Kniha měsíce 2018-10Nedostupný otecPsychologie - komiksový úvod

Kniha měsíce 2018-10Nedostupný otecPsychologie - komiksový úvod
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70 %
Jenom já jsem letadlo

Jenom já jsem letadlo

Vaše cena s DPH
315 Kč 284 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Váš průvodce každodenním šílenstvím
Překladatel
Hubková, Jindra
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1310-9
Počet stran / vazba
184 / Brožovaná
Rok vydání
2018
Kód
13701201
EAN
9788026213109
Obálka v tiskové kvalitě


Kniha pro všechny, kdo sice nejsou experty v oblasti psychologie, psychoterapie a neurovědy, ale přesto by rádi profitovali z nových poznatků a zjištění, k nimž tyto obory dospěly. Přehledný a vtipný a důkladný průvodce čtenářům ukazuje, jak na nejrůznější problémy od (zdánlivých) maličkostí až po ty největší a pomáhá tak zvládat nástrahy každodenního šílenství. Mnohé věci, které nám komplikují život, sice není nutné řešit prostřednictvím dlouholeté psychoterapie, přesto nás možná trápí zbytečně a profesionální rady nám pomohou lépe se v nich vyznat a lépe s nimi nakládat.
Andrea Jolander je pseudonym známé německé psychoterapeutky s více než třicetiletou praxí.

Jenom já jsem letadlo
Jenom já jsem letadlo
Jenom já jsem letadlo
Jenom já jsem letadlo
Jenom já jsem letadlo
Jenom já jsem letadlo
18.10.2018
Jolander, Andrea: Jenom já jsem letadlo - autor recenze: Michaela Babíková
https://www.vaseliteratura.cz/pro-dospele/7064-vsichni-jsou-blazni

… jenom já jsem letadlo – část známého pořekadla si vypůjčil český překlad nové knihy Andrey Jolander (v originále Alle verruckt ausser ich), kterou vydalo nakladatelství Portál. A jak už lze z názvu vytušit, kniha pojednává o tom, že život nás všechny čas od času staví do situací, kdy marně přemýšlíme, jestli jsme blázni my, nebo všichni okolo. Mnohdy nemusí jít ani o žádná velká dramata, ale je potřeba umět se na situaci podívat ze správného úhlu pohledu a sáhnout po adekvátním řešení.

Andrea Jolander je známá německá psycholožka s téměř čtyřicetiletou praxí. Mimo to má na svém kontě již několik úspěšných knih. V nejnovější knize … jenom já jsem letadlo se rozhodla propojit své poznatky z psychologie, psychoterapie a neurovědy tak, aby byly srozumitelné i pro publikum, které se těmito obory nezabývá. Lidským způsobem rozebírá zdánlivě malicherné i velmi závažné problémy, se kterými se běžný člověk na cestě svým životem setkává. Vychází přitom především z případů, se kterými se během své bohaté praxe setkala.

Hned v úvodu autorka uvádí, že „i tentokrát vás v knize dostatečně často čeká přeskakování z jedné věci na druhou, odchylování se od tématu i má oblíbená ostatně…“ (str. 7), čímž velmi přesně knihu charakterizuje. Její styl připomíná ze všeho nejvíc rychlý spád na sebe volně navazujících myšlenek. Názvy kapitol jako „Pupeční šňůra a helikoptéra“ či „Od pytlíku jablek ke Kitty Genovese“ ve vás probudí zvědavost a chuť rychle se začíst. Kniha je velmi čtivá a vhodná, pokud hledáte lehčí čtení k odpočinku, které si však zároveň udržuje vysokou úroveň a dávku oduševnělosti.

Někdy velmi závažná témata podává autorka příjemným stylem laskavého sarkasmu, nutí k akci a často také k nepříjemnému, ale zároveň osvobozujícímu uvědomění si, že některé věci se prostě nezmění a je třeba se k nim odpovídajícím způsobem i postavit. Celou knihu pak propojuje myšlenka, že je nejen třeba umět si ubránit svá práva a hranice, ale také je respektovat u druhých, a to i v případě, kdy se jedná o naše nejbližší a my to s nimi myslíme dobře.

Kniha … jenom já jsem letadlo vám nejspíš život nezmění a mnoho informací již pravděpodobně budete znát z jiných publikací či článků. Přesto mohu knihu jen doporučit. Je velmi zajímavá, dobře se čte a díky svému formátu „do kabelky“ vám může dělat společnost třeba během cesty do práce nebo na dovolené.

Denně se setkáváte s lidmi, kteří jen těžko chápou, že druzí žijí v jiném světě. Často je poznáte podle toho, že se kvůli vám rozčilují, anebo, máte-li spíše tendenci propadat depresi než vzteku, zlobí se na vás, že se po setkání s nimi cítíte ubití. Může to být kurýr zuřivě zvonící u vašich dveří, ačkoli je zcela zjevné, že se k nim nemůžete dostat v následující vteřině. Je mi naprosto jasné, že kurýři mají velice náročnou a velmi špatně placenou práci. Obracím se proto výhradně na ty nemnohé z nich, kteří si myslí, že tisknutím palce na zvonek a bušením do dveří mohou zákazníka přimět k určitému druhu teleportace.

V ideálním světě by měli být kurýři v menším stresu a měli by vydělávat víc peněz. Ale také by si měli hned první den po nástupu do práce proběhnout parkur čtyřpokojovým bytem a začít pěkně v zadním pokoji, usazení do křesla, s notebookem na klíně, který je po zazvonění zvonku nejprve zapotřebí opatrně odložit a snad ještě uložit právě otevřený soubor, potom chvátat ke dveřím bytu a dávat dobrý pozor, aby nešlápli na některou z koček, které jsou také zvědavé na to, proč zvonek zazvonil. (Str. 51–52)