nakladatelství Portál - internetové knihkupectví

Eriksen T.H.: Sociální a kulturní antropologie

Napsat základní učební text sociální a kulturní antropologie je mimořádně náročný úkol. Přesto se ho s výborným výsledkem zhostil Thomas Hylland Eriksen, který působí na univerzitě v Oslu, kde se zabývá zejména problematikou identity, národní příslušnosti, nacionalismem a globalizací. S ohledem na osobní favorizovaný zájem neudivuje, že jeho učebnice o sociální a kulturní antropologii nese podtitul: Příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Autor v předmluvě přiznává, že jeho text je „zhuštěný přehled základních etnografických monografií, které zůstávají naprosto nezbytnou součástí počátečních fází studia každého antropologa“. To je také důvod, proč na knihu upozorňuji především všechny studenty, ale i další zájemce o kulturní antropologii.
Obsáhlý text je členěn na 19 kapitol, v jehož závěru je uveden rejstřík a celkový přehled literatury, když ovšem za každou kapitolou je uváděno vždy několik položek doporučené literatury.
Ekvivalentem Úvodu /1/ je „pozvání na cestu“, jejímž smyslem je poznávat a „vysvětlovat společenské a kulturní rozdíly ve světě .. a porozumět podrobnostem mezi společenskými systémy a lidskými vztahy“. Následuje kapitola Stručné dějiny antropologie /2/ a nezbytné pojednání na téma Terénní výzkum a jeho interpretace. /3/. Člověk jako sociální osoba /4/ je „rozebírán“ ze všech stran, tj. v kontextu společnosti i přírody. Popis problémů týkajících se místní komunity, společenských norem, socializace, ale také domácnosti, jsou obsahem kapitoly s názvem Místní uspořádání. /5/ Logicky následují problémové okruhy na téma Jedinec a společnost /6/, Příbuzenství a původ /7/, Manželství a aliance /8/ a Gender a věk /9/. Podrobně jsou probrány Společenské hierarchie /10/, a to v různých společenských systémech /kasty ve staré i současné Indii/, třídy a vrstvy, dále „kulturní třídy“ a fenomén sociální diferenciace. Stručný popis moci a bezmocných dobře uvozuje další kapitoly: Politika a moc /11/, Směna /12/, Výroba a technologie /13/. Autor následně tematizuje náboženství a smysl tradičních i novodobých rituálů /14/, Způsoby myšlení /15/ A upozorňuje na Úskalí mnohočetných tradic /16/. Teprve pak je správně zařazen text o etnicitě /17/, který je nezbytný pro pojednání o Politice identity: nacionalismu a menšin /18/ a pro prezentaci faktů i problému shrnutých pod jednoznačný název: Globální, lokální a glokální /19/. Ve stručném závěru T.H.Eriksen zdůrazňuje, že kulturní antropologii lze chápat jednak jako akademickou disciplínu, jednak jako inspiraci „moudrosti a vhledu“ všem, kteří se chtějí a nakonec i dokáží „podívat na svou vlastní existenci“. Na své postavení ve vlastní kultuře i ve složitosti sociálního života. Právě pro tento praktický výstup je třeba studovat Eriksenovu knihu.
Autor je nejen vzdělaný, ale má dar lehkého pera. Složité problémy zpřístupňuje čtenářům srozumitelnou formou s evidentní pedagogicko metodickou suverenitou. Lze si jen přát, aby výborná kniha T.H.Eriksona oslovila co nejvíce čtenářů. Zbývá doplnit ještě pochvalu na kvalitní překlad Hany Loupové.

Prof.PhDr. RNDr Helena Haškovcová, CSc.
Fakulta humanitních věd UK, Lidé a města, časopis FHS UK, 11, 2009, 3, str. 591-592