Kniha měsíce 2018-09Ediční plán 2018H2 2018_19Genetická metoda čtení 2018-09Tichá síla

Kniha měsíce 2018-09Ediční plán 2018H2 2018_19Genetická metoda čtení 2018-09Tichá síla
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70 %
Po stopách baroka v Čechách

Po stopách baroka v Čechách

Vaše cena s DPH
285 Kč 257 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
1648-1740
Ilustrátor
Bergmannová, Michaela
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1251-5
Počet stran / vazba
144 / Pevná
Rok vydání
2017
Kód
11312601
EAN
9788026212515
Obálka v tiskové kvalitě


Knížka uvádí mladé čtenáře do světa barokních Čech a představuje jim nejen jejich bohatou kulturu, ale i způsob, jak se tehdy žilo. Děti se v ní seznámí s principy barokního umění, architektury, sochařství, malířství a literatury, se základními historickými událostmi, ale také s tím, jak vypadala města a vesnice, jak probíhaly dobové slavnosti, co se jedlo a jak se lidé oblékali. Krásně ilustrovaná kniha bude děti provázet i na výletech, k nimž dává řadu tipů.
Martin Bedřich studoval českou a srovnávací literaturu a dějiny umění a o barokní kultuře napsal svou doktorskou práci. Učil na vysoké škole a popularizoval téma při řadě příležitostí, v neposlední řadě u svých čtyř dětí. Nyní působí jako šéfredaktor nakladatelství Portál.

Po stopách baroka v Čechách
Po stopách baroka v Čechách
Po stopách baroka v Čechách
Po stopách baroka v Čechách
Po stopách baroka v Čechách


Bedřich, Martin: Po stopách baroka v Čechách - recenzent Pavel Martinovský, Patra Stupková

Pokud si knihou prolistujeme a začteme se, položíme si otázku, jakému čtenáři je vlastně určena? Vezmeme-li v úvahu velké množství barevných a hravých ilustrace, originálně doplněných fotografiemi reálií, napadne nás, že je kniha určena především mladému čtenáři. Tomu napomáhá i běžný – srozumitelný jazyk knihy (a nehledejme v tomto označení cokoliv špatného). Objeví-li se nezvyklé slovíčko, nebo jev, je vše okamžitě vysvětleno.

Kniha nabízí komplexní pohled na baroko – nejen na styl, nebo směr, ale na celou dobu. Přináší vyrovnaný a nezaujatý pohled, nezapomíná jak na protestanty, tak na Židy. Všímá si života šlechty i lidu. Přináší pohled na různé druhy umění, roli církve a víry, jakož i vědy. Na poměrně malém prostoru nabízí opravdu velmi plastický obraz. A přitom neopouští hranice našeho státu, což je dobře. Můžeme se podívat jak za památkami důvěrně známými, jak nahlédnout i do méně známých staveb. A nezůstane jen u staveb. Velkou roli má i barokní malířství, sochařství a literatura! Mýty o jakémsi temnu jsou definitivně rozprášeny. V baroku, v době pobělohorské se i na území českého státu „žilo naplno“.

Nicméně i dospělý čtenář zde najde mnohé, co neznal, kromě různých podrobností i zajímavé ukázky z barokních děl.

Kniha zároveň může působit jako sdělný průvodce - inspiraci na výlety, velmi přínosné jsou mapy na předsádkách. Ze kterých je patrno, že baroko se týká skutečně celého státu. Vhodný formát vybízí k tomu, abychom si knihu vzali na cestu za barokními památkami.

Už při prvním prolistování nás napadlo, že by bylo na škodu, kdyby kniha zůstala osamocena. Patřilo by se rozeběhnout nejen proti proudu času (románské, gotické, renesanční České země), ale také po proudu a nebát se vstoupit do moderních dějin. Nabízí se témata historizujících slohů, secese, architektura, umění a kultura Masarykovy republiky, pak samozřejmě socialistický realismus – úplná moderna?

Pod vlivem knihy Po stopách Karla IV. od Lenky Pecharové je nutno si trochu postesknout, škoda že Portál nezůstal u poněkud rozverného a odlehčeného tónu, kdy je kniha doplněna o kvízy, nápady, otázky a podněty jak pro mladé „koumáky“, tak třeba i pro vyučující. Protože tak by kniha získala další rozměr – tvořivou inspiraci. Úvodní interakce, několik zajímavých a podnětných otázek, to je málo.

Přesto je velmi pravděpodobné, že knihu učitelé použijí, osobně jim knihu doporučíme – proto je na škodu, že úkoly si budou muset učitelé vymýšlet sami. A to i v případě, že by se jim podařilo získat do třídy více výtisků. Než by se učitelé pustili se žáky do práce, čekala by je náročná příprava. Avšak s tak uceleným dílem by následná práce byla o to snazší!

Sečteno a podtrženo – Bedřichovo baroko by rozhodně nemělo chybět ve školní knihovně.

Pavel Martinovský,Asociace učitelů dějepisu, Petra Stupková, ZŠ Vratislavova, Praha 2-Vyšehrad

Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

Zrodila se krásná kniha pro děti - Zdeněk A. Eminger
Zrodila se krásná kniha pro děti - Zdeněk A. Eminger
www.christnet.eu/clanky/6015/zrodila_se_krasna_kniha_pro_deti.url

Napsat dobrou knihu pro děti, která by přetrvala pět nebo deset let či dokonce pár generací, je, jak už věděl Karel Čapek, opravdové umění. Historik Paul Hazard o tom napsal celou sérii studií, z nichž dodnes nepřestala platit jediná. Psát pro děti je velká odpovědnost i radost. Neméně důležité je v obrovském knižním trhu věnovat poctivou recenzní pozornost dětské literatuře a pokusit se čtenáři pomoci v základní orientaci. Obrázkové knihy s dobrou grafickou úpravou, které mají na paměti hodnoty knižní kultury, samozřejmě něco stojí. Rodiče, kteří chtějí učinit knihy a čtení podstatnou součástí dětského a rodinného života, by měli v ideálním případě sáhnout po tom nejlepším. Kupovat špatné knihy je zbytečné. Zbavovat se jich je pak skoro nemožné. Laskavý čtenář nepošle utrápenou, slabou knihu dál. To se prostě nedělá.

Zdá se, že kniha pro děti od literárního historika Martina Bedřicha s všeříkajícím názvem Po stopách baroka v Čechách 1648–1740 je jedním ze zdárných pokusů, jak citlivě vstoupit do dětského světa a ten svět rozsvítit, potěšit, rozradostnit. Tím, že kniha vyšla na konci minulého roku, mohla mezi ostatními poněkud zapadnout. V krátké recenzní glose bych o ní chtěl napsat pár slov.

Kniha o téměř sto čtyřiceti stranách je výsledkem výjimečného, třebaže v české knižní kultuře ne ojedinělého souznění autora a ilustrátorky. Potkali se tu při tvůrčí práci dva lidé, kteří se potkat měli a jimž se podařilo vytvořit dílo, jež podle mého mínění přetrvá. Obrázky Michaely Bergmannové nejsou pouhým vizuálním doplňkem pečlivě zpracované knihy, která vychází z autorových odborných znalostí. Veselé ilustrace, někdy jen s jednoduchou černou nebo barevnou linkou, jindy plnobarevné a nadto i koláže s fotografiemi barokního umění, vycházejí ze stejného pramene. Obraz nestojí za textem, text není dominantní, žádná ze stránek až na několik výjimek nezůstala bez obrázku. Vzniklo tu jakési komentované poutní pásmo, jež má silnou vizuální stopu. Přitáhne si k sobě čtenáře také proto, že vytváří bezpečný, útěšný svět, v němž nedefilují bojující rytíři ani celé armády, ale v němž jde především o lidského ducha, o práci, o vztahy, o víru a o sny. Po dlouhé době vyšla kniha, která se nenásilně a s velkou mírou pokory snaží dětem přetlumočit jedno z nejpodivuhodnějších historických, a tedy i kulturních a uměleckých období.

Autor, jenž svůj text opřel o stěžejní historiografické a literární práce (Bohuslava Balbína, Václava Černého, Zdeňka Kalisty, J. A. Komenského, Pavla Preisse, Jana Royta, Miloše Sládka či Josefa Vašici), se pustil do dlouhé cesty v podstatě celým barokem, od A do Z, v duchovním ohledu od alfy k ómeze. Svoji pozornost věnoval architektuře, krajině, literatuře, sochařství, hudbě, malířství, každodennímu životu a přesnému, leč pro dítě srozumitelnému vymezení hlavních křesťanských proudů – katolictví a protestantství. Kromě pěti hlavních kapitol (Dějiny, Náboženství, Barokní umění, Život v barokních Čechách, Druhý život baroka) tu čtenář najde úvodní autorovo vyznání, věnování, slovníček pojmů a ještě něco navíc. Živý esprit a lásku k baroku, která v něm rezonuje nejen jako v odborníkovi na slovo vzatém, ale také jako v celoročním poutníkovi po české a moravské krajině. Jako otec chtěl nepochybně prvně promlouvat ke svým dětem. Za jejich trpělivost a nápady je vděčný. Otisk šťastného táty tu je patrný na každé stránce.

To, o čem Martin Bedřich píše, také prožívá. Sám, se svými dětmi, rodinou, přáteli. Putování, zdá se, hraje v jeho životě důležitou roli. I proto nemluví do větru a nekompiluje starožitné texty. Píše ke čtenáři 21. století a Michaela Bergmannová svými kresbami činí totéž. V jejím výtvarném stylu se zračí velká uvolněnost, hravost, pochopení pro dětskou duši a představivost, pozoruhodné porozumění člověku, lidským povahám, vlastnostem, jejich pádům i výšinám. Tím, že se většina jejích kreseb týká lidí, od šlechticů po venkovského člověka pracujícího na poli, najdete v postavách a tvářích jednotlivých postav, žen, mužů a dětí možná i sami sebe.

Kromě naučného, pedagogického charakteru celé knihy, která může sloužit jako jedna z nejlepších učebnic o baroku pro děti, je nezbytné připomenout také autorovo pochopení křesťanství jako univerzální zvěsti, jež se k nám dostává ponejvíce prostřednictvím tradice jednotlivých církví. Ekumenický rozměr titulu ho činí přístupný katolickým i protestantským čtenářům a zvláště v ilustracích pak dětem bez rozdílu vyznání. Kresby Michaely Bergmannové totiž ukazují svět, který je v hloubce toho slova složitý, mozaikovitý a barevný. Nejsou tu dobří katolíci a oškliví kacíři či naopak. Neexistují tu ony typické historické zkratky, o nichž jsme se učili ve škole. Není tu žádná doba temna, ale není tu ani čas, v němž by se všem a všude žilo dokonale. Baroko Martina Bedřicha a Michaely Bergmannové je z velké části uměleckým popisem dobových skutečností a reálií, ale zároveň je pro oba dobou vysněnou, časem, do něhož si promítají své radosti, svá přání a své sny. Baroko milují a udělali všechno pro to, abyste ho milovali i vy a zvláště pak vaše děti.

Knihu snadno učtou pokročilí dětští čtenáři. Ti menší mohou klidně zůstat u ilustrací a snažit se tu a tam přelouskat některou z vět. Tam, kde rodiče dětem ještě čtou, se kniha ke společnému říkání doslova nabízí, ovšem s jedním nutným poznamenáním: je návyková. Ať už se dozvíte o Rudolfu II., katolictví, protestanství, o jezuitech, řeholních řádech i českých bratrech, o misiích do celého světa, poutích, kostelích, chrámech, kaplích, božích mukách, sochách, hudbě, o krajině, vědě, literatuře, jídle či o vzkříšení baroka, budete toužit jít ve stopách Martina Bedřicha, výletovat, putovat, prožívat krásné, smysluplné dny. To vás ale bude stát čas a možná si budete muset něco jiného odpustit. Putování nelze brát na lehkou váhu. Je to disciplína, která vás úplně pohltí a promění.

Na podkladě četby se domnívám, že právě tímto směrem by se měli napříště vydávat autoři literatury pro děti a mládež. Kdyby kniha měla ambici stát se učebnicí, mohla by být co do velikosti možná čtvrtinová, v malém kapesním formátu. Jedna o baroku, druhá o gotice, další třebas o renesanci. Zdá se mi, že se tu otevírá vpravdě výjimečná příležitost, jak k malým dětem promyšleně a via schola ludus hovořit o dějinách, o literatuře, o umění. Mohla by tak vzniknout ucelená řada drobných historických knížek (a klidně i leporel), které by děti školou povinné mohly za čas milovat a považovat za ty své. Kniha, kterou byste neměli minout, je opožděně podle mého mínění jednou z pěti nejkrásnějších dětských knih roku 2017. Mám za to, že tahle bytost by mohla zdárně konkurovat internetovému světu. Kdyby napříště vyšla i v malé, zúžené kapesní edici, možná že by po ní děti, třebaže ne všechny, sáhly častěji než po mobilu.

Věnujte té knize svoji pozornost. Čtenář křesťanské orientace ať zpozorní. Nic lepšího tu dlouhou dobu nebylo. Zeptejte se Martina Bedřicha, co chystá napříště. Nedejte mu usnout na vavřínech. Co si sám uvařil, ať si sní a myslí při tom hlavně na druhé. Namlsal čtenáře, má povinnost je nenechat hladové.

Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.

Bedřich, Martin: Po stopách baroka v Čechách - recenzent Jan Kirschner

Nakladatelství Portál vydalo na podzim knihu Po stopách baroka v Čechách. Dnešní číslo Českého bratra je zaměřeno na mládež. Pojďme se proto v seriálu o architektuře věnovat recenzi knihy, která uvádí mladé čtenáře do světa barokních Čech a představuje jim nejen jejich bohatou kulturu, ale i způsob, jak se tehdy žilo. Děti se v ní seznámí s principy barokního umění, architektury, sochařství, malířství a literatury, se základními historickými událostmi, ale také s tím, jak vypadala města a vesnice, jak probíhaly dobové slavnosti, co se jedlo a jak se lidé oblékali. Krásně ilustrovaná kniha s obrázky Michaely Bergmannové bude děti provázet i na výletech, k nimž dává řadu tipů.

Autor Martin Bedřich studoval českou a srovnávací literaturu a dějiny umění a o barokní kultuře napsal doktorskou práci. Učil na vysoké škole a popularizoval téma při řadě příležitostí, v neposlední řadě u svých čtyř dětí. Nyní působí jako šéfredaktor nakladatelství Portál a je i součástí redakce populární katolické revue Salve, která také některá svá čísla věnovala problematice architektury a sakrálního prostoru.

Najít k baroku vřelý vztah je pro evangelíky někdy obtížné, a to proto, že tento architektonický i kulturní styl se časově překrývá s obdobím pronásledování nekatolíků. Nicméně třeba v sousedním Sasku řadu evangelických barokních kostelů najdeme. Také většina tolerančních kostelů na našem území byla postavena ve stylu selského baroka. Architektura tedy není vždy spojena jen s konkrétní konfesí, i když třeba řada katolíků si ani dnes nedokáže představit moderní kostel bez barokizující vizáže. Toho jsme svědky zejména u interiérů, jak o tom svědčí ne vždy šťastné realizace moderních kostelů převážně na Moravě.

Naštěstí i současní „katoličtí“ architekti si to již uvědomují, jak uvedl v popisu svého mezinárodně uznávaného kostela v Sazovicích na Zlínsku dnes asi neznámější moravský architekt sakrálních staveb Marek J. Štěpán. Kostely by se podle něj dnes již neměly navrhovat jako v baroku, kdy byl interiér kostela zcela pojednán, či popsán. „Byl takovým komixovým příběhem, protože příchozí neuměli číst a život Ježíše, světců nebo Starý Zákon tady byl v různých podobách vyobrazen. Dnes by měl být prostor bez tohoto vizuálního smogu – tedy jednoduchý, soustředěný, usebraný a čistý,“ dodává Štěpán.

Nicméně v moderním pohledu na barokní architekturu úcta a obdiv chybět nemusí. Barokní styl proměnil charakter našich měst a vesnic i celé kulturní krajiny. Nad buclatými andělíčky můžeme přimhouřit oko a Bedřichova kniha nám pak může objasnit, proč křivky a kypré tvary byly v té době tak populární. Naše děti, a nejen ony, se v recenzované publikací mohou o této kapitole našich dějin dozvědět poutavou formou velmi mnoho a kniha může sloužit i jako vhodná školní učebnice. Kromě architektury popisuje i dobové reálie, rozložení náboženské scény, včetně kapitoly o protestantismu, tajných nekatolících či Janu Amosi Komenském a o jeho škole hrou. O pronásledování protestantů píše katolický autor poměrně kajícně, na druhou stranu zase může nám protestantům pomoci odbourat některá „jiráskovská“ romantizující klišé o katolické církvi a kultuře.

Jan Kirschner

Recenze byla zpracována pro časopis Český bratr

www.ceskybratr.cz/archives/16220#more-16220

24.04.2018
Bedřich, Martin: Po stopách baroka v Čechách - autor recenze: Lenka Štveráčková
http://dailystyle.cz/po-stopach-baroka-v-cechach/

Baroko je nazýváno dobou temna. Byl to zajímavý umělecký a tvůrčí styl. Každá doba přinesla naší zemi něco zvláštního a jedinečného. Baroko svým pestrým stylem, zdobným sochařstvím a malířstvím patří bezesporu k jedinečným uměleckým stylům. Chcete se dozvědět, jak žila Marie Terezie, kam odešel Jan Amos Komenský, či jak se v baroku oblékali? Sáhněte po novince vydavatelství Portál Po stopách baroka v Čechách.

O čem kniha je?

Tato kniha je průvodcem v době barokní. Což je mezi lety 1648 – 1740. Vypadá to, že už je to velice dávno. My se s touto dobou ale setkáváme prakticky denně. Jezdíme kolem historických památek, chodíme do kostela, podél cest jsou různé kapličky atd.

Nejprve se dozvíme něco o dějinách této doby, jaké památky vznikaly, jak to bylo s náboženstvím. Nedílnou součástí baroka je typické sochařství a malířství. Dozvíte se, jak to bylo s hudbou, literaturou a divadlem. Jak se lišil život ve městě a na vesnici, co lidé jedli a pili a jak se oblékali.

Součástí knihy je kvíz s klíčem, slovníček neznámých pojmů a seznam použité literatury.

Proč byste si to měli přečíst?

Kniha má nádherné ilustrace Michaely Bergmannové, která se věnuje animaci a ilustrování knih pro děti. V Portále vyšly s jejími obrázky knihy jako Logopedické pohádky, Polární pohádka a mnoho dalších. Autorem knihy je Martin Bedřich, který je literární historik se specializací na barokní dobu a kulturu. Přednášel na Karlově univerzitě, nyní je šéfredaktorem nakladatelství Portál.

To nejlepší na této knize?

Věřím, že by Vás tato kniha okouzlila, tak jako okouzlila mě. Těším se, až budeme s rodinou opět jezdit na jaře a v létě na výlety po místech, kde se baroko projevilo výrazně a bude nám pomáhat v odkrývání jeho krás právě tato publikace.

Co se mi nezdálo?

V knize bych volila méně ilustrací a více textu. Jinak je kniha opravdu zajímavá.

Pro koho je kniha určena?

Kniha je určena pro děti od 12 let a pro všechny milovníky historie.

Tuto publikaci bych doporučila všem rodinám, které rádi cestují po českých a moravských zámcích, kostelech a poutních místech. Přečetla jsem jí jedním dechem. Ve škole jsem milovala dějepis, takže jsem se dozvěděla řadu dalších zajímavých detailů z doby baroka.

autor recenze: Lenka Štveráčková
http://dailystyle.cz/po-stopach-baroka-v-cechach/
20.03.2018
Martin Bedřich: Po stopách baroka v Čechách - autorka recenze: Helena Jelínková
Audioverze k poslechu zde.
16.03.2018
Bedřich, Martin: Po stopách baroka v Čechách - Sabina Huřťáková
www.blaznivamama.cz/2018/02/tip-na-cteni-pro-zvidave-male-ctenare.html

Máte doma skorovědátora nebo vědátorku? Milovníka cestování a nadšeného turistu po zámcích českých i moravských? Je vaše dítko věrný společník po letních cestách českou krajinou a všem, co se vám postaví do cesty? Pak právě pro vás je knížka, která se mi nedávno dostala do ruky a kterou vydalo nakladatelství Portál.

Po stopách baroka v Čechách je kniha, která by mohla svým názvem snadno zmást. Proč vám tady doporučuji pro děti knížku o umění? Jenže ono to není jen tak. Tato knížka totiž není pro dospělé, jak by se mohlo zdát. Je určena primárně dětem a to dětem školního věku, které už umí sami číst, rády cestují a baví je prozkoumávání českých hradů a zámků.

Martin Bedřich, společně s ilustrátorkou Michaelou Bergmannovou připravili pro malé nadšené cestovatele publikaci, ve které přibližují dětem barokní dobu, a to od dějin a politických událostí, až po každodennost. Děti tak zjistí, kdo tehdy v Čechách a na Moravě vládl, co byla pragmatická sankce, jaké proběhly války a jak ovlivnily českých lid, jak se lidé modlili, učili, oblékali, jak stolovali, ale také jaké nejznámější stavby jsou v barokním slohu vystavěné, přestavěné, kdo byli nejznámější sochaři a malíři a také kdo byl významný mecenáš hrabě Antonín Špork.

Tahle knížka může být velmi šikovným doplňkem nejen ke zmíněnému cestování, ale také ji děti jistě ocení ve škole, až se budou o této době učit. Snadněji si představí, kdo tehdy vládl a v jakém prostředí žil, na jakých zámcích, co jedl, pil, četl, jak se bavil. Pryč budou suché dějiny vypsané na tabuli svrasklou rukou staré dějepisářky. Od teď bude pro děti dějepis zábava.

I když mám zatím dětičky malé a k aktivnímu využívání této knížky se hned tak nedostaneme, nutně jsem ji musela mít. Jednak proto, že jsem vystudovaná historička a chtěla jsem vědět, co předkládá současná literatura na tomto poli dětem, a jednak proto, že jsem chtěla, aby i moje děti měly do budoucna v knihovničce něco užitečného a byly připraveny na společné výlety po českých památkách. O tom, že já osobně jsem velký nadšenec a to od školních let, asi psát příliš nemusím. A proto dokážu tuto knížku ocenit nejen jako dospělá a jako rodič, ale i tak, že se vcítím do kůže malých cestovatelů. Kdybych měla v dětském věku podobnou knížku, já i můj bratranec, se kterým jsme s prarodiči sjezdili půl Čech, bychom z ní byli rozhodně nadšeni a neustálým pročítáním bychom ji jistě proměnili v salátové vydání, tak jako velkou ilustrovanou mapu památek, na které jsme snad i spali, a do které jsme si tehdy pilně kroužkovali, které památky už jsme navštívili.

Pokud tedy máte doma děti školního věku, se kterými přes léto cestujete po památkách a chcete, aby je výlety ještě více bavily, rozhodně jim knížku Po stopách baroka v Čechách musíte pořídit. Pobavíte se u ní dobře i vy, protože ilustrace Michaely Bergmannové jsou vážně skvělé! A třeba se i něco nového přiučíte. :)

05.02.2018
Bedřich, Martin: Po stopách baroka v Čechách - Kyller
www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/knihy-casopisy-film-divadlo/recenze-po-stopach-baroka-v-cechach/

Při toulkách po České republice potkáváme spoustu budov, parků, památek. Některé jsou více zajímavé a jiné méně. Mnohdy se pozastavíme nad jejich vzhledem a stářím a přemýšlíme, kdy byly postaveny. Z hlediska vzhledu našeho okolí, ať už jsou to právě domy, nebo příroda, často narazíme na to, že pocházejí z období Baroka. A právě s tímto obdobím se snaží dětské čtenáře seznámit literární historik Martin Bedřich v knize Po stopách Baroka v Čechách. Období Baroka v Čechách se datuje v letech 1648-1740. Martin Bedřich se specializuje právě na období baroka. Přednášel dokonce na Karlově univerzitě. Je to tedy člověk z nejpovolanějších. Ilustracemi jeho vyprávění doplnila ilustrátorka Michaela Bergmannová.

Mému Tomáškovi dějepis moc nejde, a tak si rád přečte knihy, ve kterých se dozví něco o naší historii. První kniha, kterou četl, pojednávala o Karlu IV., následovala kniha českých pověstí a jako další se pustil právě do knihy Po stopách Baroka v Čechách.

Četba knihy mu trvala o hodně déle, než u jiných knih. Přeci jen se dočítal o osobnostech, památkách, náboženském směru, atd. Byla to tedy o něco těžší četba než pohádkové příběhy apod. A taky jsme si o knize hodně povídali. Já spoustu věcí ze školy zapomněla, jiné jsem i já slyšela prvně – ale kniha se nám moc líbila. Alespoň na stránkách knihy jsem se potoulali po Čechách, Moravě, navštívili zámky, hrady, kostely. Poznávali jsme život tehdějších lidí, jak žili ve městě, na vsi, jak přemýšleli.

Kniha se nám moc líbila, dočetli jsme se o spoustě osobnostech, při našich cestách se víc koukáme kolem sebe a zkoušíme najít památku, která právě do této doby patří. A o to větší bylo překvapení bylo, když jsme si uvědomili, že jsme už několikrát navštívili místo právě z tohoto období. Je jím Premonstrátský klášter v Teplé.

Prostřednictvím knihy jsme se na okolí začali koukat jinýma očima. Snažíme se být více všímaví, přemýšlet, z jakého období místo „pochází“. Poučná je nejen pro děti, ale i pro nás rodiče. Dějepis nebyl ani mou silnou stránkou, takže to má Tomášek po mně, ale díky podobným knihám se s tím bojuje mnohem snáze. Za nás tedy rozhodně doporučujeme každému, koho historie naší krásné země alespoň trochu zajímá.

05.02.2018
Cesta do období baroka - Martina Mičková
https://martinamickova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=645444

Barokní doba dala podobu mnoha vesnicím a městům, v nichž žijeme. Přesto, že probíhala přibližně v letech 1648 až 1740, její znaky můžeme vidět dodnes.

Odráží se například v podobě některých zámků. Barokní dobu nám připomínají i pohádkové kulisy nebo šaty princezen. Dostala se mi do rukou kniha, která mě přenesla se vším všudy do baroka. Jmenuje se Po stopách baroka v Čechách a je horkou novinkou nakladatelství Portál ze závěru loňského roku.

Nejprve se dočtete střípky z historie této doby, dozvíte se informace o náboženství v barokní době a zblízka se seznámíte s barokním uměním. Pokud si myslíte, že o historii se dá psát jen učeně a publikace o nich jsou naplněny fakty a historickými daty, pak se hluboce mýlíte. Text Martina Bedřicha je podán velmi chytlavě a zaujme i školou povinné děti. Zejména ty na druhém stupni základních škol. Zajímavosti z knihy mohou čerpat i středoškoláci. Důležitou úlohu hrají ilustrace zkušené malířky Michaely Bergmannové, které zajímavý text vtipně doplňují. Textová a obrázková část je poměrně vyvážená.

Knihu bych doporučila jako doplněk k učivu dějepisu žákům i pedagogům. V titulu vidím také poučného průvodce na cesty po místech, v nichž se baroko projevilo zvlášť výrazně.

02.02.2018
Vážení čtenáři. Tato kniha je určena pro nejmladší čtenářskou obec. Podle nakladatele by měli být čtenáři po přečtení této publikace dokonce chytřejší než jejich učitel. No, to nevím. Název knihy je Po stopách baroka v Čechách. Jak je tedy možné, že jsou zde zahrnuty i moravské památky, jako třeba Olomouc nebo Kroměříž? Myslí si snad autor, že Morava leží v Čechách? Jako historik a archeolog můžu svědomitě prohlásit, že tomu tak není, nebylo a doufám, že i přes snahu některých pražských šovinistů ani nebude. Myslím, že by se mělo nakladatelství Portál svým moravským zákazníkům omluvit a knihu přejmenovat například na Po stopách baroka v českých zemích, případně v Čechách a na Moravě. Ještě lepším počinem by mohlo být vydání publikace Po stopách baroka na Moravě a ve Slezsku, aby si mohli i žáci z Prahy uvědomit, že Česká republika se skládá ze tří historických zemí. To by měla totiž být první a základní informace, se kterou se žáci v hodinách vlastivědy seznámí. Bohužel tomu tak i díky nakladatelství Portál a Martinu Bedřichovi často nebývá. Z tohoto důvodu nemohu knihu nikomu doporučit. Ondřej Mlejnek, historik a archeolog.