Portál
Úkolem předškolního vzdělávání je vytvářet předpoklady pro další vzdělávání a tím umožnit dítěti optimální úroveň osobního rozvoje a schopnosti učit se. Vzhledem k propojenosti a plynulé návaznosti předškolního a základního vzdělávání, při maximálním využití a uplatnění dovedností, kterým se dítě naučilo během předškolního vzdělávání, je důležité, aby především v počátcích přechodu do základního vzdělávání byly zohledněny osobnostní i výkonnostní rozdíly jednotlivých dětí.
Dítě s PAS zařazené do předškolního vzdělávání získalo důležité dovednosti, které jsou zásadní pro přechod do školního vzdělávání. Z diagnostického pohledu plní předškolní vzdělávání nezastupitelnou roli vzhledem k tomu, že rodiče, pedagogičtí pracovníci MŠ i poradenští pracovníci jsou mnohem reálněji schopni posoudit možnost zařazení dítěte do základního vzdělávání. Na základě toho je pak snadnější zvolit takovou školu, na které budou pedagogičtí pracovníci vnímat na jedné straně handicap dítěte, a na straně druhé bude zajištěn přiměřený rozvoj jeho dovedností.
Příprava dítěte s PAS k plnění povinné školní docházky má svá specifika, vyplývající ze základního deficitu a dalších přidružených poruch. Toto období je v životě dítěte s PAS rozhodující pro budoucí uplatnění a rezignace na rozvoj dítěte v předškolním období může znamenat omezený přístup ke vzdělávání.
Tím, že narostl počet dětí v předškolním věku, a díky zpřesňující se diagnostice a stále širšímu povědomí o PAS byl v posledních letech diagnostikován velký počet dětí s PAS ve věku do sedmi let. V posledních letech je předškolní vzdělávání dětí s PAS také ovlivněno nárůstem běžné populace dětí v předškolním věku a tím i zvýšeným zájmem rodin o zařazení dětí do mateřských škol. Protože se zvyšuje poptávka po předškolním vzdělávání téměř ve všech regionech naší republiky a třídy bývají plně obsazeny (leckdy i nad rámec 24 dětí stanovený vyhláškou; zřizovatel smí povolit výjimku a třída může mít 28 zapsaných dětí), děti s PAS se obtížně zařazují do předškolního vzdělávání. Specializovaných tříd mateřských škol, které jsou určeny pro děti s autismem, je v České republice velký nedostatek a vzhledem k výše uvedeným faktům se nedá předpokládat, že se situace v krátkém období zlepší. Problematická je také integrace těchto dětí do MŠ, neboť tlak na co nejvyšší naplnění tříd snižuje možné zajištění speciálněpedagogických potřeb a s tím spojenou podporu pro integrovaného žáka.
Školský zákon č. 561/2004 Sb., § 34, odst. 4, říká: „K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy.“ Zařazení dítěte s PAS alespoň v posledním roce před nástupem k plnění povinné školní docházky považujeme za důležité a rozhodující pro zvládnutí základních dovedností nezbytných pro přechod do základního vzdělávání.
Odklad povinné školní docházky
Kvůli svému handicapu není řada dětí s PAS připravena v šesti letech zahájit plnění povinné školní docházky. Proto jim bývá doporučen odklad školní docházky, který řeší § 37, odst. 1–4 (některé pasáže těchto odstavců) školského zákona: „Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.“ „Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce o možnosti odkladu povinné školní docházky.“ „Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění školní docházky na následující školní rok.“ „Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odst. 1 nebo 3, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte.“
Odkladem školní docházky by neměly být řešeny problémy, které lze u dítěte s PAS při školním vzdělávání očekávat. Rok navíc by měl být smysluplně a efektivně využit ve prospěch dítěte a jeho přípravy na školní docházku. V některých případech mohou být děti s PAS zařazeny i do přípravného stupně, zřízeného při ZŠ speciální, je-li tato třída koncipovaná jako třída pro děti s autismem a sejde-li se v daný rok skupina dětí s PAS s odpovídajícím stupněm sociálních a komunikačních dovedností. Z logiky věci by vyplývalo zařadit tyto děti do přípravné třídy základní školy, ta je však zřizována jen pro žáky sociálně znevýhodněné. Sociálním znevýhodněním pro účely školského zákona jsou podle § 16 odst. 4 definovány tyto podmínky: a) rodinné prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením, ohrožené sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Z toho vyplývá, že žáky s PAS nelze v naprosté většině případů zařadit do přípravné třídy základní školy.
Přípravný stupeň při základní škole speciální je svým zaměřením a obsahovou náplní pro děti s PAS výhodný. Řada dětí nemůže být pro svůj handicap, proto, že bydlí daleko od vhodné mateřské školy, či jiných důvodů zařazena do předškolního zařízení. Právě přípravný stupeň je pak může připravit na školní vzdělávání a přechod k plnění povinné školní docházky.
Shrnutí
Ve výše uvedených kapitolách jsme se pokusili o výčet všech možností zařazení dětí s PAS do předškolní péče, které jsou aktuálně v České republice legislativně možné. Předškolní vzdělávání bude vždy plnit zásadní roli v dalším životě dětí s PAS, a pokud není možné dítě s PAS do tohoto systému zařadit, je důležité, aby tuto roli přebrala společně s rodinou jiná instituce podílející se na předškolním vzdělávání (střediska rané péče, dětské stacionáře, speciálněpedagogická centra apod.). Cílem práce s dítětem s PAS v předškolním vzdělávání je vytvoření pracovního chování, zvládnutí sebeobslužných dovedností, základů přiměřené sociální komunikace a sociálního chování vůči vrstevníkům i dospělým tak, aby dítě co nejlépe obstálo při plnění povinné školní docházky v jakémkoli typu základní školy.
Internetový obchodník roku 2009
Malé studium
