Portál
Klíčová slova: Chudoba. Socioekonomický status (SES). Zadlužení. Stres. Existenční minimum. Životní minimum. Dávky pomoci v hmotné nouzi. Dávky státní sociální podpory. Finanční gramotnost. Peněžní gramotnost. Cenová gramotnost. Rozpočtová gramotnost. Dluhové poradenství. Stres.
8.1 Vymezení chudoby
Měřítkem chudoby může být úroveň příjmů rodiny a úroveň spotřeby. Za spolehlivější měřítko bývá považován (např. Bradley, Corwyn, 2002) tzv. socioekonomický status (SES), který kromě příjmů zahrnuje další faktory jako vzdělání rodičů či jejich zaměstnání. V této kapitole bude problematika chudoby nazírána z pohledu celkového SES. Nověji se k těmto tradičním kritériím přidávají dostupnost statků a služeb zajišťujících důstojný život.
Zdrojem chudoby je obecně nezaměstnanost, nízký příjem ze zaměstnání, nízké vzdělání a nedostatečná úroveň vlastněných zdrojů.
8.2 Vliv chudoby na děti
Chudoba přináší dětem zvýšená rizika, nejen z hlediska jejich tělesného a duševního vývoje, ale také z hlediska jejich budoucího zařazení do společnosti. Jejich přehled podáváme podle současných zdrojů (Barnett, 2008; Elder, 1986; Bradley, Corwyn, 2002; Kiser, 2007). Děti z chudých rodin provázejí komplikace již od nitroděložního vývoje. Je u nich větší pravděpodobnost, že se narodí předčasně, s nízkou porodní váhou, se zdravotními komplikacemi, jako je např. fetální alkoholový syndrom nebo závislost na drogách. V dětství u nich dochází častěji k úrazům, je u nich vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí. Děti chudých bývají častěji hospitalizovány, hospitalizace jsou delší než u dětí z rodin s vyšším SES. Významně častěji prožijí v průběhu dětství traumatizující událost. U dospívajících dětí z chudých rodin se častěji než u jiných dětí objevují deprese, přejídání a další psychické problémy a vyšší míra sebevražednosti. Zdravotní důsledky přetrvávají do dospělosti. Rozdíly jsou ovšem prokázány také v dalších oblastech. Děti z rodin s nízkým SES dosahují horších školních výsledků i výsledků v testech rozumových schopností. Rozdíly jsou v rozvoji řeči.
Poněkud složitější je určení vlivu chudoby na sociální a citový rozvoj dětí. Výsledky průzkumů naznačují, že u dětí s nízkým SES se častěji objevují psychické problémy a společensky nežádoucí chování (D’Onofrio, 2008). U adolescentů se podle téhož autora zvyšuje riziko delikvence. Souvislost se vznikem závislostí na drogách a alkoholu se neprokázala.
Není úplně jednoduché oddělit samotný SES od dalších vlivů, které do života dětí vstupují. Kromě nízkého SES se mají v řadě případů vliv další rizikové faktory, jako je příslušnost k minoritě, vážné psychické či zdravotní problémy v rodině apod. Někdy je obtížné přesně rozlišit příčinu a následek. Nicméně je zřejmé, že nízký SES ovlivňuje životy dětí v mnoha směrech, a proto je pro sociální pracovníky v průběhu hodnocení faktorem hodným zřetele.
Někteří autoři (např. Barnett, 2008; Bradley, Corwyn, 2002) zdůrazňují vliv stresu, který charakterizuje každodenní život rodin s nízkým SES. Ekonomická nouze je pro dospělé členy rodiny natolik stresující, že to má vliv na jejich duševní rozpoložení a zdravotní stav. To se následně odráží ve zhoršené péči o děti. Pokud s sebou fi nanční nedostatek nese špatné fyzické prostředí, jako je stav bytu, domu či místo bydlení apod., příp. nemožnost uspokojení základních fyzických potřeb, jako je dostatek jídla a tepla, je dopad na dítě ještě větší.
Ekonomicky znevýhodnění rodiče jsou podle tohoto modelu v takovém stresu, že vykazují některé specifi cké poruchy rodičovského chování, což potvrzují výzkumy z posledních let (např. Hoff et al., 2002). Tito rodiče málo oceňují vývojové úspěchy svých dětí a jejich schopnosti. Málo s dětmi komunikují. Rozdíly jsou v kvalitě komunikace formální i obsahové. Naopak při výchově byly matky s nízkým SES mnohem striktnější, direktivní až omezující. Častěji a přísněji děti trestaly. SES rovněž ovlivňuje způsob, jakým rodiče dohlížejí na trávení volného času dětí. Děti vzdělanějších matek (v USA) častěji tráví volný čas aktivně, naopak děti z rodin s nízkým SES častěji sedí u televize. Výsledky by se v ČR patrně příliš nelišily. Naopak se neprokázaly významné rozdíly v informovanosti rodičů o pohybu dětí. Rodiče napříč různě sociálně postavenými skupinami vědí zhruba ve stejné míře, co momentálně dělají jejich děti (viz cit. práce).
Pokud se podíváme na znaky používané k určování SES samostatně, zjistíme, že samotný příjem má na rodičovské chování nejslabší vliv. Mnohem důležitější se ukazuje vzdělání a zaměstnání rodičů (Hoff , 2002). I další zdroje (D’Onofrio, 2008) ukazují na to, že negativní vliv nízkého příjmu, může být do určité míry kompenzován dobrou úrovní matčiných rozumových schopností.
Nejvíce jsou chudobou ohrožené rodiny s jedním rodičem, což jsou zdaleka nejčastěji rodiny s matkou. Výzkumy ve Spojených státech, Německu, Švédsku a Velké Británii (Aisenbrey, 2009; Gangl, Zielfe, 2009; Budig, England, 2001) ukázaly, že žena s jedním dítětem má průměrně o několik procent nižší plat než bezdětná žena. Tento rozdíl se s počtem dětí zvyšuje a při třech dětech činí již kolem jedné pětiny. Z tohoto pohledu mít děti znamená pro ženu větší ekonomické nesnáze.
Rizikovou životní událostí je z ekonomického hlediska nepochybně také rozvod. U nás a v zahraničí dopadají ekonomické důsledky rozvodu více na ženy a na děti. Mužů se rozvod zpravidla dotkne méně a jsou lépe schopni fi nanční ztrátu vyrovnat. Nejvýhodnější z hlediska ekonomického zajištění rodiny a dětí je tradiční model manželství či partnerství obou rodičů.
Internetový obchodník roku 2009
Nedovolte mozku stárnout
