nakladatelství Portál - internetové knihkupectví

Zařazení v programu

Při náročných závodech dochází k výraznému výdeji sil nejen fyzických, ale také psychických a volních. Protože naším cílem většinou není účastníky zničit, závody zařazujeme raději méně. Na týdenní akci zpravidla vystačíme s jedním opravdu náročným závodem.
Dbáme také na vhodné umístění závodů ve scénáři. Týmové orvávací hry zařazujeme zhruba ve třetině akce, protože v této fázi má hra žádoucí stmelovací charakter a současně už se účastníci znají dostatečně na to, aby si vzájemně pomáhali a hecovali se. Individuální závody zařazujeme spíš v poslední třetině akce. Velice důležité je technické zabezpečení závodu – v průběhu závodu dáme k dispozici tekutiny (studenou vodu či teplý čaj) a občerstvení (cukr, ovoce), po závodě zajistíme teplo, sucho a možnost umýt se. Osvědčeným prvkem je zařazení masáží po ukončení závodu – účastníci se rozdělí do dvojic (nejlépe smíšených) a vzájemně se masírují. Amatérsky prováděné masáže mají sice účinek spíš psychický než fyzický, ale i tak jsou vhodným doplněním závodu. Nicméně když už se rozhodneme masáže zařadit, věnujeme jim náležitou pozornost: masáže by měl vést zkušený masér, v místnosti by mělo být dostatečně příjemně (především teplo) a měly by být k dispozici základní pomůcky (krémy na mazání, voda na pití). Na masáže vyhradíme dostatek času, uspěchaná masáž je horší než žádná.
Ve fyzicky namáhavých chvílích dochází často k uvolnění psychiky, odkrývání charakterů a vztahů ve skupině. Pokud k tomu dojde, zařadíme reflexi . V případě hladkého průběhu není reflexe nutná a zařazujeme ji případně pouze ke společnému sdílení zážitků.

Rozdělení

Pro rozdělení účastníků do závodních týmů máme tři základní možnosti. Každá z nich sleduje jiné cíle.

Jednotlivci

Závody jednotlivců používáme, pokud se pokoušíme simulovat reálný sport (například orientační běh nebo triatlon). V těchto případech je důležité snažit se co nejvěrohodněji napodobit atmosféru reálného závodu. Cílem je zde zejména zvýšení kondičky a možnost srovnání.

Dvojice

Při rozdělení do dvojic používáme většinou koedukované dvojice. Kromě fyzického tréninku je pak hra také průpravou sociálních dovedností. Týmy

Společné soutěžení přispívá k utužení skupiny a také zvyšuje motivaci – většina lidí se znatelně víc snaží, když soutěží nejen za sebe, ale za celý tým. Tým se buď během celého závodu pohybuje společně, nebo se závodí štafetovým způsobem. U štafet se pak všichni členové týmu vydávají postupně na stejnou trať, nebo každý člen plní jiný úkol.

Způsob pohybu

Závody spočívají v překonání trati zadaným pohybem. Základní využitelné způsoby pohybu jsou následující:

- běh: sprint, vytrvalostní, terénní, do vrchu, pozadu, ve svázané skupině,
- omezený pohyb jednotlivce: po čtyřech, „na kraba“ (po čtyřech pozadu břichem nahoru), žabáci, po jedné noze, snožmo,
- pohyb ve dvojici: za ruce, zády k sobě, na zádech, trakař, tanečně,
- jízda na kole,
- plavání,
- plavba na lodi, voru či jiném plavidle,
- kutálení kuličky, míčku, pneumatiky…,
- překážková dráha (přírodní),
- vlastnoručně vyrobený dopravní prostředek (například koloběžka, vozítko, nosítka – viz část 11.4).

Stíhací závod

Stíhací závod je alternativou ke klasickému závodu. Předpokládejme, že závod se má konat na kruhové trati, přičemž je jedno, jestli se celý okruh překonává stejným způsobem, nebo jsou na něm různé úkoly. Klasický závod: odstartujeme všechny soutěžící (ať už týmy, nebo jednotlivce) na stejném startovním místě; vyhrává ten, kdo první překoná zadaný počet okruhů. Stíhací závod: na začátku umístíme každého soutěžícího na jiný bod okruhu (v pravidelných intervalech); všichni soutěžící postupují po okruhu ve stejném směru, pokud se někomu podaří dostihnout předcházejícího soutěžícího, vyřadí jej; vyhrává ten, kdo zůstane na okruhu poslední.
Stíhací závod zvyšuje motivaci. Hráči jsou nuceni bez přestávky podávat maximální výkon, protože jim neustále hrozí vyřazení, respektive mají možnost vyřadit někoho jiného. Stíhací závod je výhodný, pokud máme na okruhu rozmístěna stanoviště s úkoly, které nemůže plnit víc týmů současně. Při běžném závodě by se na stanovištích mohly tvořit fronty, při stíhacím závodě to nehrozí. Nevýhoda stíhacího závodu spočívá v jeho obtížné nastavitelnosti. Musíme velmi dobře odhadnout délku okruhu, rozestupy mezi soutěžícími a obtížnost úkolů, jinak vzniká nebezpečí, že hra bude buď velmi rychlá, nebo naopak velmi zdlouhavá.