Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Psychopatologie všedního života

Psychopatologie všedního života

Vaše cena s DPH
299 Kč 269 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
O zapomínání, přeřeknutí, přehmátnutí, pověře a omylu
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1027-6
Počet stran / vazba
256 / Brožovaná
Rok vydání
2016
Kód
21203101
EAN
9788026210276
Obálka v tiskové kvalitě


Kniha z roku 1901 je založená na výzkumech chybných úkonů (zapomínání, přeřeknutí, chybné čtení, přepsání, přehmátnutí atd.). Ty lze podle Freuda racionálně vysvětlit jako produkt činnosti nevědomí, a vyloučit tak pouhou náhodu. Protože chybné úkony projevuje každý z nás, jsme podle autora všichni tak trochu neurotici. Kniha, která není tolik zatížena teorií a je spíše praktická než spekulativní, může sloužit jako vhodný úvod do Freudova učení. Řadí se zároveň mezi vůbec nejznámější Freudovy spisy a je považována za důležitý příspěvek nejen studia psychopatologie, ale i lingvistiky, sémantiky a filosofie.
Sigmund Freud (1856–1939), vídeňský neurolog a psychoterapeut, zakladatel psychoanalýzy, třetí nejcitovanější osoba v psychologii 20. století.

Psychopatologie všedního života
Psychopatologie všedního života
Psychopatologie všedního života
Psychopatologie všedního života
Psychopatologie všedního života
Psychopatologie všedního života

Freud, Sigmund: Psychopatologie všedního života - recenzent MUDr. Halina Čermáková

Kniha Sigmunda Freuda Psychopatologie všedního života, která nyní vychází s doslovem předního českého psychoanalytika Václava Mikoty v nakladatelství Portál, patří mezi stěžejní díla psychoanalytické literatury.

Její první české vydání vyšlo v roce 1938, druhé rovněž přeložené z německého originálu Zur Psychopatologie des Alltagslebens vydalo před deseti lety, v roce 1996, Psychoanalytické nakladatelství Jiřího Kocourka jako čtvrtou knihu Sebraných spisů Sigmunda Freuda.

Psychopatologie všedního života byla v devadesátých letech 20. století jednou z prvních Freudových knih v češtině, se kterou se mohli čtenáři seznámit po dlouhé totalitní odmlce, během které byla psychoanalýza považována za buržoazní pavědu a mohla být provozována pouze v ilegalitě. Možnost přečíst si ji ovlivnila rozhodnutí řady budoucích psychoanalytiků a psychoanalytických psychoterapeutů věnovat se psychoanalýze.

Ústřední myšlenkou Sigmunda Freuda, který napsal Psychopatologii všedního života v roce 1901, bylo zprostředkování jeho naprosto nového originálního konceptu existence nevědomí v lidské mysli. Učinil tak na základě pozorování a výkladu značné řady příkladů, tzv. chybných úkonů, kterých se nedopouštějí pouze neurotici, ale všichni lidé v běžném životě. Podle jednotlivých typů chybných úkonů jsou nazvány i všechny kapitoly, tedy: zapomínání vlastních jmen, zapomínání cizích slov, zapomínání jmen a sledů slov, vzpomínky krycí a z dětství, přeřeknutí, chybné čtení a přepsání, zapomínání dojmů a předsevzetí, přehmátnutí, symptomatická a náhodná jednání, omyly, chybné výkony kombinované, determinismus, víra v náhodu a pověra – hlediska.

Ačkoliv mezi napsáním a současným vydáním knihy uplynulo už více jak jedno století, myslím, že čtenáře překvapí čtivost a živost Freudova textu, který velmi srozumitelně, citlivě a zábavně ukazuje, že „užijeme-li na jisté nedostatky našich psychických výkonů (…) a na jisté úkony, které se zdají neúmyslné, psychoanalytického postupu, ukáže se, že jsou přesně motivovány a determinovány pohnutkami, o nichž naše vědomí neví,“ (str. 205).

Protože se jedná o knihu, která je součástí klasické psychoanalytické literatury, jež patří k základnímu vzdělání každé moderní demokratické společnosti, nelze nic jiného, než ji s radostí doporučit čtenáři k přečtení a poděkovat nakladatelství Portál za jeho snahu.

A jen na závěr, volba fotografie se zlomenou tužkou na přebalu knihy představuje symbol vyvolávající mnohoznačné ambivalentní pocity. Jejich existence provází Freudovu práci od počátku a zdá se, že se jí ani současníci nevyhnou.

MUDr. Halina Čermáková
halina.cermakova@centrum.cz

Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

09.03.2016

www.helenavkrabici.cz/freudovo-zapomneni-v-nevedomi/

Freud, Sigmund: Psychopatologie všedního života

Kateřina Čajanková

Sigmunda Freuda není třeba představovat, proto se podrobněji podíváme na jeho knihu Psychopatologie všedního života z roku 1901. Nakladatelství Portál po 115 letech vydalo přepracovanou verzi této Freudovy studie. Kniha je založena na jeho výzkumech chybných úkonů, mezi které patří zapomínání, přeřeknutí, přepsání apod. Podle Freuda se nejedná o věc náhody. Všechny tyto omyly jdou racionálně vysvětlit, může za to nečekaně činnost nevědomí.

Psychopatologie všedního dne není teoretickým dílem, spíše se zaměřuje na praktické příklady a ukázky z každodenního života. Oproti ostatním Freudovým dílům není tolik složitá, protože se zabývá spíše praxí. Může tedy také sloužit jako takový první krok před vstupem a ponořením se do jeho složitější tvorby. I přesto bych však řekla, že kniha není určena úplným laikům, respektive člověk, který se o tuto problematiku nezajímá, ji odloží hned po první stránce. Nicméně ten, kdo ví, co chce v knize najít, to jistě najde a Freud mu pomůže pochopit některé aspekty lidského myšlení.

Všichni víme, jak otravné je, když během rozhovoru zapomeneme jméno, slovo či slovní spojení. Většinou se nám v mysli zjeví alternativy, o kterých víme, že jsou nesprávné. Freudův recept na vyjevení slova zní: nemyslet na něj a odvrátit od něj pozornost. V případě přeřeknutí, kterému Freud věnuje ve své knize jednu kapitolu, přichází do hlavní role právě nevědomí, ale nejen to. Můžou to být i nejrůznější pocity, pozitivní i negativní, které si například nechceme připustit. V našem myšlení se odehrává něco jiného než to, o čem mluvíme, a právě proto ze slovní zásoby vybereme jiné slovo, které nekoresponduje s kontextem. Často se tak můžeme dostat do vtipných až trapných situací.

Kniha je přehledně rozdělena do několika kapitol, které uvádí jen důležité či zajímavé praktické ukázky nebo stručné teoretické vysvětlivky. Na konci knihy se nachází očíslované poznámky, které potkáváte během čtení. Jsou strategicky umístěné až na závěr knihy, a tudíž neruší při čtení. Obal knihy není příliš praktický, jelikož měkká vazba se v tašce rychle zkroutí, pozitivní ale je, že se vám kniha vejde tak akorát do ruky.

Na závěr bych chtěla knihu doporučit všem zájemcům o Freudovo učení a vědění a také těm, kteří si lámou hlavu nad tím, jak se to vlastně děje, že něco zapomenou nebo se přeřeknou. I když chybí teorie, praktické příklady jsou obsáhlé a dokážou jevy pomocí zkušeností ostatních lidí jednoduše vysvětlit.

04.03.2016

Zdroj: http://leonastavova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=497795

Freud, Sigmund: Psychopatologie všedního života

Leona Šťávová

Pan Freud je zásadní postavou minulého století. Knihu Psychopatologie všedního života napsal v roce 1901 a patří k jeho stěžejním dílům. Letos ji vydalo nakladatelství Portál, které svým edičním plánem těší čtenáře už 25 let.

Psychopatologie všedního života není oddychovou četbou. Kdo po takové prahne, ať sáhne po příloze nedělních novin. Přesto se oproti jeho jiným knihám čte snadněji. Snad díky velkému množství praktických příkladů.

Jak už to tak u pana Freuda bylo, vysvětlení měl vždy na všechno. Nic se neděje náhodně. Ba dokonce ani běžné každodenní omyly typu přeřeknutí či přepsání. Ví, proč jste omylem vystoupali do špatného patra, či proč vám v latinském citátu vypadlo slovíčko. Autor je takovou kapacitou, že nám na několika stranách dokáže se sebevědomou zdvořilostí jemu vlastní popsat, proč jsme se přeřekli a i důvod zvolení náhradního slova.

„Mladý muž povídá sestře: „S D-ovými jsem se úplně rozešel, už je ani nezdravím.“ Ona na to: „To je vůbec pěkná chláska.“ Chtěla říci cháska, ale do omylu v mluvě vtěsnala ještě dvě okolnosti, že její bratr počal kdysi flirtovat s dcerou této rodiny a že se o té dceři nyní vypráví, že má v poslední době nějakou nedovolenou lásku.“

Zdánlivé maličkosti, kterým často nevěnujeme v životě žádnou pozornost, jsou pro Freuda základním diagnostickým kamenem, na němž jako na piedestalu dokáže vystavit model vaší osobnosti včetně všech patologií. Některá jeho vysvětlení mohou působit vykonstruovaně, ba až komicky. Berme ale v potaz stáří knihy a tudíž i myšlenek, jež nese. Sám autor si je mnohdy vědom síly svých tvrzení:

„Obávám se, že jsem byl se všemi dosavadními příklady banální. Ale mohu být jen spokojen, narážím-li na věci, které každý zná a každý chápe stejně, protože je mým úmyslem sebrat a vědecky zhodnotit jen to, co je všední. Nechápu, proč by věda měla odmítat onu moudrost, která je sedlinou obecné životní zkušenosti.“

Psychopatologie všedního života není knihou, kterou zhltnete na jeden zátah. A pokud ano, tak vám mnoho důležitého unikne. Je to přesně ten typ knihy, do kterého si dovolím lehce tužkou označovat odstavce, které mě zaujmou a pak se k nim vracím. Vytahuji je jako miniaturní šuflíčky vzácného sekretáře. Když mě chytne freudovská nálada, tak si je prohlížím a přemýšlím o nich. Ač se vám mohou zdát některé jeho myšlenky v dnešní době úsměvné, mějte stále na mysli ročník jeho narození. Jeho dílo považuji za zásadní pro všechny ba i laické zájemce o psychologii a psychiatrii, stejně tak tak pro zájemce o historii, medicínu či literaturu.

Tato publikace může být příjemným úvodem do rozsáhlého díla známého vídeňského psychiatra. Existuje mnoho knih, které je žádoucí přečíst pro získání základního literárního a všeobecného přehledu. A zrovna tato kniha pana Freuda mezi ně rozhodně patří.