Serge Ciccotti: Lépe porozumět sobě i ostatním.
Recenzent si od doby svých psychologických začátků přál napsat knížku o tom, jak velice praktické důsledky pro prožívání a chování lidí v běžném životě mohou mít napohled odtažité vědecké výzkumy a teoretické závěry z nich. Jako mnoho dalších svých záměrů, ani tento jsem nenaplnil. Proto zde rád představuji knížku, v níž její autor přesně toto, byť v poněkud „populárnějším“ rouše, činí.
S. Ciccotti zakládá svůj výklad na bohatém přehledu průkazných psychologických experimentů, provedených v přísně kontrolovaných podmínkách laboratorního zkoumání. Pohotově pak jejich výsledky spojuje se zajímavým projevy lidí v každodenních životních situacích a činnostech, včetně metodologických poznámek o omezeních jednoduché aplikace „vědy“ na „život“. Základní vzorec jednotlivých výkladů zde je „Otázka nebo postřeh z osobní zkušenosti čtenáře – vědecky provedený psychologický experiment – závěrečné zobecnění pro uplatnění jeho výsledků v běžných životních situacích, včetně upozornění na důležité odchylky.“
Svou knihu autor člení do kapitol reflektujících svými názvy dílčí obory psychologie obecné, osobnostní a sociální – od prvé „Vnímání, pozornost, paměť a inteligence“ až po poslední „Rozdíly mezi muži a ženami“. Ty pak člení do oddílů podle výzkumných otázek experimentálně zodpovídaných, které mají svůj kořen ve všedních, nepoučené leckdy matoucích úkazech praktického počínání různých lidí či jejich typů. Příklady: „Jak to, že jste tohle všechno věděli už dávno? – Retrospektivní zkreslení“; „Proč je na všech semaforech červená vždycky, když spěcháte? – Iluzorní korelace“; „Proč je tak těžké vyhnat nějakou myšlenku z hlavy? – Efekt odrazu“; „Je možné přesvědčit přátele, kteří mají úplně opačný názor než vy? – Menšinový vliv“; „Proč si děti rády hrají se zápalkami? – Reaktance“; „Proč je lepší nenechat si platit za to, co děláme rádi?“ – Vnitřní motivace“.
Pojetí této publikace neslibuje nemožné. Mnohé z teoreticky pozoruhodných výzkumných poznatků v psychologii nemají přímočaré praktické uplatnění a naopak na mnoho prakticky důležitých psychologických otázek teoretický výzkum nepřináší jednoznačnou odpověď. Zároveň však svou studií autor poskytuje v řadě případů onen postrádaný most mezi prostým jazykem a pozorováním obtížně uchopitelnými problémy teoretického zkoumání a mezi praktickými psychologickými problémy, nástrahami a zážitky člověka v běžných situacích. Lze ji velice doporučit všem, kteří si otázku po praktickém významu psychologického bádání kladou a nechtějí od ní ustoupit.
K. Balcar
Zdroj: Československá psychologie 2009, ročník LIII, číslo 2
Serge Ciccotti: Lépe porozumět sobě i ostatním
Pokud také patříte mezi příznivce populární psychologie, jistě vás potěší kniha s názvem Lépe porozumět sobě i ostatním, která je dílem doktora psychologie Serge Ciccottiho a vyšla v nakladatelství Portál.
Věděli jste například, proč se vám zdá svah strmější, když jste unavení nebo obtěžkaní? Tělo se vás jednoduše snaží odradit od zdolání překážky, pokud je pro vás momentálně příliš náročná. Ve stati nazvané Proč bylo za „starých dobrých časů“ lépe se zase dozvíte, jak je lidská paměť milosrdná – má snahu pamatovat si spíše pozitivní zážitky, kdežto ty negativní raději „zamete pod koberec“. Nebo by vás zaujala spíše kapitola Proč jsou nám cizinci tak vzdálení? Či proč vlastně si při mluvení pomáháme rukama? Potom neváhejte a knihu Lépe porozumět sobě i ostatním si přečtěte.
Knížka je souborem zajímavých psychologických pokusů, jejichž výsledky osvětlují různé způsoby chování. Pomocí těchto experimentů můžeme lépe pochopit, co je příčinou toho, že se v dané situaci zachováme tím či oním způsobem. Každý pokus je pro lepší pochopení rozdělen na obecný úvod, kde je popsána reakce člověka na nějaký podnět, následuje demonstrování teorie na konkrétním pokusu (nechybí údaje kdo a kdy jej provedl, za jakým účelem, kolik a jakých účastníků jej absolvovalo apod.) a poté závěr, ve kterém jsou získané poznatky srozumitelně vysvětleny a shrnuty.
Osobně mám podobné knížky ráda. Jsou odborné, ale zároveň čtivé. Na knize od Serge Ciccottiho se mi navíc líbí její srozumitelnost – i když je občas použit odborný pojem, je vzápětí vysvětlen. Nelze než doporučit všem zvědavcům, kterým nedají spát otázky související s lidskou psychikou a chováním.
Veronika Matějičná
Zdroj: http://www.kult.cz/
Serge Ciccotti: Lépe porozumět sobě i ostatním
Knihy s názvy začínajícími slovy „Jak snadno…“, „Jak rychle…“ „Jak nejlépe…“ si něco osvojíme, počínaje cizím jazykem a dokonalou pamětí konče, patří k oblíbeným publikacím. Snaží se zaručit úspěch a šetřit čas. Nejžádanější z nich však bývají ty, které slibují dobré porozumění sobě i ostatním lidem, protože v mentalitě lidí dominuje jejich Já a v jejich chování vztahy k jejich sociálnímu okolí. Publikace tohoto druhu jsou ovšem zpracovávány na různé úrovni úspěšnosti a vycházejí z různých hledisek na dosažení daného cíle, které není jednoduché. Jde totiž o to, jakým způsobem přivést čtenáře k dobrému sebepoznání a k poznávání druhých a překonat při tom řadu tendencí laické, „lidové psychologie“, které tomu často brání, neboť osvobození se od toho je předpokladem skutečného porozumění sobě i ostatním. A to je opět předpokladem fungování relativně bezporuchových mezilidských vztahů.
Jak je patrno z podtitulu naší knihy, její autor na to šel tak, že spojil zajímavé s poučným, že místo abstraktních mentorských „mouder“, odvodil z vědeckých faktů určité principy jak dospět k porozumění sobě i jiným lidem. Je to dobře a vtipně psaná kniha, pro mnohé čtenáře v mnohém objevná, např. hned na začátku se dozví, „proč je dobré, když je vaše nejlepší kamarádka ´ošklivá´, „proč tatínek říká ´jo, jo´když čte noviny“, nebo „proč vám panenka Barbie připadá tak hezká“. Kniha tu podává psychologický výklad mnoha takových „proč“, který zájemce o psychologii (zahrnující poznávání sebe i druhých) uvádí do oblasti nejdůležitějších poznatků pro praktický život mezi lidmi zvláště. Kniha uvádí do široké oblasti obecně psychologických témat (vnímání, paměť inteligence a ve zvláštní kapitole přináší klíčovou problematiku emocí a motivace), do psychologie osobnosti (např. zkreslování obrazu sebe sama, strategie sebeprezentace), do sociální psychologie (sociální vlivy, moc a poslušnost, utváření sociálních rolí, konformismus a další) a do řady dalších oblastí, jako je málo zpracovávané téma psychologických rozdílů mezi muži a ženami. Autor se, kromě jiného, snaží čtenáři vštípit, že: „naše jednání má svou vlastní racionalitu“ a „je řízeno a motivováno pohnutkami, které nemusí být na první pohled patrné“. Kniha je psána populární, přístupnou formou, ale současně se vyhýbá zjednodušování a povrchnosti, Ukazuje, že vědecké poznatky lze podávat přístupnou a zábavnou formou a tak o ně vyvolávat zájem.
Prof. PhDr. Milan Nakonečný