nakladatelství Portál - internetové knihkupectví

Krása je plodem práce vykonávané s láskou

Když se nad tím zamyslíte, dojdete jistě k závěru, že svět vaší práce je něčím velmi významným. To, co děláte, vás musí být hodno; mělo by to zasluhovat vaši pozornost, odpovídat vaší důstojnosti a nebýt v rozporu s vaší sebeúctou. Svou práci můžete dělat opravdu dobře jen tehdy, máte-li ji rádi. Někdy je to zpočátku těžké. Sestoupíte-li však do hlubiny své duše, naučíte se tam přistupovat ke své práci s láskou. Cokoli děláte s láskou, je vpravdě tvůrčí činností.
Tuto skutečnost výmluvně ilustruje příběh o japonském zenovém mnichovi. Císař měl skvostnou starožitnou vázu, která byla neobyčejně krásná a velmi bohatě zdobená. Jednoho dne tato váza spadla a rozbila se na miliony malých kousků. Sebrali tedy všechny kousky a zavolali nejlepšího hrnčíře v zemi, aby vázu znovu sestavil. Pokusil se o to, ale byl neúspěšný. Za tento nezdar zaplatil ztrátou hlavy. Císař zavolal druhého nejlepšího hrnčíře, a vše se opakovalo. Tak to pokračovalo několik týdnů. Nikomu z nejlepších japonských umělců se nepodařilo vázu znovu složit a všichni byli popraveni. Posledním umělcem, kterého povolali do paláce, byl starý zenový mnich, který žil spolu se svým mladým učedníkem v jeskyni vysoko v horách. Mnich přišel, osobně posbíral všechny střepy a odnesl si je do své dílny. Pracoval celé týdny, až byla nakonec váza zase v pořádku. Jeho učedník užasl nad její nádherou. Společně odnesli vázu zpět do paláce. Císař a všechny jeho kurtizány se obdivovali kráse znovu sestaveného skvostu. Starý mnich byl štědře odměněn a spolu se svým učedníkem se vrátil do horské jeskyně. Jednoho dne se stalo, že učedník cosi hledal a k svému překvapení přitom narazil na několik střepů z císařovy vázy. Běžel za svým mistrem: „Pohleď na tyto střepy, které zde zůstaly. Jak jsi bez nich mohl vytvořit vázu stejně nádhernou, jako byla ta původní?“ Starý mnich mu odpověděl: „Když to, co děláš, vychází z milujícího srdce, vždycky vytvoříš něco překrásného.“

Požehnání
Kéž tě vede světlo tvé duše.
Kéž světlo tvé duše požehná tvou práci srdečnou láskou a vroucností.
Kéž v tom, co děláš, vidíš krásu své vlastní duše.
Kéž posvěcení, kterého se dostává tvé práci, osvítí, obnoví a uzdraví ty, kdo s tebou pracují, i ty, komu jsou určeny výsledky tvé práce.
Kéž tě tvá práce nikdy neunaví.
Kéž v tobě otevře pramen svěžesti, inspirace a nadšení.
Kéž jsi přítomen v tom, co děláš.
Kéž tvá duše neutone v roztržitosti.
Kéž pro tebe den neznamená břemeno, které musíš nést.
Kéž tě jitro nalezne bdělého, svěžího, plného snů a otevřeného možnostem a příslibům nového dne.
Kéž tě večer zastihne v dobré pohodě, vyrovnaného a naplněného.
Kéž je tvá noc požehnaná, bezpečná a klidná.
Kéž tě tvá duše upokojí, utěší a obnoví.