nakladatelství Portál - internetové knihkupectví

Odpovídající rodičovství

Děti se samozřejmě v první fázi učí převážně od rodičů. Matky a otcové, kteří dokážou strávit čas s nadanými dětmi, jsou schopnější naladit se na jejich zájmy a reagovat tím, že jim poskytnou nadstavbové vzdělávací příležitosti. Je důležité, aby rodiče svým ratolestem četli, a to i v případě, že děti už zvládají čtení samy. V raném věku jim mohou rodiče pomáhat nacházet vhodné zájmy prezentací svých vlastních zálib i tím, že jim umožní poznat příhodná prostředí a činnosti – usnadní jim proniknout do takových oblastí zájmů, jako je umění, příroda, hudba, muzea a sporty. Děti, které se už zajímají o konkrétní oblast, potřebují příležitosti k rozvíjení zájmu. Podpora a stimulace v rodině je zásadní pro rozvoj talentu.

Rodiče by měli mít při výchově a péči o své děti příležitost těžit ze spolupráce jak s učiteli, tak s poradenskými pracovníky. Při vhodné součinnosti rodiny se vzdělávacími a poradenskými institucemi může vzniknout systém péče o nadané, který bude mapovat celý vývoj dítěte od jeho prvních vývojových etap až po dokončení vzdělání a zařazení do profesní struktury společnosti. Základem úspěšné práce s nadaným dítětem je, jak už jsme zdůraznili, jeho včasné objevení, identifi kace.

Rodinné vztahy

Nezkušené rodiče dokáže nadané dítě obvykle zcela zaskočit a vyčerpat. V době, kdy si potřebují na chvíli od svého potomka odpočinout, jim může při hlídání či zabavení dítěte pomoci širší rodina, prarodiče, přátelé a známí, kteří žijí poblíž. Taková podpora je pak jistě nezbytná u matek samoživitelek. Od chvíle, kdy děti začnou mluvit, neustále kladou nepřeberné množství otázek a často útočí na autoritu rodičů. „Udělej to, protože to říkám“ na ně většinou nepůsobí jako argument. Obecně se dá říci, že rodiče, kteří neztrácejí trpělivost neustálým zdůvodňováním a vysvětlováním, mají větší šanci přimět své nadané ratolesti ke spolupráci než ti, kteří si autoritu vynucují příkazy a tresty. Pokud dospělí s dětmi mluví a naslouchají jim s respektem, existuje větší šance, že reakce potomků budou také respektující. Taková intenzivní práce a péče ovšem vyžaduje nesmírnou trpělivost a houževnatost.

Jakmile děti trochu povyrostou, dobrým způsobem, jak rozdělit úkoly a naučit je vyjednávat, může být rodinné sezení nebo rodinná rada. V tomto fóru mají děti rovnocenný hlas s ostatními členy rodiny; setkání poskytnou únik od zbytečných hádek a sporů (které se přesto mohou občas vyskytnout). Pro nadané dítě je nezbytné zažívat pocit emocionálního přijetí rodiny i ve chvílích, kdy spolu její příslušníci momentálně v něčem nesouhlasí (Silvermanová, 1992).

Umístění do vhodné školy

Na rodičích samozřejmě spočívá i nelehký úkol umístit nadané dítě do vhodné školy. Podle odborníků může každý nadaný jedinec vytěžit z možnosti alespoň určitou dobu školní výuky strávit s intelektovými vrstevníky. Vzhledem ke skutečnosti, že u nás neexistuje široká síť speciálních programů pro nadané školáky, musí se rodič rozhodnout alespoň pro dostatečně kvalitní a náročnou školu. V případě, že poblíž místa bydliště není žádné zařízení se specializovaným programem pro nadané děti (zatím je jich v republice jen několik), lze také zvážit variantu umístit potomka do školy s rozšířenou výukou jazyků nebo matematiky. I když tento typ škol zdaleka nepostihuje naplnění všech potřeb nadaných žáků, většinou alespoň obsahuje kritérium výběrovosti, které je jistou známkou kvality.

Podpora rodičům

Nadané děti potřebují silné a zodpovědné zastánce a k takovému postoji může rodičům pomoci, když se sdružují v rodičovských skupinách či klubech. Vytrvalost, kterou s sebou přináší větší skupina, pomáhá rodiče ujistit, že podporovat nadané potomky je v pořádku. Potřebují slyšet zkušenosti podobné těm jejich a sdílet způsoby výchovy s ostatními otci a matkami – rodičovské skupiny jsou místem, kde se tak děje.

Je také nezbytné, aby se rodiče dětí se speciálními potřebami v raných letech školní docházky scházeli s jejich učiteli. Mohou spolu lépe řešit výukové potíže a popřípadě i dohodnout vhodné úpravy, které by dítěti nejvíce vyhovovaly. Když rodiče a učitelé pracují společně, daří se vytvořit vhodné programy a případné problémy lze podchytit včas. Někdy mohou rodiče učitelům pomáhat s přípravou některých výukových materiálů, se školní knihovnou, připravit krátké vstupy do vyučování v malých skupinkách apod. Rodiče s efektivním přístupem zůstávají zapojeni do vzdělávání svých dětí i po vstupu do školy a také se neustále informují o možnostech péče o nadané (Silvermanová, 1992).