Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového mořeSoutěž
Psychometrika

Psychometrika

Vaše cena s DPH
439 Kč 395 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Měření v psychologii
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-836-4
Počet stran / vazba
320 / Pevná
Rok vydání
2011
Kód
21501501
EAN
9788073678364
Obálka v tiskové kvalitě


V psychologii, ale i pedagogice a dalších příbuzných oborech se často používají výkonové a znalostní testy, osobnostní nebo postojové dotazníky. Tyto metody jsou vytvářeny na základě teorií a postupů vycházejících z metodologie, statistické analýzy dat a poznatků jednotlivých psychologických oborů a společně tvoří psychologický obor zvaný psychometrika, psychometrie nebo teorie testů. Kniha se zabývá hlavními teoretickými přístupy k měření v psychologii, jakými jsou tzv. klasická teorie testů, teorie odpovědi na položku, teorie zobecnitelnosti atd. Jsou v ní vysvětleny hlavní principy těchto přístupů, srovnány jejich výhody a nevýhody a popsány praktické postupy, které se používají při konstrukci a ověřování vlastností psychodiagnostických metod. Kniha poslouží všem, kteří z výzkumných, praktických či studijních důvodů vytvářejí testy ve společenských vědách.
Doc. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D., je odborníkem na metodologii psychologie. Působí v Psychologickém ústavu AV ČR v Brně a v Psychologickém ústavu FF MU v Brně. Je autorem několika monografií a desítek odborných článků. Vedle metodologie se zabývá řadu let také psychometrikou, kterou přednáší na FF MU.
PhDr. Denisa Denglerová, Ph.D., působí na katedře sociální pedagogiky PedF MU v Brně. Zabývá se alternativními metodami v psychologickém a pedagogickém testování.
Mgr. Jan Širůček přednáší statistickou analýzu dat a psychometriku na FSS MU v Brně. Věnuje se vývoji diagnostických metod pro účely výzkumu v sociální a vývojové psychologii.



Urbánek T., Denglerová D., Širůček J.: Psychometrika. Měření v psychologii - rec. M. Nakonečný

V době krátce po druhé světové válce, kdy se i v evropské kontinentální psychologii začaly prosazovat na statistické údaje orientované výzkumy a psychologové začali hlouběji studovat kvantitativní výzkumné metody, jeden významný americký publicista napsal: Kdysi se psychologové snažili dostat do psychologie trochu matematiky, dnes se snaží dostat do matematiky trochu psychologie. Nebyl daleko od pravdy, ale platuilo jen pro nadšence, kteří se z psychologie snažili udělat jen přírodní vědu, neneplatilo to tedy absolutně a také mnozí rozumní tradiční psychologičtí „fenomenologové“, kdysi odpůrci měření v psychologii, uznávali oprávněné snahy experimentální psychologie o získání podstatných poznatků a tedy i nutnost měření proměnných do experimentu vstupujících, jakož i měření v rámci psychodiagnostických metod. Zásadně tedy již nejde o problém měření v psychologii, ale o jeho smysluplnost. Od Fechnerovy psychofyziky v polovině 19. stol. do současnosti ovšem měření v psychologii prodělalo velký vývoj a stalo se nezbytným nástrojem vědeckého výzkumu.

V původní české literatuře však dlouho chyběla publikace, která by s problematikou měření v psychologii zájemce o tento vědní obor i profesionální psychology přístupným způsobem seznamovala. Taková kniha tu nyní je a tato recenze se pokusí ji stručně charakterizovat.

Hned v úvodu své knihy opravují autoři zakořeněný omyl, že psychometrie je jen „jakási pomocná psychologická disciplína zaměřená na tvorbu, adaptaci, úpravy a hodnocení psychodiagnostických metod“; ve skutečnosti se psychometrie zabývá především „teoretickými otázkami měření v psychologii, a teprve druhotně aplikací těchto teoretických principů v praxi“. V tomto smyslu má úzký vztah nejen k psychodiagnostice, ale i k metodologii psychologického výzkumu, zejména v oblasti kognitivní psychologie a k diferenciální psychologii (měření interindividuálních rozdílů). Kromě stručného historického úvodu k danému předmětu pak kniha obsahuje podrobný výklad podstaty a způsobů měření v psychologii, problematiku měření v oblasti psychodiagnostických metod (jejich reliabilitu, tj. spolehlivostí a validitu), zabývá se konstrukcí testových metod a analýzou položek (kromě jiného např. otázkou skórování výsledků a jejich interpretací) a řadou dalších klíčových otázek, až po porovnání současných teorií měření v psychologii. Obsah knihy vhodně doplňuje podrobný slovníček pojmů.Velkou předností knihy je přístupnost výkladu, který autoři podali a tak u mnohých zájemců vyloučili strach ze složité matematiky.

 

Milan Nakonečný

 

Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J.: Psychometrika: Měření v psychologii. rec. E. Rozehnalová

První vydání vázané monografie v kolektivní režii tří autorů navazuje na stopadesátistránková skripta jednoho z nich – brněnský odborník na metodologii a psychometrii Tomáš Urbánek již v roce 2002 vydal studijní text Základy psychometriky, který se pro současnou publikaci vydanou nakladatelstvím Portál stal základním stavebním kamenem. Pro renovaci a dotvoření vnější fasády si k sobě přizval dva další brněnské autory – Denisu Denglerovou a Jana Širůčka. Velmi dobrý krok, vzhledem k tomu, že se na pozitivním dojmu z celkové rekonstrukce díla významně podílejí texty o alternativních metodách psychologického a pedagogického testování zaštiťované první jmenovanou autorkou. Publikace Psychometrika představuje ucelenou a přehlednou formou hlavní teorie a postupy, které se používají při konstrukci a ověřování kvality psychodiagnostických metod.

  První část publikace se zabývá vymezením psychometrie a přiměřeně stručně popisuje její historický vývoj. Kromě jiného zmiňuje i základní instituce, které sehrávají klíčovou roli při hodnocení kvality testů i dalších diagnostických metod. Vezmeme-li v úvahu, že bychom obtížně hledali psychologa, který za celou svou kariéru nepřišel do kontaktu s testovými metodami, poslední zmíněná oblast by si určitě zasloužila podrobnější výklad. Zajímavý by byl například rozbor konkrétní struktury Evropského modelu recenze testu. Očekávat bychom mohli také zmínku o standardech psychologického testování či více informací o institucích, které je vydávají.

  Tématu měření jsou věnovány celé dvě další kapitoly. Kromě tradiční polemiky o možnostech kvantifikace v psychologii, zde autoři překvapivě zařadili také zevrubnou klasifikaci psychodiagnostických metod. Vhodným a neokoukaným doplňkem se stala část o teorii dat a teorii spojeného měření, čímž autoři velmi trefně upozornili na ještě neuzavřené kapitoly obecné teorie měření. Z hlediska logičnosti struktury celé knihy se velice vydařilo umístění přehledu základních charakteristik psychodiagnostických metod, pomocí kterého se nenásilně přesouváme k dalším částem publikace věnujícím se standardizaci v tom nejširším slova smyslu.

  Zásadním přínosem kapitoly o reliabilitě je část věnována teorii zobecnitelnosti, o které se české publikace zatím zmiňovaly pouze velmi sporadicky, přestože byla formulována už na počátku sedmdesátých let minulého století. Velmi rychle si v oblasti psychometrie vydobyla své čestné místo, na které u českých publikací zatím dlouho čekala. Shrnutí faktorů ovlivňujících odhad reliability představuje krásnou ukázku toho, jak mimořádně přínosné může být přestrukturování již mnohokrát opakovaného obsahu. Pokud se Vám ještě nepodařilo propojit charakteristiky délky testu, jeho položek či vzorku, na kterém jsou ověřovány, s výslednou reliabilitou metody, přijdete si v této kapitole na své. Naopak zdroje důkazů o validitě pokrývají pouze ty nejběžněji užívané a nový pohled na ověřování validity bude případný čtenář hledat těžko. Tento fakt obzvláště výrazně kontrastuje s dalšími dvěma kapitolami, které podrobně představují alternativní přístupy ke konstrukci testů i k interpretaci jejich výsledků.

  Teorie odpovědi na položku (item response theory) a teorie vědomostního prostoru (knowledge space theory) zatím v České republice nenašly při vytváření diagnostických metod zásadního uplatnění, přestože v zahraničí patří k běžně užívaným postupům a v mnohém již překonávají tradiční teorii měření. Pokud by čtenář u jiných kapitol nenašel dostatečnou motivaci pro zakoupení této publikace, sedmá a osmá kapitola má velkou šanci to změnit. V jistém smyslu lze říci, že si autoři opravdu nechali to nejlepší nakonec. Mírnou oklikou přes části věnující se konstrukci položek a normalizaci se čtenář dostává k poslední kapitole o srovnání současných teorií měření v psychologii, která navzdory svému stručnému rozsahu velmi trefně diskutuje rozdíly jednotlivých přístupů a zároveň ilustruje nový a moderní pohled na možnosti psychologického testování.

  Z hlediska praktického použití považuji knihu Psychometrika za nejpřínosnější pro ty, kdo vytvářejí vlastní metody a nástroje, a to zejména osobnostní dotazníky a inventáře, případně výkonnostní testy. Autoři projektivních metod budou mít pravděpodobně problémy v knize nalézt všechny potřebné informace, případně odfiltrovat ty nevhodné či nepoužitelné. Velkou oblibu si tato kniha zajisté najde i u studentů psychologie či pedagogiky, kterým nová moderní učebnice o psychometrii dlouho chyběla. Mírně skeptická bych byla k možnosti této publikace přispět ke zlepšení obecného povědomí o psychometrii mezi praktiky, jak o tom v úvodu uvažují její autoři. Dokážu si představit, že pouhý „uživatel“ psychodiagnostických testů se při pročítání mnohých detailnějších pasáží může ztrácet a marně hledat odpovědi na mnohé otázky, které každodenně řeší v rámci své praxe. Domnívám se, že publikace zaměřená na praktické otázky používání psychodiagnostiky by musela mít jinou formu a strukturu a tudíž bude na našem trhu zatím i nadále chybět. I přesto je vydání knihy Psychometrika zásadním přínosem pro českou psychologii i pedagogiku a představuje solidní a pevné základy, na kterých se dá dále stavět.

 

Eva Rozehnalová

Kniha také k vypůjčení v elektronické podobě na Flexibookstore.cz