Psychoterapeut Thomas Moore, který dvanáct let pobýval v řeholní komunitě, se pokusil o jeden z provokativnějších, ale o to zajímavějších příspěvků k pojetí příběhů a obrazů evangelií. Moore vidí v současné společnosti neschopnost vnímat evangelijní poselství a představuje Ježíše přirozenou formou, kterou člověk v dnešních podmínkách může snadněji přijmout. Při výkladu evangelií uplatňuje moderní myšlenky načerpané z hlubinné psychologie a znalosti světových náboženství tak, že výsledkem je neotřelý pohled na to, kdo Ježíš byl a o co se snažil. Nelíčí ho jako mravokárce, který káže počestný život, ale jako milosrdného pečovatele, který člověka uzdravuje, probouzí a vede. Pokouší se porozumět jemnému humoru evangelií, jejich kousavým paradoxům a někdy i absurditě, díky níž se náš způsob myšlení převrací naruby, což blahodárně působí na naši již poněkud zevšednělou představivost.
Kontroverzně může vyznívat Moorův postoj, kdy mu více než o náboženství a oficiální církev s celou její tradicí jde o životní postoj jednotlivce a kvalitu jeho myšlení. Moore často odkazuje na Ježísovy a Buddhovy podobnosti a svůj postoj sám označuje za zen-katolický, čímž chce reinterpretovat a zobecnit duchovní obsahy různých náboženství pro situaci multikulturního světa. Moore vizionářsky přetváří interpretace radostné Ježíšovy zvěsti tím, že vyzdvihuje podobenství jako učení, ve kterém jsou obvyklé hodnoty převráceny. Podle autora má jedinec změnit svůj pohled na život tak, že bude „experimentovat“ v žité každodennosti s alternativní zkušeností, kterou zosobňuje právě Ježíš. Pravá spiritualita je podle Moora natolik vtělena do běžného života, že je téměř neviditelná. Text poskytuje občerstvující zdroj podnětů k nalézání smyslu v každodennosti obyčejného života, která může prostřednictvím proměny skrze evangelijní zvěst získat zcela nový charakter.
Paula Jirsová Fassati
Revue Universum 4/2010
Internetový obchodník roku 2009
Nedovolte mozku stárnout