Viktorka HodonínKniha měsíce 2016-08Obejměte svého vnitřního kritika
Úvod do školní psychologie

Úvod do školní psychologie

Vaše cena s DPH
239 Kč 215 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-0368-1
Počet stran / vazba
232 / Brožovaná
Rok vydání
2013
Kód
22105501
EAN
9788026203681


V našich podmínkách první a jedinečná publikace, která představuje úvod do problematiky školní psychologie a připravuje půdu pro další prakticky a speciálně orientované publikace. Kniha uvádí čtenáře do školní psychologie jako do relativně mladého psychologického oboru a současně subprofese. Stručně ilustruje historii školní psychologie ve světě i u nás a vystihuje její specifika. Podrobně se zabývá vztahy školního psychologa s ředitelem školy, s učiteli, s třídou, s jednotlivými žáky i jejich rodiči. Důraz je kladen na analýzu a teoretizaci praktických zkušeností – ať už z empirických sond, nebo ze zkušeností autorů. Poslední část předkládá vybrané metodické postupy s ukázkami. Přílohy obsahují důležité texty pro praxi: Etický kodex školního psychologa a Standardy práce školního psychologa. Kniha je určená školním psychologům, školním speciálním pedagogům, poradenským psychologům, ředitelům škol, učitelům a studentům pedagogiky a psychologie, ale i rodičům.

Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., je profesor pedagogické psychologie (PedF UK), od r. 1998 člen výboru AŠP SR a ČR.

PhDr. Jana Zapletalová má dvanáctiletou praxi školní psycholožky na SŠ, od r. 2002 je ředitelkou IPPP ČR a rovněž je členkou a bývalou předsedkyní výboru AŠP SR a ČR.

Obsah knihy - pdf

Úvod do školní psychologie
Úvod do školní psychologie
Úvod do školní psychologie
Úvod do školní psychologie
Úvod do školní psychologie
Úvod do školní psychologie


Štech, S., Zapletalová, J.: Úvod do školní psychologie - rec. J. Průcha

Téměř současně s Pedagogickou psychologií J. Mareše dostává se pedagogickým a psychologickým pracovníkům do rukou další vynikající publikace. Monografie Štecha a Zapletalové je sice označena jako „úvod“ do rozsáhlé oblasti školní psychologie, avšak záběr a obsah knihy toto vymezení překračuje. Kniha má vynikající vlastnosti : Spojuje teoretické výklady s praktickými instrukcemi; popisuje českou i zahraniční situaci; objasňuje současný stav, ale i historický vývoj disciplíny a oboru praxe. Podívejme se podrobněji na obsah knihy.

Úvodní kapitoly (z pera S. Štecha) se zabývají vývojem a postavením školní psychologie ve světě i u nás, a jejími klíčovými tématy a problémy. Některé čtenáře zde může překvapit výklad o tom, že školní psychologie má u nás poměrně solidní počátky již v dvacátých a třicátých letech minuléího století, kdy se - zejména pod vlivem teorie německého psychologa W. Sterna – prosazovala tzv. pedologie v pracích C. Stejskala a jiných. Mimochodem: Pedologie – později hanobená a dodnes plně nedoceněná, je v recenzované knize výstižně charakterizována jako „boj za poznaní dětí ve školních situacích, který se opírá o vědecké bádání a pečlivé empirické výzkumy“ (s. 19) – tedy zajisté aktuální záměr i pro dnešek.

Jak se v knize objasňuje, současné postavení školní psychologie ve světě je vskutku impozantní, rozvíjí se v mnoha zemích jako vědecký obor i jako užitečná oblast praktická, jako jedna z pomáhajících profesí. O tom svědčí kromě jiného existence mezinárodní organizace ISPA (International School Psychology Association) sdružující školní psychology z více než 60 zemí světa. Pokud jde o českou situaci, podle kvalifikovaného odhadu působí asi 350 psycholožek a psychologů na školách v ČR.

Jak je vlastně školní psychologie chápána? V jedné z úvodních kapitol je uvedena definice termínu školní psycholog podle americké koncepce. Vyplývá z ní, že termín je vymezován poměrně volně a pojetí školní psychologie se dost kryje jak s pedagogickou psychologií, tak s poradenskou psychologií. Ostatně i ve Velkém psychologickém slovníku Hartla a Hartlové (2010) se u hesla psychologie školní uvádí, že „ je součástí pedagogické psychologie“ (s. 474). I když v recenzované knize explicitní vymezení vztahu školní psychologie a pedagogické psychologie v českém pojetí vlastně nenacházíme, je tento obor

oběma autory zevrubně charakterizován jinými způsoby: Výkladem o odborné (nezbytně vysokoškolské) přípravě školních psychologů, o profilu

pracovních činností školního psychologa, o metodách a postupech jeho práce a hlavně o konkrétních záležitostech jeho působení přímo ve školách.

O významnosti práce školních psychologů se dnes již nepochybuje, ačkoliv (jak je v knize popsáno) v minulosti se objevovaly výhrady, a to jak ze strany učitelů, tak i některých psychologů. V řadě zemí je uplatňována legislativa určující působnost školní psychologie ve vztahu ke školám a nyní je tomu tak i v ČR, a to na základě vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Zatímco kapitoly první poloviny monografie (1 – 7) se zabývají hlavně teoretickým výkladem o školní psychologii jako vědeckém oboru, kapitoly druhé poloviny (8 – 17) jsou zaměřeny na problémy praxe a jsou vytěženy z dlouholetých zkušeností J. Zapletalové v roli školní a poradenské psycholožky. Je důkladně popsána náplň práce školního psychologa ve školách, se všemi problémy a eventuálními konfliktogenními faktory. Perfektně je objasněna například obtížnost práce školního psychologa se „zakázkou“ od ředitele, součinnost školního psychologa s učiteli, se školní třídou, s jednotlivými žáky, s rodinami aj. K činnostem školních psychologů patří také psaní zpráv z psychologických vyšetření, při čemž je nutno respektovat určitá pravidla a etické zásady.

K vysoké užitečnosti monografie přispívá také to, že obsahuje důležité přílohy: Pracovní náplň školního psychologa pro práci s žáky, studenty, rodiči a dalšími spolupracujícími subjekty; Etické normy práce školního psychologa (přijaté Asociací školní psychologie ČR a SR podle dokumentu Mezinárodní asociace školní psychologie); Legislativní předpisy pro práci školního psychologa / školního speciálního pedagoga v ČR.

Vysokou užitečnost této knihy vidím ve dvou ohledech: Jednak je to vlastně v historii české pedagogiky a psychologie první ucelená monografie objasňující školní psychologii jako oblast vědy. Jak konstatoval S. Štech již dříve (v Pedagogické encyklopedii, 2009) , školní psychologie spolu s pedagogickou psychologií a poradenskou psychologií tvoří skupinu vzájemně se prolínajících a inspirujících oborů. Avšak teprve tato kniha objasňuje specifické charakteristiky školní psychologie v rámci vědy.

V druhém ohledu, z hlediska potřeb edukační praxe, se kniha nepochybně stane užitečným zdrojem poznání jak pro studenty a doktorandy v programech psychologického a pedagogického studia, tak pro profesionály - školní

psychology působící již ve školách či poradnách. Měli by ji studovat také ředitelé škol a učitelé, aby se poučili o potencialitách, ale i limitech práce školních psychologů. K dobré využitelnosti knihy přispívá i to, že je psána jasným a čtenáře upoutávajícím stylem, s četnými příklady, kladenými otázkami a jejich diskusí.

Jan Průcha

Text publikován v časopise Pedagogická orientace 2013.

Stanislav Štech, Jana Zapletalová: Úvod do školní psychologie - rec. I. Viktorová

Dva naši významní odborníci, Stanislav Štech, profesor psychologie na Univerzitě Karlově a Jana Zapletalová, bývalá ředitelka Institutu pedagogicko -psychologického poradenství s vlastní dlouholetou zkušeností z práce školního psychologa, spojili své síly a kompetence k napsání publikace, která je v našich podmínkách opravdu prvním vážným pokusem představit obor školní psychologie.

Postavení školních psychologů je v České republice právně zakotveno teprve od roku 2005, ale školní psychologové pracovali na školách již dříve v různě definovaném profesním zařazení. V roce 1994 byla totiž založena Asociace školní psychologie Slovenské a České republiky, která se po určitých peripetiích udržela i po rozdělení státu (v současnosti fungují dvě samostatné sekce), a která je také členem mezinárodní společnosti ISPA. K dnešnímu dni, podle autorů, pracuje ve školách okolo 350 psychologů a jejich počet roste, resp. zvyšuje se jejich potřeba a naléhání ředitelů škol na jejich pravidelné a stále působení ve škole. Rozvoj teorie a praxe oboru je tak jedním z úkolů, který autoři publikace definují jako nezbytný z hlediska budoucnosti školní psychologie u nás.

Pro lepší pochopení současného stavu jsou hned zpočátku zařazeny kapitoly o historii školní psychologie, postavení školního psychologa a určitý souhrn dosavadních zkušenosti ze zahraničí. Výzkumy provedené v zahraničí ukazují na různé modely školní psychologie a jejich fungování v kontextu tradic poradenských služeb. První výzkumné projekty popsaly také situaci mezi školními psychology v ČR a SR. Na jejich základě se dozvídáme významné informace o vymezení profesního postavení, nečastějších činnostech a dilematech, které tato profese přináší. Ale také o podobách práce školního psychologa v rámci psychologických služeb, zejména o propojení a rozdílech práce vykonávané psychology v pedagogicko- psychologické poradně, případně v dalších institucích.

Dosavadní zkušenosti z praktické práce na školách nebo z výzkumu pomohly odkrýt kritická místa oboru. První definují autoři jako ambivalentní spojení se školou. Těsné spojení se školou, edukací a významem školy a vzdělání pro učitele, rodiče a děti je právě tím hlavním důvodem, proč se školní psychologie prosazuje a nejspíš našla již své stabilní místo v našem školním systému. Každodenní vztah na mnoha úrovních však vytváří jistá dilemata cílů školního psychologa vzhledem k cílům školy, podobně funguje také provázání na další školní profese (zejména učitele, rodiče, ředitele, poradenské instituce).

Dalším kritickým místem je model práce, který vytváří odlišné fungování školního psychologa v praxi, např. právě ve srovnání s psychologem v jiné instituci. Především se ve škole rozšiřuje definování klientů. Klientem jsou děti nebo učitelé, případně i rodiče definičně ve smyslu kolektivu třídy nebo učitelského sboru, případně cílů práce, které škola produkuje (učení žáků, didaktické postupy učitelů, školní třída jako celek). Klienti a jejich problémy mohou být vymezeni jinak, v kontextu různé pojaté školní existence, nikoliv jako izolovaný problém klinické situace jednotlivce.

To vše současně vede k obohacení technik a metod práce. Právě to nás ovšem vrací zpět k problému vymezení role, činností a přínosů školního psychologa, jiných, než jak je známe z dalších poradenských institucí - intervence přímo ve škole (a to i intervence nepřímé), mediace problémů a důraz na prevenci. Tato část publikace ukazuje, jakou udělali autoři velkou pojmovou práci, která teorii oboru školní psychologie zdařile konstituuje.

Druhá část publikace otevírá další podstatný pohled, je úvodem do profese školního psychologa u nás. Zde autoři vyzdvihují jednotlivá témata, významná místa profese. První v řadě je především působení psychologa ve vztahové síti školy. Odhaluje problémy člověka vrženého do terénu samostatně, mezi školní profese déle a přesněji definované, které však odkrývají tolik problémů k řešení, i řadu nejasnosti. Role nenápadné intervence, mediátora nebo vyjednavače jsou velmi citlivé, ale obtížné pro vysvětlení efektů a cílů, i hodnocení ze strany dalších aktérů.

Vztahové problémy řeší kapitola „Kritická místa ve vztahové síti školního psychologa“. Tato část vymezuje praxí a zkušeností autorů ověřená témata. Jsou to témata závažná, protože je běžné v práci psychologa v jiných institucích nenacházíme. Jako příklad můžeme jmenovat důležité otázky okolo nejasného očekávání školního prostředí, zejména vedení školy od práce psychologa a možnosti jejich domluvy, vyjednávání zakázky, splnění úkolů, komunikace. Dalším momentem je velmi citlivá práce s učiteli, které je věnována velká pozornost, práce se žáky a jejich učebními strategiemi a postupy, která nebývá běžným obsahem práce ani v poradně, ani v jiné poradenské instituci. Tyto kapitoly jsou velmi důležité pro pochopení profese školního psychologa. Poskytnou začínajícím psychologům ucelenou představu o jeho možnostech, ale mohou pomoci i ředitelům nebo učitelům v pochopení specifik jeho práce a tím také možných přínosů pro školu jako celek.

Na závěr jsou vymezena specifika psychologické práce ve škole, jako jsou organizace, vyšetření, psaní zpráv, seznamování s výsledky a doprovodné etické otázky. Nováčky v profesi osloví přílohy, kde naleznou příslušné zákonné normy, etický kodex, náplň práce školního psychologa v různých oblastech a další důležité informace.

Doporučit můžeme publikaci nejen psychologům, ale i dalším pracovníkům ve školství, případně široké pedagogické veřejnosti.

PhDr. Ida Viktorová, Ph.D.
recenze zpracována pro Portál s.r.o.