KlokArt 2017-0630 - 70 % slevy 2017_06Výstava Karel 2017-06Kniha měsíce 2017-06Tuhej Tulipán

KlokArt 2017-0630 - 70 % slevy 2017_06Výstava Karel 2017-06Kniha měsíce 2017-06Tuhej Tulipán
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70%
Umění být

Umění být

Vaše cena s DPH
269 Kč 242 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Překladatel
Žihlová, Vlastislava; Váňa, Milan
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1105-1
Počet stran / vazba
156 / Brožovaná
Rok vydání
2016
Kód
21203401
EAN
9788026211051
Obálka v tiskové kvalitě


V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci.
V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.
Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Fromm v roce 1933 emigroval do Spojených států. Konec života strávil ve Švýcarsku. V Portále vyšly jeho knihy Strach ze svobody a Umění milovat.

Umění být
Umění být
Umění být
Umění být
Umění být
Umění být
Umění být
Umění být
Umění být
Umění být
Umění být
06.04.2017
Fromm, Erich: Umění být - Alžběta Krejčová
casopisagora.cz/2016/12/erich-fromm-umeni-byt/

Kniha je kompilací kapitol, kterése nevešly do “Mít, nebo být?”. “Umění být” má šest částí, každá je pestrým a úplně jiným kouskem mozaiky do složitého obrazu uvědomělého života.

Výhodou tohoto formátu je, že člověk najde v knize spoustu různorodých podnětů k zamyšlení. Věřím, že každý čtenář si najde nejmíň dvě tři myšlenky, které ho zasáhnou. Nevýhodou je, že člověk narazí na zajímavou myšlenku, je jí věnováno jen půl stránky, čtenář je fascinován a chtěl by vědět víc, ale za další stránku začíná nová.

Kniha je vhodná jako ochutnávka, na malé podněty a inspirace a není úplně to pravé na dlouhodobé ponoření. Ne že by ji člověk nemohl přečíst jedním dechem, ale vždycky doplave na nějaký ostrůvek, porozhlédne se a zase plave jinam. Je to pozoruhodná odyssea, ale ne hloubkové poznávání jedné krajiny.

První část “Umění být” slouží jako úvod. Část II je členěna do malých kapitolek, kde každá kapitolka prezentuje dílek s instrukcí, jak se posouvat v umění být a žít. Názvy kapitol jsou například “Meditovat”, “Soustředit se” nebo třeba “Žádné úsilí, žádná bolest”.

Fromm je (jako vždy) pronikavý a aktuální. Nejednou mi vytanula otázka “Kdy že to napsal?” a nabízela se odpověď “dneska” – při větách jako “Schopnost soustředění se v éře člověka kybernetiky stala vzácností” a někdy zas “před dávnou dobou”, když se zmiňuje o Marxovi.

Mne například zasáhly myšlenky jako “Prožíváme-li každou zkušenost s plným soustředěním, je srozumitelná, zřetelná, reálná, a tudíž není automatická, mechanická, rozptýlená.”. Ovšem těch myšlenek je mnoho, člověka něco zarazí v každé kapitole a vypisovat je všechny by daleko přesáhlo možnosti jedné recenze, a tedy zbývá jen doporučit si knihu přečíst.

Část IV se celá zabývá psychoanalýzou z různých aspektů. První kapitolka si klade za otázku, zda-li psychoanalýza vůbec (a jak) může vést k většímu sebeuvědomění; snaží se najít její transterapeutickou funkci. Poté se Erik Fromm věnuje možným nebezpečím psychonalýzy. Například, když pacient věří v “záchranu mluvením”; když má pocit, že se vyléčí jen tím, že bude volně asociovat a není připravený bolestně řešit své konflikty a dělat rozhodnutí. Jako další nebezpečí uvadí cerebralizaci pocitů, varuje před nebezpečím toho, že člověk bude jen mluvit, ale nebude cítit. Ještě zajímavější mi přišla poslední kapitola této části, věnující se sebeanalýze. I zde se Fromm, mimo jiné, zamýšlí nad možnými riziky a dává praktické návody. Toto je další část, kterou jsem přečetla jedním dechem s pocitem, jak je možné, že tak dobře vystihuje něco základního, o čem se moc nepíše.

Část pátá je zaměřená na rozbor vlastnění z kulturního, filosofického a psychologického hlediska. Kapitola “Filosofie vlastnění” mě jako jediná z celé knihy nudila, působila na zbytečně vykonstruovaným, až mrtvým dojmem.