Liška, zajíc a kohout
Hra je zpracována na motiv lidové pohádky z Moravy. Vypráví o zajíčkovi, kterého mazaná liška vyhnala z chaloupky. Na lišku nakonec vyzraje nebojácný kohout.
Hrají: LIŠKA, ZAJÍČEK, KOHOUT, 2 PSI, MEDVĚD, KOZA, VYPRAVĚČ
Kostýmy a rekvizity:
Vypravěč: má na sobě barevné oblečení, které ladí s kostýmy herců
Zvířátka mají charakteristická ouška a jednobarevné oblečení – trička, tepláky, mikiny – podle své odpovídající barvy:
Zajíček: je šedý
Liška: je světle hnědá
Psi: jeden je černý, druhý hnědý
Koza: je bílá
Medvěd: je tmavě hnědý
Kohout: je červeno-zeleno-žlutý (krátké kalhoty, vestička), má červený hřebínek a nese kosu na trávu, obojí vyrobené z tvrdého papíru.
Typické uši zvířátek vystřihneme z papíru (děti si je mohou samy vyrobit) a vybarvíme. Nalepíme je na proužek tužšího papíru (asi 20x5 cm), na jehož okraje připevníme prádlovou gumu, kterou můžeme podvléct vzadu pod vlasy. Ocásky a srst: z textilu nebo kožešiny, na záda a ramena našijeme různé kousky plyše.
Scéna:
Domeček zajíčka, kolem naznačíme les nebo louku a cestu.
Domeček vytvoříme z velké papírové krabice. Vyřízneme okno, přilepíme kousek záclonoviny, barevné textilie. Liška vždy vykoukne z okna, když mluví.
Les vytvoříme z jednotlivých papírových stromů nebo kulis.
Tráva a květiny mohou být z barevného krepového papíru nebo z tvrdého kartonu podle vlastní fantazie.
L I Š K A, Z A J Í C A K O H O U T
OBRAZ 1 – U zajíčka před chaloupkou
VYPRAVĚČ:¨
Žila jednou jedna liška a zajíc. Liška měla chaloupku z ledu a zajíček z kůry. Když nastalo jaro, lišce chaloupka roztála, ale zajíčkovi zůstala. Liška přišla k zajíčkovi a poprosila ho:
LIŠKA:
Zajíčku, nech mě na chvíli ohřát ve své chaloupce z kůry.
ZAJÍČEK:
Jen pojď dál, liško, a ohřej se u mě.
(Liška vleze do chaloupky a vykoukne z okna ven, zajíček zůstane venku.)
LIŠKA:
Tak! A teď to je moje chaloupka a ty, zajíčku, jdi pryč!
(
Zajíček smutně odchází, hlavu v dlaních, pláče.)
VYPRAVĚČ:
Taková to byla prohnaná liška! Zajíčkovi nezbývalo než s pláčem odejít. Šel a potkal dva psy.
OBRAZ 2 – Střídavě na cestě a u chaloupky zajíčka
PSI:
Haf, haf, haf! Proč pláčeš, zajíčku?
ZAJÍČEK:
Jakpak nemám plakat? Měl jsem chaloupku z kůry a liška z ledu. Lišce chaloupka roztála, pozvala se ke mně a mě vyhnala.
PSI:
Neplač, zajíčku, my ji vyženeme!
ZAJÍČEK:
Nevyženete.
PSI:
Vyženeme! (Jdou k chaloupce.) Haf, haf, haf! Liško, pojď ven!
VYPRAVĚČ:
Liška se uvelebila na peci, ani se nehne a z pece volá ven:
LIŠKA
(vykoukne z okna chaloupky):
Jak vstanu, jak seskočím, budou chlupy lítat po všech koutech!
VYPRAVĚČ:
Psi se polekali a byli ti tam.
(
Zajíček odchází od chaloupky, hlavu v dlaních.) Zajíček jde a pláče. Potká kozu.
KOZA:
Mé, mé, mé. Proč pláčeš, zajíčku?
ZAJÍČEK:
Jakpak nemám plakat? Měl jsem chaloupku z kůry a liška z ledu. Lišce chaloupka roztála, pozvala se ke mně a mě vyhnala.
KOZA:
Neplač, zajíčku, já ji vyženu.
ZAJÍČEK:
I ne, nevyženeš. Psi ji vyháněli a nevyhnali, ani ty ji nevyženeš!
KOZA:
Vyženu! (Jdou k chaloupce.)
Mé, mé, mé! Liško, pojď ven!
LIŠKA:
Jak vstanu, jak seskočím, budou chlupy lítat po všech koutech!
VYPRAVĚČ:
Koza se polekala a byla ta tam. Zajíček jde a pláče. Cestou potká medvěda.
MEDVĚD:
Brum, brum, brum. Proč pláčeš, zajíčku?
ZAJÍČEK:
Jakpak nemám plakat? Měl jsem chaloupku z kůry a liška z ledu. Lišce chaloupka roztála, pozvala se ke mně a mě vyhnala.
MEDVĚD:
Neplač, zajíčku, já ji vyženu.
ZAJÍČEK:
Ne, nevyženeš. Psi ji vyháněli, nevyhnali. Koza vyháněla, nevyhnala. Ani ty, medvěde, ji nevyženeš!
MEDVĚD:
Vyženu! (Jdou k chaloupce.)
Brum, brum, brum! Liško, pojď ven!
LIŠKA:
Jak vstanu, jak seskočím, budou chlupy lítat po všech koutech!
VYPRAVĚČ:
Medvěd se polekal a byl ten tam. Zajíček zase jde a pláče. Za chvíli ale potká kohouta.
KOHOUT:
Kykyryký! Kykyryký! Proč pláčeš, zajíčku?
ZAJÍČEK:
Jakpak nemám plakat? Měl jsem chaloupku z kůry a liška z ledu. Lišce chaloupka roztála, pozvala se ke mně a mě vyhnala.
KOHOUT:
Neplač zajíčku, pojďme k chaloupce. Já ji vyženu!
ZAJÍČEK:
Ba ne, nevyženeš. Psi ji vyháněli, nevyhnali, koza vyháněla, nevyhnala, medvěd vyháněl, nevyhnal. Ani ty ji nevyženeš!
KOHOUT:
Já ji vyženu. Pojďme k chaloupce! (Jdou k chaloupce.)
OBRAZ 3 – Před chaloupkou zajíčka
VYPRAVĚČ:
Když přišli k chaloupce, kohout spustil:
KOHOUT:
Kykyryký! Kykyryký! Nesu kosu na pleci, hodlám lišku poséci! Liško, pojď ven!
VYPRAVĚČ:
A liška, jak to uslyšela, polekala se.
LIŠKA
(vykoukne z okna):
Počkej chvilku, oblékám se.
KOHOUT:
Kykyryký! Kykyryký! Nesu kosu na pleci, hodlám lišku poséci! Liško, pojď ven!
LIŠKA:
Počkej chvilku, prosím, kožich si navlékám.
KOHOUT:
Kykyryký! Kykyryký! Nesu kosu na pleci, hodlám lišku poséci! Liško, pojď ven!
VYPRAVĚČ:
Liška vyběhla ven, kohout na ni s kosou a liška utíkala pryč, co jí nohy stačily. Od té doby žil zajíček s kohoutem spokojeně v chaloupce. A liška? Ta se tak polekala, že se k chaloupce už ani jednou nepřiblížila.
