Portál
Ačkoli termín „nastolování agendy“ byl zaveden teprve v roce 1968, historické důkazy o tomto jevu pocházejí také z dřívější doby. V americkém tisku v britských koloniích, z nichž se později staly Spojené státy, se za dobu čtyřiceti let před Prohlášením nezávislosti v roce 1776 dramaticky proměnil způsob, jakým se kladl důraz na geografi i a významnost místních názvů. Přibližně třetina místních názvů na začátku tohoto období v letech 1735–1744 souvisela s místy z širšího angloamerického kontextu, kam patřila jak Velká Británie, tak Severní Amerika. Ale během dekády, která bezprostředně předcházela Prohlášení nezávislosti, třetina místních názvů souvisela pouze se Severní Amerikou. Během posledních dvou let 1774 a 1775 souvisela pouze se Severní Amerikou celá polovina názvů. Ještě významnější z hlediska role tisku při nastolování agendy a vzniku politického konsenzu je, že po roce 1763 výrazně narostl počet symbolů odkazujících k americkým koloniím jako k jednotnému celku. Po tomto datu zhruba čtvrtina všech amerických symbolů v novinách odkazovala ke koloniím jako k jednomu, obecnému celku. Geografi cká agenda koloniálního tisku v 18. století pomohla vybudovat kulturní a politickou identitu nového národa.
Když se přesuneme do 19. století, narazíme i zde na pevnou víru reformátorů z éry pokroku v tyto schopnosti zpravodajských médií.
Určování veřejné agendy je, jak se zdá, součástí výkonu moci, která se nachází v základech demokratické politiky. Reformátoři měst se o tom poučili v devadesátých letech 19. století nejen v Chicagu a St. Louis, ale také v dalších velkých městech.
Například v Chicagu byla všechna veřejná témata, která na konci devadesátých let 19. století nabyla zásadního významu, předtím po značnou část této dekády prominentní součástí agendy novin. Intenzivní a soustavné zpravodajství o regulaci pouliční železnice vedlo k tomu, že se z něj na mnoho let stalo dominantní téma lokálních voleb do té míry, že v roce 1899 všichni kandidáti na starostu cítili potřebu učinit z regulace pouliční železnice hlavní téma své kampaně. Další příklad se týká jiné oblasti americké politiky na přelomu století. Známý kansaský redaktor William Allen White využil své noviny Emporia Gazette k vytvoření antipopulistické agendy. Ačkoli je obtížné přesně určit účinek této novinové agendy na místní veřejnou agendu v dané době, Jean Lange Folkerts dospěl k následujícímu závěru:
White nastoloval agendu svých čtenářů, v níž popíral ekonomické potíže farmářů v letech 1895–1900, protože se mu nezamlouvala jimi navrhovaná institucionální řešení a obával se ztráty vlivu podnikatelů a také ztrát východního kapitálu.
Na začátku této kapitoly jsme se zabývali bouřlivými šedesátými lety 20. století, z nichž pochází důkazy ohledně vlivu zpravodajských médií na zájmy veřejného mínění. Kapitola 1 obsahuje shrnutí vývoje tématu občanských práv ve Spojených státech v letech 1954–1976. Ačkoli tyto dva příklady z 20. století reprezentují jen krátké úseky dějin, jsou velmi užitečné – srovnávají obsah zpravodajských médií se systematickým výzkumem veřejného mínění, a to během značně dlouhé doby. Většina historických výzkumů, tedy výzkumy z doby před začátkem konání průzkumů veřejného mínění ve třicátých letech 20. století, tuto výhodu nemá. Ale s ohledem na širokou škálu důkazů ze současnosti, na nichž stojí teorie agenda -setting, Edward Caudill prohlásil: „Důsledkem pro historii je, že agenda tisku může sloužit jako dostatečný ukazatel názorů i mimo bezprostřední publikum novin či časopisů.“ Dále poznamenal, že pochopitelně existují limity a omezení, zejména pak předpoklad samotné existence rozšířené masové komunikace, která se šíří smysluplnými kanály mezi obyvatelstvo, jehož mínění nás zajímá.
Internetový obchodník roku 2009
Nedovolte mozku stárnout
