Portál
Kořeny problémů vzdělávání tkví, jak známo, hluboce v minulosti. Připomeňme zde např. více než sto let stará slova významného českého pedagoga Gustava Adolfa Lindnera (1828–1887):
V poslední době ozývají se jak u nás, tak i jinde vždy zřetelněji hlasy o přetížení mládeže učební látkou. Zároveň s těmito stesky vyskytují se i stížnosti, že ovoce školního vyučování není dosti trvanlivé a že žáci záhy zapomínají, čemu se ve škole byli naučili.
Každodenní zkušenost nás může poučiti, že výsledky, jakých se namnoze doděláváme ve školách, nikterak neodpovídají onomu ohromnému aparátu, s jakým se tam pracuje a jehožto rozsáhlost se jeví v učebních osnovách příslušných škol. My chceme vypěstovati obry a vychováváme trpaslíky…
Příčinou oněch neutěšených úkazů … jest onen povrchní pedagogický náhled, že vyučování záleží v pouhém hromadění látky učební, a že měřítkem vzdělanosti jak rozumové, tak mravní jest množství vědomostí, kterým se byl žák naučil.
Tento náhled, který přeceňuje vliv vzdělání pouze látečného, maje za to, že každé vnímání naučené látky, bez ohledu k tomu, jak se jí zmocňuje a zdali je užívána, jest již skutečným stupňováním duševní síly … rozkvět a zdar školního vyučování nejvíce ohrožuje. (Lindner, 1975, s. 164)
O čem svědčí skutečnost, že v tomto citátu zestárl jen jazyk? Všechny problémy zůstaly. Máme dnes prostředky řešit účinněji naznačené otázky? Domníváme se, že východiskem může být ohlášený hlubší pohled na otázky vzdělávání. Inspirací nám přitom budou tzv. tři světy Bolzana-Poppera, o nichž jsme podrobněji psali v článku Hejný, Kuřina (2000). Myšlenka tří světů se ovšem táhne celou kulturní historií a můžeme ji v jistém smyslu vystopovat již u Platona a Aristotela (Popper, Lorenz, 1997).
Internetový obchodník roku 2009
Nedovolte mozku stárnout
