, ale aj ľudskosť a nútili aplikovať (riešiť) podtóny etických rizík príbehu. Iste by nebolo na škodu a v tichosti verím, že autor uvažuje o príprave samostatného seminára (cvičebnice) v tejto oblasti pre študentov pripravujúcich sa na pomáhajúce profesie.

Záver:

V rámci svojich prednášok som v rámci mimoriadneho vzťahu učiteľ – študenti spomínala na moje detstvo v malej slovenskej dedinke, kde som ako dieťa nevnímala inakosť, ale charakteristickosť toho-ktorého človeka žijúceho v mojom okolí s tým, že práve to, čím bol človek iným, tým to bol „práve ON a nikto iný“ a každý mal v kaleidoskope dediny svoje miesto, ktoré bolo uznávané a rešpektované. Teraz vidím v publikácii Libora Novosada takéto vnímanie človeka prezentované odborným jazykom s vedeckým a ľudským zanietením ako potrebu dobrej medziľudskej komunikácie, spolužitia, vzťahov a pýtam sa sama seba: „Čo sa stalo? Iba to, že som dospela?“

Preto dávam aj touto cestou na vedomie, že sa dostáva medzi nás publikácia, ktorú pripravil veľký profesionál, pretože jej bude iste rozumieť pedagóg, študent, odborník z praxe, ale sukcesom je aj pre laikov a to je ten bonus navyše.

 

Anna Žilová
Zdroj: Sociální práce/Sociálna práca č. 1 / 2011