Viktorka Brno 2016-09Kniha měsíce 2016-09Neviditelná dívka
Vybrané spisy C. G. Junga

Vybrané spisy C. G. Junga

Vaše cena s DPH
449 Kč 404 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Překladatel
Plocek, Karel; Černá, Kristina
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-0719-1
Počet stran / vazba
336 / Brožovaná
Rok vydání
2014
Kód
21202401
EAN
9788026207191
Obálka v tiskové kvalitě


C. G. Jung ve svých spisech předložil svůj komplexní obraz člověka a rozvinul celistvou koncepci procesu uzdravení. Podle renomovaných jungovských analytiček Vereny Kastové a Ingrid Riedelové je v Jungově díle centrální pojetí tvořivé dimenze, stávání se a rozvoje, jež je vlastní každé existenci. Má-li člověk, byť jen v nepatrné míře přístup k této tvořivé dimenzi, může docházet k jeho růstu. Proto se Jung vztahuje tak často k sebeúzdravným silám v člověku a k jeho zdrojům. S tímto ohledem editorky vybraly zásadní a dobře srozumitelné Jungovy texty (např. Analytická psychologie, O vztahu psychoterapie k duchovní péči, Cíle psychoterapie atd.), které již generacím psychoterapeutů poskytují praktická vodítka pro jejich terapeutickou práci.

Vybrané spisy C. G. Junga
Vybrané spisy C. G. Junga
Vybrané spisy C. G. Junga
Vybrané spisy C. G. Junga
Vybrané spisy C. G. Junga


Kast V., I. Riedel (eds.) : Vybrané spisy C. G. Junga – rec. M. Nakonečný

Analytická psychologie, jak je nazýván směr psychologického díla švýcarského psychiatra a psychologa C.G. Junga, prochází od začátku šedesátých let minulého století obdobím stále se zvyšujícího zájmu. Proto také byl Jungův vlastní úvod do jeho obsahově bohatého díla, nazvaný právě analytická psychologie, jedním z prvních českých překladů, které vyšly brzy po listopadové změně společensko-ekonomických poměrů a dočkal se brzkého reprintu a velkého nákladu. Naštěstí tvoří toto klíčové dílo, uvádějící zájemce do podstaty Jungovy psychologie, úvod k dalšímu vydání jeho vybraných spisů, které nyní následuje po devíti obsažných svazcích vydávaných brněnským vydavadatelstvím Emitos T. Janečka. Dalšími částmi nynějšího vydání, které zde recenzujeme, vyjádřeno názvy jednotlivých kapitol, tvoří následující atraktivní témata: životní obrat, duše a smrt, duch a život, o vztahu psychoterapie k duchovní péči, zásadní aspekty praktické psychoterapie, cíle psychoterapie. Jsou to názvy menších, ale významných Jungových pojednání, která už vyšla v jeho vybraných spisech brněnského vydavatelství. Lze říci, že tvoří dobře vybranou tresť Jungových pozoruhodných psychologických idejí.

Jungovo dílo vzbudilo tak velký zájem především proto, že jako první, po období určitého nezájmu, kdy bylo považováno za exkluzivní a spíše filosofické, prolomilo, spolu s humanistickou psychologií, zabetonování psychologie do odlidštěného behaviorismu a přivedlo psychologii k jejím původním pramenům, k antropocentrické tématice a to zejména tím, že zájemcům o psychologii objevovalo nové, dosud neznámé a netušené souvislosti s duchovním životem člověka; přinášelo náměty a poznatky sahající až k pramenům západního a východního esoterismu. Do té doby byl Jung znám jen jako objevitel pozoruhodné psychologické typologie a problému komplexů, poté vstoupil do dějin moderní psychologie jako velký objevitel cest do hlubin lidské duše, v nichž, kromě jiného našel také archetypické prazáklady duchovního života člověka. Současně také ukázal, jak lze tyto objevy využít v psychoterapeutické praxi a v práci na duchovním vývoji sebe sama. Je to právě téma duchovního života současného člověka, které je cenným přínosem předmětného výboru z Jungova psychologického a psychoterapeutického díla zvláště, neboť západní kultura jako celek a mnozí její příslušníci procházejí subjektivní bolestivou duchovní krizí. Kniha jim nabízí pohled do její hloubky.

Milan Nakonečný

Recenze zpracována pro nakladatelství Portál

Znáte správného Junga?
Verena Kast a Ingrid Riedel: Vybrané spisy C. G. Junga, Portál 2015 - rec. Eva Boháčková

Dvojice renomovaných jungiánsky orientovaných psychoterapeutek se nám rozhodla předložit výbor z Jungova díla, sestávající ze 7 vybraných textů. Pozornému čtenáři neujde, že výběr Jungových statí pochází z velmi úzce časově vymezeného období pouhých 6 let (1929 – 1935), zatímco rozsah jeho publikační činnosti překlenuje obdivuhodné půl století. Vybrané spisy tak mohou představovat jakkoli reprezentativní, stále však jen určitý fragment Jungovy tvorby.

Nabízí se tak otázka, za jakým účelem byly příslušné statě vybrány a pro jaký okruh čtenářů je kniha určena. Autorky samy uvádějí, že je vhodná jak pro zájemce o hlubinnou psychologii, tak i pro ty, kteří chtějí objevit tvořivý a dostatečně široký terapeutický koncept. Dále se pokoušejí oslovit všechny, kteří se nebojí námahy, aby v Jungově poněkud nepřehledném díle „vypátrali zlaté žíly“. V neposlední řadě také doznávají, že poté, co r. 2009 vyšla Jungova Červená kniha, jim záleží na tom, aby vedle tohoto díla založeného na subjektivní zkušenosti postavily výbor z textů klinického Junga, jenž generacím psychoterapetů poskytl použitelné koncepty pro jejich práci.

Po přečtení celé knihy a zamyšlení se nad její celkovou koncepcí se nemohu ubránit dojmu, že důvod „last but not least“ poněkud zastiňuje ty předcházející – ochránit po vydání Červené knihy Jungovo odborné renomé a ukázat ho opět v seriózním vědeckém a především psychoterapeutickém světle. Proč ne? Zdravá protiváha přispívá přece k objektivnějšímu náhledu na věc, že? Jung však bude nepochybně mnohé provokovat ještě dlouho, jak svou šíří záběru, paradoxy své povahy, tak především přesahy do oblastí, které současná psychologie dosud nestačila strávit.

Téměř celé dvě třetiny knihy jsou věnovány Tavistockým přednáškám (1935). Tento text představuje stenografický zápis a později přepis 5 přednášek. Zařazení přednášek lze ocenit jako výborný strategický tah. Přednášky mohou stát samy o sobě, navíc Jungovo podání i přes písemnou formu působí velmi osobitě a svěže. Každá přednáška je předznamenána zasvěceným úvodním slovem předsedajícího, jednotlivá témata se tak přirozeně propojují. Po každém tématu následuje ještě diskuse. Tento text se tak stává velmi vhodným a srozumitelným i pro „prvočtenáře“, kteří Junga teprve objevují. Dozvíte se zde např. také více o Jungově přístupu ke snům a zjistíte, že tzv. přenos není, podle jeho mínění – na rozdíl od Freuda, pro úspěšný průběh psychoterapie nutností, nýbrž komplikací. K větší jasnosti a formulační přesnosti může paradoxně přispívat, že Jung své přednášky nevedl ve své rodné němčině, nýbrž v anglickém jazyce.

Ani k výběru dalšího textu s názvem Životní obrat (1930) představující ucelenou, ba přímo mistrovskou úvahu o životě, nelze cokoli namítat. Patrně by však nebylo na škodu při více než dostatečných odborných zkušenostech obou autorek doplnit jak tuto část fundovaným úvodním slovem; navíc by se tím zachoval příjemný dosavadní ráz knihy, na který si čtenář již přivykl. Takto může přesun od „Tavistockých přednášek“ k „Životnímu obratu“ představovat trochu nepříjemný skok, s nevysloveným předpokladem, že s danou tematikou si čtenář jistě nějakým způsobem poradí. Naštěstí text je obsahově tak silný, že se brzy noříme do problematiky „životního dopoledne a odpoledne“ a společně s Jungem se zamýšlíme nad základními mnohdy až filozofickými otázkami dotýkající se smyslu životu a smrti. Nejspíše vás také zaujme přirovnání života k dráze slunce na obloze a společně mu přitakáme, že: „Umění žít je nejvzácnějším a nejvznešenějším ze všech umění – vyprázdnit v kráse celý pohár, komu se to podaří?“

Kapitoly Duše a smrt naznačuje, že tato stať závažností a hloubkou tématu nemusí být pro člověka západního typu snadno rozlousknutelným oříškem. Odvážíme-li se však vydat společně s Jungem na oduševnělou plavbu za smrtí, jsme posléze odměněni konejšivými slovy mistra: „Zdá se, že obecné duši lidstva lépe odpovídá, nahlížíme-li na smrt jako na naplnění smyslu života a jako na jeho vlastní cíl než na jenom nesmyslný konec.“

Přednáška Duch a život nás vrací zpět do roku 1926 a zavádí nás dosud nejvíce do rovin filozofických. Jung si zde nejdříve vypomáhá všeobecně rozšířenou představou duality duše – tělo, aby se posléze vztáhl k duchu, jakožto dimenzi nadpřirozeného jsoucna v protikladu k tělu. Podnětné a k mnohým úvahám vedoucí pojednání o vědomí, jáství, podřízeným „vyššímu vědomí“.

Závěrečné tři kapitoly věnující se z různých úhlů psychoterapii lze každému terapeutovi více než doporučit. Text nás přiměje k zamyšlení nad širšími okolnostmi a zákonitostmi provázející každou psychoterapii nezávisle na jejím konkrétním směru, škole či životní filozofii. Jung se staví k „péči o duši“ velmi otevřeně, bez předsudků a zdůrazňuje: „Jediné kritérium, které mohu uznat, je tedy skutečnost, že výsledek mého úsilí má účinek.”

Suma sumárum – ani tentokrát nepůjde o knihu, která se čte jedním dechem, ale přesto nebo právě proto stojí za přečtení. O to více nás však nutí průběžně se zamýšlet, dělat přestávky a znovu se k některým tématům vracet, zatímco jiná je třeba nechat v tichosti dozrát. Ctít a cítit svůj vlastní myšlenkový rytmus. Během čtení se vyhnete sami sobě jen stěží. Dobře to uvažte. Jste připraveni pohlédnout na sebe Jungovýma očima?

Eva Boháčková

Recenze zpracována pro časopis Psychologie Dnes

04.11.2014