Počet členů. Optimální počet účastníků v reminiscenční skupině je 5–10, přítomni jsou obvykle též dva vedoucí skupiny – facilitátoři, reminiscenční asistenti. Při větším počtu členů skupina ztrácí charakter malé sociální skupiny, vykazuje tendenci rozpadat se na podskupiny, obtížně se domlouvají pravidla, slova se ujímají častěji ti nejprůbojnější jedinci, ostatní se nemohou prosadit a jednotlivé příspěvky zůstávají povrchní. Facilitátoři mohou jen stěží koordinovat práci takové skupiny ke spokojenosti všech. Na druhé straně menší počet členů snižuje možnost sdílení vzpomínek s druhými lidmi, nebývá tolik podnětů a debata vázne. Výběr deseti účastníků do skupiny se osvědčil v našem výzkumném projektu, neboť obvykle se někdo nedostavil z důvodu nemoci nebo jiného programu a jeho účast v předpokládaných osmi sezeních byla minimální.
Frekvence sezení. Pro zajištění soudružnosti skupiny a její vlastní identitu by se skupina měla scházet alespoň jedenkrát týdně, v sériích (blocích) 6–10 sezení. Bloky skupinových sezení mohou být přerušeny několikatýdenní přestávkou, která poskytne čas na odpočinek, zhodnocení minulého bloku a naplánování dalšího s novou skupinou. Je nutné jednoznačně stanovit, kolik setkání skupiny se uskuteční, kdy bude blok zahájen a kdy ukončen. Jde o pravidlo, které umožní, aby postupně každý obyvatel domova mohl dostat šanci zúčastnit se. Zároveň se odstraní nebezpečí, že se účast ve skupině stane výsadou pouze pro vyvolené. Skupina by se tak uzavřela a získala by zcela jiný charakter, než jaký byl původní záměr. Takové výběrové elitní skupiny v institucích existují, např. v podobě šachového kroužku či karetní skupiny, obvykle jsou však silně uzavřené a nepotřebují žádné profesionální vedení. Pokud si členové reminiscenční skupiny mezi sebou vytvoří silné vztahy, mohou se dále scházet již bez reminiscenčních asistentů, dle pravidel, které si neformálně stanoví oni sami. Mohu společně dále vzpomínat, ale mohou též dělat jiné, daleko zajímavější aktivity. Asistenti splnili tímto způsobem svůj úkol nejlepším možným způsobem, protože se jim podařilo založit něco, co má dlouhodobé trvání a funguje zcela přirozeně a samostatně.
Délka sezení. Sezení skupiny trvá obvykle jednu hodinu, ale může být i kratší, např. v případě, kdy pracujeme s lidmi s demencí. Účastníci musí být s délkou skupinového setkání obeznámeni a musí také vědět, že kdokoli může podle své potřeby odejít, a to bez udání důvodu. Je dobré upozornit klienty, že se blíží konec setkání, a strukturovat průběh skupiny tak, aby zůstala chvíle na zhodnocení činnosti a rozloučení účastníků. Je také vhodné, když si účastníci během setkání mohou společně vypít šálek čaje nebo kávy, případně když je k dispozici malé občerstvení (sušenky). Tyto aktivity jsou součástí příjemné atmosféry, ale je třeba počítat s tím, že zaberou určitý čas.
Internetový obchodník roku 2009
Nedovolte mozku stárnout