Mentální mapování

Buzan Tony: Mentální mapování

První české vydání knihy Mentální mapování přináší stručný, avšak ilustrativní a pragmaticky orientovaný pohled na teorii mentálních map Tonyho Buzana, autora několika popularizačních publikací z oblasti psychologie, v nichž zábavnou formou zprostředkovává čtenářům poznatky z oblasti výzkumu mozku a učení (v ČR vyšlo např. Jděte na to chytře, COLUMBUS spol. s. r. o., 2003). Také kniha Mentální mapování je spíše popularizačně-naučným bestsellerem než podrobným vědeckým pojednáním; přináší 168 stran čtivého, dynamického a motivujícího až sugestivního textu. Tony Buzan přednáší mj. o své teorii mentálních map po celém světě, je také poradcem nadnárodních obchodních společností a vlád.

Mentální mapy v Buzanově pojetí představují techniky efektivního strukturování a zobrazování myšlenkových postupů. Jejich vytváření má podobu kresby paprskovité sítě, do jejíhož středu zobrazíme ústřední představu, problém, který chceme zpracovat (např. zdraví, výkonnost, zahrada, studium cizího jazyka, týdenní plán rodiny apod.). K tomuto středu postupně napojujeme větve, které představují důležité asociace s problémem (např. týdenní akce rodiny – napojíme 7 větví reprezentující jednotlivé dny). K těmto hlavním bodům dále dokreslujeme větve další úrovně (např. týdenní akce rodiny – dny v týdnu – jednotliví členové rodiny), přičemž se pro každou asociaci snažíme najít jednoduché klíčové slovo či slovní spojení (dcera – hodina klavíru, syn – zubař).

Autor se příliš nezaobírá popisnými definicemi mentálních map a přináší raději návody a důkazy jejich mnohostranné použitelnosti. Kniha oplývá strhujícími příklady myšlenkových a pracovních strategií známých osobností (mentální mapování dle autora využíval již Leonardo da Vinci, Galileo Galilei, Richard Feynman či Albert Einstein), stejně jako praktickými návody a příklady, které intenzivně podněcují čtenáře k bezprostřednímu vytváření mentálních map.

Autor nastiňuje souvislosti techniky mentálního mapování s fyziologií mozku – zatímco tradiční, tzv. lineární způsob tvorby poznámek vychází pouze z činnosti levé hemisféry, mentální mapy stimulují mj. pomocí barev, obrázků a rozmanitosti prostorového uspořádání také pravou polovinu mozku, čímž maximalizují využití celkového mozkového potenciálu.

Publikace se stručně dotýká dalších témat úzce souvisejících s mentální výkonností – rozebírá např. strach z neúspěchu a jeho demotivující účinky, přičemž vyvrací všeobecné přesvědčení, podle něhož se máme v průběhu učení především zlepšovat s každým dalším pokusem. Autor se domnívá, že funkcím lidského mozku spíše odpovídá učení na principu uzpůsobení další činnosti na základě vyhodnocení zpětné vazby činnosti předchozí – stručně vyjádřeno poučení se z chyby. Zdůrazňuje, že pro celkovou efektivitu učení je rovněž nezbytný princip vytrvalosti.

V dalších kapitolách je věnován prostor tvořivosti a možnostem jejího rozvoje v souvislosti s mentálními mapami, podobně autor rozpracovává problematiku paměti a efektivních strategií zapamatování. Dále se věnuje psychohygienickým aspektům mentální výkonnosti a souvisejícím tělovýchovným i nutričním zásadám. V závěru knihy se setkáváme s řadou konkrétních návodů a příkladů ke zpracování mentálních map v různých situacích a životních oblastech (např. řízení schůze, příprava na přijímací pohovor, učení se cizím jazykům, vytváření rodinného rozpočtu, ale také nakupování dárků, rekonstrukce zahrady).

Je zřejmé, že se autor pokusil o postižení obšírných témat na relativně malém prostoru, což nevyhnutelně vyusťuje ve značnou stručnost zpracování – pro odborníky tak může vytvářet dojem nepřínosnosti či nedostatečné podrobnosti až povrchnosti přístupu. To však zjevně není v rozporu s celkovým záměrem knihy, která je praktickou příručkou určenou širokému okruhu laických čtenářů, jimž atraktivním způsobem zprostředkovává jednoduché návody jak zefektivnit myšlenkové postupy a pracovní strategie v mnoha životních oblastech.

Mgr.Kristýna Krejčová

Otestujte si kreativní myšlení

Chcete zjistit na jaké úrovni je vaše kreativita? Nabízíme vám jednoduchý test: Dejte si dvě minuty času a na kus papíru napište, a to co nejrychleji, v podobě seznamu, na co všechno by se podle vás dalo použít ramínko na šaty. Pak počet vámi zapsaných možností vydělte dvěma. Tak vypočítáte své skóre počtu využití ramínka za minutu.

---

Obvyklé průměrné výsledky testu

Dosahovaná skóre využití ramínka/min :

0 (i tento výsledek si vyžádal určité úsilí)
4–5 (celkový průměr)
8 (dobrá úroveň nápaditosti)
12 (výjimečný výkon)
16 úroveň geniálního Thomase Edisona.

Pokud lidé dostanou stejný úkol, ale bez časového omezení, přijdou obvykle na 20–30 využití.

?!?Jak jste dopadli v testu vy?!?


Další úvaha nad testem kreativity

Vraťte se ke svým představám o využití ramínka na šaty a zakroužkujte nápad, který vám připadá nejvíc tvůrčí. Potom si rychle někam zapište kritéria, která určila, že jste si vybrali právě toto řešení. Vybrali jste si tento nápad, protože byl nejvíc… co?

a) Normální
b) Originální
c) Praktický
d) Vymykal se normě
e) Nezajímavý
f) Vzrušující

Zapsali jste si asi, že tvůrčí nápady mají být originální, mají se vymykat zaběhaným normám a jako takové často bývají vzrušující.
Přijdete -li s myšlenkou, že ramínko by se mohlo používat na věšení šatů, určitě se za vámi obdivovatelé nepohrnou. Jestliže jste ale přemýšleli o jeho využití jako součásti sochařského díla, jestliže jste z něj chtěli vyrobit hudební nástroj, budou se lidé zajímat nejen o vaše myšlenky, ale také o vás osobně.
Když se nad tím zamyslíme, dojdeme k závěru, že součástí definice génia asi bude, že „se musí vymykat z normy“. Kdyby Stravinský psal hudbu ve stylu svých předchůdců, asi bychom o něm nikdy neslyšeli. A kdyby Picasso maloval obdobně jako malíři před ním, a nikoli svým naprosto originálním způsobem, neznali bychom ani jeho.

Zpracováno podle knihy: Mentální mapování