Portál
Edukačně hodnotící profil 8–15 let obsahuje níže uvedené oblasti, které podle zkušeností autorů zohledňují specifika vývoje dětí s PAS. Sociální dovednosti Vývoj v oblasti socializace je důležitý pro regulaci vlastního chování, které je závislé na zvládnutí daných norem. Nejde jen o rozvoj v oblasti obecných společenských norem, ale i norem, které vytváří dětská skupina. Ve školním věku probíhá socializační vývoj dítěte v několika různých sociálních skupinách, z nichž každá má svoje specifické rysy a zde získaná zkušenost má pro vývoj dítěte jinou hodnotu. V tomto věku nabývá na významu škola, která má svoje typické socializační požadavky. Společnost si vytváří představu určitého typu žáka, jehož znaky by, alespoň rámcově, měly mít všechny děti. Dítě je ve škole vystaveno očekávání, vyplývajícímu z této normy, k jejímuž respektování ho společnost tlačí. Rozvoj individuálně specifických rysů osobnosti a identity dítěte závisí více na rodině a ve středním školním věku také na vlivu dětské skupiny. Školní období je pro dítě přípravou na dvě významné životní role: profesní a vrstevnickou.
Emoce
Někdy se setkáváme s takovým pohledem na vývoj emocí, který emoce vnímá jako samostatnou jednotku, jež se vytváří sama o sobě, nezávisle na denních událostech. City se však nevyvíjejí samostatně a izolovaně, jsou spojeny s předměty, situacemi, lidmi, což se také odráží v jednotlivých položkách. City něco vyjadřují, jsou s něčím spojeny a něco je vyvolalo.
Existuje souvislost mezi nárůstem negativních emocionálních vztahů a nástupem abstraktních úvah, což vyvolává otázku, zda emoční změny jsou důsledkem kognitivního růstu, nebo zda předcházejí vývoji abstraktních úvah.
S nástupem do školy zaznamenávají emoce dynamický nárůst. Sebehodnotící emoce přispívají k rozvíjení sebepojetí a ke zvnitřňování norem sociálního života. Postupně se vytváří schopnost zapojení do sociálního porovnávání, žák je schopen hodnotit sebe sama reálně. Se zvyšující se schopností jemněji rozlišovat a popisovat sebehodnotící emoce, jako je vina, zahanbení, hrdost apod., sebeuvědomování proniká do větších hloubek sebehodnocení a aktivuje negativní emoce – strach, smutek, znechucení. Sebehodnotící emoce potom vzbuzují další pocity.
Řeč a jazyková komunikace
Vývoj řeči je s nástupem do školy v podstatě ukončen. Verbální projev žáka by měl po formální stránce (výslovnost, větná stavba, základní gramatické struktury, prozodické faktory řeči – přízvuk, melodie, intonace, rytmus) odpovídat požadavkům běžné konverzační řeči a v dalším vývoji dochází už jen k nárůstu slovní zásoby a ke zkvalitňování jednotlivých oblastí jazyka a jazykové komunikace – zlepšování pragmatické a sémantické roviny jazyka, úspěšná regulace řeči v různých komunikačních situacích, tříbení stylistické a gramatické stránky řečových projevů a osvojování grafické podoby řeči.
Postupné osamostatňování se a rozšiřování sociálních kontaktů je spojeno s rozvojem dovedností sociální interakce, především komunikace. Komunikace je jejich předpokladem, ale zároveň je jejich prostřednictvím rozvíjena.
Školní dítě dovede komunikovat na různé úrovni podle toho, zda je mezi dospělými nebo mezi dětmi, zda je ve škole nebo doma. Schopnost diferenciace komunikačního stylu vyplývá ze zkušeností, ale do značné míry souvisí i s rozvojem myšlení. S rozvojem osobnosti dítěte i jeho novými sociálními zkušenostmi se ve školním středním věku zřetelně odděluje specifický způsob komunikace dětské skupiny. Dítě si dobře uvědomuje, že takto může mluvit pouze se svými vrstevníky. Komunikace žáka s učitelem, stejně jako komunikace v rodině, má svá přesná pravidla. Komunikace v rodině je na rozdíl od komunikace ve škole méně formální i obsahově jiná. Ve škole určuje učitel oblast i způsob komunikace, v domácím prostředí si může komunikační styl i obsah dítě zvolit, ale musí ho přizpůsobit dané situaci. Všechny výše popsané způsoby komunikace mají pro dítě výrazný socializační přínos a jsou důležité pro jeho budoucí postavení ve společnosti.
Paměť
Paměť je schopnost ukládat, uchovávat a vybavovat si informace v mozku. S rozvojem řeči se paměť rozvíjí neobyčejně rychle. K výraznému skoku dochází mezi 6. a 10. rokem věku, kdy je paměť stále více strukturována. Po 10. roce stoupá síla paměti již pozvolněji, ale zvyšuje se schopnost vědomé pozornosti, rychlost zpracování informací a tím konečně i metapaměť neboli představa o vlastnostech a schopnostech vlastní paměti.
Paměť můžeme dělit podle různých hledisek. V EHP 8–15 let je uvedena sluchová – verbální paměť a také paměť zrakově prostorová. Ty jsou velmi důležité pro získávání vědomostí a školní úspěch. Proces zapamatování ovlivňuje celá řada faktorů – vnější okolnosti, emoce i vnímání. Objektivní posouzení úrovně paměti nelze provést bez komplexního pohledu na celý proces zapamatování.
Pohybově koordinační dovednosti
Motorický vývoj souvisí s celkovým rozvojem osobnosti. Pro rozvoj motoriky je důležitý tělesný pohyb, který je základem pro rozvoj uvědomění si vlastního těla a jeho vztahu k okolí. Významné je propojování motorických dovedností a činností s dalšími oblastmi vzdělávání, jako je hudební, výtvarná a tělesná výchova, hygiena, pracovní činnosti, geometrie, psaní atd. Úroveň motorických dovedností limituje rozvoj imitace, vnímání všemi smysly, pohybově prostorové koordinace a dalších oblastí.
Grafomotorika
Na osvojení dovedností psaní se podílí celá řada nejrůznějších funkcí vnímání, motoriky a řeči, jejich koordinace, intersenzorická koordinace (zapojení více smyslů současně), paměť a další. Rozvoj grafické stránky řeči je nedílnou součástí výuky na školách. Zvládnutí této dovednosti umožňuje žákům vyšší míru sebevyjádření, seberealizace a socializace v kolektivu.
Jedním z požadavků školní docházky je i rýsování a zvládnutí zhotovení různých náčrtků. Tuto oblast grafomotoriky EHP zohledňuje. Naopak kresba v EHP 8–15 není předmětem sledování, neboť základní dovednosti spojené s vývojem kresby by měly být vytvořeny při nástupu do školy. V dalším rozvoji kresby hraje významnou roli talent, schopnost soustředění a prostorové vnímání, fantazie apod.
Sociálně praktické dovednosti
Zvládnutí základních praktických a pracovních dovedností je důležitým prostředkem samostatnosti a nezávislosti každého jedince. Na jejich rozvoji se spolupodílejí dovednosti potřebné při jejich aplikaci v běžných každodenních situacích, v dodržování hygienických návyků a v péči o domácnost. Žák využívá znalosti získané v jiných oblastech vzdělávání a také zkušenosti nabyté v běžném životě (proto sociálně praktické). Formuje svou osobnost rozvíjením pracovních návyků, motorických i tvořivých schopností a dovedností. Žák se učí práci správně organizovat, dbát o své zdraví, dodržovat hygienická a bezpečnostní pravidla a osvojuje si kulturní návyky.
Početní myšlení
Chápání číselného pojmu je v mladším školním věku vázáno na konkrétní představu. Žák potřebuje, aby počítané předměty byly stejné nebo si byly alespoň podobné. Má-li tuto činnost považovat za smysluplnou, musí být počítané objekty sjednoceny nějakým společným znakem. S rozvojem logického myšlení je žák schopen i abstrahovat. Číselný pojem není již vázán pouze na konkrétní představu, ale žák je schopen uvažovat hypoteticky.
Početní myšlení je nejvíce rozvíjeno v rámci matematiky, která žákům poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné pro orientaci v praktickém životě a vytváří předpoklady pro úspěšné uplatnění do budoucna. Rozvíjí intelektuální schopnosti žáků, jejich paměť, představivost, tvořivost, abstraktní myšlení, schopnost logického úsudku. Současně přispívá k vytváření určitých rysů osobnosti, jako je vytrvalost, pracovitost, kritičnost.
Poznatky získané v této oblasti jsou předpokladem poznávání přírodovědných oborů, ekonomiky, techniky a využití počítače.
Abstraktně vizuální myšlení
Lidé s autismem mohou mít dobré vizuální myšlení, vizuální vnímání i vizuální paměť. Naproti tomu řada z nich má problémy s jazykem a jazykovou komunikací a s verbální komunikací. Proto je třeba zohlednit tyto specifické zvláštnosti a zařadit takové úkoly, které jsou nezávislé na verbálních schopnostech a porozumění řeči a naopak těží z dobré vizuální představivosti. Do oblasti abstraktně vizuálního myšlení zařazujeme úkoly zaměřené na přiřazování, kategorizování a pochopení sousledností. Tyto dovednosti jsou potřebné pro organizování a porozumění informacím, které žák získává ze svého okolí.
Vědomosti
Vědomosti označují soustavu představ a pojmů, které si žák osvojil. O osvojování vědomostí mluvíme, abychom zdůraznili, že podstatnou úlohu v tomto ději má využití výsledků společenské zkušenosti. Nejde tedy o pouhé převzetí, ale o aktivní osvojení, zmocnění se vědomostí a jejich zpracování. Vědomosti plní životní úlohu v poznávání světa, v řešení problémů, v hodnocení a praktickém působení na svět. Jsou více či méně adekvátním zobrazením skutečnosti. Proto na jejich podkladě můžeme řešit problémy, hodnotit skutečnost a účelně a účinně na ni působit. Žákovy vědomosti ve větší či menší míře odpovídají poznatkům vědních oborů, tak jak jsou zprostředkovány vyučováním, knihami apod. Vědomosti zahrnují názorné představy i nenázorné pojmy. Při osvojování vědomostí není používána pouze paměť, ale zároveň vnímání a názorné představy, myšlenkové procesy a operace, formování pojmů a jejich soustav.
Rozšiřování vědomostí souvisí rovněž se zájmy žáka, s jeho komunikačními dovednostmi, sociálním prostředím, ve kterém vyrůstal, apod. Navrhované položky tvoří základní penzum, které může být doplněno, případně rozšířeno o další položky, které budou odpovídat dané věkové skupině, možnostem vzdělávacího programu dané školy a zohlední sociokulturní podmínky oblasti, kde žák vyrůstá.
Hodnocení edukačně hodnotícího profilu
Pro interpretaci získaného vývojového profilu ve věkové kategorii 8–15 let sehrává důležitou roli kvalifikace examinátora. Zde již neplatí (jako u EHP 0–7 let), že může být examinátorem každý, kdo má k dítěti blízký vztah. U některých oblastí je přínosné, aby je ohodnotili rodiče, u jiných bude lepší hodnocení učitele, další může zhodnotit i školní poradenský pracovník.
V tomto smyslu je ohodnocení podle EHP 8–15 let týmovou prací a bez spolupráce odborníka s rodiči není zaručena validita hodnocení. Při sestavování jednotlivých položek bylo jedním z kritérií co nejpřesnější vymezení jednotlivých oblastí tak, aby se oblasti pokud možno neprolínaly. Dalším, neméně důležitým kritériem byly obecně uznávané vzdělávací normy, které český školský systém dlouhodobě prosazuje v praxi. Bylo též přihlédnuto k nové školské reformě, která formou rámcových, resp. školních vzdělávacích programů dává každé škole příležitost vzdělávat žáky podle svých možností, schopností a personálního zajištění. Jednotlivé položky byly navrženy tak, aby v co největší míře odhalily deficit související s diagnózami z autistického spektra a současně poukázaly na silné stránky konkrétního žáka.
Při hodnocení považujeme za důležité počáteční seznámení s manuálem tohoto edukačně hodnotícího profilu. Při ohodnocení podle EHP je nezbytná spolupráce odborníka s rodičem. Délka vlastního provádění ohodnocení není předem daná, je závislá na úrovni žáka, jeho schopnosti soustředit se a spolupracovat, na problémovém chování žáka a na zkušenostech examinátora. Při vlastní práci s žákem by měly být využity přiměřené motivační pobídky.
Pro výsledný vývojový profil není důležité pořadí plnění jednotlivých oblastí. Velkou výhodou je flexibilita při zadávání dílčích úkolů a možnost prolínání jednotlivých oblastí.
Součástí EHP 8–15 let jsou pomůcky, pracovní listy a karty, které usnadní zadávání úkolů a slouží také jako dokumentace k vyhodnocení. Všechny položky EHP jsou hodnoceny, stejně jako u PEP-R a EHP 0–7 let, hodnotící škálou rozdělenou do tří úrovní: splnil, naznačuje, nesplnil. V manuálu jsou vysvětlena hodnotící kritéria všech položek včetně postupu při zadávání úkolu. U některých žáků je možné, že splňují vývojově vyšší položky vzhledem ke svému fyzickému věku, ale některé nižší nezvládnou. S ohledem na to, že ve vývojovém grafu jsou položky zprůměrovány, je třeba přihlédnout k tomuto faktu při interpretaci výsledků ohodnocení.
Internetový obchodník roku 2009
Malé studium
