nakladatelství Portál - internetové knihkupectví

Vyčerpání starostmi

Depresivní lidé bývají demotivovaní. Mají dojem, že sebemenší úkon je stojí nekonečně mnoho sil. Před tímto vyčerpáním se pokoušejí uprchnout do spánku. Ale většinou se jim spát nedaří. Leží, nespí a myšlenky se točí v kruhu. Deprese jim odnímá všechnu sílu. Akumulátor je prázdný. U lidí, kteří příliš pracovali, se často setkáváme s depresí z vyčerpání. Tito lidé se angažovali a hodně toho dělali. A najednou nemohou nic. Přichází naprosté znejis tění. Mají pocit, že z nich unikla všechna síla, jsou vyčerpaní. Jejich vy čerpanost se pak projevuje jako deprese. Deprese z vyčerpání se dostavuje častěji u žen než u mužů, zejména pokud jde o ženy nadmíru svědomité a ctižádostivé, které si zároveň nejsou jisté samy sebou. Tako vá deprese nepřichází prostě proto, že člověk příliš pracoval. Pochází z trvalé afektivní tenze a emocionálního přetížení. Pokud ženy dlouho pracují v prostředí plném napětí, může to vést k depresím z vy čerpání. U mužů mívá deprese z vyčerpání příčinu v nedostatku uznání za jejich práci nebo v časovém tlaku, pod nímž pracují, a v neustálém vyrušování, pokud jde o intelektuální práci (srov. Steinhilper,str. 83n). Bývají to muži, kteří dlouhá léta nadprůměrně pracovali. Přehlíželi však urážky, které ve své práci zažili. Ale jednoho dne pohár prostě přeteče. Najednou propukají v křečovitý pláč, nebo ráno vstanou polámaní a ztěžklí, a nejsou už s to odejít do práce.
Hledám-li v Bibli příběh, který by vyprávěl o depresi z vyčerpání, napadá mě příběh o Ježíšově modlitbě v Getsemanské zahradě. Když Ježíš po svém zápasu s Bohem vstane od modlitby, vrací se k učedníkům a hledá u nich útěchu. V evangeliu sv. Lukáše se píše: „Shledal, že zármutkem usnuli“ (Lk 22,45). V řeckém originálu narazíme na slovo lype, které znamená smutek, starosti, soužení, zármutek. Učed níci nevydrželi bdít s Ježíšem. Prožili totiž příliš velké zklamání – jejich Mistr musí jít cestou utrpení. Učedníci nebyli vyčerpáni tím, že by předtím příliš pracovali. Snad jen neunesli napětí mezi fascinací, kterou v nich Ježíš vyvolal svými slovy, svými činy a tím, co z něho vyzařovalo, na jedné straně, a na druhé straně zklamáním, že pro tohoto Ježíše neexistuje východisko z utrpení, které ho očekává. Ježíš vždy mluvil o svém utrpení. A ještě než došli na Olivovou horu, hovořil při společné večeři o zradě jednoho z učedníků a o své nadcházející smrti. Učedníky to nepochybně silně znejistilo a emocionálně přetížilo. Ježíš nežádal od svých učedníků na Olivové hoře mnoho. Chtěl jen, aby se s ním modlili. Ale i na to už byli příliš unavení. Úplně zvadli a nedokázali se vzchopit k modlitbě. Vše jim připadalo nesmyslné. Byli přetíženi a unikli do spánku. Doslova zavřeli oči před tím, co je a Ježíše čekalo. Skryli se do spánku, aby se nemuseli dívat na to, co se děje s Ježíšem. Deprese může působit jako ochra na, v níž se uzavřeme před tím, co by nás duševně přetížilo. Učedníci jsou přetíženi myšlenkou, že by měl jejich Mistr zemřít. Zavřeli tedy oči a usnuli, aby se nemuseli soužit. Jenže ve spánku nemohou Ježíšovi nijak pomoci. Deprese chrání před tíhou neúspěchu, až domnělého, nebo skutečného. Čím hlouběji se však do ní postižený člověk noří, tím více klesá na mysli. Někdy už nedokáže ani vstát.