12 půltónů

12 půltónů

Kisielewska, Zuzanna

Portál, 2019

299 Kč239 Kč

SklademAkce 20 %

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Kniha se originálním způsobem zabývá hudbou ve všech jejích možných podobách. Je nutné slyšet, aby se člověk radoval z hudby? Kdy vznikl první hudební hit? Jak hudba působí na city? Jak a proč se liší hudební cítění v různých oblastech světa. Kniha je plná originálních otázek a překvapivých odpovědí. Autorka nepíše jen o skladatelích a dílech, ale i o principech, na kterých hudba stojí, a jak působí na lidské životy. Děti se dozvědí, kdo použil most jako hudební nástroj, jak vypadá melodie, proč je v Asii víc lidí s absolutním sluchem, jak souvisí evoluce se smyslem pro rytmus a co spojuje hudbu s astronomií.
Kniha je určena pro děti od 9 let. Kniha byla v roce 2017 nominována v polské sekci soutěže IBBA za grafické zpracování.
Zuzanna Kisielewska je polská novinářka, dcera známého polského skladatele a hudebníka Wacława Kisielewskiego.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Podtitul:Kniha o hudbě

  • Překladatel:Veselka, Martin

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1429-8

  • Počet stran / vazba:128 / Pevná

  • Rok vydání:2019

  • Kód:11313501

  • EAN:9788026214298

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Čtenářské recenze


  • Kisielewska, Zuzanna: 12 půltónů - autor recenze: ?

    http://odetskychknihach.sk/12-pultonu-kisielewska-gruchot-koss-recenzia/

    Frankovi Zappovi, ako sa spomína v úvode tejto knihy, sa pripisuje výrok, že písať o hudbe je ako tancovať o architektúre. Je to veľký nerozriešený filozofický problém, isté však je, že aspoň do istej miery sa to dá. Vo výbornej obrázkovej knihe Takto počujem (recenzia tu) sa autori pokúsili nakresliť hudbu a výsledok je celkom úchvatný. O to isté v niektorých ilustráciách išlo aj slávnym Mizielińským v knihe H.U.D.B.A. a v menšej miere sa to podarilo aj im. S ilustráciami a dizajnom sa krásne vyhrali aj tvorcovia portálovky 12 půltónů (veď je to kniha o umení), ktorá je dvojičkou H.U.D.B.Y.

    Poľskí autori mali v oboch prípadoch rovnaký cieľ: pozrieť sa na hudbu, ktorej všadeprítomnosť z nej robí banálnu kulisu, z novej perspektívy. Aj také podceňované „žánre“ ako výťahové melódie alebo uspávanky majú v živote človeka významné funkcie. Hoci knižka Zuzany Kisielewskej nie je uceleným výkladom, ale skôr zbierkou zaujímavostí, určite o nej platí toto klišé: po jej prečítaní čitateľ už nikdy nebude konzumovať hudbu tak ako predtým.

    Aj deti môžu rozumieť abstraktným pojmom

    H.U.D.B.A. prináša skôr filozofický pohľad na vec, 12 půltónů hudbu rozoberá hlavne z uhla hudobnej teórie, histórie a vedy. Ale autorka aj tento zložitý obsah dokázala podať tak, aby ho pochopili aj deti. Práve preto nešla cestou uceleného výkladu – ten by ich unavil – ale rozdelila ho do viac či menej nezávislých kratučkých článkov. Keďže textu je málo, stránkam dominujú výrazne farebné ilustrácie, ktoré často pomáhajú výkladu. Slúžia tiež na to, aby si pri nich malá hlavička oddýchla a nezahltila sa množstvom faktov. Každý si tak knižku môže čítať vlastným tempom. Autorka má navyše dar vysvetliť komplikované pojmy deťom prístupným jazykom:

    „Předpokládáme-li, že melodie je tou částí hudebního díla, která se zpívá, pak rytmus je to, na co se tancuje. Pokud si při poslechu hudby podupáváte nohou na podlaze nebo pokyvujete hlavou jako plastová kočička ručičkou, znamená to, že cítíte rytmus!“

    Prečo je pesnička Someone Like You od Adele taká dojímavá

    Rytmus je pravidelné striedanie zvukov a ticha (preto článok o titule 12 půltónů uverejňujem práve tento týždeň, keď sa v projekte Prečítané leto číta o tichu). Ticho je pôsobivé hlavne tam, kde je nečakané. Práve nepravidelnosti robia hudbu zaujímavou, ako sa v texte viackrát zdôrazňuje. Aj za dojímavosťou skladby speváčky Adele stojí práve narušenie očakávania:

    „Balada Someone Like You v interpretaci britské zpěvačky se drží v durové tónině [v prvej kapitole sa píše, že pre smutné piesne je typická molová stupnica], ale přesto se při jejím poslechu stahuje hrdlo a z očí kanou slzy nejen jejím nejoddanějším fanouškům. Snad bychom si mohli pomyslet, že za vším stojí silný a krásný hlas vo spojení s dojemným textem. Jistě je to pravda, ačkoli mnohé nasvědčuje tomu, že klíčovou úlohu zde sehrál kraťoučký zvuk.

    Ta tajemná notička je takzvaná appoggiatura (jinak řečeno dlouhá melodická ozdoba). Uslyšíte ji v refrénu Adeliny balady v okamžiku, kdy se její hlas trochu láme. Jedná se o hudební ornament, který je ve střetu s melodií a na chvíli jako by ji vykolejil z určené cesty. Tento okamžik v nás vyvolává napětí. Když se melodie vrátí na své místo, cítíme úlevu. Na takovéto změny v – jak by se mohlo zdát – předvídatelném vzorci naše nervová soustava záhy zareaguje: srdce nám bije hlasitěji, začínáme se potit… Tento stav v nás – v závislosti na aktuální náladě – umocňuje radost, anebo naopak smutek. Podobně na nás působí i nečekané změny hlasitosti, hudební barvy, nástup nového hudebního nástroje nebo prudké skoky z nízkých do vysokých tónů.“

    Čo si evolučná psychológia myslí o vzniku hudby

    Okrem vysvetlenia najzákladnejších pojmov a princípov muzikológie autorka zabŕdne aj do evolučnej psychológie. Z toho, že iní cicavci necítia rytmus, vyvodzuje, že zmysel preň sa u ľudí vyvinul vtedy, keď človek prestal chodiť po štyroch (nerozumiem tomuto argumentu, veď aj chôdza po štyroch je rytmická). Je tu aj zmienka o tom, že podľa Darwina mal spev u ľudí účinkovať rovnako ako u vtákov – prilákať samičky. Iná evolučná teória predpokladá, že hudba sa vyvinula zo spevavej reči matiek, ktoré sa prihovárajú deťom. Niektorí vedci zase predpokladajú, že ľudia práve hlasným spevom v minulosti odháňali divé šelmy.

    Celá druhá kapitola sa venuje dejinám hudby – od spomínaných evolučných teórií jej vzniku cez prvý objavený zápis pesničky na mezopotámskych doskách, prepojenie matematiky a hudby v Pytagorovom učení, Platónovo opovrhovanie ludickou stupnicou (z ktorej vychádza dnešná moderná hudba), po vývoj cirkevného prístupu k hudbe vrátane radikálnych zmien Martina Lutera.

    Čo sa deje v mozgu, keď počúvame hudbu

    V tretej a štvrtej kapitole sa píše o účinkoch hudby na človeka (a rastliny!). Podľa výskumov chirurgovia, ktorí pri operácii počúvajú hudbu, dosahujú lepšie výsledky. Stayin Alive im dokonca môže poslúžiť ako metronóm na určenie tempa masáže srdca. Okrem lepšieho sústredenia hudba pomáha aj proti bolesti a na zníženie hladiny stresového hormónu kortizolu. Keď sa však púšťa príliš nahlas, môže to byť, naopak, poriadny stres. Takto Američania vyhnali panamského diktátora Manuela Noriegu z vatikánskeho veľvyslanectva, kde sa pred nimi ukrýval. Bez prestávky v okolí ambasády púšťali extrémne hlasnú hudbu takých skupín ako AC/DC a Van Halen. Štúrovčania by vedeli rozprávať.

    Orchester priamo v boji využíval aj Napoleon Bonaparte; spevom sa do bojovej nálady dostávajú Indiáni. Kolektívny spev vyvoláva produkciu hormónu oxytocín (ten veľmi dobre pozná každá matka ako hormón spolupatričnosti a lásky), preto sa hojne využíva v športe a v politickom boji, ako napríklad zakázané estónske ľudové piesne počas spievajúcej revolúcie. V roku 1988 sa do protestného zboru zapojilo 300 tisíc ľudí, čo je jedna štvrtina celej populácie.

    Hudba vyvoláva tiež produkciu ďalších hormónov – dopamínu a dokonca aj prolaktínu (tak asi preto v Slunce, seno, jahody púšťali kravám hudbu! Vyššiu dojivosť v takomto experimente potvrdil aj britský výskum). Autorka sa tiež venuje individuálnym a kultúrnym rozdielom vo vnímaní melódií. To, čo sa nám páči, je totiž kultúrne podmienené:

    „To, jestli se vám určitá melodie líbí, nebo ne, závisí do značné míry na kultuře, v níž jste vyrostli. Melodie svým původem z Evropy, Indie, arabských zemí nebo Japonska přece znějí dost odlišně, jako by se skládaly z úplně jiných zvuků. A v určitém smyslu to tak skutečně je. V různých koutech světa se totiž při tvoření melodií využívají jiné stupnice, tedy něco jako soubory hudebních zvuků. Oktáva, která je obvyklá v Evropě, se dělí na dvanáct dílků. Ty se označují jako půltóny. Toto dělení se využívá u většiny hudebních nástrojů. Příkladem může být klaviatura klavíru, která se skládá z posloupnosti dvanácti kláves (sedmi bílých a pěti černých).

    Naopak v tradiční arabské hudbě se oktáva dělí na sedmnáct částí, a v indické dokonce na dvaadvacet, navíc nerovnoměrně! Znamená to, že v melodiích, které z těchto stupnic vycházejí, jsou nejmenší intervaly (tedy vzdálenosti mezi zvuky) třetina nebo čtvrtina tónu, které Evropané nejenže nemohou zazpívat, ale v řadě případů dokonce ani uslyšet.“

    Komu je kniha 12 půltónů. Kniha o hudbě určená

    Málokedy vo svojich článkoch uvádzam toľko úryvkov z knihy – aj z toho vidieť, ako ma tento titul zaujal. Je to jedna z tých vzácnych kníh, ktoré si s rovnakým nadšením číta dieťa aj rodič. Primárne je určená školákom asi od 10 rokov (počíta sa s tým, že dieťa už napríklad vie, čo sú to hormóny, tóny, noty). My ju máme doma len krátko, nestihla som si ju prečítať s deťmi, preto neviem povedať z prvej ruky, ako na ňu zareagujú mladšie deti. Predpokladám však, že s pomocou rodiča (a vďaka veľkým farebným obrázkom) ju zvládne aj kategória 7-8.

    A určite si ju viem predstaviť aj ako vyučovaciu pomôcku. Napríklad na takejto skvelej hodine hudobnej výchovy, aká sa podarila v Školskom klube 17. apríla.

    - 20.10.2020


  • Kisielewska, Zuzanna: 12 půltónů - autor recenze: Pája

    http://za-listem-list.cz/12-pultonu-kniha-o-hudbe/

    Dnešní recenze je doprovázená obrovským nadšením z toho, co jsem měla možnost držet v rukou. Tento jedinečný soubor zajímavostí o hudbě a všem, co s ní souvisí, rozhodně není nějaký odfláknutý půlčík, ale je hodnotným dílem, které může přilákat menší i větší děti či dospělé k poslechu hudby a zamyšlení se nad ní.

    .

    Kniha, která je rozdělena do 4 hlavních částí, přibližuje pojmy z hudební nauky velmi příjemným způsobem, ačkoliv… ona to není klasická hudební nauka, spíše se jedná o otázky roztodivných námětů, na něž se snaží odpovídat. V příkladech! Což je bezesporu velké plus.

    .

    Zuzanna Kisielewska, autorka této knihy, se nesnaží se metodicky poučovat, ale spíše navnazovat a motivovat k další aktivitě, když tu a tam podstrčí mezi řádky tip na skladbu, která naplňuje danou definici. Čtenář není nucen mít k dispozici kompletní fonotéku, ale velmi záhy zapne minimálně Youtube a bude googlit, o čem že se to v knize píše, aby si potvrdil, že to je opravdu tak, jak je to řečeno.

    .

    Věděli byste třeba, co má společného Francisco Tárrega, žijící na přelomu 19. a 20. století ve Španělsku, s finskou společností Nokia? Nebo jak je možné, že oktáva zní jinak v Evropě a jinak v Indii a proč tu indickou nemohou Evropané ani sluchem celou postřehnout či zazpívat? Jsem unesena z množství informací, které se na bohatě ilustrovaných stránkách objevily. Mimochodem ilustrace jsou další věc, za niž bych ráda pochválila, neboť jsou moderní, temperamentní, výrazné, neotřelé a ladí se psaným slovem.

    .

    12 půltónů se rozhodně nesmí ztratit ve změti v současné době vydávaných publikací věnujících se hudbě, neboť se jedná o záležitost s kvalitním zpracováním i hodnotným obsahem. Nejedná se o učebnici, ale spíš o průvodce výjimečnostmi ze světa melodií, na něž by nás často nenapadlo se ani ptát, ale ve výsledku si vždycky řeknete, proč vás už nenapadlo dřív se nad něčím takovým zamyslet.

    - 17.04.2020

  • Hudba všude kolem nás – 12 půltónů - autor recenze: ?
    http://www.tyrkysovaknihovnicka.cz/2019/12-pultonu-zuzanna-kisielewska/

    Může být člověk na hudbu alergický? Co pro hudbu udělal toskánský mnich Guido z Arezza? A kterou skladbu si nejvíce zamilovali vojáci druhé světové války? Kniha o hudbě 12 půltónů je sice určena pro všechny zvídavé děti, přinese ale mnoho zajímavého i rodičům

    Sama autorka – novinářka Zuzanna Kisielewska – je dcerou známého polského hudebníka a skladatele Wacława Kisielewskiego a k hudbě má tak od malička blízko. Svou profesi a zájem spojila v jedno a vzniklo 12 půltónů. Kniha s jedinečnými ilustracemi, které sice rozsahově převyšují samotný text, ale předkládané zajímavé informace mile a vhodně doplňují.

    Neobvyklá encyklopedie je strukturálně rozdělena do 4 částí. První se věnuje samotné podstatě zvuku, druhá pojednává o počátcích hudby a poslední dvě jejím nejrůznějším vlivům na člověka i svět kolem nás. Rozhodně ale nečekejte žádné odborné statě „jen“ upravené pro děti. Autorka pojala své dílo originálním stylem, pomocí něhož nám základní pojmy servíruje téměř mimoděk, v rámci krátkých zajímavostí a odpovědí na všetečné otázky.

    Zdroj: Portál.cz

    Na druhou stranu působí kvůli tomuto zpracování kniha trošku neorganizovaně. Například shrnutí kapitol na začátku každé části neodpovídá jejich názvům v rámci textu, jednotlivé zajímavosti na sebe nijak extra nenavazují, historie není rozhodně nijak chronologická či komplexní… Ve skutečnosti si toho ale při čtení téměř nevšimnete a stačí ke knize s tímto vědomím přistoupit.

    Neotřelý způsob psaní autorky se projevuje i v mnoha odkazech na soudobou kulturu – od zmínek současných populárních hitů až po citaci z Harryho Pottera. Ke čtení navíc doporučuji mít po ruce mobil či počítač s přístupem na internet. Melodie a skladby, o nichž bude řeč, si budete chtít pustit. Třeba tuhle ryze rytmickou skladbu, při níž je využito pouze tleskání.

    Pro všechny fanoušky hudby i nejrůznějších zajímavostí vřele doporučuji. Zejména první část knihy je také vhodná třeba pro doplnění výuky (a to nejen hudby) – neboť jsou v ní krásně a jednoduše vysvětleny základní zákonitosti. I z dalších částí lze čerpat řadu zajímavostí nebo odpovědí na všetečné dětské otázky

    A pokud Vás navnadily otázky z úvodu:

    1) Pokud dáme „alergii“ do uvozovek, tak ano.

    2) Díky němu se už nemusely melodie učit nazpaměť.

    3) Bez ohledu na „stranu“ to byla německá romarťárna.

    Proč? To už si přečtěte přímo v encyklopedii

    - 16.07.2019

  • Kisielewska, Zuzanna: 12 půltónů - autor recenze: Mgr. Žaneta Křížová
    http://vytvarna-vychova.cz/12-pultonu/

    Publikace: 12 půltónů vydaná v roce 2019 zaujme celobarevnými matnými listy s vysokou gramáží s rozsahem na 128 stran. Co dvoustrana, to jiné barevné provedení. A proč název 12 půltónů pro knihu o hudbě? Protože stupnice neboli oktáva, ze které vzniká veškerá hudba, se dělí na 12 půltónů (7 bílých a 5 černých).

    Kniha je rozdělena na 4 části:

    • 1. část: V čem se liší symfonie od hluku rušné ulice?
    • 2. část: Uměli neandrtálci hrát na píšťalu?
    • 3. část: Proč někteří přirovnávají hudbu k tvarohovému koláči?
    • 4. část: Je možné stát se po zásahu bleskem geniálním klavíristou?

    Po přečtení těchto názvů ala otázek mi nebylo vůbec jasné, čím konkrétněji se jednotlivé kapitoly zabývají, co důležitého mi dané části řeknou o hudbě, zda se budeme zabývat po celou dobu touto otázkou, či řadu podobných. Písmo v knize je menší, uspořádané do dvou sloupců, v porovnání s ilustrací zabírá text přibližně 1 dvoustrany.

    Na počátku každé části je stránkové pojednání o jejím obsahu, následuje linie podobající se linii časové, která značí názvy podkapitol (např. Zvuk a zvukové vlny, Tvar melodie, Stupnice, Dur versus moll, Tempo, Rytmus tedy hudba) s čísly stránek. Když však otočíme na stránku, kde bychom měli nalézt např. podkapitolu: Zvuk a zvukové vlny, tento název tam bohužel nenajdeme. Místo toho je na dané straně velkým písmem napsáno: Jak zvuk vypadá? A na dalších stranách jsou další nadpisy: Slyšíme všechny zvuky stejně? Musí člověk slyšet, aby měl radost z hudby?… atd. Členění je trochu zavádějící, obsahy neplní příliš svou funkci (stránková linie naznačuje hesla, s kterými se pracuje, avšak dané podkapitoly obsahují x dalších otázek a odpovědí). Nikde není náznak v rozlišné velikosti nadpisu, že by měla začít kapitola věnující se např. tempu. Názvy nadpisů příliš neprozradí, co bude obsahem textu, je zde potřeba si sednout a knihu (ideálně celou) přečíst. Celkově se v celé publikaci objevují jména známých skladatelů, současných zpěváků, kapel. Dobrovolně mě kniha donutila otevřít youtube.com a poslechnout si nejposlouchanější hudební motiv na světě, nejznámější první čtyři zvuky z 5. symfonie od Beethovena.

    První část knihy je pro mě jako pedagoga MŠ a ZŠ nejpodnětnější, co by se dalo využít s dětmi. Autorka dokáže srozumitelně a jednoduše objasnit zvuk, vlnění, frekvence, ultrazvuky, infrazvuky, vysoké x nízké zvuky a to vše na běžných příkladech ze života i názorných ilustracích. Mnohdy i nabádá čtenáře k jednoduchým pokusům.

    Druhá část pojednává o počátcích hudby, o pravěkých hudebních nástrojích a nejstarších dochovaných skladbách i jejich vývoji. Události zde nejsou v časové posloupnosti, informace na mě působí tak, že autorka zmiňuje od všeho trochu – například kdy vznikla opera, kdy se objevila harfa, pojednání o Martinu Lutherovi, který zavedl národní jazyk do bohoslužeb.

    Třetí část hovoří, co se s lidmi děje, když ji poslouchali vojáci (2. světová válka, Napoleon Bonaparte), chirurgové při práci, sportovci (kdo předtím poslouchal hudbu, rychleji plaval). Zajímavé mi přišlo, že díky pomalé a klidné hudbě přestáváme spěchat, víc se prohrabujeme v regálech obchodů, naopak při rychlé hudbě se efektivněji rozhodujeme při nákupu, rychleji jíme. Další zajímavostí byl vliv hudby na růst rostlin. Za mě zajímavá část.

    Ve čtvrté části se dozvíte o melodiích, které nemůžeme dostat z hlavy, husí kůži z písniček, alergii na hudbu, vzbuzení vzpomínek z minulosti díky hudbě, zapamatování hraní písně na nástroj po dlouhé době.

    Kniha je skutečně vhodná pro děti od 9 let. Nejpodnětnější se mi zdá první část, kterou lze využít ve fyzice i hudební nauce a třetí část nejbohatší na zajímavosti. Ovšem člověka s větším zájmem o hudbu určitě upoutají všechny části. Mohu říct, že je to kniha, kterou doma můžu, ale nemusím mít. Poskytuje však na jednom místě zajímavosti ze světa hudby, ke kterým jen tak nepřijdeme do styku.

    autor recenze: Mgr. Žaneta Křížová
    http://vytvarna-vychova.cz/12-pultonu/

    - 16.07.2019

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)