V pohádce Janježek má otec problém, lépe řečeno dva problémy. Pro sedláka je to neštěstí, když nemá děti, zvlášť když má všechno ostatní, peníze i statek. Komu to má všechno odkázat? Kdo se o něj postará, až zestárne? Jak rád by se těšil z dorůstajících dětí! Ve vesnické společnosti mají dědici nesmírný význam, tam se někdy i žení a vdává jen kvůli tomu, aby se rozrostl a zajistil majetek. Zvlášť mužští dědicové znamenají, že majetek zůstane v rodině, protože jméno a tradice rodiny žije dál. Bezdětnost je proto důležitým zdrojem nespokojenosti a skutečné bídy sedláka. Pokud zůstává dál bez dětí, je situace stále obtížnější. Že tento problém může ovlivnit celý život, vidíme na párech toužících po dítěti. Nakonec nemají v životě důležitější téma. Dnem i nocí se jejich mysl zabývá možným těhotenstvím. V dnešní době přináší medicína stále komplikovanější metody a postupy, jak odstranit možnou neplodnost. Obvykle jsou to ženy, které se podrobují někdy velmi bolestivým zákrokům a operacím, nezřídka bez úspěchu. Protože tím spotřebují mnoho energie, není žádný div, že toto téma je nabito silnými emocemi. Často se pod tímto nesmírným tlakem vztahy rozpadají.

Pohádka vypráví, jak silně se dotýká sedláka dobírání sousedů. Když se ptají, proč nemá děti, zasahují jej na velice citlivém místě. To je přece jasná narážka na jeho mužskou potenci! Zasáhne jej to do hloubi duše. Tento druhý problém je pro něj neméně stejně důležitý jako sám fakt, že je bezdětný. Rozzuří se a dá se strhnout k šílené žádosti: „Chci mít dítě, i kdyby to měl být ježek!“ Narodil se mu syn, který je od pasu nahoru ježek a od pasu dolů člověk. Zděšení je ohromné, a jeho žena si okamžitě připomene výrok, ke kterému se její muž dal v hněvu strhnout. Její slova: „Vidíš, teď si nás zaklel“ jsou výstižná, protože ve skutečnosti si sedlák přál cosi zvráceného. Děti tady nejsou proto, aby řešily problémy rodičů. Jakkoliv chápeme utrpení bezdětných, přesto jsou děti na světě kvůli sobě. Nesmí se stát důkazy mužské potence a nesmíme je tlačit do předem daných šablon, např. dědiců majetku. Chtějí být milovány prostě takové, jaké jsou, a ne proto, aby vyléčily rodičovské pocity méněcennosti. To pohádka ukazuje velmi přesně.

Představme si, co se dělo v sedlákovi, když poprvé uviděl Janaježka! I když si předtím toužebně přál mít syna, teď by si člověk jeho typu raději přál nemít žádného. Tak je to i v pohádce; sedlák si přál, aby Janježek zemřel.

Osud uštědřil sedlákovi tvrdou lekci, ze které se však nechce poučit nebo ji přijmout. Ta lekce zní: Buď spokojený s tím, co máš; přijmi to, že nedokážeš všechno; ber věci takové, jaké jsou; buď nezávislý na mínění ostatních!

Na první pohled se ironie osudu zdá náhodná, ale v podstatě je důsledná. V životě to tak často je, když si lidé myslí, že až se jim splní nějaké přání, zavládne blaho. Chtivost je ničivá energie, jejíž význam je velmi podceňován. Proto má pohádka pravdu, když dramaticky znázorňuje její následky.