Kniha měsíce 2016-12Potěšení pro dušiE-kniha jako dárekSoutěž
Psychologie environmentálních problémů

Psychologie environmentálních problémů

Vaše cena s DPH
515 Kč 464 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Překladatel
Foltýn, Jiří
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-593-6
Počet stran / vazba
296 / Brožovaná
Rok vydání
2009
Kód
21201601
EAN
9788073675936
Obálka v tiskové kvalitě


Kniha propojuje psychologické poznatky s tématy ochrany přírody a životního prostředí. Východiskem je skutečnost, že psychologie jako věda o lidském prožívání a chování může svými poznatky významně přispět k soudobým snahám o větší environmentální udržitelnost. Těžištěm textu je šest kapitol, v nichž autorky aplikují poznatky šesti základních psychologických směrů (psychoanalýzy, sociální psychologie, behaviorismu, kognitivní psychologie, fyziologické psychologie a holistických proudů v psychologii) na téma soudobých environmentálních problémů a rizik. Čtenářům-nepsychologům v úvodu každé kapitoly vysvětlují základní východiska a poznatky jednotlivých psychologických směrů. Uváděno je mnoho příkladů z environmentální praxe, z vlastních zkušeností autorek.
Deborah Du Nann Winter, Ph.D., je psycholožka; vyučuje na Whitman College, USA. Zajímá se o spojení psychologie s environmentálními otázkami a problematikou míru. Susan M. Koger, Ph.D., je psycholožka; vyučuje na univerzitě v Oregonu, USA.

Psychologie environmentálních problémů
Psychologie environmentálních problémů
Psychologie environmentálních problémů
Psychologie environmentálních problémů
Psychologie environmentálních problémů
Psychologie environmentálních problémů
Psychologie environmentálních problémů


Du Nann Winter D., Koger S.M.: Psychologie environmentálních problémů - Prof. PhDr. Milan Nakonečný

Pochvalnou předmluvu k českému vydání této pozoruhodné knihy s velmi aktuální tématikou napsali B. Moldan a J. Krajhanzl, kteří také knihu vybrali z deseti reprezentativních publikací na dané téma vztahu člověka a přírody a doporučili ji k vydání. Avšak obsah knihy je koncipován tak, že v něm mnoho podnětů a poučení najdou nejen ekologové, ale i psychologové již proto, že ústřední téma knihy, životní prostředí, je tu pojednáváno z hledisek základních směrů a oborů současné psychologie, o nichž se i poučený čtenář dozví mnoho nového. Čtenář tak získá cenný přehled o pojetí životního prostředí v klasické psychoanalýze („freudovské psychologii“), sociální psychologii, „behaviorální psychologii“, fyziologické psychologii a psychologii zdraví, v kognitivní psychologii a v tzv. „holistických přístupech“ (tj. gestalt psychologii a „Roszakovské ekopsychologii“, což je nový vědní obor, zabývající se „studiem lidské zkušenosti v ekologickém kontextu“, jejíž představitel Roszak (1992) vychází z postulátu, že „celý vesmír je jediný velký organismus“ a tím posunuje klasickou ekologii do blízkosti filosofie přírody i filosofické psychologie – např. kapitola nazvaná „Ekologické já: já za hranicemi já“ tematizující bytostný vztah člověka k ekosystémům). Čtenář této knihy se rozhodně nebude prodírat jen suchými fakty a abstraktními teoriemi, ale bude překvapován množstvím poznatků, které jsou úzce propojeny s lidskými životními podmínkami, v jejichž struktuře vyčnívají současné problémy životního prostředí. V tomto smyslu bude mít v ruce obsahově bohatou knihu o prožívání přírody, její divokosti, ale i laskavosti a chování se vůči ní.

 

Environmentální problémy jsou problémy prostředí, rozumí se životního, které vedle roviny kulturně-symbolické a fyzicko-civilizační, má také rovinu přírodní, civilizačními činiteli a současným stylem života stále ohrožovanou. – „environmentální problémy“ jsou především problémy hrozby, kterou přináší lidské chování se k přírodě. Autorky této knihy vyjadřují obavy z této hrozby příznačným názvem první kapitoly této knihy: „Co to k čertu s tou Zemí děláme ?“. Souvisí to s krizí životního prostředí, která je „vnějším projevem krize mysli a ducha“ a která tedy nespočívá, jak autorky této knihy zdůrazňují, jen v ohrožených rostlinných a živočišných druzích. Jdou pak po stopách této krize lidské mysli a otevírají čtenáři její propasti i naději na její zvládnutí v duchu sebekritického vyrovnávání se s tím, co lidé Zemi způsobili.

 

Prof. PhDr. Milan Nakonečný

Winter, D. N.; Koger, S. M. Psychologie environmentálních problémů

Kniha amerických autorek Deborah Du Nann Winterové a Susan Kogerové bývá již dnes řazena mezi klasická díla zahraniční ekopsychologické literatury. Současně je prvním českým překladem monografie, která čtenáři zprostředkovává pohled na rozvíjející se disciplínu tzv. conservation psychology (v našich podmínkách označovanou jako ekopsychologie). Překlad je doplněn lektorskými poznámkami českých ekopsychologů, které na některých místech doplňují americké reálie a text tak více zpřístupňují českému čtenáři.

 

Obsah knihy tvoří osm kapitol, které se z velké části věnují příspěvku jednotlivých psychologických směrů (od dynamických přes behaviorální až ke gestalt psychologii) k chápání environmentálních problémů a porozumění tomu, jak se lidé s jejich existencí vyrovnávají. Autorky nejdříve popisují svou vlastní zkušenost ze setkání s environmentálními problémy a celá první kapitola - sugestivně nazvaná „Co to k čertu s tou Zemí děláme“ - se věnuje těm nejzásadnějším. Nevšedním návrhem směrem ke čtenáři je apel na reflexi emocí, které čtení knihy vyvolává. Záměr autorek osvětluje hned druhá kapitola zabývající se psychoanalytickou teorií. Freudův přínos je spatřován zejména v popularizaci teorie nevědomí a obranných mechanismů ega. Právě kvůli nim mohou být některé nepříjemné informace vytěsněny, racionalizovány či projikovány.

 

Dalším přístupem, kterému se kniha věnuje, je sociální psychologie. Její východiska pomáhají vysvětlovat, jakým společenským normám a situačním zkreslením při svém rozhodování podléháme a jaké dopady tato rozhodnutí mají pro životní prostředí. Teorie kognitivní disonance aplikovaná na každodenní rozhodnutí ovlivňující životní prostředí ukazuje, jak si vytváříme přesvědčivá, ale ve skutečnosti nepravdivá vysvětlení svého chování. Autorky neopomněli zmínit ani výzkum environmentálních přesvědčení (postojů) pomocí škály NEP (New Ecological Paradigm), která může být českému čtenáři známa např. z prací Jana Činčery nebo Marka Fraňka.

 

Třetí kapitola, shrnující zásadní poznatky behaviorální psychologie, je přímo studnicí námětů pro experimentální výzkum nebo praktická opatření směřující ke změně chování lidí (např. šetření energiemi, recyklace). I když by se mohl zdát behaviorismus z historického hlediska překonaný, autorky ukazují, že řada myšlenek je platná i dnes a má co říci k utváření vztahu člověk-prostředí.

 

Další kapitola je naopak spíše popisná. Fyziologická psychologie a psychologie zdraví přinášejí varování týkající se působení environmentálních stresorů (fyzikálních a psychologických), které mají za důsledek emoční a fyzické strádání člověka. Autorky upozorňují také na psychohygienický rozměr řešení environmentálních problémů – buď před nimi zavíráme oči a zbavujeme se tak úzkosti, nebo úzkost naopak prožíváme ale bez potřebné reflexe a plného přijetí našich emocí. Právě tato myšlenka by mohla být nosná pro supervizní setkávání českých pedagogů environmentální výchovy, podobně jako u jiných profesí pracujících s lidmi.

 

Šestá kapitola popisuje pohledem kognitivní psychologie informační bariéry, zkratky a zkreslení, které vytváříme při výběru a zpracovávání informací. I když by se mohlo zdát, že uvědomování si omezení, které limitují mezilidskou komunikaci, by mohlo přispět k objektivnějšímu náhledu na environmentální problémy, je problém složitější. Na příkladech autorky ukazují, že i když lidé disponují dostatečnými a pravdivými informacemi, i přes to existuje rozpor mezi jejich postoji či zastávanými hodnotami a pozorovaným chováním. Zde se opět ke slovu dostává zkoumání nevědomých preferencí jednotlivců a tlaků, které vytváří jejich sociální okolí.

 

Na závěr se autorky věnují ještě dvěma okrajovým přístupům – gestalt psychologii a tzv. roszakovské ekopsychologii. Jejich společným jmenovatelem je celostní přístup k problematice životního prostředí. Zástupci těchto směrů upozorňují na potřebu identifikace našeho já s tzv. ekologickým já, přesah existence jednotlivce a sounáležitost s globálním ekosystémem. I když jde o přístup nejméně empiricky ověřitelný, je podle mého názoru velmi přínosnou myšlenka potřebnosti „nadhledu“ při řešení komplexních environmentálních problémů. Environmentalistika, stejně jako ostatní disciplíny, trpí nedostatkem integrace specializovaných nik expertních znalostí o malém výseku reality.

 

V bezmála třísetstránkové publikaci, opatřené obsáhlým seznamem literatury, autorky přinášejí cenné psychologické reflexe problémů, kterými se běžně zabývá například environmentalistika, sociologie, pedagogika nebo ekonomie. Kniha může být užitečná pro čtenáře, který se s psychologií environmentálních problémů setkává poprvé. Jde mnohem dále než jiné texty zabývající se vztahem člověka a přírody a ukazuje všem, kdo se potýkají s environmentálními problémy, že psychologické mechanismy skryté za odbornou informační základnou mohou významně podpořit či znehodnotit naši snahu o řešení problémů. Domnívám se, že velký užitek z knihy mohou mít také psychologicky vzdělaní čtenáři, kterým ukáže známé principy v nezvyklých kontextech a uplatněních. Je třeba více ekopsychologických výzkumů v českých podmínkách, kde má psychologie zatím velký dluh. Kladně lze hodnotit, že kniha je opatřena věcným rejstříkem a přehledem české ekopsychologické a environmentálně psychologické literatury, kde mohou zájemci najít již rozpracovaná témata. I přes drobné odlišnosti v odborné terminologii a občasný pocit, že se za textem skrývá americkou angličtinou psaný originál, je český překlad poměrně zdařilý. Vydání této publikace jistě lze označit za velmi záslužný počin a knihu považovat za základní text ekopsychologie dostupný v českém jazyce.

Bc. Ing. Viktor Kulhavý