Existuje poměrně mnoho původní i přeložené literatury popularizující psychologickou problematiku mezilidských vztahů, ale velmi různé úrovně. Vzácné jsou publikace, které přinášejí uspořádaná fakta, jsou čtivé, srozumitelné a obsahově bohaté. K těm patří kniha, která je předmětem této recenze a kterou napsal odborník nad jiné povolaný, s bohatou praxí a vzděláním domácím i zahraničním. Jeho kniha je kromě toho tematicky velmi aktuální, neboť je zaměřena na krizové mezilidské vztahy, pro současnou dobu velmi charakteristické. Analyzuje fenomén partnerského rozchodu, jímž, kromě jiného, trpí až příliš mnoho současných partnerských dvojic. Proto je dobré o tom něco vědět a i když mnoho rozchodů je psychicky náročných a bolestivých, je tu i jisté riziko: „´Přechozené´ rozchody totiž mohou člověka trápit celý život“.
Kniha, jak autor zdůrazňuje v úvodu, je určena „normálním lidem“, tj. rozchodům, které nemají patologickou etiologii a je adresována dvěma skupinám čtenářů: těm, kteří rozchod prožívají a chtějí pochopit jeho příčiny a případná řešení jeho nežádoucích důsledků a „kolegům-odborníkům“, kteří se pokoušejí rozcházejícím se lidem poskytnout pomoc, pokud ji hledají. Oběma těmto skupinám autor přinesl mnoho cenných poznatků.
Strukturu knihy tvoří fenomenologie rozchodu mezi partnery, popis jeho fází, obranných reakcí, „manipulací“, které zde často vystupují a další aspekty tohoto, mnohdy velmi dynamického, sociálně psychologického jevu. Setkáváme se tu s analýzou takových aspektů fenoménu rozchodu jako jsou, psychologicky jistě velmi náročné případy (jak pro rozcházející se, tak i pro psychology), jako např.: latentní fáze, asymetrická rozhodnutí, pokusy o obnovení vztahu a navazování nových vztahů, možné doprovodné pocity viny, extrémní žárlivost, způsoby manipulací, „chronická sebenenávist“ a další. Problematikou sui generis jsou nepochybně asymetrické rozchody, které se týkají různých rozdílů mezi partnery, např. časová asymetrie v rozhodnutí ukončit vztah, ale i rozdíly povahové (jako např. mezi dominantním a submisivním partnerem), přičemž platí, že „mírná asymetrie je přirozená“ a může přinášet i jisté výhody. Asymetrii odhaluje „hledání zrcadlově převrácené rétoriky partnerů“, např. stěžuje-li si jeden z partnerů, že se mu druhý vyhýbá, pak tento druhý říká o tomto svém partneru, že „se na něj stále lepí a leze za ním“. Psychologicky složité a psychoterapeuticky náročné mohou být takové nežádoucí důsledky rozchodu, jako jsou, kromě dalších, sebenenávist a „sebedestruktivní obranné reakce“. Text provází vtipné ilustrace několika autorů.
Prof. PhDr. Milan Nakonečný
Internetový obchodník roku 2009
Nedovolte mozku stárnout