Kniha měsíce 2017-11Člověk a jeho symbolyPoslušnost vůči autoritě30 - 70 % slevy 2017-11

Kniha měsíce 2017-11Člověk a jeho symbolyPoslušnost vůči autoritě30 - 70 % slevy 2017-11
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70 %
Úvod do veřejného zdravotnictví

Úvod do veřejného zdravotnictví

Vaše cena s DPH
345 Kč 311 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-592-9
Počet stran / vazba
296 / Brožovaná
Rok vydání
2009
Kód
21306701
EAN
9788073675929
Obálka v tiskové kvalitě


Publikace seznamuje se základy oboru, který se v ČR od roku 1989 rozvíjí pod názvem veřejné zdravotnictví. Zahrnuje celou řadu disciplín, které ve své syntéze umožňují vnímat zdraví a péči o zdraví jako komplexní systém a poznat nejrůznější vlivy, faktory a podmínky, jež ovlivňují lidské zdraví a péči o ně nejen na úrovni jednotlivce, ale i populačních skupin a celé společnosti. Kniha vysvětluje základní pojmy, smysl studia zdraví populace, a zejména pak vztah zdraví a kvality života člověka. K tradičním tématům patří výklad zdravotnických systémů včetně podrobného popisu organizace péče o zdraví a jejího financování v ČR.
PhDr. Hana Janečková, Ph.D., pracovala jako odborná asistentka ve Škole veřejného zdravotnictví IPVZ, dnes vyučuje na 3. lékařské fakultě UK a spolupracuje s Diakonií ČCE. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D., pracovala jako odborná asistentka ve Škole veřejného zdravotnictví IPVZ a dnes je odbornou asistentkou 1. lékařské fakulty UK.


Úvod do veřejného zdravotnictví
Úvod do veřejného zdravotnictví
Úvod do veřejného zdravotnictví
Úvod do veřejného zdravotnictví
Úvod do veřejného zdravotnictví
Úvod do veřejného zdravotnictví


Janečková H., Hnilicová H: Úvod do veřejného zdravotnictví - A. Stožický
V létě letošního roku se objevila na trhu významná publikace zaplňující určitou mezeru v odborné literatuře. Je skromně nazvaná „Úvod do veřejného zdravotnictví“ a snaží se zachytit nejdůležitější úseky a aspekty tohoto širokého oboru.
Autorky pracují dlouhá léta ve zdravotnictví, kde se věnují především pedagogické a výzkumné činnosti, a velmi úspěšně zúročily své znalosti a zkušenosti. Publikaci předkládají především jako studijní materiál, shrnující základní poznatky z oboru, text však může oslovit široký okruh všech, kteří se o problematiku zdravotnictví zajímají. Jsou zde totiž prezentována nejen teoretická východiska oboru, ale i současný stav zdravotnictví v České republice, a to např.jak pokud jde o některé vybrané otázky zdravotního stavu obyvatelstva, tak pokud jde o organizaci zdravotnictví, způsob financování, systém zdravotního pojištění, strukturu zdravotnických zařízení, poskytování zdravotní péče, její druhy apod.
Práce je rozdělena do 12 kapitol (Veřejné zdravotnictví jako multidisciplinární obor, Metodologie výzkumu a zdroje informací ve veřejném zdravotnictví, Zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj, Determinanty zdraví, Zdravotnictví jako společenský systém, Zdravotnictví ČR, Kvalita a bezpečnost zdravotní péče, Zdravotnická povolání a profesní organizace, Role pacienta a pacientských organizací, Podpora zdraví a prevence, Sociální nerovnosti ve zdraví a problematika ekvity, Současnost a budoucnost veřejného zdravotnictví v ČR) a jakkoli je těžké uchopit obor v jeho celistvosti a šíři, lze mít za to, že se to autorkám v podstatě povedlo. Publikace působí vyváženě, obsahuje všechny podstatné úseky oboru, navíc se podařilo najít vhodný kompromis mezi přísným vědeckým pohledem a potřebou praktické orientace v problematice i jejího využití.
Pro celý text je příznačné, že se neomezuje jen na prostor naší republiky, ale reflektuje i situaci ve světě, často přináší potřebná a zajímavá srovnání.- Sympatická je snaha o objektivní pohled, hodnocení úspěchů i neúspěchů oboru. To se projevuje výrazně zejména v kapitole zabývající se historií oboru „veřejné zdravotnictví“ včetně proměn jeho názvu, ale také např. v pasážích o zdravotnické reformě a o diskusi týkající se regulačních poplatků při poskytování zdravotní péče. – Pokud jde o vývoj a historii oboru, čtenáři se zde mohou seznámit s vůdčími myšlenkami i jmény významných pracovníků oboru, a to z doby dřívější i současné. - Právem zdůrazňovaná na více místech je teze o vztahu politických a ekonomických priorit a zájmů ke zdravotnickým systémům i jejich reformám, stejně jako potřeba využívat poznatků oboru při tvorbě a realizaci zdravotní politiky. – Jak již bylo uvedeno, kromě klasického základu oboru (zdravotní stav obyvatelstva, determinanty zdraví, podpora zdraví a prevence, zdravotnické systémy ve světě ad.) jsou zde i aktuální informace o zdravotnictví v ČR , o poskytování zdravotní péče, zásadách a přístupech dnes platných.. To může mít sice i svá negativa, neboť některé platné dokumenty mohou být časem překonány, čtenář však jistě dnes validní informace velmi ocení, a proto zde převažuje pozitivní efekt. - V souvislosti s rozebíranou problematikou kvality zdravotní péče věnují autorky pozornost standardům, licencím, registracím a akreditacím. Málokde najdeme precizní vymezení uvedených pojmů, v praxi se často používají nepřesně,ani právní úprava zde není dokonalá. Některé shodné pojmy se používají pro odlišné situace (např. registrace nelékařských zdravotnických pracovníků podle zákona 96/2004 Sb. x registrace zdravotnických zařízení podle zákona 160/1992 Sb., podobně i různé akreditace ad.) Vysvětlení a vymezení těchto pojmů, které je v této publikaci výborně provedeno, je velmi potřebné a užitečné.- Vysoce humánní přístup autorek je patrný zejména při vymezování rolí zdravotnických pracovníků, stejně jako rolí pacientů, i při rozebírání problematiky tzv.sociální nerovnosti ve zdraví.
Závěrem lze konstatovat, že obsáhlá práce s bohatými odkazy na literaturu i webové stránky je jednoznačným přínosem pro odbornou, popř.i širší veřejnost. Autorky právem upozorňují na současný problematický stav oboru „veřejné zdravotnictví“ - jejich práce by však měla napomoci i tomu, v co vyúsťuje závěr publikace, že totiž tento obor s bohatou tradicí si zaslouží své místo na slunci a že lze věřit v jeho další rozvoj i uplatnění jeho poznatků v praxi.

JUDr. Jitka Stolínová, CSc., ing. Alexandr Stožický, CSc.
Zdroj: časopis Zdravotnictví
Janečková H., Hnilicová H.: Úvod do veřejného zdravotnictví - rec. H. Haškovcová

V posledních letech se často hovoří o potřebě reformy českého zdravotnictví. Své názory vyslovují i lidé, kteří o principech veřejného zdravotnictví nemají dostatek validních informací, což představuje riziko, že navrhované, nebo dokonce z části implementované změny současnou situaci spíše zkomplikují, než zlepší. V této souvislosti je třeba uvítat obsažnou publikaci Hany Janečkové a Heleny Hnilicové, které se právě problematiky veřejného zdravotnictví zevrubně týká.

Text recenzované publikace je rozdělen na 12 samostatných kapitol, ke kterým je pak, kromě tradičního seznamu použité i doporučené literatury, připojen seznam důležitých a k tématu se vztahujících zákonů, oficiálních dokumentů a webových stránek, stejně jako přehled zkratek a rejstřík.

Nejprve je představen obor veřejného zdravotnictví (1), pak je přiblížena metodologie výzkumů a uvedeny zdroje informací ve veřejném zdravotnictví (2). Dále je popsán zdravotní stav obyvatelstva zejména v ČR (3) a jeho determinanty (4). Systém veřejného zdravotnictví tak, jak jej známe dnes, se vyvíjel 150 let, a proto je zařazena kapitola, jejímž obsahem je zdravotnictví jako společenský systém (5). Považuji za důležité, že jsou popsány principy solidárního pojištění a různé modely zdravotnických systémů ve světě. Logicky následuje popis vývoje zdravotnictví v ČR, přičemž se autorky nevyhýbají ani kvalifikovanému hodnocení socialistického zdravotnictví. Stejně odpovědně přistupují k popisu i hodnocení dosavadních reforem (po roce 1989) a aktuálních koncepcí. Další část textu je věnována kvalitě a bezpečnosti zdravotní péče (7) a problematice zdravotnického povolání (otázky týkající se způsobilosti k výkonu profese). Popsány jsou též profesní organizace (8). Problematika měnící se pacientské role (od paternalismu k partnerství) reprezentuje jistě závažný a stále neukončený proces, kterému autorky věnují pozornost a informují též o postavení pacientských organizací (9). O významu prevence a nutnosti podpory zdraví není pochyb a je dobře, že je v textu zařazeno i toto „samozřejmé“ téma (10). I když jednotlivé státy usilují o tzv. rovnost ve zdraví, je evidentní existence sociální nerovnosti ve zdraví. Proto je žádoucí, aby byla trvale věnována pozornost i ekvitě, k níž mohou přispívat popsané mechanismy (11). Obsahem poslední kapitoly je stručný popis našeho současného i budoucího zdravotnictví z pohledu oboru veřejného zdravotnictví (12).

Publikaci Hany Janečkové a Heleny Hnilicové považuji za hodnotnou a vřele ji doporučuji nejen studentům oboru veřejného zdravotnictví a nejrůznějších zdravotnických studijních programů, ale všem, které problematika našeho zdravotnictví zajímá, zejména však těm, kteří ji mohou politicky výrazně ovlivňovat na nejrůznějších (tedy i komunálních) úrovních.

Prof. PhDr. RNDr. Helena HAŠKOVCOVÁ, CSc.,Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Zdroj: Bulletin odborového svazu zdravotnictví a sociální péče

Janečková,H.,Hnilicová,H.: Úvod do veřejného zdravotnictví - rec. L. Čeledová

Autorky si zvolili ke zpracování problematiku v současné době nesmírně aktuální, neboť v době neustálých legislativních změn, kdy ve vyhlášce č.185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, není již obor „Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví“ zařazen mezi obory specializačního vzdělávání , na což autorky upozorňují v kapitole Současnost a budoucnost českého zdravotnictví, která uzavírá celou publikaci, je velice potřebné problematiku oboru uceleně zpřístupnit všem zdravotnickým i nezdravotnickým pracovníkům poskytujícím zdravotní a sociální péči.

Problematika sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví představuje medicínský obor, který úzce souvisí se všemi lékařskými obory, tedy i s posudkovým lékařstvím. Právě problematika posuzování zdravotního stavu, která je nesmírně náročná na medicínské znalosti, ale náročná i na samotné procesní řízení, by měla přihlížet k poznatkům sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví. Ostatně některé lékařské fakulty předávají studentům základní informace o posudkovém lékařství právě v předmětu Sociální lékařství či Veřejné zdravotnictví.

Kniha přináší ve 12 kapitolách komplexní zpracování materie. Systémově je problematika rozdělena v logické struktuře. Úvodní kapitoly rozebírají veřejné zdravotnictví jako multidisciplinární obor, metodologii výzkumu a zdroje informací ve veřejném zdravotnictví, zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj a determinanty zdraví. Další kapitoly rozebírají a popisují zdravotnictví jako společenský systém, zdravotnictví ČR, kvalitu a bezpečnost zdravotní péče, zdravotnická povolání a způsobilost k jejich výkonu,roli pacienta a pacientských organizací. Závěrečné kapitoly do velké hloubky pojednávají o podpoře zdraví a prevenci, sociální nerovnosti ve zdraví a problematice ekvity a současnosti a budoucnosti veřejného zdravotnictví v ČR. Z textu vyznívá výrazná odborná erudice autorského kolektivu. Publikace vysvětluje jasným a srozumitelným způsobem širší odborné veřejnosti základy oboru sociální lékařství a veřejné zdravotnictví, jehož působení se prolíná činností všech poskytovatelů zdravotní a sociální péče. Autorkám patří proto právem velké poděkování za publikaci, která na odborném knižním trhu dosud chyběla.

Libuše Čeledová

Hana Janečková, Helena Hnilicová: Úvod do veřejného zdravotnictví - rec. M. Nečasová

Jak autorky v předmluvě uvádějí, recenzovaná kniha je určena širokému spektru zájemců. Jedná se o učitele oboru veřejné zdravotnictví i souvisejících oborů, absolventy lékařského studia, kteří postrádají komplexní informaci o systému veřejného zdravotnictví a souvisejících podmínkách a procesech, a také dalším odborníkům, kteří nepracují přímo z oboru, ale angažují se v péči o zdraví. Domnívám se navíc, že kniha může být přínosem i pro laickou veřejnost, vezmeme-li v úvahu, že snad každý člověk na sebe čas od času bere roli pacienta a širokospektrální pohled na problematiku zdraví a nemoci se mu jistě může hodit. Posuďte sami.

 

V úvodní kapitole autorky seznamují čtenáře s pojmem veřejné zdravotnictví a s oblastmi, na které se zaměřuje. Tohoto základního členění na: údaje o zdravotním stavu populace a jeho vývoji; na údaje o determinantách zdraví a hodnocení zdravotních rizik, a konečně na údaje o poskytování zdravotní péče, se kniha dále drží. Nejdříve se ovšem ještě zaměří na podrobnou historii veřejného zdravotnictví, zdroje informací a metodologii výzkumu.

 

Další část, zaměřená na zdravotní stav obyvatelstva, podává v kostce velmi dobrou informaci nejen o zdravotním stavu obyvatel ČR v různých časových obdobích, ale i o rozličných průřezových epidemiologických šetřeních. Zdravotní a sociální rizika související se zdravotním stavem, jsou potom rozpracována komplexně i v dalších kapitolách, především v kapitole věnované sociální nerovnosti ve zdraví a problematice ekvity a také v kapitole týkající se podpory zdraví a prevence. Zde autorky poukazují na změnu paradigmat od dřívějšího medicínského modelu podpory zdraví orientovaného na izolované rizikové faktory a jednotlivé prvky životního stylu jedinců k novému komplexnějšímu modelu, kde se bere v úvahu širší sociální a ekonomický kontext. Nový přístup reprezentuje jeden ze základních dokumentů WHO z r. 1986, tzv. Ottawská charta.Známky změny jsou patrné i z proměňující se role lékaře, zdravotní sestry a pacienta. Dříve nezpochybnitelné postavení lékaře jako toho, kdo přiděluje pacientům status nemocného a sestrám instrukce, jak postupovat, nahlodává snaha sester o získání vyššího statusu odpovídajícího vyšší kvalifikaci, kterou v souladu s direktivami EU získávají. Obě profese tedy momentálně hledají podobu autonomie a vlastní identity. Mění se ovšem i postavení pacientů z pasivních příjemců zdravotní péče k aktivnějším hráčům na tomto poli, nazývaným klienti nebo konzumenti. Autorky se nicméně při hodnocení situace v ČR kloní k tomu, že zatím stále spíše odpovídá starému modelu postavení pacienta, i když jsou patrné snahy po změně. Domnívám se, že čtenáři z řad sociálních pracovníků už vnímají rezonanci mezi situací v oblasti zdravotnictví a sociální práce, kde také momentálně dochází k obdobnému přehodnocování identity a role pracovníka a klienta. Výše zmíněné téma sociální nerovnosti a ekvity je tématem řešeným i v sociální práci. Identifikace nerovností ve zdraví znamená totiž odhalování nespravedlivých, ale přitom ovlivnitelných životních podmínek. Ignorace těchto rozdílů by potom podle autorek znamenala, že společnost porušuje svoji sociální soudržnost a ohrožuje solidaritu a úctu k důstojnosti člověka. Legitimitu intervencí podporujících zdraví je možné získat díky neustálému dialogu mezi důrazem na svobodu a individuální odpovědnost na jedné straně a důrazem na zajišťování rovnosti lidí, lidských práv a společného dobra na druhé straně.

 

Nesmíme však zapomenout na rozsáhlou oblast poskytování zdravotní péče, na kterou se autorky zaměřují ve střední části knihy. Pojednávají zde o zdravotnictví jako společenském systému, podrobně seznamují se třemi modelovými pojetími zajišťování péče o zdraví

 

(model veřejného zdravotního pojištění, založený na principu sociální solidarity, model státního zdravotnictví a model liberálního zdravotnictví s dominancí trhu). Zabývají se českým zdravotnickým systémem, typy zařízení a konečně i systémem hodnocení kvality a standardizací.

 

Kniha poskytuje čtenářům výbornou informaci o systému veřejného zdravotnictví, včetně souvisejících témat. Autorky se nespokojují pouze s popisem situace v ČR, ale seznamují s novými trendy, tématy a aktuálnímu otázkami v mezinárodní perspektivě. Mírné výhrady bych měla pouze k určitému nesouladu mezi názvem některých kapitol a textem, v nich obsaženým (např. kapitola osm). Rušivé může být také opakované definování pojmů (např. pojem salutogeneze nebo evidence-based praxe), na druhou stranu je ale třeba uznat, že tento postup má v učebnicích své místo. Patrně bylo možné tuto drobnost vyřešit slovníčkem pojmů.

 

Kniha je v každém případě výborným studijním textem, který poskytuje nejen komplexní informace, ale klade také čtenáři aktuální otázky týkající se nejen oblasti zdravotnictví, ale i sociální práce a propojování obou oblastí. Text vřele doporučuji pedagogům na vysokých školách i na vyšších odborných školách i vzhledem k tomu, že informace vhodně doplňují požadavky Minimálního standardu vzdělávání ASVSP – a to nejen disciplíny Zdraví a nemoc.

 

Mirka Nečasová

Kniha také k vypůjčení v elektronické podobě na Flexibookstore.cz