Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-07Piráti z Ledového moře
Tělo v psychoterapii

Tělo v psychoterapii

Vaše cena s DPH
329 Kč 296 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Rozebráno


Přihlaste se a nechte si hlídat dostupnost


Autor
Překladatel
Struková, Silvie
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-7367-144-0
Počet stran / vazba
208 / Brožovaná
Rok vydání
2007
Kód
13304901
EAN
9788073671440
Obálka v tiskové kvalitě


Kniha Tělo v psychoterapii, ačkoli vyšla poprvé již v roce 1985, je dodnes uznávaným dílem na poli psychoterapie zaměřené na práci s tělem. Edward Smith své dílo chápe jako integrativní, přičemž se nechal ovlivnit a čerpal z přístupů osobností jako Alexander Lowen, Stanley Keleman, Al Pesso, John Pierrakos, Virginia Satir. Ve své knize seznamuje s nejefektivnějšími aspekty bioenergetiky, gestalt psychoterapie, psychomotorické terapie, reichiánské ergonomie a mnoha dalších psychoterapeutických směrů. Popisy jednotlivých přístupů jsou podrobné a ukazují řadu praktických terapeutických technik.
Kniha je určena zájemcům o psychoterapii, především o psychoterapeutické přístupy zaměřené na práci s tělem.



Edward W.L.Smith: Tělo v psychoterapii
Díky nakladatelství Portál se nám dostává do rukou významná publikace, která se zabývá stále více aktuální psychoterapií orientovanou na tělo. Její autor, známý americký psychoterapeut, přistupuje k danému tématu široce integrativně. Jeho přístup, což je zvláště cenné, je nedualistický, chápající člověka celostně, jako interagující bioenergetický systém. Ne nadarmo v úvodu použil jako motto této knihy známý Jungův citát „... duše je závislá na těle a tělo je závislé na duši.“ Autor si vzhledem ke svým hlubokým zkušenostem klade za cíl smysluplně integrovat ty psychoterapeutické přístupy, které jsou zaměřené na tělo. Domnívám se, že k lepšímu pochopení tohoto cíle je účelné vyjmenovat oblasti jeho vzdělání.
Zahrnuje výcvik v gestalt terapii, bioenergetice, psychomotorické terapii, ale i zkušenosti s aikidem, Feldenkraisovou i Alexanderovou metodou, tchaj-ťi, jógou, kinesiologií. Jeho filozofické kořeny, vycházející z gestalt terapie zcela organicky zahrnují i taoistické či zenové přístupy, uvědomění si fenoménu „tady a teď“, a samozřejmě i prožitkové psychodramatické procesy. Jak sám o sobě píše, integrace informací z rozličných zdrojů se mu „jeví jako přirozená, jako něco, k čemu má spontánní sklony“. A co považuji za zvláště cenné je skutečnost, že recenzovaná kniha postupně vznikala na základě dlouholetých praktických zkušeností z workshopů, seminářů a přednášek.
Podrobně recenzovat podobnou publikaci je velmi obtížné, aniž by se poněkud zastřela její vnitřní invence. Omezím se proto pouze na konstatování, co může čtenář v této skvělé knize objevit.
Téměř třetina publikace je věnována historickému a teoretickému pohledu na zpracovávané téma. Ve čtyřech kapitolách je rozebrána tradice přístupů k tělu v rámci psychoterapie, náhledy na dynamiku osobnosti, psychopatologii a psychoterapii. Historická část nezřídka podávaná méně poutavě. Zde ji autor prezentuje nejen velmi čtivě, ale i s velkou mírou systematičnosti. Citovaní autoři a směry - od zenu, taoizmu přes Reicha (orgonová energie), Perlse, Pessa, Castanety - svědčí o značné sečtělosti a širokém „záběru“ informací autora publikace.
Další část publikace je věnována poznávání osobnosti prostřednictvím těla. Komunikaci s ním, jeho „čtení“ a metodám rozvoje jeho uvědomění si.
Třetí část publikace nazvaná „Psychoterapeutické intervence zaměřené na tělo“ uvádí v jednotlivých kapitolách takzvané měkké, tvrdé a expresivní metody psychoterapie. Poslední část knihy - „Osobní a etické úvahy“ nejvíce rozebírá filozofické pohledy na dané téma. Etické pohledy jsou zde probírány značně široce, nejen s ohledem na prezentovanou psychoterapii, která má svá specifika. Jsou však předkládány i se značně praktickým a zkušenostním akcentem. Následující kapitola se zabývá dynamickým aspektem osobní energie. I zde je zřetelné osobní zaujetí autora, mimo jiné aktivního sportovce.
Knihu doplňuje 11 stran literárních citací, vhodně uspořádaných podle témat jednotlivých kapitol.
V neposlední řadě je nutné vyzvednout přítomnost 30 obrázků (snad správněji tabulek či schemat), které organicky doplňují příslušné oddíly knihy. Jsou prezentovány značně přehledně a instruktivně. K jejich srozumitelnosti přispívá i velmi dobré grafické rozvržení. Co říci závěrem? Lze jen litovat, že tato kniha nebyla u nás plošně k dispozici již v době svého vzniku, v roce 1985. A zároveň pak věřit, že se díky nakladatelství Portál budeme setkávat i s časově novějšími publikacemi od stejně kvalitních autorů.

PhDr.Marie Renotiérová Ph.D.
Edward W.L.Smith: Tělo v psychoterapii

Výkon bytí je tělesně naladěný a ve svém rozpoložení také srozumitelný a tajemně neuchopitelný. Nejsme svrchovaní ve svém těle. Nevíme ani, kdy a kde začíná a jak končí. Naše tělo je nám samozřejmé i nepochopitelné, blízké i vzdálené. Žijeme a tělo si samo žije. Dovoluje příjemný i nepříjemný prožitek, projasňuje a stíní představu sebe. Přiblížení k tělu zakládá podobný ústup od těla. Pestrost pohledů na tělo se mi ukazuje odůvodněná.
Autorovo vzdělání v psychoterapii zahrnuje výcvik v bioenergetice, gestalt terapii, psychomotorické terapii a senzorickém uvědomování. E. Smith má zkušenosti s aikidem, Alexandrovou metodou, Feldenkraisovou metodou, tchán-ťi čchüan a jógou. Je vzpěračem, více však organismickým neoraichiáncem a především gestalt terapeutem zaměřeným na tělo.
Autorův pohled na svět obohatila existenciální, fenomenologická a zenová filosofie. Jeho monografie směřuje k vymezení filosofického, teoretického, praktického a osobního přístupu k tělu v psychoterapii. První část knihy začíná historickým pohledem psychoterapeutické tradice zaměřené na tělo. Ta ústí do obhajoby organismických pohledů skrze tělo na osobnost, psychopatologii a psychoterapii. V této části je autor podnětně a odvážně blízko fenomenologickému pohledu. Fenomenologie mu je především významnou filosofickou historií, východiskem psychoterapeutické teorie, pozadím typologií a diagnóz. Autorův přínos je především typologický.
Druhá část je věnována poznávání osobnosti a psychopatologie prostřednictvím postojů a gest těla, neverbální komunikaci. Autor vnímá tělesnou stavbu těla jako aktuální průsečík vzájemného působení genetického základu a poselství získaných od rodičů. Autorovo čtení těla, fantazijní a empatické tělesné mimikry a intuitivní metafory dovolují subjekt-objektové rozvržení psychoterapeutického vztahu a také interpretaci. Rozlišení schizoidního, orálního, psychopatického, masochistického a rigidního charakteru muže a ženy sleduje popis těla, dobu traumatu, trauma, narušenou potřebu, konflikt, držení sebe a osobnost. Odkazy k fenomenologii mohou některého čtenáře mást, ale autor v této kapitole již významněji hledí k pozitivně pragmatickému rozvržení těla. Ve třetí části se autor zaměřuje na tělo jako místo léčebných intervencí.
Zabývá se měkkými, tvrdými a expresivními technikami gestalt terapie a psychomotorické terapie, uzavíráním kontaktních cyklů od vzrušení přes emoci k akci. Měkké techniky jsou méně účinné, ale bezpečné. Dovolují rozeznat zablokovanou a nedostatečně vyjadřovanou emoci, uvolnit tělesné funkce. Tvrdé techniky jsou nepříjemné až bolestivé. Nejde je nastudovat ani z této literatury. Je možné je předat v prožitku, který autorem zvolený literární projev neumožňuje. Expresivní techniky kladou důraz na vzrušení z interakce. Brání přerušení kontaktního cyklu, nedokončení záležitosti, neúplnému gestaltu. Účinnost technik opakování, přehánění, rozvíjení, identifikace a akce oslabují toxický introjekt, bloky a inhibice.
Čtvrtá část knihy se jmenuje Osobní a etické úvahy. Autor ji věnoval tomu, co považoval za filosofické, tedy etice a úvahám o energii. Etické úvahy se zdržují u kolegiálního respektu a prospěchu klienta. V poslední kapitole věnované dynamice a osobní energii se autor již zcela zřetelně vzdaluje existenciálnímu a fenomenologickému vidění. Život mu je kontaktním sportem. Život a expanze do „světa“ jsou v jeho pojetí dobré, stažení se do sebe a umrtvení jsou špatné. Úzkost je projevem zablokovaného vzrušení a zvrhlost. Nežití tělesné, organismické živosti je v odvolání na W. Reicha „emočním morem“. Autorovi splývá energie se vzrušením. Hodnocení dělí vzrušení na emoce. Ty jsou prvním parametrem energie. Druhým je potence a třetím aktivita. Soužití usnadňuje podobná hladina energie a frekvence energetických pulsací.
Autor přesahuje přírodovědný pohled, vykročil k fenomenologickému a uvízl v metafyzice. Přestože převážně přijímá existenci jako extenzi (nikoli extázi) prostoru a času, fenomenologii převážně vnímá jako cosi neživého, bývalého, nebo dokonce jako fosilii zakládající typologii. Míjí se tak s léčebnými možnostmi existenciálně žitého fenomenologického myšlení. Přesto pozoruhodně, a věřím, že i pro mnohé psychoterapeutické směry významně, vypovídá o těle.

Jindřich Holý

Edward W.L.Smith: Tělo v psychoterapii
Název knihy vyvolává představu dvojí možné problematiky, kterou přináší její obsah: tradiční obraz vlastního těla („body image“) jako důležitá složka sebepojetí a tak i problémů s tím souvisejících, tedy především psychický vztah subjektu k vlastnímu tělu a jeho psychoterapeutické aspekty, nebo tělo jako bioenergetický problém a tedy nástroj psychoterapie, např. ve formě psychomotorické psychoterapie. V této knize však nejde jen o jednu či druhou z těchto alternativ, nýbrž o integrativní přístup, o celistvý pohled na tělo jako na složku osobnosti, které se jako takové může stát také psychoterapeutickým nástrojem. Současně je zde naznačena možnost integrace různých přístupů k tělu jako nástroje psychoterapie (A. Lowen, V. Satirová a další). Autorovým pojednáním se jako červená nit táhne idea jednoty duše a těla, opravňující také, jak autor říká, „organismický pohled“ na dynamiku osobnosti, psychopatologii a psychoterapii. Primárně však v jeho knize nejde o psychoterapii poruch obrazu vlastního těla (jakou bývá např. mentální anorexie), nýbrž o psychoterapeutickou práci s tělem. „Zastřešujícím teoretickým a metodickým přístupem“ je pro autora gestalt terapie, kterou chápe jako „filozofickou pozici, teorii osobnosti a terapeutický styl“ s klíčovými pojetími potřeby sebeaktualizace a „moudrosti těla“ (existuje však „mnoho stylů gestalt terapie“, připouští autor).
Ačkoli počátky psychoterapeutické práce s tělem lze shledat již u Freuda, „ten, kdo je velkou měrou odpovědný za tradici práce s tělem v psychoterapii, je Reich“; několik jeho studentů pak v této tradici tvořivě pokračovalo a za významné směry v psychoterapii orientované na práci s tělem lze pak považovat zejména Lowenovu a Pierrakosovu bioenergetiku, Brownovu organismickou psychoterapii, Pessovu psychomotorickou terapii a další. Za rozhodující pokrok v této tradici pokládá autor organismiský či holistický přístup k dané problematice, který překonal tradiční dualismus duše a těla. Tento přístup je také východiskem jeho pojednání, které tvoří také taková téma jako „komunikace s tělem“, „čtení těla“ jako prostředky poznávání osobnosti prostřednictvím těla a dále různé techniky :psychoterapeutické intervence zaměřené na tělo“. O co v této knize jde vyjadřuje její autor lapidárně touto větou: „organismická psychoterapie se na tělo zaměřuje nejen jako na prostředek porozumění člověku, ale také s tělem skutečně terapeuticky pracuje“; jak to činí je těžištěm obsahu této inspirativní knihy. Kniha je zakončena kapitolou „Osobní a etické úvahy“, tj. autorovou celkovou reflexí dané problematiky.

Prof. PhDr. Milan Nakonečný
Edward W. L. Smith: Tělo v psychoterapii
Většina zdravotníků, zejména zdravotních sester „má ráda psychologii“ a vítá jakékoliv poučení z tohoto oboru. Možná, že právě je osloví text amerického psychoterapeuta E.W.L.Smitha, který ve své knize tematizuje řeč těla. Z praktických důvodů je poutavá zejména pasáž nazvaná komunikace s tělem a čtení těla, neboť je „přístupná“ i těm zájemcům, kteří nepracují jako psychoterapeuti.
Autor se dlouhodobě věnoval především tzv. gestalt psychoterapii. Ovládá samozřejmě celou řadu jiných technik /aikido, Alexandrova Feldenkraisova metoda, senzorické uvědomování, tchajťi čchüan, jogu a splikovanou koneziologii/ a v knize, která původně vyšla už v roce 1985, se pokusil shrnout všechny poznatky i své zkušenosti o práci s tělem v psychoterapii, které jsou podle jeho názoru zatím roztroušeny.
Po předmluvě, kde Edward W.L. Smith uvádí především cíle, kterých chtěl dosáhnout, následují čtyři problémové celky. V prvním se čtenář může seznámit s historickým a teoretickým pohledem na osobnost, psychopatologii a psychoterapii. V prezentaci tradičních přístupů zaměřených na tělo v psychoterapii postupuje systematicky a chronologicky, když zmiňuje především Fraudovo a Reichovo učení, stejně tak jako nepsychoterapeutům méně známé koncepty, tj. díla Alexandra Lowena, Stanleyho Kelemana, Al Pensa, Johna Pierrakose a Virginie Statirové. Později se věnuje tzv. organismickému pohledu na přirozené i narušené fungování osobnosti a případnou léčbu. Prakticky dobře využitelná část o poznávání osobnosti prostřednictvím těla byla již zmíněna a zbývá představit ucelenou část o psychoterapeutických intervencích zaměřených na tělo /měkké a tvrdé a expresivní techniky/. Lze vysoce ocenit poměrně rozsáhlou kapitolu o osobních a etických úvahách /včetně poučných a inspirativních tabulek/, které se váží k zvolenému tématu. Závěr patří seznamu odkazované literatury, který je řazen tak, jak odpovídá jednotlivým kapitolám. Kniha Edwarda W.L. Smitha je samozřejmě určena především psychoterapeutům, ale i těm, kteří se zajímají o pestrou dynamiku osobní energie. Onkologická péče 2008, č.1, str.29.

Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová CSc.

Zdroj: Onkologická péče 2008, č.1, str.29.

Edward W.L.Smith: Tělo v psychoterapii – rec. M. Renotiérová

Přestože kniha Tělo v psychoterapii amerického gestalt psychoterapeuta E.W.L.Smithavyšla poprvé již v roce 1985, v oblasti psychoterapeutické literatury je dodnes uznávaným dílem. Jejím specifickým zaměřením je psychoterapeutická práce s tělem.

Publikace je formálně členěna na 4 hlavní části, které jsou opatřené předmluvou a uzavřené seznamem odborné literatury.

První část,“ Historický a teoretický pohled“, se ve 4 kapitolách zabývá tradicemi přístupů, zaměřených psychoterapeuticky na tělo. Organismicky pohlíží na dynamiku osobnosti, na psychopatologii a psychoterapii. Autor sleduje počátky tradice zaměřené na tělo, počínaje Freudem až po dnešek. Zdůrazňuje význam Reichovy klinické práce a výzkumu, jimiž překročil limit freudovské analýzy. E.Smith zkoumá v dalších 3 kapitolách organismický pohled na přirozené i narušené fungování osobnosti a na jeho terapii. Významná je teorie obnovení cyklu kontaktu/stažení.Autor sám poukazuje na svůj holistický či organismický pohled, který je rozveden a zdůvodněn v dalších kapitolách.

Druhá část, „Poznávání osobnosti prostřednictvím těla“, je věnována poznávání způsobu bytí člověka ve světě prostřednictvím fyzické aktivity. V 5. kapitole „Komunikace s tělem“ je přiblížena oblast tělesných postojů a gest, oblast neverbální komunikace. Autor upozorňuje, že „..velká část posturálního a gestického chování se odehrává mimo vědomí, nebo pouze s vágním uvědomněním. Pro člověka je charakteristické, že se primárně zaměřuje na verbální vyjádření a tak ignoruje pozici a pohyby svého těla „. (s.77). Takto se ukazuje, že kinetické chování je přesnějším ukazatelem prožívaných pocitů.

V 6. kapitole „Čtení těla“ jsou zachyceny způsoby, kterými klient utváří své tělo. Úkolem terapeuta, který „čte“ tělo pacienta, je popsat stavbu těla, přítomné tělesné fenomény a na jejich základě vytvořit hypotézy o psychobiologické dynamice. 7. kapitola popisuje metody, které lze využít k podpoře pacientovy schopnosti uvědomovat si své tělo. Odkrývá způsoby, kterými tělo dává pacientovi informace o dynamice jeho osobnosti.

Třetí část zahrnuje další tři kapitoly a je věnována oblasti psychoterapeutické intervence zaměřené na tělo. 8. kapitola seznamuje s „měkkými“ technikami, 9. kapitola s technikami „tvrdými“. Ty jsou popsány jako postupy silné a dramatické, které bývají mnohdy bolestivé a nepohodlné. V zézo souvislosti je osvětlován „koncept uzemnění“, který je pokládán za základní kámen bioenergetiky. 10. kapitola ujasňuje pozici expresivních technik. Jsou zaměřené na neretroflektovanou akci muskuloskeletálního systému a jeho interakci s okolním světem.

Čtvrtá část „Osobní a etické úvahy“ zahrnuje dvě kapitoly. 11., „Etika psychoterapie zaměřené na tělo“ upozorňujekromě jiného na specifické aplikace obecných etických principů, z nichž některé jsou pro práci s tělem charakteristické. Např. upozorňuje, že „..terapie nefunguje, pokud se terapeut dotýká s erotickým záměrem“ (s.171). Varuje před invazí do soukromého emočn ího života pacienta – vždy je nutné předem získat pacientův výslovný souhlas a informovat jej o možnosti silné emoční reakce. 12. kapitola „Tělo v psychoterapii“ definuje charakteristiky člověka, který je relativně osvobozený od charakteristických bloků. Vysvětluje, co znamená „být plně živý“, „žít“ vlastní tělo. Varuje i před „emočním morem“ jako chronickým zaujetím opozičního způsobu interakce vůči biopozitivní energii.

Lze jen souhlasit s autorem, že ..“ hluboký a smysluplný život vyžaduje vzájemné vztahování se interpersonálním způsobem, vzájemnou závislost. Toto dávání a braní přesahuje krátkozraké sobectví a umožňuje nám dávat, když jsme plní, brát, když jsme prázdní, a sdílet zdroje, které ty a já přinášíme do vztahu“.(s. 189). Autor tedy rozšiřuje tematiku dynamiky osobní energie do interpersonální oblasti a pojednává o tom, co znamená „žít vlastní tělo“.

Po stránce formální je kniha systematicky a logicky utříděna, pozitivní je doplnění textu příslušnou odbornou literaturou podle vztahu k jednotlivým kapitolám. K přehlednosti přispívají doplňující obrázky a tabulky. Výstižné je uvádění stručného přehledu obsahu každé ze 4 částí textu.

Obsahově se jedná o zdařilý pokus o integraci informací z různých zdrojů. Ze setkání s mnoha odborníky, ze zkušeností z vlastní psychoterapeutické praxe atd. Sám autor říká, že je ..“ gestalt terapeut zaměřený na tělo, který integruje aspekty reichiánských, neoreichiánských a dalších metod zaměřených na tělo v kontextu vztahu mezi terapeutem a pacientem.“ (s.8).

Publikace předpokládá orientaci v teorii i praxi psychoterapeutické metodologie. Je napsána srozumitelným a informovanému čtenáři blízkým jazykem se snahou po jednoznačné interpretaci . Jistě je a nadále zůstane jedním z rozšiřujících odborných textů, určených odborníkům z oblasti psychoterapeutické praxe i teorie, ale i vysokoškolsky studujícím obory se zaměřením na psychologii a psychoterapii.

Olomouc, 9.11.2014 PhDr.Marie Renotiérová, Ph.D.

Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál.

Tělo v psychoterapii
Studium bioenergetiky, gestalt terapie, psychomotorické terapie, Feldenkraisovy či Alexanderovy metody nebo osobní praktické zkušenosti z bojového umění aikido, jógy či vzpíráním - to jsou oblasti, ze kterých čerpal inspiraci pro svojí pozoruhodnou publikaci Tělo v psychoterapii, americký gestalt psychoterapeut - Edward Smith.
Ač má kniha odborný charakter, je psána tak, že je přístupná širší veřejnosti. Smith do textu vkládá řadu osobních zkušeností a prokládá ho množstvím odkazů na teorie jiných psychoterapeutů a odborníků. Ten, kdo se zajímá o psychoterapeutické přístupy zaměřené zejména na práci s tělem, by neměl propásnout možnost seznámit se s tímto dílem.
Odbornou recenzi PhDr.Marie Renotiérové Ph.D. si můžete přečíst zde.

Ukázky z knihy:

Předmluva
Organismický pohled na psychopatologii
Etika psychoterapie zaměřené na tělo
Psychoterapeutické intervence zaměřené na tělo