Portál
Na Blatech kolem Borkovic, Mažic, Komárova, Vlastiboře a Svinek se lidé báli strašidel. Ježibab i zlých bab, hejkalů v lesích, di voženek i zrádných bludiček. Věřili, že v poledne chodí v polích polednice a po klekání večernice. Nejvíc ze všeho se báli hastrmana, který žil v bažinách. Byl to ten hastrman, který lhal, že ho Jakub Krčín jmenoval místodržitelem v Rožmberském rybníku. Při vodnické rebelii z Rožmberka utekl. Jmenoval se Satrapa. Dělal li dem útrapy. Byl to otrapa.
Člověku se moc nepodobal, na nohou měl mezi prsty blány. Když šel, pod nohama mu čvachtalo. A hlavu vám měl, inu, takovou mě churu. Pysky odulé jako žabák, nos jako poďobanou okurku. Z brady mu trčelo několik divných zelených chlupů a baziliščí oči měl veliké jako kachní vejce a každé vypoulené jinak. Na koho se těma baziliščíma očima podíval, toho uhranul. Kdo ho vídal častěji, dostal osypky. Nosil zelený fráček, takový rašelinovatý, ale víc do špinava. Visel na něm jako na plotě. Odkud ho měl, kdo mu ho šil, se nevědělo. Z levého šosu fráčku mu pořád crčela voda, nechával za sebou mokrou stopu. Když někde postál déle, zůstala po něm kalužinka.
V bažině, kde žil, to bublalo a kolem to smrdělo po zkažených vejcích. Nejčastěji vylézal z bažin za mlhy nebo večer za šera a hned se rozhlížel, koho by okradl. Někdy chodíval od stavení ke stavení po žebrotě. Když nedostal to, o co prosil, hryzal si vztekle pysky. Když nedostal nic, hrozil, že očaruje krávy, aby nedojily, že při volá nemoc na dobytek i na hospodáře, že zapálí chalupu nebo že sešle na úrodu kroupy. To se ví, že se lidé báli a radši mu dali, co chtěl, aby šel zase o dům dál.
Před dávnými lety vedla stará cesta kolem Panenských blat až kamsi do Rakous. Kdo nemusel, po té cestě večer nechodil. Kvůli bludičkám, ale hlavně kvůli Satrapovi. Radši to všichni brali oklikou. Ani ve dne, když byla mlha, nebylo radno tudy chodit. Ale forman Šrotýř tudy jezdit musel. Vozíval jeden den v týdnu pi vo z třeboňského pivovaru. Na pivo měl Satrapa vždycky velký zálusk. Forman s ním měl často potyčky. Někdy stačilo hastrmana párkrát šlehnout bičem po hřbetě a zalezl do bažiny, někdy byl Satrapa drzý a neodbytný.
Šrotýř byl statný a silný muž. Pro strach měl uděláno, ale koně se hastrmana báli. Když se objevil, vzepřeli se ko py ty proti cestě a strachy řehtali. Mezi bažinami to bylo o život.
Jednou, takhle na podzim to bylo, vezl forman Šrotýř brzy ráno vůz plný sudů piva, až loukotě praštěly. Grošáci táhli pořádný náklad.
Všude kolem byla mlha. Krájet by se dala. Nikde živé duše, nebylo vidět ani na krok. Forman Šrotýř seděl schoulený na kozlíku, aby mu bylo tepleji. Občas prásknul bičem do mlhy a sakroval na to kakraholtské počasí. Štěstí, že koně znali cestu a nezahnuli do bažiny. V rákosí řičel chřástal jako splašený, na mokřadlech kvákaly žáby, z dutin stromů houkali sýčkové. Ti nic dobrého nikdy nezvěstují.
Čas přesně pro hastrmanův nekalý úmysl. Vynořil se pomalinku z bažin a rychle hupnul zezadu pod plachtu na vůz. Natotata na razil sud a začal do sebe lít pivo. Chlemstal, jako by měl kachní ža ludek. Forman si ho nevšiml, ale grošáci strachem ržáli. Začali se plašit. Forman hned věděl, kolik uhodilo. Satrapa do stal zase zá lusk na pivo. Hbitě seskočil z kozlíku. Bodejť by si nechal líbit, aby mu takový voškrda zlodějská vychlemstal pivo. Za pivo byl zodpovědný. Jakmile otrapu uviděl, rozběhl se dozadu za vůz a spustil na Satrapu, jako by byl soudný den: „Obejdo zlodějská! Alou!“ Šlehl párkrát otrapu bičem po hřbetě, popadl ho za šos fráčku a chtěl ho stáhnout z vozu. Kdepak! Hastrman byl k sudu přisátý jako pijavice. Nabažit se nemohl. Snad chtěl vyzunknout celý soudek piva. Odtrhnout se nedal. Šrotýř mu bubnoval po hřbetě. Kdepak! Satrapa chlemstal a chlemstal. Forman na konec přece jen záškodníka stáhl z vozu. Bohužel i se sudem. Tak byl k němu Satrapa přisátý. Sud se odkutálel do bažiny, hastrman se formanovi vysmekl. Udělal dlouhý nos, přiopile se zařehtal a vcukuletu šup za sudem do bažiny.
„Herdek filek, basamafousama,“ lamentoval forman Šrotýř. Sud piva, o který přišel, musel chtě nechtě pivovaru zaplatit.
Internetový obchodník roku 2009
Nedovolte mozku stárnout
